Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z listopad, 2017

Nízká domácí produkce těší obchodníky se zahraničním vínem. Nejvíc vydělávají na Champagne.

Necelých 19 litrů zkonzumovaného vína na obyvatele a rok nás neřadí k jeho největším příznivcům na světě. Ale necelých 8 litrů tuzemské produkce na obyvatele a po odečtení exportu méně než 6 litrů nás neřadí ani mezi velké vinařské producenty. A to jsou nedávná čísla po předcházejících 1 až 3 litrech na obyvatele nevídaný skok.  Za malou domácí produkcí není v celé Evropě kontrolovaná a v Česku často medializovaná omezená rozloha vinic. Přestože už druhý rok může pravidelně růst, úřady v Česku enormní zájem o nové hektary neregistrují.  Nedostatek tuzemských hroznů Hlavním důvodem je nízký výnos vinic, 4 až 5 tun sklizených vinných hroznů na hektar, s kterým je tuzemské vinohradnictví na konci světového žebříčku efektivity. Zdůvodnit to nelze ani odkazem na obtížné zeměpisné podmínky, protože sousední Německo je s 12,5 tunami hektarového výnosu třikrát efektivnější.

Vinařské marketingové granty čeká změna, tajemství se poodhaluje

Díky novele vinařského zákona a obměně rady Vinařského fondu budou v jeho blížícím se jarním grantovém kole 2018 marketingové podpory rozdělované podle nových pravidel.
Na jejich schválení a tím i na jejich zveřejnění a na rozpočet Fondu na příští rok včetně sumy pro podpory se ještě čeká, ale my jsme už teď požádali členy rady o odpovědi na několik otázek, které mohou být pro tvůrce připravující projekty, se kterými se budou za dva měsíce o vinařské marketingové granty ucházet, cenným vodítkem.

Postrádáte některé typy projektů, nebo jsou předkládané žádosti adekvátním maketingovým mixem tuzemského vinařství a vinohradnictví? Libor Průdek: Ano, některé typy projektů chybí a jsou v současnosti předkládané na radě Fondu a konfigurované tak, aby byly v souladu s legislativou. Některé projekty jsou zase zbytečné.  Luboš Bárta: Předkládané žádosti buď schválíme, když splňují náležitosti a jsou věcně i formálně správné, nebo neschválíme, jsou-li podané třeba pozdě, chybně atd. O co žádají, o …

Češi jsou na špici alkoholického žebříčku!

Tuzemskými médii cestuje údaj o čelném místě Česka na světovém žebříčku konzumentů alkoholu.  Nejnověji ho v Hospodářských novinách využila Julie Hrstková, když hledala paralelu mezi nadměrnou konzumací alkoholu a znásilněním na jedné straně a opilým okradeným pasažérem nočního taxíku na druhé straně. "V Česku, zemi s největší spotřebou alkoholu na světě," uvedla v souvislosti s vynuceným sexuálním stykem, jsou "samostatnou kapitolou oběti pod vlivem alkoholu."  Jana Kohoutová vloni v Hospodářských novinách konstatovala, že "nejvíc pijí Rakušané, hned po nich Češi," přestože spotřeba alkoholu celosvětově klesá. V polovině letošních prázdnin uvedl Český rozhlas titulkem "Češi jsou v pití alkoholu šestí na světě" zprávu, že Ministerstvo zdravotnictví na boj s alkoholem vyčlenilo 20 milionů korun. „Tak, jak se pije dneska, se nikdy nepilo. A vůle cokoli změnit je strašně malá,“ citoval rozhlas národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořil…

Sudové víno má svou zářijovou cenu

Průměrná cena sudového vína se v září 2017 pro nedostatečný počet respondentů vůbec nestanovovala. Aktuálně zveřejněná čísla pouze udávají průměrnou cenu sudového vína odrůdy Veltlínské zelené, které uzavíralo na hodnotě 33,30 korun za litr. To je jen 30 haléřů nad průměrnou cenou bílého sudového vína v posledních třech letech a cena z dosavadního trendu nijak nevybočuje. Statistiky zatím bohužel nereagují na změnu vinařského zákona a podle obalu stále rozlišují pouze víno lahvové a sudové. Co je ale vlastně po letošní dubnové novele sudové víno? Bulk wine Podíl velkoobchodně prodávaného a také dopravovaného vína na celkových prodejích ve světě setrvale roste. Česko pro tento typ obchodů, které už mají roky své tradiční veletrhy v Amsterodamu a San Francisku a kterému se v angličtině říká bulk wine, nemělo dosud výraz. Zákon takovému vínu nově říká nebalené víno. Není v obalu určeném pro spotřebitele a nelze ho zákazníkovi prodat.

Svatomartinské 2017: prozíravá volba?

Proměnu vody ve víno na svatbě v Káně zařídil Ježíš Kristus. Proměnu vína ve Svatomartinské zařizuje soukromá společnost Národní vinařské centrum - a proč právě ona ví jen bůh. Proměnu pokládanou za zázračnou zařídil svatebčanům Ježíš na počkání. Dnešní proměna mladého vína ve Svatomartinské trvá déle a bez podepsání a dodržování písemných dohod je nemyslitelná.
Jak připomíná Pavel Krška, ředitel NVC, každý vinař usilující o ochrannou známku Svatomartinské musí předat "originál přihlášku, podepsanou podlicenční smlouvu, vyplněný a podepsaný formulář pro objednávku záklopek nebo šroubových uzávěrů, analytický rozbor vína, kopii dokladu o původu hroznů, zaplatit šest set korun za každý vzorek a k hodnocení doručit dvě láhve vína od každého vzorku." Stokoruna ke stokoruně Ochrannou známku Svatomartinské si NVC pronajímá už jedenáct let a platí za ni 100 korun ročně. Letos se o Svatomartinské za šest set korun poplatku ucházelo 431 vzorků  a rok před tím 418, takže za stokorunu…