Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Víno stále na pranýři

Pivo, víno, tabák i lihoviny jsou potraviny. Tato samozřejmá klasifikace jim zajistila nejen stálou maloobchodní dostupnost ve výjimečných pandemických časech, ale jako ostatním potravinám také setrvalou pozornost dozorujícího úřadu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce . Ta každoročně zkontroluje 900 až 1500 potravinářských šarží, z nichž kvalitativním požadavkům nevyhoví 13 až 43 procent, průměrně 29 %. Jak v těchto kontrolách obstojí potraviny z uvedené čtveřice? Nejhůř víno. V posledních třinácti letech přesahuje podíl nevyhovujících šarží na všech kontrolovaných 30 %. Ovocná vína jsou na tom o pětinu lépe, nevyhovujících je průměrně 24 %. S necelými 14 % neúspěšnosti následují lihoviny – ani metanolová aféra v roce 2012 statistiky neovlivnila - a s 11 % pivo. Premiantem s 5,7 % jsou tabákové výrobky, a to se na tomto čísle dominantně podílí výjimečně neúspěšný rok 2015, kdy neobstály v 24 % případů, v ostatních letech se tento ukazatel pohybuje většinou mezi 0 až 3 procenty.
Nejnovější příspěvky

Potravinářská inspekce o víně 2022

Státní zemědělská a potravinářská inspekce se s veřejností podělila o výsledky loňských kontrol vína. Za účelem prověření požadavků na produkci a uvádění na trh výrobků z révy vinné provedla v roce 2022 celkem 4 450 kontrolních vstupů do 3 132 provozoven. Během těchto kontrol byla v 1 115 kontrolních materiálech popsána minimálně jedna nevyhovující skutečnost a tedy 1/4 daných kontrol byla nevyhovující. Nejčastěji byla projednávána porušení nedodržení požadavků na označení produktu/vína (53), nedodržení požadavků na uvádění do oběhu vína (148) a řádné nevedení evidenčních knih v odvětví vína (91). Nedostatky V rámci těchto kontrolních vstupů bylo za účelem laboratorní analýzy odebráno dle analýzy rizika 734 šarží výrobků z révy vinné, z nichž 87 šarží, 12 %, nevyhovělo povoleným enologickým postupům a omezením. Nejpočetnější zjištění bylo v senzoricky nevyhovujících parametrech. Nejčastější byly choroby a vady jako například oxidáza, nežádoucí těkavé látky – octovatění vína, nežádoucí

Spotřební daň a dvě třetiny dovozů? Devět desetin zkonzumovaného vína pochází od domácích vinařů

S diskusí nad zavedením spotřební daně pro tichá vína zakořenila ve veřejném prostoru informace, že se tuzemská vína podílejí na domácí spotřebě jednou třetinou a dovozová vína dvěmi, což by odpovídalo jejich podílu na platbách případné spotřební daně. Není to přesné, není to pravda. Podle Českého statistického úřadu se v letech 2015 až 2021 v Česku zkonzumovalo 12,5 milionů hektolitrů vína. Podle informací Registru vinic při Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském vyprodukovali tuzemští vinaři v letech 2015 až 2021 celkem 4,9 milionů hektolitrů vína z tuzemských hroznů a 6,5 milionů hektolitrů ze zahraniční suroviny, dohromady 11,4 milionů hektolitrů. Jen samotný Bohemia Sekt, patřící německé rodinné firmě Henkel Freixenet, vyrobil v tomto období 1,2 milionů hektolitrů vína, víc než desetinu domácí produkce. Na dovozy pak dle statistik ČSÚ a ÚKZÚZ zbývá 1,1 milionu hektolitrů vína. Vinohradníci a vinaři Hovoříme-li o tuzemských vinicích a tedy zemědělství, pak se jejich úr

Hektarový výnos vs. Spotřební daň

Diskuse o existenci nulové spotřební daně na tiché víno byla a stále ještě je bouřlivá a padají v ní více či méně známé argumenty. A přesto jeden z tuzemských vinařských spolků položil na stůl nový; rozdílný hektarový výnos tuzemských a zahraničních vinic. Zní takto: Čeští vinaři umí vyrobit konkurenceschopný produkt. Ale mimo nejlevnější kategorii. Limitem je volný trh a naše legislativa. Levný dovoz je z míst, kde zákon povoluje výnosnost vinice až 50 tun na hektar – u nás pouze 14 tun. Jako bychom byli výjimečnou vinařskou zemí s pěstiteli nešťastně zákonem omezenými v produkci jejich vinic. Kdyby omezení nebylo, měli by vinaři víc domácí suroviny a mohli by produkovat víc vína, a tedy snad i toho levného. Pomiňme, že zákon povoluje hektarový výnos 14 tun překročit, že vinaři nejsou v produkci vína ničím omezení, protože si mohou dovézt surovinu z volného trhu ze zahraničí, a podívejme se na údaje o tuzemských vinohradech. Domácí pěstitelé Zkraje roku uvedl stejný spolek, že průměrn

Vinařský ročník 2022 globálně

Pau Roca, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), v dubnu prezentoval předběžné výsledky roku 2022. Česko je opět v první dvacítce, bohužel jen díky chybě. Vinice Světová plocha vinic se v roce 2022 odhaduje na 7,3 milionů hektarů, což je jen nepatrně méně než v roce 2021 (-0,4 %). Zdá se, že plocha světových vinic se od roku 2017 stabilizovala. Za současnou stabilizací se však skrývá různorodý vývoj v hlavních vinařských zemích. Na prvních příčkách celkové plochy vinohradů zůstává Španělsko, Francie, Čína, Itálie a Turecko, dvě z uvedených zemí však jen díky majoritní produkci stolních hroznů. Produkce Světová produkce vína v roce 2022 se odhaduje na 258 milionů hektolitrů, což znamená mírný pokles o 1 % oproti roku 2021. Důvodem je vyšší než očekávaný objem sklizně v Evropě, a to navzdory suchu a vlnám veder během jara a léta, a průměrná úroveň produkce na jižní polokouli. Nejvyšší produkci zaznamenali v Itálii, Francii, Španělsku a Spojených státech a na jižn