Přeskočit na hlavní obsah

Svatomartinské 2021


Podle zpřesněných odhadů Vinařského fondu letos vinaři Svatomartinským vínem naplnili 2 344 000 lahví, což představuje 17,5 tisíce hektolitrů. Celková loňská produkce tuzemských vín dosáhla 589 tisíc hektolitrů a podle odhadů má být ta letošní o 2 procenta vyšší, tedy 601 tisíc hektolitrů. Podíl Svatomartinského na celkové domácí produkci jsou necelá tři procenta.

Poslední údaj o tuzemské konzumaci zveřejnil statistický úřad v loňském prosinci za rok 2019, a to 1 837 tisíc hektolitrů vína, nejvíc za uplynulých šest let. Měli-li by příznivci stejnou chuť na víno i letos, dosáhl by podíl Svatomartinského na celkové domácí konzumaci necelé jedno procento.

Tržby

K propagaci Svatomartinského na brněnském náměstí Svobody, V.I.P akci v Brně a v Senátu nakoupuje Vinařský fond od vinařů Svatomartinské za režijní cenu 50 korun včetně DPH. Jeho doporučená minimální velkoobchodní cena byla 50 korun bez DPH, tedy 67 korun za litr. Pokud by se za tuto cenu prodala celá letošní produkce, přinesla by vinařům tržby 117 milionů korun.

Podmínky pro označení Svatomartinské odpovídají nárokům kladeným státem a mezinárodními institucemi pro chráněné označení původu zapisované do registru Evropské komise, ale toto domácí označení jím není, je pouze ochrannou známkou. I tak je jeho podobnost zejména s tuzemským systémem vín originální certifikace nepřehlédnutelná. Pokud současných čtrnáct VOC oblastí vyprodukuje ročně něco přes 4 tisíce hektolitrů VOC vín, jejichž doporučená cena většinou překračuje 140 korun za lahev, pak jejich prodeje s ani ne jednoprocentním podílem na celkové produkci přinesou tržby 80 milionů korun.

Tak či tak jsou jednodenní mohutně propagované Svatomartinské, které se před Martinem prodávat nesmí a o které po Martinovi zájem prudce klesá, i skromně propagovaná VOC vína srovnatelnou jehlou v kupce sena.

Mladá vína

Mnohem déle a tedy více mohou přitahovat pozornost vína označená jako mladá. Ta, stejně jako Svatomartinské, také pocházejí z aktuální sklizně a s tímto označením se mohou prodávat nejen do konce roku, ve kterém proběhla sklizeň použitých hroznů, ale i kdykoli před svátkem svatého Martina. Někteří producenti proto ani neprodukují mladá vína pod značkou Svatomartinské, ale právě s označením „mladé víno.“

Konkurence

Na jednu stranu je to tradiční zákonem a mezistátními dohodami chráněný výraz, na druhou stranu jsou však k jeho užití zákonem stanovené podmínky, zejména pak nezbytnost kontroly jakosti mladých vín Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Přestože tato povinnost platí od doby registrace tradičního výrazu „mladé víno“ Evropskou komisí, výstrahu před jejím neplněním inspekce adresovala vinařům poprvé právě letos a právě těsně před Martinem. Producenti již vyrobeného, nalahvovaného a do obchodů rozvezeného vína označeného na etiketách jako mladé proto museli tato inspekcí dosud nekontrolovaná vína do poslední lahve a pod hrozbou pokut urychleně stáhnout z prodeje. Produkci zrovna tak mladého jenže Svatomartinského, jehož jakost schválení inspekcí nepodléhá, tak letos odpadla objemnější konkurence jako na zavolanou.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J