Přeskočit na hlavní obsah

Nízká domácí produkce těší obchodníky se zahraničním vínem. Nejvíc vydělávají na Champagne.

Necelých 19 litrů zkonzumovaného vína na obyvatele a rok nás neřadí k jeho největším příznivcům na světě. Ale necelých 8 litrů tuzemské produkce na obyvatele a po odečtení exportu méně než 6 litrů nás neřadí ani mezi velké vinařské producenty. A to jsou nedávná čísla po předcházejících 1 až 3 litrech na obyvatele nevídaný skok. 
Za malou domácí produkcí není v celé Evropě kontrolovaná a v Česku často medializovaná omezená rozloha vinic. Přestože už druhý rok může pravidelně růst, úřady v Česku enormní zájem o nové hektary neregistrují

Nedostatek tuzemských hroznů

Hlavním důvodem je nízký výnos vinic, 4 až 5 tun sklizených vinných hroznů na hektar, s kterým je tuzemské vinohradnictví na konci světového žebříčku efektivity. Zdůvodnit to nelze ani odkazem na obtížné zeměpisné podmínky, protože sousední Německo je s 12,5 tunami hektarového výnosu třikrát efektivnější. 
S takovým výnosem by tuzemské vinařství uspokojilo celou domácí poptávku a ještě by mohlo – a také muselo – razantně exportovat. Než se tak stane, bude letitá z tuzemských veřejných prostředků hrazená kampaň Vína z Čech, Vína z Moravy ve svých důsledcích marketingem udržení a růstu dovozu vína a tedy paradoxní podporou zahraničních producentů.

Bez dovozu by nebylo co pít

Když domácí produkce postačí uspokojit tuzemské příznivce vína z pouhých pěti až třiceti procent, není divu, že dovoz vína trvale obsazuje desátou příčku do Česka nejvíc dovážených potravin. 
Je jistě obchodním úspěchem, že exportní ceny vína jsou vyšší, než ceny dováženého vína. To pravděpodobně těší i konzumenty, kteří i přes současnou kampaň proti dvojí kvalitě potravin rozdíly v kvalitě dovážených a tuzemských vín možná žádné nevnímají. A cena nezarmoutí.
Vzhledem ke shora uvedenému nemůže překvapit, že každé sledované položky dovážíme víc, než vyvezeme, jak je patrné ze závěrečné tabulky s uvedenými saldy importu a exportu jak cen, tak obchodovaných objemů. 

Champagne za tisíc

Co je však v přehledu zahraničního obchodu pozoruhodné, je šampaňské. Míněno klasickou metodou sekundárně kvašené šumivé víno z francouzské Champagne. Které v Česku z podstaty věci neprodukujeme a vyvážíme ho jen proto, že ho dovážíme, reexportujeme.
A v tomto oboru jsou tuzemští obchodníci mistry, protože nakoupené Champagne dokáží vyvážet s marží 200 až 300 korun na litr. Rekordu dosáhl reexport v roce 2008, kdy se s marží víc než 1000 korun na litr vyvezlo téměř 1400 hektolitrů tohoto jedinečného vína a celkový výdělek byl 146 milionů korun.

Ztráta střídá zisk

Co bylo včera, není dnes. V loňském roce se Champagne poprvé v desetileté historii obchodovalo se šedesátikorunovou ztrátou a letos trend pokračuje. Za tři čtvrtletí letošního roku už celková ztráta z tohoto typu obchodu dosáhla loňské úrovně 18 milionů korun při ztrátě stokoruny na litr a vývozu téměř dvou tisíc hektolitrů. Tím se přiblížila v historii jediné další takto ztrátové položce, víno ostatní, kterého se v roce 2009 vyvezlo 2.800 hektolitrů se ztrátou skoro 80 korun na litr a celkovou ztrátou 22 milionů.



2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 3Q
Celkem hl 1 298 312 1 260 755 1 260 424 1 325 219 1 397 422 1 190 971 1 087 301 986 784 1 281 525 1 341 206 1 033 345

Kč/l n* 1,00 -0,70 -0,70 1,20 8,70 3,40 12,10 21,90 38,00 21,70
z toho:











šampaňské hl 1 415 1 398 1 426 1 904 2 278 3 075 3 049 2 669 2 926 3 123 1 956

Kč/l 268,20 1 045,80 373,50 1,70 71,50 219,70 199,00 231,70 213,50 -60,50 -95,80
šumivé hl 9 710 25 796 27 451 42 400 39 833 32 273 44 629 33 918 35 944 35 365 22 841

Kč/l -2,60 12,20 23,30 31,90 42,80 44,50 39,10 46,30 13,70 29,90 34,10
perlivé hl 15 021 47 466 46 362 38 008 30 977 22 893 20 670 26 786 34 448 33 867 30 250
´ Kč/l 25,00 9,20 3,40 34,10 68,50 27,20 21,60 64,30 42,40 11,50 17,40
víno bílé hl 591 831 579 212 576 996 575 631 590 086 445 018 425 348 532 433 661 623 671 682 508 528

Kč/l 11,30 3,20 2,70 1,40 2,40 7,50 4,30 10,90 9,20 31,50 25,00
víno červené hl 673 214 601 565 602 922 515 520 474 193 337 109 301 726 288 937 339 170 369 950 287 570

Kč/l 2,50 -1,30 -3,20 -0,90 -0,70 4,10 0,10 10,00 31,00 54,90 20,30
víno ostatní hl 5 401 4 505 2 833 141 291 251 556 348 695 285 044 90 712 197 291 217 442 155 291

Kč/l 31,50 41,00 -77,90 6,00 10,80 34,20 4,80 17,70 37,60 21,10 14,00
vinný mošt hl 1 719 813 813 10 464 8 498 1 907 6 836 11 332 10 124 9 777 26 910

Kč/l -43,00 36,00 93,20 44,80 -5,00 52,40 -6,90 -2,80 16,10 0,90 3,90




Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.