Přeskočit na hlavní obsah

Nové apelace i vinice, populární odrůdy i statistiky. Čeho se dočkali příznivci vína v uplynulém vinařském roce

Bilanční situační a výhledová zpráva s podtitulkem Réva vinná přináší každoročně integraci vinařských statistik a údajů z více tuzemských úřadů a po porovnání s čísly z předchozích vydání vyplývá z té nejnovější několik zaznameníhodných novinek.
Přibylo apalecí, opět na Moravě, v Čechách zůstává stále jediná, mělnická, z roku 2015. 

Apelace

Počet spolků, které svoje vína sami zatřiďují a používají pro jejich označení zkratku VOC nebo V.O.C. - vína originální certifikace - stoupl ze sedmi na kulatých deset, když nejstarší VOC Znojmo zahajuje desátý rok své činnosti.

VOC Slovácko

Od srpna 2016 je novou apelací VOC Slovácko se sídlem v Josefově, kterou lze přiznávat pouze vínům vyrobeným z odrůd Muškát moravský, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské modré a Frankovka. Členská vinařství objevíte kliknutím na název apelace.
Na podzim roku 2016 získalo povolení přiznávat označení vína originální certifikace VOC Hustopečsko. Pod tímto označením lze zatřiďovat odrůdy Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Tramín červený a Rulandské modré, z nichž lze vyrábět vína jako samostatné odrůdy, v případě bílých odrůd lze vyrábět kupáž ze dvou nebo tří odrůd a v případě odrůdy Rulandské modré lze vyrábět vína rosé a klaret.

VOC Hustopečsko

Vína VOC Hustopečsko mohou vyrábět vinaři, kteří mají své sídlo v katastrálním území obcí Hustopeče, Křepice, Kurdějov, Nikolčice, Popice, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice a Velké Němčice. Členy apelace najdete zde.

VOC Kraví Hora

Nyní nejmladší VOC Kraví Hora získalo rozhodnutí Ministerstva zemědělství v srpnu 2017 a je jediným VOC spolkem v České republice, který vyrábí vína VOC pouze z jedné odrůdy - André, z jedné vinařské obce - Bořetice u Hustopečí, a pouze z jedné viniční trati - Kraví Hora. Oprávnění používat označení VOC Kraví Hora mají současní členové spolku, s nimiž se seznámíte na tomto místě.
Pokud si někteří příznivci vína nedokáží vždy vzpomenout na všech šest vinařských podoblastí, budou to mít s desítkou novodobých tuzemských apelací ještě obtížnější a tyto budou muset o jejich pozornost bojovat o to usilovněji.

Odrůdy

Skladba tuzemských vinic se ve srovnání s předchozím rokem nijak výrazně nezměnila. Z bílých odrůd jsou na více než tisíci hektarech vysázené stále Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský, z modrých Svatovavřinecké a Frankovka. S výjimkou Müller Thurgau a Ryzlinku rýnského rozloha vinic s ostatními jmenovanými odrůdami mírně poklesla.
Z těch ve vinicích nejméně zastoupených na popularitě získávají Cabernet Franc, Blauburger, Cabernet Cortis, Alibernet nebo Dornfelder z modrých a Johanniter, Aurelius, Kerner, Solaris, Hibernal, ale i Sylvánské zelené z bílých. Úplný přehled najdete v části Fakta.

Vinice

Rozloha tuzemských vinic začala mírně stoupat, na čemž mají mimo obnovy vyklučených vinic podíl nová pravidla pro povolování výsadby, platná od 1. ledna 2016, která mírně uvolnila platná omezení a umožňují každoročně novou výsadbu vinic o ploše rovnající se 1% plochy vinic s moštovými odrůdami k 31. 7. předchozího vinařského roku. 
Pro Česko tato kvóta představuje 178 hektarů a v roce 2016 byla beze zbytku vyčerpána. V roce 2017 byl zájem menší, kdy bylo sice podáno celkem 194 žádostí na plochu necelých 153 hektarů, ale bezchybných bylo nakonec 187, což představovalo celkovou plochu 148 hektarů.
Z rozboru aktuální struktury vinic dle jejich velikosti a počtu pěstitelů lze vysledovat, že 70% z celkové výměry vinic je soustředěno v ucelených vinicích nad 1 hektar, ale ze souboru pěstitelů je to jen u 4% z vedených pěstitelů. Na druhé straně 4% vinic o výměře do 0,1 hektaru jsou v držení 43% z celkového počtu pěstitelů. Dochází tedy ke koncentraci velkých vinic u malého počtu velkých pěstitelů, z nichž o jedné takové akvizici jsme napsali zde, další zaznamenali tady a o jedné drobnější, ale za pohádkovou cenu píšeme zde.

Sklizeň

Podle údajů ČSÚ bylo v roce 2016 sklizeno celkem 75 905 tun hroznů révy vinné, tedy o 16% méně než v roce předchozím. Průměrný výnos hroznů révy vinné se pohyboval na úrovni 4,8 t/ha. Že je to ve srovnání se světem, ale i se sousedním Německem stále velmi málo, jsme už také psali.

Bilance výroby a spotřeby vína

Podle odhadů vinařského roku 2016/2017, který skončil 31.7.2017, stoupla domácí spotřeba vína z 2,091 milionů hektolitrů na 2,15 milionů hektolitrů, klesla domácí produkce vína z 0,819 milionů hektolitrů na 0,631 milionů hektolitrů, a export domácího vína také opět klesl z 0,107 milionů hektolitrů na 0,061 hektolitrů, když v roce 2012/2013 byl více než pětinásobný - 0,328 hektolitrů.
I přes klesající export tuzemského vína se snížil podíl domácí produkce na celkové konzumaci z loňské třetiny (34,1%) na letošní čtvrtinu (26,5%). Všechny údaje opět naleznete v části Fakta.

Obchod s vínem a jeho ceny

Protože zahraniční obchod s vínem a dosahované ceny v zahraničním obchodě i u tuzemských producentů sledujeme samostatně, omezíme se v tomto odstavci jen na stručné konstatování, že dovoz suroviny a vína, pravidelně uzavírající desítku nejvíce dovážených zemědělských komodit a naprosto nezbytný pro uspokojení domácí poptávky, ve srovnání s loňským rokem klesl z 1,594 milionů hektolitrů na 1,405 milionů. Tento pokles ale způsobila relativně vysoká počáteční zásoba, tedy předloňská ještě neprodaná domácí produkce.

Prameny

Uváděné údaje pocházejí ze zdrojů Ministerstva zemědělství, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a Českého statistického úřadu, za jejichž zpracováním stojí Ivana Součková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a Miroslav Račický z ÚKZÚZ.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J