Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Posila Legislativní rady vlády. Nebo oslabení?

Bývalý jihomoravský hejtman a někdejší poslanec Michal Hašek je navržen do Legislativní rady vlády. Vinařům a pozorovatelům kumulace funkcí v jeho politické kariéře je též známý jako bývalý předseda rady Vinařského fondu a k této dvojroli v roce 2013 uvedl: “Své jmenování vnímám také jako uvědomění si tolik důležitého propojení vinařství a Jihomoravského kraje. Jsem velmi rád, že budu mít příležitost hájit a podporovat jak zájmy našeho vinařství, tak i zájmy Jihomoravského kraje najednou, protože jedno bez druhého nemůže dlouhodobě prosperovat.”

Funkce předsedy rady Vinařského fondu není funkcí ceremoniální, ale rolí úřední, neboť Vinařský fond je zejména úřad. Jako jeho vedoucí má předseda rady podle správního řádu pravomoc a odpovědnost přezkoumávat rozhodnutí Vinařského fondu, tedy jeho ředitele. Rozhodnutí předsedy rady o přezkumu je konečné a chce-li ho účastník řízení napadnout, musí se obrátit na správní soud.
Předsedova praxe Ohlédnutí se za jeho výkonem v této úřední roli j…
Nejnovější příspěvky

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.
Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.
Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrový…

Kde požádat o podporu a komu pšenka nekvete

Sociální služby jsou v Česku nastavené takto. Vyděláváte-li málo, můžete žebrat i přemlouvat bližní, ať vám po svém skonu něco odkážou. Nebo požádáte o podporu neziskovku, která dostává příspěvky od státu. K tomu si třeba ještě něco přivyděláte bokem, legálně nebo třeba prodejem drog. Všechno co vám kdo takhle za rok zaplatí sečtete a v lednu pošlete na ministerstvo. A než skončí následující měsíc, máte na účtu další podporu od státu, do haléře rovnou sumě, kterou jste si za loňský rok vydělali, vyžebrali, zdědili a oklikou získali ze stejných státních peněz dříve, jen třeba přes neziskovku.

Každou korunu, kterou od ledna do prosince získáte, vám zkrátka stát v únoru zdvojnásobí. Že se to projeví na ceně vámi prodávaných drog je jasné. I když snížíte svou cenu oproti konkurenci bez podpory o třetinu, vyděláte o třetinu víc. Lhostejno, že nelegálně, stát takovou drobnost neřeší.

Zdá se přitažený takový systém za vlasy? Že v Česku takový není? Ale kdeže. Kraj platí Fyzické osoby by s tí…

Bílé sudové víno v září výrazně zdražilo

Zatímco cena obyčejného lahvového vína v září meziměsíčně mírně stoupla, u jakostních vín zůstala na stejné úrovni jako na konci prázdnin, 59 a 60 korun za litr za bílé a červené a je jen o dvě koruny na litr vyšší, než byla na začátku roku. Jakostní sudové červené víno se meziměsíčně nezměnilo, zato cena jakostního bílého sudového vína se oproti předchozímu měsíci i počátku roku zvýšila o 12 korun na 48 korun za litr a o padesátník překročila cenu zmíněného obyčejného lahvového bílého vína.

Cena šumivého vína klesla na březnovou a tedy zatím nejnižší letošní úroveň 92 korun za litr a cena vína s přívlastkem opět klesla pod stovku na 98 korun za litr, vše míněno jako ceny velkoobchodní, bez dopravy a daně z přidané hodnoty.
Ceny v roce 2003 Ve srovnání s tím byly ceny zářijové produkce před pěti lety v roce 2013 a před patnácti lety v roce 2003 pro jakostní bílé lahvové 62, resp. 50 a červené 65 a 56 korun za litr, za jakostní sudové bílé 33 a 27 a červené 30 a 28 korun, za šumivé 94…