Wine of Czechia | Víno z Česka

Jarní údaje o cenách a výkonech vinařského průmyslu nepřinesly žádný signál, že by se v něm po ataku na sudové víno s novelou vinařského zákona cokoli poztivního změnilo. Spíš naopak.
Podívejme se proto na aktuální čísla vycházející z údajů SZIF o stavu vinařského průmyslu na konci prázdnin, jaké trendy přicházejí. Ceny vína Cena jakostního bílého lahvového vína bez DPH a dopravy u průmyslových výrobců v dubnu 2016 byla 59 korun za litr a nyní v srpnu 2018, téměř rok a půl po přijetí novely, také 59 korun. U jakostního červeného lahvového vína jsou stejné údaje 63 Kč a 59 Kč s průměrem za celé období 61 korun za litr.
Jakostní bílé sudové se rok před novelou prodávalo za 32 a v srpnu 2018 za 36 korun s průměrem 34 korun, jakostní červené sudové za 32 a nyní za 37 korun s průměrem 35 korun. Víno s přívlastkem zahajovalo stejné období s 68 korunami za litr, po roce byla cena 82 korun a jeho srpnová cena je 99 korun, což za celé období znamená průměr 84 korun.
S cenami lahvového ani sud…

I když je udělování vinařských grantů podle zákona o vinařství a vinohradnictví už čtrnáct let hlavní činností Vinařského fondu, na kterou by mělo směřovat téměř 90 procent jeho rozpočtu, za posledních deset let jich přislíbil pouze 23 procent. Vloni navíc mírně klesl počet předkládaných projektů a zdálo se, že zanedlouho bude i tento limit pokořen. Jenže přišlo letošní jarní a nyní podzimní kolo a rok 2018 vypadá úplně jinak, padají rekordy.
Žádosti, peníze a projekty Ještě nikdy nepodali žadatelé Fondu tisíce, přesně 2329, projektů. Zatím nejvíc jich Fond posuzoval 669 v roce 2016, kdy finanční objem žádostí dosáhl 44,6 milionů korun, téměř stejně jako letošních 44,4 milionu.
Ještě nikdy Fond nepřislíbil granty ve výši 42 procent svého rozpočtu. Nejvíce zaslíbil opět v roce 2016, kdy to bylo 28 procent rozpočtu, a tuto hranici tak letos překonal o nepřehlédnutelnou polovinu.
Pokud pouze za letošek poslali žadatelé více než 2300 žádostí, pak na jen o něco více než dvojnásobných 498…

Ze srpnové výroční zprávy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského jsme se mimo jiné dozvěděli, že meziroční nárůst ploch tuzmeských vinic v roce 2017 byl 390 hektarů a jejich osázená plocha tak vzrostla na 17 903 hektarů. Současně ale bylo vyklučeno 170 hektarů vinic, jak jsme psali zde.  Kde se tedy klučilo? Téměř polovina vyklučených vinic je na Znojemsku, kde se klučení dotklo jedenadvaceti obcí. O pětinu vyklučených vinic se postarala podoblast Velkopavlovická a nejvíce vinic vzalo za své v Čejkovicích. O celkových osm hektarů méně vyklučili pěstitelé na Slovácku, nejvíc pak v Mutěnicích. Desetina vyklučených vinic je v osmi obcích Mikulovské vinařské podoblasti, z toho největší podíl připadá na Novosedly na Moravě.
Dvě procenta vyklučené plochy jsou na území dvou vinařských obcí podoblasti Mělnické a jedno procento v obci Vetlá v podoblasti Litoměřické.
Obcí s nejrozsáhlejšími vyklučenými vinicemi jsou Hostěradice na Moravě ve Znojemské podoblasti, které se na c…