Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2018

Bílé sudové víno v září výrazně zdražilo

  Zatímco cena obyčejného lahvového vína v září meziměsíčně mírně stoupla, u jakostních vín zůstala na stejné úrovni jako na konci prázdnin, 59 a 60 korun za litr za bílé a červené a je jen o dvě koruny na litr vyšší, než byla na začátku roku. Jakostní sudové červené víno se meziměsíčně nezměnilo, zato cena jakostního bílého sudového vína se oproti předchozímu měsíci i počátku roku zvýšila o 12 korun na 48 korun za litr a o padesátník překročila cenu zmíněného obyčejného lahvového bílého vína. Cena šumivého vína klesla na březnovou a tedy zatím nejnižší letošní úroveň 92 korun za litr a cena vína s přívlastkem opět klesla pod stovku na 98 korun za litr, vše míněno jako ceny velkoobchodní, bez dopravy a daně z přidané hodnoty. Ceny v roce 2003 Ve srovnání s tím byly ceny zářijové produkce před pěti lety v roce 2013 a před patnácti lety v roce 2003 pro jakostní bílé lahvové 62, resp. 50 a červené 65 a 56 korun za litr, za jakostní sudové bílé 33 a 27 a červené 30 a 28 korun, za

11.11. v 11 hodin na dosah: mrtvé husy, mladá vína, a my žijeme

Tradiční, leč novodobý svátek mladých vín řečených Svatomartinská klepe na dveře a za nimi už ve více než dvou milionech lahví čeká 387 vzorků vín, které tuto etiketu ponesou. Nejen na brněnském Svatomartinském koštu se 11.11. v 11 hodin tato vína poprvé otevřou a jejich příznivci si je na mnoha vhodných místech ve stejný čas vychutnají s čím dál tím oblíbenější a možná už i známější Svatomartinskou husou. Jenže Na letošního Martina 11.11. tomu je přesně sto let, kdy na bojištích 1. světové války zavládlo příměří. Toto příměří, které ukončilo boje na západní frontě války a které vstoupilo v platnost šest hodin poté, kdy ho v soukromém jídelním vagonu maršála Ferdinanda Focha mezi 5:12 a 5:20 po třech dnech vyjednávání podepsali všichni zúčastnění, tedy 11. listopadu 1918 v 11 hodin pařížského času, nese podle místa, kde vagon zastavil, název Příměří z Compiègne , Armistice of Compiègne, Armistice de Rethondes nebo německy Waffenstillstand von Compiègne. Kromě opečených hus a p

Nové údaje o cenách vína a o chuti na něj

Jarní údaje o cenách a výkonech vinařského průmyslu nepřinesly žádný signál, že by se v něm po ataku na sudové víno s novelou vinařského zákona cokoli poztivního změnilo. Spíš naopak . Podívejme se proto na aktuální čísla vycházející z údajů SZIF o stavu vinařského průmyslu na konci prázdnin, jaké trendy přicházejí. Ceny vína Cena jakostního bílého lahvového vína bez DPH a dopravy u průmyslových výrobců v dubnu 2016 byla 59 korun za litr a nyní v srpnu 2018, téměř rok a půl po přijetí novely, také 59 korun. U jakostního červeného lahvového vína jsou stejné údaje 63 Kč a 59 Kč s průměrem za celé období 61 korun za litr. Jakostní bílé sudové se rok před novelou prodávalo za 32 a v srpnu 2018 za 36 korun s průměrem 34 korun, jakostní červené sudové za 32 a nyní za 37 korun s průměrem 35 korun. Víno s přívlastkem zahajovalo stejné období s 68 korunami za litr, po roce byla cena 82 korun a jeho srpnová cena je 99 korun, což za celé období znamená průměr 84 korun. S cenami lahvo

Letošní vinařské granty: zlom nebo anomálie?

I když je udělování vinařských grantů podle zákona o vinařství a vinohradnictví už čtrnáct let hlavní činností Vinařského fondu, na kterou by mělo směřovat téměř 90 procent jeho rozpočtu, za posledních deset let jich přislíbil pouze 23 procent. Vloni navíc mírně klesl počet předkládaných projektů a zdálo se, že zanedlouho bude i tento limit pokořen . Jenže přišlo letošní jarní a nyní podzimní kolo a rok 2018 vypadá úplně jinak, padají rekordy. Žádosti, peníze a projekty Ještě nikdy nepodali žadatelé Fondu tisíce, přesně 2329, projektů. Zatím nejvíc jich Fond posuzoval 669 v roce 2016, kdy finanční objem žádostí dosáhl 44,6 milionů korun, téměř stejně jako letošních 44,4 milionu. Ještě nikdy Fond nepřislíbil granty ve výši 42 procent svého rozpočtu. Nejvíce zaslíbil opět v roce 2016, kdy to bylo 28 procent rozpočtu, a tuto hranici tak letos překonal o nepřehlédnutelnou polovinu. Pokud pouze za letošek poslali žadatelé více než 2300 žádostí, pak na jen o něco více než dvojnás

Kde se klučilo

Ze srpnové výroční zprávy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského jsme se mimo jiné dozvěděli, že meziroční nárůst ploch tuzmeských vinic v roce 2017 byl 390 hektarů a jejich osázená plocha tak vzrostla na 17 903 hektarů. Současně ale bylo vyklučeno 170 hektarů vinic, jak jsme psali zde .  Kde se tedy klučilo? Téměř polovina vyklučených vinic je na Znojemsku , kde se klučení dotklo jedenadvaceti obcí. O pětinu vyklučených vinic se postarala podoblast Velkopavlovická a nejvíce vinic vzalo za své v Čejkovicích. O celkových osm hektarů méně vyklučili pěstitelé na Slovácku , nejvíc pak v Mutěnicích. Desetina vyklučených vinic je v osmi obcích Mikulovské vinařské podoblasti, z toho největší podíl připadá na Novosedly na Moravě. Dvě procenta vyklučené plochy jsou na území dvou vinařských obcí podoblasti Mělnické a jedno procento v obci Vetlá v podoblasti Litoměřické . Obcí s nejrozsáhlejšími vyklučenými vinicemi jsou Hostěradice na Moravě ve Znojemské podoblast

Vinařské grantové kolo Podzim 2018 čeká na vyhodnocení

Ve středu 15. srpna skončila možnost podat Vinařskému fondu žádosti o jeho vinařské granty do podzimního kola a této šance využili žadatelé pro svých 328 projektů. Což je dvojnásobek loňského počtu a dva a půl násobek v předchozích podzimních kolech. Také ale jen šestina letošního jarního kola. Celková požadovaná suma je 10,3 milionu korun, o 70 % méně, než připravili žadatelé v předchozím kole. I když je v porovnání s minulými podzimními grantovými koly počet projektů rekordní, podle celkové sumy to neplatí. V letech 2009, 2010 a 2016, přestože počet tehdy předložených projektů byl třetinový, připravili jejich autoři projekty finančně náročnější. Ale získali pouze 27 %, 19 %, resp. 22 %. Hodnocení projektů Lze očekávat, že se jednání Rady fondu ve čtvrtek 13. září, čtyři týdny po uzávěrce žádostí, bude věnovat výhradně jejich schvalování, snižování požadovaných částek i jejich zamítání, a to vše, na rozdíl od rekordního jarního kola , zvládne během jediného zasedání. Výsl

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2017

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský právě vydal výroční zprávu za rok 2017, která obsahuje mimo jiné přehled registrovaných vinic tak, jak je eviduje jeho registr vinic ve Znojmě-Oblekovicích. Osázená plocha vinic má podle údajů ÚKZÚZ v posledních letech vzrůstající tendenci. Oproti 31.12.2013, kdy činila 17 463,51 ha, je vyšší o necelých 440 hektarů. V roce 2017 bylo vysázeno 474,5516 ha nových vinic. Současně bylo vyklučeno170,4131 ha vinic. Meziroční nárůst ploch vinic je 390,1492 hektarů. Nová výsadba V roce 2017 stanovená kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu ve výši 177 ha, ale její skutečné čerpání bylo 154,1292 ha. K 31.12.2017 bylo v registru vinic vedeno 17 892 pěstitelů, což je o 301 méně než v roce 2016. V roce 2017 bylo vydáno 4 566 rozhodnutí o vinicích, což je o 188 méně než v roce 2016. Auditovaných dílů půdních bloků s kulturou vinice v LPIS bylo 10 700 o ploše 14 700 ha, což činí 0,41 % z výměry zemědělské půdy

Rok vinařských jednání se zveřejněným obsahem

Loňské červnové jednání Rady Vinařského fondu přineslo definitivní zlom a změnilo zaběhnutou tradici. Proti sice byli dva členové, ale ostatních sedm přítomných hlasovalo pro a Rada Fondu se usnesla na zveřejňování zápisů ze svých jednání na webu Fondu. Fond se tím po všech letech tajemnosti, mlčenlivosti a odmítání zápisy poskytovat zařadil k institucím , které o své činnosti veřejnost dlouhodobě informují. Protože Fond nedávno zveřejnil zápis z letošního červnového jednání Rady Fondu, je to příležitost k jedné pozoruhodné roční rekapitulaci. Podle zákona jmenuje ministr zemědělství devět členů Rady z jedenácti na návrh vinohradnických a vinařských sdružení. Desátého člena Rady jmenuje z řad zaměstnanců ministerstva a jedenáctého z řad zastupitelstva Jihomoravského kraje . Poprvé dvě sdružení Při jmenování současných členů Rady před dvěma roky prolomil tehdejší ministr zemědělství exkluzivitu Svazu vinařů ČR , jehož personální návrhy jako jediného sdružení vyslyšeli od roku

Podnikavý Vinařský fond připravil stát o miliony. Důvod ho zrušit?

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slově Jaroslava Machovce , ředitele Vinařského fondu , po rozpravě a pod předsednictvím Jaroslava Faltýnka vzal na vědomí výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2017 . Takto hladce se ve středu 20. června uzavřelo jeho loňské hospodaření, přestože své ve výročních zprávách věrně zobrazované nezákonné praktiky pranic nezměnil . Výdaje mimo zákon Pokračovaly zákonem vyloučené televizní a online reklamní kampaně? Ano, pokračovaly. Utrácely se desítky milionů za propagaci značky „Vína z Moravy, vína z Čech,“ i když notifikace Evropské komise povoluje pouze podporu chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení? Ano utrácely. Zmizel milion za průzkumy trhu, aniž by na jejich realizaci nějaký žadatel získal ve správním řízení byť jedinou korunu? Ano, zmizel. O těchto nelegálních výdajích Fondu jsme už psali zde nebo zde a dobře jsou patrné i na podrobně zdokumentovaném příkladu mobilní aplikace Víno na do

V jarním vinařském grantovém kole 2018 padly historické rekordy

Na začátku loňského jarního grantového kola jsme lákali až na pětinásobné zvýšení rozdělovaných podpor marketingovým vinařským projektům. Realita se ale s tímto optimistickým předpokladem tvrdě střetla - Vinařský fond, který má granty v hrsti, před rokem přidělil 452 úspěšným žadatelům historicky nejnižší průměrnou částku 32,6 tisíce korun na jeden projekt. Rekord zopakoval i v podzimním kole, kdy průměrná výše každého ze 139 grantem podpořných projektů klesla na 23 tisíc korun. Co přineslo letošní jaro? Rozpočet Podle letošního schváleného rozpočtu se zdálo vše při starém, stejných sedmdesát milonů příjmů, rozdělených stejně jako vloni zejména na nelegální mediální podporu a propagaci značek „ Vína z Moravy, vína z Čech “ a " Svatomartinské " a dalších aktivit bez opory v zákoně, a zbylých osmnáct milionů na hlavní činnost, rozdělování grantů, tedy podpor. Jenže přišla změna. Mezi podpory se v souladu se zákonem nově dostaly i podpory rozdělované na poplatky na účas

Černý trh s vínem a ceny po novele vinařského zákona

Slogan " eliminace černého trhu s vínem, zejména sudovým " se důvodovou zprávou k dnes už rok platné novele vinařského zákona vine jak červená nit, na padesáti stránkách se opakuje víc než dvacetkrát. Podle tehdejších bohatě medializovaných tvrzení Svazu vinařů skončí nezdaněno, tedy na černém statistikami nezachyceném trhu, 100 milionů litrů vína ročně . Kolovaly historky o tajných nočních cisternách přivážejících zahraniční víno, které se do rána jako zázrakem mění na žádané tuzemské. Novela tohle měla změnit - a na daních z původně černého moravského a nově zahraničního vína přinést do státního rozpočtu až 2,5 miliardy za rok. Protože se právě objevily čerstvé ekonomické údaje domácího statistikami zkoumaného trhu za první čtvrtletí letošního roku, uzavírající dvanáctiměsíční období platnosti novely, můžeme konečně srovnat vývoj v měsících a letech před novelou a rok po ní. Ceny vína Dovozci a obchodníci s vínem vyjadřovali kvůli novelou zaváděného omezení KEG su