Přeskočit na hlavní obsah

Poslanecký zemědělský výbor zpřísnil připravovanou novelu zákona o víně

Přísněji na dovoz vína

Zemědělský výbor na konci školního roku projednal připravovanou novelu zákona o vinohradnictví a vinařství, která má za cíl bojovat proti různým formám černého trhu s vínem. Zpřísňuje například podmínky dovozu nebaleného vína a zvyšuje pokuty za jeho falšování.
Novela by měla výrazně omezit množství prodejních míst sudového vína. To se nebude moci prodávat jinde než v provozovnách výrobců vína nebo dovozců nebaleného vína. 
Oproti vládou schválenému znění zákona se ještě zpřísní podmínky pro příjemce nebaleného vína. Ten bude muset nově být uveden i na průvodním dokladu užívaném při přepravě vína.
"S dalším zpřísněním nesouhlasím, i ve sněmovně proto budu prosazovat návrh v podobě, v jaké jej původně schválila vláda," řekl Marian Jurečka, ministr zemědělství.

Trikolora na záklopce jako na Slovensku

Další změnou oproti vládnímu návrhu je zrušení povinnosti uvádět údaj o provenienci vína také na přední etiketě. Naopak se zavádí povinné použití tzv. logotypu na obalu pro spotřebitele, a to u vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, na záklopce lahve bude muset být česká trikolora. 
Projekt dobrovolného značení vín jednotným označením vycházejícím z ochranné známky Vína z Moravy, vína z Čech se tak změní v projekt ze zákona povinný.
"Ani s těmito změnami jsem na zemědělském výboru nesouhlasil, jsem přesvědčený, že jasné uvedení provenience vína na přední etiketě je pro spotřebitele důležité. Naopak povinné používání logotypu řadě vinařů vadí. Budu se proto snažit poslance přesvědčit, aby hlasovali pro náš původní návrh," uvedl Jurečka.

Falšování vína

Mimo zpřísnění podmínek pro dovoz a prodej sudového vína zákon také poprvé jasně definuje, co je falšování vína. Současně zvyšuje maximální pokutu z 5 na 50 milionů korun za porušení některých povinností, které stanoví vinařský zákon a upravuje i podmínky pro výsadbu nových vinic nebo opětovnou výsadbu révy.
Konečnou podobu novely vinařského zákona musí schválit celá sněmovna.
Štítky:

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria
Pokračovat+

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.
Pokračovat+

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř
Pokračovat+