Přeskočit na hlavní obsah

Podnikavý Vinařský fond připravil stát o miliony. Důvod ho zrušit?

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slově Jaroslava Machovce, ředitele Vinařského fondu, po rozpravě a pod předsednictvím Jaroslava Faltýnka vzal na vědomí výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2017. Takto hladce se ve středu 20. června uzavřelo jeho loňské hospodaření, přestože své ve výročních zprávách věrně zobrazované nezákonné praktiky pranic nezměnil.

Výdaje mimo zákon

Pokračovaly zákonem vyloučené televizní a online reklamní kampaně? Ano, pokračovaly. Utrácely se desítky milionů za propagaci značky „Vína z Moravy, vína z Čech,“ i když notifikace Evropské komise povoluje pouze podporu chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení? Ano utrácely. Zmizel milion za průzkumy trhu, aniž by na jejich realizaci nějaký žadatel získal ve správním řízení byť jedinou korunu? Ano, zmizel.
O těchto nelegálních výdajích Fondu jsme už psali zde nebo zde a dobře jsou patrné i na podrobně zdokumentovaném příkladu mobilní aplikace Víno na dotek. Přehlíželi jsme přitom příjmy Fondu, neboť jsme předpokládali, že ty se od zákona nemohou odchýlit. Nemohli jsme se mýlit víc.

Příjmy pod drobnohledem

Příjmy Fondu definuje vinařský zákon a je jich jedenáct druhů. O deset se postará samotný Fond a vše, co tak za rok získá, sečte a stát mu následně - nejpozději do 25. únoru následujícího roku - poskytne z peněz daňových poplatníků stejně vysokou podporu, příjem jedenáctý a nejvýznamější. Protože bez ní by Fond hospodařil s polovičním rozpočtem.
Těchto jedenáct zákonných příjmů není v žádné výroční zprávě uvedeno souhrnně, ale jsou v nich po různu roztroušené. Pro zastření podstaty se o nich také nepíše jako o příjmech, jak praví zákon, ale jako o výnosech, navíc přetavených do fondů, které zákon také nezná. Přesto lze v textu všech výročních zpráv každý ze zákonných příjmů snadno idenfikovat. A ty sečíst.

Ošidný součet

V přehledu hospodaření posledního uzavřeného roku, jak jej vzali poslanci v zemědělském výboru v letošním červnu na vědomí, je suma všech deseti zákonných příjmů Fondu 35,5 milionů korun. Ale podpora státu, která má být na korunu stejná, je 37,2 milionů korun. Z veřejných prostředků z rozpočtu Ministerstva zemědělství tak do pokladny Fondu přišlo o 1,7 milionu korun víc, než na co měl ze zákona nárok.
Výjimka? Nikoli. V roce 2016 takto Fond připravil rozpočet ministerstva o 1,8 milionu korun, což za asistence Jaroslava Machovce vzali Faltýnkovi poslanci v zemědělském výboru na vědomí 14. prosince 2017 a ve stejném složení vzali 9. března 2017 na vědomí, že stát zaplatil z účtu Ministerstva zemědělství Fondu o 1,5 milionu korun víc. O stejně tolik, jako o rok dříve.
Tehdy to ale nikdo na vědomí nevzal. Poslanecká sněmovna od vzniku Fondu v roce 2004 až do onoho březnového dne v roce 2017, přestože jí to ukládá zákon, žádnou jeho výroční zprávu neprojednala. Těžko také mohla - fond jí totiž žádnou výroční zprávu od roku 2004 až do roku 2011 k projednání neposlal.

Čím si Fond přivydělává

Zbývá tak odpovědět na otázku, čímže si Fond vylepšuje svoje příjmy a šálí stát, aby dosáhl vyšší státní podpory? I na to poskytují výroční zprávy odpověď.
Jsou to finančně nevýznamné, přesto nezákonné poskytování licencí k ochranným známkám, milionové příjmy ze vstupného z jinak ztrátových akcí Svatomartinský košt v Brně a Svátek růžových vín v Praze, letos sice nulové, v předchozích letech až půlmilionové příjmy z poplatků vinařů za účast Fondu na veletrzích a výstavách, a statisícové blíže neurčené ostatní provozní výnosy.
A přestože Fond každoročně prodává několika tisícům návštěvníků obou uvedených akcí vstupenky, nemá k takovému podnikání ani zákonné zmocnění, ani živnostenské oprávnění a ani není i přes milionový obrat plátcem daně z přidané hodnoty. Jakýkoli jiný organizátor obdobných akcí může o takových privilegiích pouze snít.

Vliv Fondu na odvětví vinařství je nulový

O motivech porušování zákona fondem lze jen spekulovat, ale ani tak se přihlížejícím nenabízí žádný prospěch, který by z toho případně měl Svaz vinařů nebo jeho členové, který fond od jeho počátků trvale personálně ovládá, jak dokládají výroční zprávy i zápisy z jednání rady Fondu, a který současně prosazuje vlastní návrhy novel vinařského zákona - i když třeba přinesou předvídatelnou ekologickou katastrofu a namísto slibovaného miliardového nulový přínos pro státní rozpočet, jako ta loňská.
Statistické údaje ČSÚ, SZIF či ÚZEI totiž prokazují, že mezi Fondem nezákonně utracenou půl miliardou korun mezi roky 2007 až 2017 a stagnujícími cenami i objemem tuzemské vinařské produkce, stagnující poptávkou obyvatel a návštěvníků Česka a exportem i importem vína není žádná korelace.
S těmito důkazy lze s nechápavým pokrčením ramen připustit, že všichni historičtí i současní členové rady Fondu i jeho ředitel s nějakým sice neznámým, ale jistě bohulibým úmyslem pouze nesprávně čtou šest přehledných paragrafů vinařského zákona, a Finanční úřad, Živnostenský úřad, Ministerstvo zemědělství i Nejvyšší kontrolní úřad při svých kontrolách možnost takových chyb ani nenapadne.

Přehlíživá Poslanecká sněmovna

Rozum však zůstává stát, pokud zákon stejně chybně čte dozorčí rada Fondu složená výhradně z poslanců Parlamentu, která má podle Poslaneckou sněmovnou stvořeným - a Svazem vinařů ovlivňovaným - zákonem zjišťování a napravování chyb v popisu práce. A přitom se schází pouze dvakrát, ještě častěji však jen jednou ročně a hlavním závěrem jejího jednání bývá většinou právě jen schválení výroční zprávy Fondu. Bez výhrad.
Nepřehlédnutelnou odchylkou z pravidla je i projednání a schválení výročních zpráv Fondu pouze v zemědělském výboru Poslanecké sněmovny, přestože obdobné výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu, ČTK, Státního fondu dopravní infrastruktury, Státního fondu rozvoje bydlení, ale i finanční zprávy politických stran a hnutí pravidelně projednává celá Poslanecká sněmovna.

K čemu to celé je

Pokud si uvědomíme, že ekonomickým počátkem vší této podivné, nezákonné a rozsáhlé aktivity jsou parafiskální odvody, které pod hrozbou penále i exekucí Vinařský fond každoročně vybírá od tisíců pěstitelů za každý hektar tuzemských vinic a od stovek vinařů za každý litr vyrobeného vína, nelze se zbavit dojmu, že by jeho úplným zrušením sice přišli žadatelé o 10 až 15 milionů korun ročně na své projekty, ale současně by se ulevilo o dvojnásobných 25 až 30 milionů korun pěstitelům a vinařům a o téměř trojnásobných 35 milionů korun i státnímu rozpočtu, ale asi nejvíce mnoha dohlížejícím - dnes nedohlížejícím - úřadům i ministerstvům. 
V neposladní řadě a možná úplně nejvíce trvale chybujícícm poslancům v dozorčí radě Fondu, v zemědělském výboru i na plénu Poslanecké sněmovny. Současně by tak i zanikl delikátní problém s opakovaným nelehkým vyjednáváním o výjimce ze státní podpory s Evropskou komisí.
A Svaz vinařů by mohl platit billboardové i televizní kampaně z poplatků svých členů, pokud jim to příjde smysluplné. Ochrannou známku "Vína z Moravy vína z Čech" beztak prostřednictvím jím ovládaného valtického Národního vinařského centra, do kterého z Fondu posílá tu více tu méně peněz, od počátku do dnes vlastní.

Zhroutí se fond sám?

Protože tuzemští zákonodárci nedokáží bez téměř vyloučeného souhlasu Evropské komise zvýšit parafiskální odvody uvalené na odvětví vinařství vycházející z regulované plochy tuzemských vinic a omezené produkce vína, ani podporu státu a tím i příjmy Fondu, narazí Fond pravděpodobně brzy na jiný problém. Tím je desetiprocentní limit jeho provozních nákladů včetně mzdových. V méně úrodných ročnících 2014 a 2015 se tento ukazatel stanovené mezi na dosah přiblížil, když dosáhl 9,4 % a 9,9 %.
Vzhledem k růstu mezd a k násobnému přírůstku pracovní agendy Fondu se může zkrátka už brzy stát, že Fond nedokáže zaplatit zaměstnance ochotné zpracovávat jeho agendu. Což by byl konec mnohem spektakulárnější a pikantnější, než jeho dobrovolné zrušení.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic.
S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol:
Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.

S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol:
Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčís…

Vinařství Neoklas koupil slovenský miliardář a stává se dvojkou mezi českými producenty

Na nákupech v Šardicích Tuzemská divize investiční skupiny FPD Group slovenského miliardáře Antona Siekela, které už patří Vinařství Mutěnice, 15. dubna formálně završila proces, na jehož základě koupila za stovky milionů korun společnost Neoklas ze Šardic na Hodonínsku, vinařství s 345 hektary vinic a značkami Vinný sklep Sovín a Augustiniánské sklepy.  Skupina FPD Group tím vstoupila mezi největší tuzemské vinařské společnosti jako jsou Bohemia Sekt, Zámecké vinařství Bzenec nebo Znovín Znojmo a podle svých slov se stává tuzemskou dvojkou.
"Doposud jsme se soustředili na import a stáčení kvalitních vín za příznivé ceny. S akvizicí Neoklasu rozšiřujeme zásadním způsobem naše produktové portfolio o vína moravského původu. Činíme tak zejména s ohledem na raketově rostoucí spotřebu právě moravského vína," uvedl Tomáš Šupa z FPD Group.
Expanze na tuzemském trhu i v zahraničí Skupina chce dále expandovat nákupem dalších vinic i vinařství, její vizí je obhospodařování až 1000 h…

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.
Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.
Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrový…

Podpora pro nově vysazované vinice

Podpory na pořízení sazenic pro nové vinice Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond bude v rámci programu Zemědělec poskytovat podporu také na pořízení sazenic révy vinné související s výsadbou nových vinic. Novou výsadbou vinic se rozumí výsadba révy vinné, vysazená na základě uděleného povolení pro novou výsadbu dle čl. 63 a 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nebo z práv z rezervy udělených podle čl. 85 k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a převedených do povolení pro novou výsadbu dle čl. 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Splnění podmínky výsadby nových vinic se prokáže doručením rozhodnutí o registraci vinice a rozhodnutím o povolení výsadby vystaveného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.