Přeskočit na hlavní obsah

Víno stále na pranýři


Pivo, víno, tabák i lihoviny jsou potraviny. Tato samozřejmá klasifikace jim zajistila nejen stálou maloobchodní dostupnost ve výjimečných pandemických časech, ale jako ostatním potravinám také setrvalou pozornost dozorujícího úřadu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ta každoročně zkontroluje 900 až 1500 potravinářských šarží, z nichž kvalitativním požadavkům nevyhoví 13 až 43 procent, průměrně 29 %. Jak v těchto kontrolách obstojí potraviny z uvedené čtveřice?

Nejhůř víno. V posledních třinácti letech přesahuje podíl nevyhovujících šarží na všech kontrolovaných 30 %. Ovocná vína jsou na tom o pětinu lépe, nevyhovujících je průměrně 24 %. S necelými 14 % neúspěšnosti následují lihoviny – ani metanolová aféra v roce 2012 statistiky neovlivnila - a s 11 % pivo. Premiantem s 5,7 % jsou tabákové výrobky, a to se na tomto čísle dominantně podílí výjimečně neúspěšný rok 2015, kdy neobstály v 24 % případů, v ostatních letech se tento ukazatel pohybuje většinou mezi 0 až 3 procenty.

Zákazy

Sankcí za nejvýznamnější porušení potravinářských předpisů je pak zákaz prodeje zdraví škodlivé či nebezpečné šarže. Objem těchto zákazů se ročně pohybuje od 20 do 70 milionů korun, průměrně pak 40 milionů. Smutným faktem je, že každoročním rekordmanem mezi k prodeji zakázanými potravinami je právě víno. Objem těchto zákazů je jen výjimečně v jednotkách milionů, často kolem čtrnácti milionů, ale třikrát dokázal překročit 30 milionů a jednou dokonce 50 milionů. Pokud byl za posledních třináct let celkový objem inspekcí vyměřených zákazů 516 milionů korun, pak na víno připadlo 257 milionů, polovina.

Kontroly

Konkrétní hříšníky z řad domácích producentů i dovozců a prodejců zahraničního vína lze najít na v létě 2012 spuštěném inspekčním webu Potraviny na pranýři. Za deset let je zde uvedeno 80 šarží nebezpečných vín, 480 falšovaných a 670 nejakostních. Jak však uvedl Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí potravinářské inspekce, tento web nemusí obsahovat všechny nevyhovující šarže. „V případě zjištění nevyhovujícího vzorku vína hodnoceného v rámci celoročního monitoringu cizorodých látek může být takový vzorek zveřejněný i na webu Potraviny na pranýři. Z důvodu zachování přehlednosti a užitečnosti informační databáze pro spotřebitele zde nejsou uváděny prohřešky s nízkou mírou společenské závažnosti.“

Bez ohledu na pranýř, místo původu a závažnost zjištěných vad je podle potravinářské inspekce víno setrvale černou ovcí nejen alkoholového, ale celého potravinářského průmyslu.

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...