Přeskočit na hlavní obsah

Krátce a krotce novinky z Vinařského fondu v kostce

V posledních týdnech se Vinařský fond proměnil a mění se i prostředí, v němž koření. V následujících odstavcích krátce a v kostce tyto změny zaznamenáváme, jsou to za desetiletí jeho existence změny větší než malé.

Fond se přestěhoval

Poštovní adresa fondu zůstala, ale pokud chcete jeho nové kanceláře navštívit, už ne hlavním vchodem a schodištěm budovy Jihomoravského kraje, ale o pár desítek metrů dál vpravo, směrem k Moravskému náměstí, v pořadí čtvrté dveře - bývalá restaurace Zemský dům. 

Fond má nový web

Elektronická adresa fondu také zůstala, ale od Vánoc je na ní nový web. Podle mínění fondu jsou jeho hlavními změnami přehlednější struktura, rozšíření obsahu a úprava sekce pro registrované.
Podle našeho názoru jsou zajímavější proměnou odstranění odkazu, kde veřejnost nalezne informace fondu o vinohradnictví a vinařství (stojí hodně peněz, tak proč ta skromnost), a v aktualitách žádné informace ze zasedání rady fondu. Nahradila je usnesení z jednání rady i s kalendářem jednání na celý rok, což je v dějinách fondu skutečná a až do prosince nepředstavitelná revoluce. Možnost, že bychom k tomu přispěli i našim srovnáním otevřenosti bilancí bilionové České národní banky s tajnůstkářstvím desítkymilionového fondu nám nedává spát.

Novelou se mění vinařský zákon i fond

Že má novela vinařského zákona zvýšit věrohodnost vinařských statistik, změnit byznys se sudovým vínem a změnit i důležitá a letitá pravidla fungování fondu jsme jako jediní psali a o důsledcích informovali. Necháme na zvídavých čtenářích, jestli budou v textu novely hledat úpravy lhůt pro zveřejnění zájemců o jeho granty a další fikané změny. Rovnou ale prozradíme, že fond už nebude muset zveřejňovat informace o svých smlouvách podle vinařského zákona. Šlus, konec.

Zveřejňování smluv

Fond už loni v létě začal souběžně zveřejňovat smlouvy také v Registru smluv, jak to jemu a většině státních organizací nařídil jiný zákon. A po Vánocích jeho smlouvy do svého indexu zařadil i praktický Hlídač smluv. Jenže novela vinařského zákona také ruší na dobu svého vzniku velmi moderní povinnost fondu zveřejňovat na internetu a ve výročních zprávách informace o smlouvách s plněním vyšším než 10 tisíc. Kdežto Registr smluv zakládá povinnost zveřejňovat smlouvy s plněním až nad 50 tisíc. Na druhou stranu jsou v centrálním registru a tím i v Hlídači smluv zveřejněné celé texty smluv, čímž zájemci o ně nemusí žádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Bohužel se fond zatím vyhýbá zveřejňování strojově čitelných sjednaných cen a proto se podle nich až do zjednání nápravy v Registru ani Hlídači orientovat nejde.

Fond o novele vinařského zákona

Až dosud o legislativě mlčící fond se na svém novotou zářícím webu odhodlal poskytnout veřejnosti informace ke schválené novele zákona o vinohradnictví a vinařství. Je však dost překvapivé, že kliknutí na informaci přesměruje čtenáře na web jedné z aliancí vinařských producentů. Sám fond tedy informaci neposkytuje, jak by čtenář a zákonodárci čekali. Je zajímavé, že místo aby fond sám zájemce o novinkách informoval, s klidnou myslí přenechá interpretaci zákona na zákonu ne nezávislém profesním spolku. Že v textu chybí reflexe vlivu novely na fungování samotného fondu se pak vlastně ani nejde divit. 

Nová pestrá rada fondu

O novém složení a různorodosti rady fondu jsme už psali. Leckoho může napadnout, že tato personální obměna a uvedená zveřejňování usnesení z jednání rady nejsou bez souvislosti. Současně je paradox, že v radě fondu vedle sebe sedí lidé, kteří si jen pár dní před jmenováním vyměňovali na internetu ne právě uctivé a docela osobní zdravice. S vědomím personálních i legislativních změn a nového pracovního ducha v nových kancelářích bude proto zajímavé sledovat nejen skrovné aktuality na webu fondu, ale zejména výsledky jeho činnorodosti.

Noví čtenáři se zájmem o fond a události okolo

Podzimní příspěvky našeho magazínu také vyvolaly reflexi vedení fondu. Zřejmě proto se v historicky prvním zveřejněném usnesení hned z prvního jednání nové rady dočteme, že je členové rady doporučují ke čtení i některým brněnským právníkům. Věříme, že i z nich se stanou naši zvídaví čtenáři. Kde jinde by také měli hledat novinky z vinařského a pěstitelského průmyslu, když i na novém webu fondu je jich jak šafránu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.