Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2021

Černý trh a zaniklé vinotéky

Jarní novela vinařského zákona z roku 2017 měla za cíl zkultivovat trh se sudovým vínem, v jehož důsledku, jak někteří s nadějí a jiní s obavami předpokládali, nutně velká část vinoték a trhu s ním zanikne. Památné je číslo 30 000, na kterém vyjednávání začalo. Předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray v únoru roku 2015 v Deníku uvedl: " V poslední době se udává, že tady existuje 15 000 vinoték. K tomu musíme připočíst další prodejní místa čepovaného vína, jako například trafiky, květinářství, herny, večerky, která nelze označovat jako vinotéky. Dohromady to odhaduji na zhruba 20 až 30 tisíc míst ." Média věří Pod taktovkou Martina Chlada , tehdejšího marketingového ředitele Svazu vinařů a dnes jeho předsedy, dále šířili stejný údaj ze stejného zdroje ČTK, Aktualne.cz , E15 , Blesk , Lidovky a bezpočet dalších zpravodajských kanálů a agregátorů, a na společné tiskové konferenci s předsedou Svazu vinařů třeba i tehdejší jihomoravský hejtman Michal Hašek . Obavy Sdružení obchodní

Černý trh a falšovaná vína

Pro černý trh s vínem prý nejsou charakteristické daňové úniky , říkají úřady a popírají tak, že právě ony byly důvodem vypracování novely vinařského zákona z roku 2017, i když internetové vyhledávače a usnesení vlády z roku 2016 dávají odpověď přesně opačnou. Smysl této novely prý spočíval ve zlepšení kontroly vína a jeho jakosti. " Vedle adaptace přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti vinohradnictví bylo cílem novely zavedení nové úpravy nakládání s nebalenými výrobky z révy vinné a zejména se sudovým vínem ," říká dnes tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý a s podrobnějším hodnocením vlivu novely odkazuje na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. SZPI Ta už v únoru 2019, necelé dva roky po účinnosti novely, zveřejnila tiskovou zprávu s titulkem Novela vinařského zákona přispěla ke snížení výskytu falšovaných vín na trhu , podle které výsledek kontrol SZPI z let 2018 a 2017 ve srovnání s předchozími roky ukazuje významné snížení absolutn

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2020

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský právě vydal výroční zprávu za rok 2020, která obsahuje mimo jiné přehled registrovaných vinic tak, jak je eviduje jeho Registr vinic ve Znojmě-Oblekovicích. Osázená plocha vinic je podle údajů ÚKZÚZ v posledních letech kolísavá. Oproti roku 2019, kdy činila 18 189 hektarů, je nižší o 264 hektarů. V roce 2020 bylo vysázeno 296 hektarů nových vinic a současně bylo vyklučeno 172 hektarů starých vinic. Nová výsadba V roce 2020 byla stanovená kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu ve výši 181 hektarů a všem 174 žadatelům bylo plně vyhověno. Nejvíce vysazovanými odrůdami byly Pálava s 32 hektary, Ryzlink rýnský s 31 hektary a Veltlínské zelené s 21 hektary, následované Rulandským modrým s plochou 14 hektarů. Z PIWI odrůd se nejvíce s téměř 15 hektary sázel Hibernal. Na zkušební vinici ÚKZÚZ o velikosti 5 hektarů v k.ú. Znojmo na viniční trati Načeratický kopec se na ploše 33 tisíc metrů čtverečních probíhají pokusy registrace a odlišnost

Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska

Boj proti černému trhu s vínem vypukl s novelou vinařského zákona 1. dubna 2017. Už jsou to plné čtyři roky, kdy stát s cílem sklidit ročně miliardový benefit na černý trh zaklekl. Tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sice dnes tvrdí, že " snižování daňových úniků nebylo stanoveno jako cíl novely vinařského zákona ," ale tehdejší vláda Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem jako ministrem financí to viděla přesně obráceně. V příloze svého lednového usnesení z roku 2016 uvedla: " V neposlední řadě jsou navržené změny v souvislosti s rozsáhlými daňovými úniky rovněž nutné z hlediska účinného fiskálního dozoru. Podle kvalifikovaného odhadu probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 mil. hl jde o objem 0,5 mil. hl vína za rok. Průměrná cena dovozu nebaleného vína je 15 Kč za 1 litr, zatímco následná cena realizace prodeje je zhruba 65 Kč za 1 litr, což činí zisk kolem 50 Kč za 1 litr. To odpovídá obje

Výroční zpráva: návod na čtení

Tento týden dostali poslanci Poslanecké sněmovny k dispozici výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2020, kterou každoročně musí, tak jako výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře a mnoha dalších, projednat a posoudit, a před tím přečíst. Tak jako vždy se poslanci ke kontrole postaví liknavě a proto následuje jednoduchý čtenářský návod, který jim jejich asistenti prozatím upírají. K ověření, zda je hospodaření Vinařského fondu souladu se zákonem, postačí nalistovat tabulku s přehledem příjmů a výdajů, strana 30, z níž lze s kalkulačkou v ruce zjistit toto: Za prvé: Rozhodnutí o poskytnutí podpory jsou poskytovány, jak je v tabulce označené, podle § 31 odst. 4 vinařského zákona a činily 17 milionů korun. Třikrát víc, 52 milionů korun, vynaložil Fond na Komunikační kampaň a Propagace na základě smluv, kde odkaz na zákon chybí jednoduše proto, že zákon takové výdaje Fondu neumožňuje . Za druhé:  Jestliže za rok 2020 Fond nelegálně utratil 52 milionů, ta

Neplacení vinařských odvodů může být trestný čin

Zatímco vinařští radní a ti kdož je volí a jmenují mají klid na práci, vzkázal  Nejvyšší soud  dvěma a půl tisícům vinařů a pěstitelů, kteří jim posílají ke správě své peníze, plaťte odvody ve výši 0,50 Kč z každého litru všech druhů vín a 350 Kč z každého byť jen započatého hektaru vinice, jak stanoví vinařský zákon. Jejich neplacení je trestným činem s trestem odnětí svobody na šest měsíců až deset let nebo zákazem činnosti. Takto totiž rozhodl v obdobné věci dvou podnikatelů z Vimperku, kteří provozovali hotelová zařízení a roky neplnili povinnost platit poplatky za televizní přijímače na pokojích podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích*). Televizní poplatek Odvody, stejně jako televizní poplatek, sice nejsou daně ani poplatky, ale " jiná podobná povinná platba ," jak uvádí trestní zákoník. Podle soudu je podstatnou otázka podobnosti televizního poplatku jakožto povinné platby ostatním tam uvedeným povinným platbám. Tato podobnost je dána podobnou povahou plat

Dobrá rada nad zlato. Špatná i za vic

Zprávy a výměny názorů o fungování mediálních rad, volbách jejich členů, nominacích, nominujících, veřejných slyšeních nominandů i aktivitách zvolených zaplňují mediální prostor, kam až oko dohlédne. Bo-Li-X se s přikládáním pod kotel rozhodně neskrývá a média to baví. Občas zazáří i zpráva , že státu ujela ruka a některým radním bude muset doplatit několik milionů. To jsou média. Okolo rad ve vinařském průmyslu panuje ticho. V dubnu Poslanecká sněmovna zvolila dva muže do Dozorčí řady Vinařského fondu. Volební výbor, který kandidáty doporučil, ani poslanci, kteří z nich vybrali, kandidáty neviděli, s žádným nemluvili, žádný nepředložil svou vizi, veřejně neobhajoval své záměry a kandidáty ani nezpovídali novináři. Jak uvádí Kancelář Poslanecké sněmovny: " Jednotlivé návrhy sdělily poslanecké kluby přímo sekretariátu volební komise. Jiné podklady Kancelář Poslanecké sněmovny nemá k dispozici ." Vloni jmenoval do Rady Vinařského fondu šest nových členů ministr zemědělství. No

Vinařský ročník 2020 globálně

Na úterní tiskové konferenci Pau Roca, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno OIV, jejímž je členem i Česko, přednesl první čísla o produkci vína ročníku 2020. Plocha všech vinic je od roku 2017 stabilizovaná a činí 7,3 milionu hektarů. Této stabilizaci předcházel vrchol v letech 2002 a 2003 s rozlohou 7,8 milionu hektarů, od té doby plocha vinic klesá. Po mimořádně vysoké produkci roku 2018 a loňském propadu se očekává, že objem světové produkce vína bude podprůměrný a dosáhne 260 milionu hektolitrů vína. Celosvětová spotřeba vína o 7 milionů hektolitrů klesne na 234 miliony hektolitrů vína a tento pokles je analogický se situací během vypuknutí finanční krize v roce 2008. Mezinárodní obchod s vínem mírně poklesl na 105,8 milionů hektolitrů, ale měřeno hodnotou na 29,6 miliard Eur, tedy o téměř sedm procent méně ve srovnání s loňským rokem. Také Česko zasáhlo do žebříčku pro vinařský průmysl nejvýznamnějších zemí, nikoli však produkcí, ale konzumací. Celkovou spotřeb

Nové víno bude z vody?

Tato zpráva na stránky o vinařství zdánlivě nepatří. „ Plzeňský Prazdroj uvede na trh nový druh alkoholického nápoje , jehož prodeje v zámoří trhají rekordy. Hard seltzer (otrocky přeloženo tvrdá sodovka nebo minerálka) se sice vyrábí většinou v pivovarech, s pivem má ale pramálo společného. Jedná se o čirý nízkokalorický a lehce ochucený nápoj s obsahem zhruba čtyř až pěti procent alkoholu, vzniklý většinou kvašením třtinového cukru, někdy sladového ječmene. Příchuť bývá nejčastěji mandarinka nebo broskev, Prazdroj vsadil na limetku a nápoj pojmenoval Viper .“ Ale jen zdánlivě. Promítne se totiž do vinařských statistik. Ty, jak jsou prezentované nejen statistickým úřadem, ale také Ministerstvem zemědělství v jeho Situačních a výhledových zprávách Víno , v kolonce spotřeba zahrnují jak víno, nápoj z hroznů révy vinné, tak ovocná vína, zejména cider a perry, ale i medové víno a další alkoholické nápoje. A nejde o zanedbatelnou položku: na celkové konzumaci vín se ovocná vína podílejí

VOC vína stále na okraji zájmu

Nejčerstvější bilance produkce vín originální certifikace, klasifikačně často srovnávaných s italským systémem DOC, francouzským AOC či AOP a dalšími, byť porovnání není zcela přiléhavé , je zde. Z aktuálních třinácti povolených VOC oblastí pochází 4,27 tisíce hektolitrů VOC vína a na celkové produkci roku 2019 v objemu 481 tisíc hektolitrů se podílí 0,9 %. Ve srovnání s předchozím rokem je to podíl o polovinu vyšší, bohužel nejvíce ovlivněný propadem produkce, která v roce 2018 představovala 680 tisíc hektolitrů vína, z níž bylo vín VOC podobných 4,1 tisíce hektolitrů. Stejně jako v předchozím roce čtyři oblasti žádné VOC víno nevyrobily, Mělník, Hustopečsko, Bzenec a vinice Velké Pavlovice. Svou produkci zvýšily Mikulovsko, Modré Hory, Valtice, Kraví Hora, Slovácko a Mutěnice, ob rok poklesly opět Znojmo a Blatnice a až na úroveň roku 2014 i Pálava. Co z toho plyne Zdá se, že uváděná čísla by mohla přinášet poučení. Ale nemá cenu je zde opakovat, na těch zveřejněných před rokem se n

Nízká sklizeň z domácích ztrátových vinic

Český statistický úřad bilancoval sklizeň révy vinné ročníku 2020. Podle jeho šetření se z 16 140 hektarů vinic sklidilo 90 376 tun hroznů, hektarový výnos byl 5,6 tuny na hektar, o třetinu více než 4,23 t/ha v roce 2019 a o 14 % méně než 6,51 t/ha v roce 2018. Podle šetření samotných vinohradníků, kterého se zúčastnilo 67 pěstitelů z více než 17 tisíc, byl letošní výnos 5,9 tuny na hektar, o 20 % víc než 4,9 t/ha v roce 2019 a o 11 % míň než 6,6 t/ha v roce 2018. Odhaduje se, že v Česku úrodu ze ¾ plochy všech vinic sklízelo na 70 až 80 sklízečů hroznů. Srovnání Letos poprvé tuzemští pěstitelé konstatovali, že v sousedním Německu je průměrný hektarový výnos dvojnásobný a v Rakousku je asi o 40 % vyšší. To je ovšem známé od roku 2017 a podrobnější analýza z roku 2020 ukázala, že výnosy tuzemských vinic snesou srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazí

Tuzemská vína dražší o stovku? Možná. Ale jen v supermarketech

Ve středu 20. ledna tuzemské vinařství zdánlivě zasáhl blesk z čistého nebe. Tak se to jeví z reakcí části vinařské veřejnosti na poslanci čerstvě schválenou novelu zákona o potravinách s povinným, z 55 na 73 procent rostoucím podílem prodaných tuzemských potravin ve všech prodejnách větších než 400 metrů čtverečních, supermarketů neboli obchodních řetězců. A vinaři vědí, že víno je potravina . Vinařská unie: nesouhlasíme Novelu ten stejný den odmítla Vinařská unie sdružující dvanáct vinařství a jejich dceřinných společností, které přímo obhospodařují téměř pětinu vinic v Čechách i na Moravě a na tuzemské produkci vína se podílejí více než ze čtyřiceti procent. " V produkci vinných hroznů Česko není ani zdaleka soběstačné. Moravské a české vinice pokrývají tuzemskou spotřebu vína maximálně z jedné třetiny, v letech slabých na úrodu ale i méně. Ani při nejlepší vůli proto není možné vyrobit žádané množství vín výhradně z domácí produkce hroznů ," vysvětluje prezident Vinařské

Kdopak by se rady bál

Není zastrčenější dozorčí rady, než sedmičlenné Dozorčí rady Vinařského fondu . Její členové nikde nevystupují, o činnosti nebo nečinnosti Fondu nemluví, a ani v Parlamentu, který je volí, po sobě nezanechávají žádnou hlubší stopu. Kontrolují činnost Fondu, jeho ředitele i Rady Fondu a dohlížejí, zda Fond vyvíjí činnost v souladu s právními předpisy. Od vzniku Fondu v současné podobě v roce 2004 dosud byli postupně členy Dozorčí rady jedna žena a dvacet jedna mužů, z nichž jeden v ní působí od jejích počátků dodnes. Zřejmě žádný čtenář nezná jméno jediného z nich. V rozpětí letošního března až července čtyřem členům Dozorčí rady skončí jejich mandáty a Poslanecká sněmovna na jejich místa zvolí nové. Na dotazy kdo jsou kandidáti na tato uvolněná místa a kdo je Poslanecké sněmovně nominoval tiskové oddělení Poslanecké sněmovny odpověď nedává. Možná mají obavy, že by tito zatím nezveřejnění kandidáti a či kandidátky mohli mít obavy z práce, která je po případném zvolení čeká. K jejich ro