Přeskočit na hlavní obsah

Víno stále na pranýři


Pivo, víno, tabák i lihoviny jsou potraviny. Tato samozřejmá klasifikace jim zajistila nejen stálou maloobchodní dostupnost ve výjimečných pandemických časech, ale jako ostatním potravinám také setrvalou pozornost dozorujícího úřadu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ta každoročně zkontroluje 900 až 1500 potravinářských šarží, z nichž kvalitativním požadavkům nevyhoví 13 až 43 procent, průměrně 29 %. Jak v těchto kontrolách obstojí potraviny z uvedené čtveřice?

Nejhůř víno. V posledních třinácti letech přesahuje podíl nevyhovujících šarží na všech kontrolovaných 30 %. Ovocná vína jsou na tom o pětinu lépe, nevyhovujících je průměrně 24 %. S necelými 14 % neúspěšnosti následují lihoviny – ani metanolová aféra v roce 2012 statistiky neovlivnila - a s 11 % pivo. Premiantem s 5,7 % jsou tabákové výrobky, a to se na tomto čísle dominantně podílí výjimečně neúspěšný rok 2015, kdy neobstály v 24 % případů, v ostatních letech se tento ukazatel pohybuje většinou mezi 0 až 3 procenty.

Zákazy

Sankcí za nejvýznamnější porušení potravinářských předpisů je pak zákaz prodeje zdraví škodlivé či nebezpečné šarže. Objem těchto zákazů se ročně pohybuje od 20 do 70 milionů korun, průměrně pak 40 milionů. Smutným faktem je, že každoročním rekordmanem mezi k prodeji zakázanými potravinami je právě víno. Objem těchto zákazů je jen výjimečně v jednotkách milionů, často kolem čtrnácti milionů, ale třikrát dokázal překročit 30 milionů a jednou dokonce 50 milionů. Pokud byl za posledních třináct let celkový objem inspekcí vyměřených zákazů 516 milionů korun, pak na víno připadlo 257 milionů, polovina.

Kontroly

Konkrétní hříšníky z řad domácích producentů i dovozců a prodejců zahraničního vína lze najít na v létě 2012 spuštěném inspekčním webu Potraviny na pranýři. Za deset let je zde uvedeno 80 šarží nebezpečných vín, 480 falšovaných a 670 nejakostních. Jak však uvedl Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí potravinářské inspekce, tento web nemusí obsahovat všechny nevyhovující šarže. „V případě zjištění nevyhovujícího vzorku vína hodnoceného v rámci celoročního monitoringu cizorodých látek může být takový vzorek zveřejněný i na webu Potraviny na pranýři. Z důvodu zachování přehlednosti a užitečnosti informační databáze pro spotřebitele zde nejsou uváděny prohřešky s nízkou mírou společenské závažnosti.“

Bez ohledu na pranýř, místo původu a závažnost zjištěných vad je podle potravinářské inspekce víno setrvale černou ovcí nejen alkoholového, ale celého potravinářského průmyslu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.