Wine of Czechia | Víno z Česka

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet

Mezinárodní organizace pro révu a víno představila první odhady světové produkce vína v roce 2023. V Evropské unii se očekává nízký objem produkce. Itálie a Španělsko zaznamenávají výrazný pokles oproti roku 2022 v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, které vedly k plísním a suchu. Francie se v roce 2023 stane největším světovým producentem s objemem mírně nad svým pětiletým průměrem. První prognózy sklizně v USA naznačují, že objem produkce bude nejen vyšší než v roce 2022, ale také nad průměrem posledních let. Na jižní polokouli jsou očekávání objemu produkce vína výrazně nižší než v roce 2022. Austrálie, Argentina, Chile, Jihoafrická republika a Brazílie byly silně ovlivněné nepříznivými povětrnostními podmínkami. Výjimkou je Nový Zéland, což je jediná země s úrovní produkce v roce 2023 nad svým pětiletým průměrem. Na základě informací shromážděných o devětadvaceti zemích, které se v roce 2022 podílely na celosvětové produkci 94 %, se světová produkce vína bez šťáv a moštů

Pivo, víno, tabák i lihoviny jsou potraviny. Tato samozřejmá klasifikace jim zajistila nejen stálou maloobchodní dostupnost ve výjimečných pandemických časech, ale jako ostatním potravinám také setrvalou pozornost dozorujícího úřadu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce . Ta každoročně zkontroluje 900 až 1500 potravinářských šarží, z nichž kvalitativním požadavkům nevyhoví 13 až 43 procent, průměrně 29 %. Jak v těchto kontrolách obstojí potraviny z uvedené čtveřice? Nejhůř víno. V posledních třinácti letech přesahuje podíl nevyhovujících šarží na všech kontrolovaných 30 %. Ovocná vína jsou na tom o pětinu lépe, nevyhovujících je průměrně 24 %. S necelými 14 % neúspěšnosti následují lihoviny – ani metanolová aféra v roce 2012 statistiky neovlivnila - a s 11 % pivo. Premiantem s 5,7 % jsou tabákové výrobky, a to se na tomto čísle dominantně podílí výjimečně neúspěšný rok 2015, kdy neobstály v 24 % případů, v ostatních letech se tento ukazatel pohybuje většinou mezi 0 až 3 procenty.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce se s veřejností podělila o výsledky loňských kontrol vína. Za účelem prověření požadavků na produkci a uvádění na trh výrobků z révy vinné provedla v roce 2022 celkem 4 450 kontrolních vstupů do 3 132 provozoven. Během těchto kontrol byla v 1 115 kontrolních materiálech popsána minimálně jedna nevyhovující skutečnost a tedy 1/4 daných kontrol byla nevyhovující. Nejčastěji byla projednávána porušení nedodržení požadavků na označení produktu/vína (53), nedodržení požadavků na uvádění do oběhu vína (148) a řádné nevedení evidenčních knih v odvětví vína (91). Nedostatky V rámci těchto kontrolních vstupů bylo za účelem laboratorní analýzy odebráno dle analýzy rizika 734 šarží výrobků z révy vinné, z nichž 87 šarží, 12 %, nevyhovělo povoleným enologickým postupům a omezením. Nejpočetnější zjištění bylo v senzoricky nevyhovujících parametrech. Nejčastější byly choroby a vady jako například oxidáza, nežádoucí těkavé látky – octovatění vína, nežádoucí

S diskusí nad zavedením spotřební daně pro tichá vína zakořenila ve veřejném prostoru informace, že se tuzemská vína podílejí na domácí spotřebě jednou třetinou a dovozová vína dvěmi, což by odpovídalo jejich podílu na platbách případné spotřební daně. Není to přesné, není to pravda. Podle Českého statistického úřadu se v letech 2015 až 2021 v Česku zkonzumovalo 12,5 milionů hektolitrů vína. Podle informací Registru vinic při Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském vyprodukovali tuzemští vinaři v letech 2015 až 2021 celkem 4,9 milionů hektolitrů vína z tuzemských hroznů a 6,5 milionů hektolitrů ze zahraniční suroviny, dohromady 11,4 milionů hektolitrů. Jen samotný Bohemia Sekt, patřící německé rodinné firmě Henkel Freixenet, vyrobil v tomto období 1,2 milionů hektolitrů vína, víc než desetinu domácí produkce. Na dovozy pak dle statistik ČSÚ a ÚKZÚZ zbývá 1,1 milionu hektolitrů vína. Vinohradníci a vinaři Hovoříme-li o tuzemských vinicích a tedy zemědělství, pak se jejich úr

Diskuse o existenci nulové spotřební daně na tiché víno byla a stále ještě je bouřlivá a padají v ní více či méně známé argumenty. A přesto jeden z tuzemských vinařských spolků položil na stůl nový; rozdílný hektarový výnos tuzemských a zahraničních vinic. Zní takto: Čeští vinaři umí vyrobit konkurenceschopný produkt. Ale mimo nejlevnější kategorii. Limitem je volný trh a naše legislativa. Levný dovoz je z míst, kde zákon povoluje výnosnost vinice až 50 tun na hektar – u nás pouze 14 tun. Jako bychom byli výjimečnou vinařskou zemí s pěstiteli nešťastně zákonem omezenými v produkci jejich vinic. Kdyby omezení nebylo, měli by vinaři víc domácí suroviny a mohli by produkovat víc vína, a tedy snad i toho levného. Pomiňme, že zákon povoluje hektarový výnos 14 tun překročit, že vinaři nejsou v produkci vína ničím omezení, protože si mohou dovézt surovinu z volného trhu ze zahraničí, a podívejme se na údaje o tuzemských vinohradech. Domácí pěstitelé Zkraje roku uvedl stejný spolek, že průměrn

Pau Roca, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), v dubnu prezentoval předběžné výsledky roku 2022. Česko je opět v první dvacítce, bohužel jen díky chybě. Vinice Světová plocha vinic se v roce 2022 odhaduje na 7,3 milionů hektarů, což je jen nepatrně méně než v roce 2021 (-0,4 %). Zdá se, že plocha světových vinic se od roku 2017 stabilizovala. Za současnou stabilizací se však skrývá různorodý vývoj v hlavních vinařských zemích. Na prvních příčkách celkové plochy vinohradů zůstává Španělsko, Francie, Čína, Itálie a Turecko, dvě z uvedených zemí však jen díky majoritní produkci stolních hroznů. Produkce Světová produkce vína v roce 2022 se odhaduje na 258 milionů hektolitrů, což znamená mírný pokles o 1 % oproti roku 2021. Důvodem je vyšší než očekávaný objem sklizně v Evropě, a to navzdory suchu a vlnám veder během jara a léta, a průměrná úroveň produkce na jižní polokouli. Nejvyšší produkci zaznamenali v Itálii, Francii, Španělsku a Spojených státech a na jižn

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

V Česku každoročně přibude okolo 500 hektarů obnovených vinic. Za posledních deset let se tak zmladila více než čtvrtina vinic a většina už je v produktivním věku. Přesto je výnos domácích vinic poloviční oproti německým. I proto domácí produkce vína uspokojí apetit jeho zdejších příznivců jen z jedné čtvrtiny. Podle analýzy dat Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) snesou výnosy tuzemských vinic srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, o dvě třetiny. Podle na začátku března zveřejněného výběrového šetření Svazu vinařů České republiky byla loňská sklizeň 5,9 tuny na hektar, ještě o tři čtvrtě tuny méně, než analýzou srovnávaný výnos v roce 2018. Opravdu je to tak zlé? Je. Dokonce ještě horší. Oblekovický Registr vinic eviduje téměř 16 000 pěstite

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.

Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského tvořila v roce 2022 obhospodařovaná plocha tuzemských vinic přibližně 17 885 hektarů, přičemž produkční potenciál (součet osázené plochy, udělených povolení pro výsadbu a vyklučených vinic) byl na úrovni 18 495 ha. Ve srovnání s minulým rokem se zvýšila ploch vinic o 19 ha, což bylo ovlivněno zejména vyšší plochou výsadeb. Pro rok 2022 byla stanovena kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic ve výši 178,4 ha. Ve stanoveném termínu požádalo o povolení 131 pěstitelů na výměru 81,6 hektarů. V tomto roce nebyla kvóta naplněna, vyhověno bylo všem žadatelům. Okamžitě využitelná plocha pro výsadbu v roce 2022 byla přibližně 450 ha.  Pálava a Merlot Vloni bylo vysázeno 383,4 ha nových vinic, o 115,2 hektarů více než v roce 2021. Mezi nejčastěji vysazované odrůdy révy vinné v tomto roce patřily: Pálava (62,6 ha), Tramín červený (52,8 ha) a Veltlínské zelené (23,7 ha) z bílých odrůd. Z modrých odrůd je to Merlot (10,6

V letošním roce čeká Poslaneckou sněmovnu páté a tedy trochu výroční ocenění sedmi vybraných vín titulem a zlatou medailí Parlamentní víno 2023. To je správná chvíle ohlédnout se za výsledky uplynulých čtyř ročníků. Soutěže o zlatou parlamentní medaili se mohou účastnit pouze vína se zlatou nebo stříbrnou medailí ze soutěže Salon vín . Tu pořádá servisní organizace Svazu vinařů . Podle národních standardů certifikovaných soutěží vín, kterou Salon vín je, musí být hodnotitelé soutěžících vín zapsáni v registru degustátorů této servisní organizace. Podmínkou zápisu do registru je absolvování školení pro senzorickou analýzu vín v této servisní organizaci Svazu vinařů a jeho pravidelné opakování. Čtyři ročníky V prvním ročníku parlamentní soutěže získalo sedm parlamentních medailí sedm vinařství, která jsou členem Svazu vinařů. Ve druhém ročníku získalo sedm parlamentních medailí také sedm vinařství, která jsou členem Svazu vinařů. Ve třetím ročníku získalo jedno nesvazové vinařství jedn