Přeskočit na hlavní obsah

Bylo nebylo, růžové na malostranském podhradí

Na Svatováclavské vinici pražské Villy Richter bylo nebylo růžové. Na 1. máje se na tomto granty Vinařského fondu prošpikovaném vinohradu měl konat tradiční, od roku 2009 pořádaný Svátek růžových vín. Tak to fond na svém webu v sekci Aktuality v závěru března zveřejnil. Zakrátko ale tuhle anonci z Aktualit odstranil, aby ji tam jen pár dní před konáním akce znovu přidal. A dnes už z chronologického řazení Aktualit akce opět vypadla. Bylo nebylo.
Lze jen spekulovat, zda příčinou tohoto „ani oblečená, ani svlečená, ani pěšky, ani na voze“ přístupu byly nejednotné postoje organizátora akce – samotného Vinařského fondu. Nebylo by divu, když fond žádnou takovou akci podle zákona pořádat nemá, jeho veřejné peníze na nic takového být použité nesmí a inkasovat výnosy ze vstupného mu zákon také nepovoluje. Někdo si z toho hlavu nedělá, někdo by mohl.

Padají rekordy

Ale tradice je tradice a akce proběhla. Ke spokojenosti návštěvníků i vinařů, pro něž byla prezentace zdarma, i když to je spolu s „rekordní účastí“ 2429 návštěvníků vše, co zatím víme. O minulých ročnících lze listováním ve výročních zprávách fondu zjistit víc. 
Například že v roce 2014 Svátek růžových vín navštívilo něco přes 2300 hostů, což by při vstupném 200 Kč přineslo tržby 466 tisíc korun. Protože ale fond zaplatil marketingové agentuře za její pořádání 541 tisíc, vypadá to na ztrátu téměř 75 tisíc. 
To v roce 2016 zaplatilo vstupné 2450 příznivců rosé s tržbami 490 tisíc korun, ale protože se náklady na organizaci vyšplhaly na 741 tisíc, přinesl fondu tento růžový svátek čtvrt milionovou ztrátu. Uvidíme, jestli bude letošní ročník opravdu rekordní.

Nejvýnosnější vinice světa

Co se Svatováclavské vinice týká, té tato a další akce Vinařského fondu velmi prospívají. Pět let získával malostranský, 0,4 hektaru rozlehlý vinohrad od fondu díky smlouvě o spolupráci a marketingu každoročně 2 miliony korun. 
Pokud by z něj jeho vlastník prodával kilo hroznů za 30 korun, musel by být adekvátní výnos 171 tun na hektar. Desetkrát víc, než je mezní zákonem povolená hodnota hektarového výnosu a téměř čtyřicetkrát víc, než je poslední oficiálně zveřejněný tuzemský průměrný hektarový výnos za rok 2016, tedy 4,31 tuny na hektar. Na celém světě není druhá tak výnosná vinice.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J