Wine of Czechia | Víno z Česka

Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského tvořila v roce 2022 obhospodařovaná plocha tuzemských vinic přibližně 17 885 hektarů, přičemž produkční potenciál (součet osázené plochy, udělených povolení pro výsadbu a vyklučených vinic) byl na úrovni 18 495 ha. Ve srovnání s minulým rokem se zvýšila ploch vinic o 19 ha, což bylo ovlivněno zejména vyšší plochou výsadeb. Pro rok 2022 byla stanovena kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic ve výši 178,4 ha. Ve stanoveném termínu požádalo o povolení 131 pěstitelů na výměru 81,6 hektarů. V tomto roce nebyla kvóta naplněna, vyhověno bylo všem žadatelům. Okamžitě využitelná plocha pro výsadbu v roce 2022 byla přibližně 450 ha.  Pálava a Merlot Vloni bylo vysázeno 383,4 ha nových vinic, o 115,2 hektarů více než v roce 2021. Mezi nejčastěji vysazované odrůdy révy vinné v tomto roce patřily: Pálava (62,6 ha), Tramín červený (52,8 ha) a Veltlínské zelené (23,7 ha) z bílých odrůd. Z modrých odrůd je to Merlot (10,6

V letošním roce čeká Poslaneckou sněmovnu páté a tedy trochu výroční ocenění sedmi vybraných vín titulem a zlatou medailí Parlamentní víno 2023. To je správná chvíle ohlédnout se za výsledky uplynulých čtyř ročníků. Soutěže o zlatou parlamentní medaili se mohou účastnit pouze vína se zlatou nebo stříbrnou medailí ze soutěže Salon vín . Tu pořádá servisní organizace Svazu vinařů . Podle národních standardů certifikovaných soutěží vín, kterou Salon vín je, musí být hodnotitelé soutěžících vín zapsáni v registru degustátorů této servisní organizace. Podmínkou zápisu do registru je absolvování školení pro senzorickou analýzu vín v této servisní organizaci Svazu vinařů a jeho pravidelné opakování. Čtyři ročníky V prvním ročníku parlamentní soutěže získalo sedm parlamentních medailí sedm vinařství, která jsou členem Svazu vinařů. Ve druhém ročníku získalo sedm parlamentních medailí také sedm vinařství, která jsou členem Svazu vinařů. Ve třetím ročníku získalo jedno nesvazové vinařství jedn

Údaje o tuzemské spotřebě alkoholu pravidelně vzbuzují vášně, neboť nás údajně posouvají na nelichotivá místa zemí s jeho největší konzumací. V roce 2019 hlásal titulek ČTK , že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví : „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“ Skutečnost Před několika málo dny zveřejnil  Český statistický úřad , který jediný tyto údaje zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2021 byla podle něj 9,7 litru na osobu a rok, stejná jako v předchozím roce a nejnižší za posledních deset let. To představuje 163,26 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 144 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok

Když začalo Ministerstvo financí vloni kontrolovat rozhodování Rady Vinařského fondu o žádostech o podpory Fondu, nevycházelo z údivu. První, nad čím se pozastavilo, byly samotné peníze. Jak je možné, ptali se kontroloři, že rozhodnete o podporách v násobném množství, než kolik na ně plánujete v rozpočtu? Z čeho je hodláte zaplatit, až dostanete jejich vyúčtování? Jejich zjištění se týkalo předchozích dvou let. Tehdy měl Fond v plánu rozdělit na vinařské podpory devatenáct milionů a přislíbil jich v roce 2020 padesát tři a v roce 2019 dokonce 67 milionů. Platí míň než slíbí A ještě zvláštnější je, že Fond pravidelně zaplatí žadatelům po dodání vyúčtování mnohem méně, než kolik jim přislíbil. Pokud v roce 2019 rozhodl o podporách za 67 milionů, pak v následujícím roce po dodání vyúčtování vyplatil 17 milionů. A namísto o rok později přislíbených 53 milionů napřesrok vyplatil necelých 18 milionů korun. Zdálo by se, že po upozornění Ministerstva financí se od letoška musí tato praxe změni