Přeskočit na hlavní obsah

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno


Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná, Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt.

Původ a rozšíření

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v Jižním Tyrolsku, v říjnu 2016 na Slovensku a konečně v srpnu 2018 byla kněžice mramorovaná pozorovaná i v Česku.

Italský výzkum

Z Jižního Tyrolska se kněžice rozšířila do mnoha oblastí Rakouska a její výskyt může poškodit místní vinařský průmysl. Státní úřad Versuchszentrum Laimburg oznámil, že zvažuje nasazení jejích přirozených nepřátel právě v Jižním Tyrolsku.

V Asii, na kontinentě původu byl tento škůdce pod kontrolou právě díky přirozeným nepřátelům. Odborníci ze zkušebního centra Laimburgu během pozorování našli v obci Auer takzvanou Samurajskou vosu, Trissolcus japonicus. Její výskyt byl potvrzen v oblasti, ve které byla kněžice mramorovaná velmi rozšířená.

V loňském roce byl nalezen další přirozený nepřítel, Trissolcus mitsukurii pocházející ze stejné oblasti, z níž přišla i kněžice. V minulém období se tento typ vosy objevil v několika dalších obcích, zejména pak v Unterlandu a v Burggrafenamtu. Oba druhy jsou asi jen 2 milimetry velké. Tito exotičtí nepřátelé s největší pravděpodobností přišli do Jižního Tyrolska stejným způsobem jako kněžice.

Mají nepřátelé zdomácnět?

Oba typy vos byly odborníky identifikovány v pracovní skupině Entomologie ve Zkušebním centru v Laimburgu. Experimentální středisko v Laimburgu od roku 2019 monitoruje parazitoidy kněžice na různých místech v Jižním Tyrolsku ve spolupráci s jihotyrolským poradenským seskupením pro pěstování ovoce a vína. Kromě toho také italská Rada pro zemědělský výzkum a ekonomické zemědělské analýzy (CREA) provádí biologické studie o chování těchto přirozených nepřátel v karanténních podmínkách. CREA také koordinuje kontroly nezbytné k posouzení, zda vůbec lze tyto nepůvodní druhy zavést do místní přírody a kněžici tím regulovat.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.