Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2021

Dobrá rada nad zlato. Špatná i za vic

Zprávy a výměny názorů o fungování mediálních rad, volbách jejich členů, nominacích, nominujících, veřejných slyšeních nominandů i aktivitách zvolených zaplňují mediální prostor, kam až oko dohlédne. Bo-Li-X se s přikládáním pod kotel rozhodně neskrývá a média to baví. Občas zazáří i zpráva , že státu ujela ruka a některým radním bude muset doplatit několik milionů. To jsou média. Okolo rad ve vinařském průmyslu panuje ticho. V dubnu Poslanecká sněmovna zvolila dva muže do Dozorčí řady Vinařského fondu. Volební výbor, který kandidáty doporučil, ani poslanci, kteří z nich vybrali, kandidáty neviděli, s žádným nemluvili, žádný nepředložil svou vizi, veřejně neobhajoval své záměry a kandidáty ani nezpovídali novináři. Jak uvádí Kancelář Poslanecké sněmovny: " Jednotlivé návrhy sdělily poslanecké kluby přímo sekretariátu volební komise. Jiné podklady Kancelář Poslanecké sněmovny nemá k dispozici ." Vloni jmenoval do Rady Vinařského fondu šest nových členů ministr zemědělství. No

Vinařský ročník 2020 globálně

Na úterní tiskové konferenci Pau Roca, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno OIV, jejímž je členem i Česko, přednesl první čísla o produkci vína ročníku 2020. Plocha všech vinic je od roku 2017 stabilizovaná a činí 7,3 milionu hektarů. Této stabilizaci předcházel vrchol v letech 2002 a 2003 s rozlohou 7,8 milionu hektarů, od té doby plocha vinic klesá. Po mimořádně vysoké produkci roku 2018 a loňském propadu se očekává, že objem světové produkce vína bude podprůměrný a dosáhne 260 milionu hektolitrů vína. Celosvětová spotřeba vína o 7 milionů hektolitrů klesne na 234 miliony hektolitrů vína a tento pokles je analogický se situací během vypuknutí finanční krize v roce 2008. Mezinárodní obchod s vínem mírně poklesl na 105,8 milionů hektolitrů, ale měřeno hodnotou na 29,6 miliard Eur, tedy o téměř sedm procent méně ve srovnání s loňským rokem. Také Česko zasáhlo do žebříčku pro vinařský průmysl nejvýznamnějších zemí, nikoli však produkcí, ale konzumací. Celkovou spotřeb

Nové víno bude z vody?

Tato zpráva na stránky o vinařství zdánlivě nepatří. „ Plzeňský Prazdroj uvede na trh nový druh alkoholického nápoje , jehož prodeje v zámoří trhají rekordy. Hard seltzer (otrocky přeloženo tvrdá sodovka nebo minerálka) se sice vyrábí většinou v pivovarech, s pivem má ale pramálo společného. Jedná se o čirý nízkokalorický a lehce ochucený nápoj s obsahem zhruba čtyř až pěti procent alkoholu, vzniklý většinou kvašením třtinového cukru, někdy sladového ječmene. Příchuť bývá nejčastěji mandarinka nebo broskev, Prazdroj vsadil na limetku a nápoj pojmenoval Viper .“ Ale jen zdánlivě. Promítne se totiž do vinařských statistik. Ty, jak jsou prezentované nejen statistickým úřadem, ale také Ministerstvem zemědělství v jeho Situačních a výhledových zprávách Víno , v kolonce spotřeba zahrnují jak víno, nápoj z hroznů révy vinné, tak ovocná vína, zejména cider a perry, ale i medové víno a další alkoholické nápoje. A nejde o zanedbatelnou položku: na celkové konzumaci vín se ovocná vína podílejí

VOC vína stále na okraji zájmu

Nejčerstvější bilance produkce vín originální certifikace, klasifikačně často srovnávaných s italským systémem DOC, francouzským AOC či AOP a dalšími, byť porovnání není zcela přiléhavé , je zde. Z aktuálních třinácti povolených VOC oblastí pochází 4,27 tisíce hektolitrů VOC vína a na celkové produkci roku 2019 v objemu 481 tisíc hektolitrů se podílí 0,9 %. Ve srovnání s předchozím rokem je to podíl o polovinu vyšší, bohužel nejvíce ovlivněný propadem produkce, která v roce 2018 představovala 680 tisíc hektolitrů vína, z níž bylo vín VOC podobných 4,1 tisíce hektolitrů. Stejně jako v předchozím roce čtyři oblasti žádné VOC víno nevyrobily, Mělník, Hustopečsko, Bzenec a vinice Velké Pavlovice. Svou produkci zvýšily Mikulovsko, Modré Hory, Valtice, Kraví Hora, Slovácko a Mutěnice, ob rok poklesly opět Znojmo a Blatnice a až na úroveň roku 2014 i Pálava. Co z toho plyne Zdá se, že uváděná čísla by mohla přinášet poučení. Ale nemá cenu je zde opakovat, na těch zveřejněných před rokem se n

Nízká sklizeň z domácích ztrátových vinic

Český statistický úřad bilancoval sklizeň révy vinné ročníku 2020. Podle jeho šetření se z 16 140 hektarů vinic sklidilo 90 376 tun hroznů, hektarový výnos byl 5,6 tuny na hektar, o třetinu více než 4,23 t/ha v roce 2019 a o 14 % méně než 6,51 t/ha v roce 2018. Podle šetření samotných vinohradníků, kterého se zúčastnilo 67 pěstitelů z více než 17 tisíc, byl letošní výnos 5,9 tuny na hektar, o 20 % víc než 4,9 t/ha v roce 2019 a o 11 % míň než 6,6 t/ha v roce 2018. Odhaduje se, že v Česku úrodu ze ¾ plochy všech vinic sklízelo na 70 až 80 sklízečů hroznů. Srovnání Letos poprvé tuzemští pěstitelé konstatovali, že v sousedním Německu je průměrný hektarový výnos dvojnásobný a v Rakousku je asi o 40 % vyšší. To je ovšem známé od roku 2017 a podrobnější analýza z roku 2020 ukázala, že výnosy tuzemských vinic snesou srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazí

Tuzemská vína dražší o stovku? Možná. Ale jen v supermarketech

Ve středu 20. ledna tuzemské vinařství zdánlivě zasáhl blesk z čistého nebe. Tak se to jeví z reakcí části vinařské veřejnosti na poslanci čerstvě schválenou novelu zákona o potravinách s povinným, z 55 na 73 procent rostoucím podílem prodaných tuzemských potravin ve všech prodejnách větších než 400 metrů čtverečních, supermarketů neboli obchodních řetězců. A vinaři vědí, že víno je potravina . Vinařská unie: nesouhlasíme Novelu ten stejný den odmítla Vinařská unie sdružující dvanáct vinařství a jejich dceřinných společností, které přímo obhospodařují téměř pětinu vinic v Čechách i na Moravě a na tuzemské produkci vína se podílejí více než ze čtyřiceti procent. " V produkci vinných hroznů Česko není ani zdaleka soběstačné. Moravské a české vinice pokrývají tuzemskou spotřebu vína maximálně z jedné třetiny, v letech slabých na úrodu ale i méně. Ani při nejlepší vůli proto není možné vyrobit žádané množství vín výhradně z domácí produkce hroznů ," vysvětluje prezident Vinařské

Kdopak by se rady bál

Není zastrčenější dozorčí rady, než sedmičlenné Dozorčí rady Vinařského fondu . Její členové nikde nevystupují, o činnosti nebo nečinnosti Fondu nemluví, a ani v Parlamentu, který je volí, po sobě nezanechávají žádnou hlubší stopu. Kontrolují činnost Fondu, jeho ředitele i Rady Fondu a dohlížejí, zda Fond vyvíjí činnost v souladu s právními předpisy. Od vzniku Fondu v současné podobě v roce 2004 dosud byli postupně členy Dozorčí rady jedna žena a dvacet jedna mužů, z nichž jeden v ní působí od jejích počátků dodnes. Zřejmě žádný čtenář nezná jméno jediného z nich. V rozpětí letošního března až července čtyřem členům Dozorčí rady skončí jejich mandáty a Poslanecká sněmovna na jejich místa zvolí nové. Na dotazy kdo jsou kandidáti na tato uvolněná místa a kdo je Poslanecké sněmovně nominoval tiskové oddělení Poslanecké sněmovny odpověď nedává. Možná mají obavy, že by tito zatím nezveřejnění kandidáti a či kandidátky mohli mít obavy z práce, která je po případném zvolení čeká. K jejich ro