Přeskočit na hlavní obsah

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno


Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná, Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt.

Původ a rozšíření

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v Jižním Tyrolsku, v říjnu 2016 na Slovensku a konečně v srpnu 2018 byla kněžice mramorovaná pozorovaná i v Česku.

Italský výzkum

Z Jižního Tyrolska se kněžice rozšířila do mnoha oblastí Rakouska a její výskyt může poškodit místní vinařský průmysl. Státní úřad Versuchszentrum Laimburg oznámil, že zvažuje nasazení jejích přirozených nepřátel právě v Jižním Tyrolsku.

V Asii, na kontinentě původu byl tento škůdce pod kontrolou právě díky přirozeným nepřátelům. Odborníci ze zkušebního centra Laimburgu během pozorování našli v obci Auer takzvanou Samurajskou vosu, Trissolcus japonicus. Její výskyt byl potvrzen v oblasti, ve které byla kněžice mramorovaná velmi rozšířená.

V loňském roce byl nalezen další přirozený nepřítel, Trissolcus mitsukurii pocházející ze stejné oblasti, z níž přišla i kněžice. V minulém období se tento typ vosy objevil v několika dalších obcích, zejména pak v Unterlandu a v Burggrafenamtu. Oba druhy jsou asi jen 2 milimetry velké. Tito exotičtí nepřátelé s největší pravděpodobností přišli do Jižního Tyrolska stejným způsobem jako kněžice.

Mají nepřátelé zdomácnět?

Oba typy vos byly odborníky identifikovány v pracovní skupině Entomologie ve Zkušebním centru v Laimburgu. Experimentální středisko v Laimburgu od roku 2019 monitoruje parazitoidy kněžice na různých místech v Jižním Tyrolsku ve spolupráci s jihotyrolským poradenským seskupením pro pěstování ovoce a vína. Kromě toho také italská Rada pro zemědělský výzkum a ekonomické zemědělské analýzy (CREA) provádí biologické studie o chování těchto přirozených nepřátel v karanténních podmínkách. CREA také koordinuje kontroly nezbytné k posouzení, zda vůbec lze tyto nepůvodní druhy zavést do místní přírody a kněžici tím regulovat.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uvedené

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř