Wine of Czechia | Víno z Česka

Hned po schválení zákona o finančních podporách pro vinařský marketing a vinařskou turistiku a o založení Vinařského fondu, který je měl administrovat, začal tento úřad svůj rodný zákon porušovat. Přestože pro rozdělení vinařských podpor určili hlasující poslanci bezmála devadesát procent příjmů fondu, v letech 2008 až 2018 fond rozhodl o přidělení pouhých 29 % svých příjmů. A skutečně vyplatil ještě méně, jen 15 % svých příjmů. V absolutních číslech to znamená, že v tomto období obdržel více než 7 tisíc žádostí o 400 milionů korun podpor, žadatelům přislíbil 200 milionů a následně jim vyplatil 120 milionů. Jeho příjmy za stejné období dosáhly 777 milionů korun.
V Česku ale není nikdo, komu by to vadilo. Ani zákonodárcům, kteří mají hospodaření fondu podle jimi samotnými schváleného zákona jedenkrát ročně kontrolovat. O letošním odzívaném schvalování loňské výroční zprávy fondu poslanci zemědělského výboru parlamentu, v jehož několikaminutovém průběhu nepadlo jediné číslo ani žádný d…

První zářijovou středu schválilo dvanáct poslanců Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2018. Její prezentaci musel za nepřítomného předsedu Rady Vinařského fondu zvládnout jeho ředitel. Absence Bohumila Šimka, hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy Rady Fondu, na jednáních rady jsou již notorické. Jeho účast na rozhodování fondu a tím i jeho informovanost o jeho činnosti klesla na méně než třetinu a není divu, že na klíčovém jednání o schvalování Výroční zprávy nebyl. Ministerstvo přihlíží Přestože ministři zemědělství svorně tvrdí, že Ministerstvo zemědělství Vinařský fond nijak neřídí a ani neodpovídá za jeho činnost a kontrolu, jednání o výroční zprávě se za ministerstvo zúčastnil i Martin Zelenka z oddělení pro víno. Kupodivu se však nezúčastnil Michal Hašek, distanční zaměstnanec ministerstva zemědělství jmenovaný ministrem do Rady fondu, který se hned po svém jmenování stal jejím místopředsedou. Ani on svou mírně nadpoloviční účastí n…

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“ 
Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a stále se zvyšují…