Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské soutěže nemusí být certifikované

I bez certifikace může být dotace

Podmínka certifikace vinařských soutěží kvůli získání podpory Vinařského fondu padla. Vinařský fond se jí jako přítěže, kterou zkoumal Antimonopolní úřad, zbavil a od certifikace dal výslovně ruce pryč.
Sdělení Národního vinařského centra, které spolu se Svazem vinařů ČR certifikaci vymyslelo a prosadilo, že certifikace je jednou z podmínek pro přidělení podpory Vinařským fondem pro danou soutěž, už neplatí.
Pro získání podpory je stále třeba splnit několik praktických technicko-organizačních pravidel, jejichž dodržení kontroluje samotný Vinařský fond. Ale samotnou certifikaci soutěže netřeba získat, není nutné za ni platit ani není třeba nechat průběh své soutěže kontrolovat garantem konkurence.

Konkurenci už nehlídá konkurence

Výsadní postavení, které si certifikací Národní vinařské centrum a Svaz vinařů ČR, sami organizátoři několika vinařských soutěží, mezi ostatními pořadateli zajistili - protože sami sebe mohli snadno a bezplatně certifikovat, ale ostatní by s certifikací a tím i se získáním podpory Vinařského fondu a s pořádáním soutěže mohli mít potíže - tímto padlo.
Vinařský fond toto deklaroval v průběhu jeho šetření Antimonopolním úřadem, kdy nad rámec informací uvedených ve vlastních Podmínkách pro získání podpory potvrdil, že získání podpory z prostředků Vinařského fondu není podmiňováno udělením certifikace.
Ti, kteří s uvedenou praxí nesouhlasili, mezi než podle severu idnes.cz patří například organizátor Mikulovských vinných trhů, tak mohou na certifikaci svými přímými konkurenty zapomenout. Zajímavé bude sledovat postup certifikovaných, kteří vloni a letos certifikaci za své dva tisíce korun získali jen kvůli tomu, že byli zavádějící informací na webu Národního vinařského centra přesvědčení o její nezbytnosti pro získání finanční podpory.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.