Přeskočit na hlavní obsah

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno


Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná, Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt.

Původ a rozšíření

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v Jižním Tyrolsku, v říjnu 2016 na Slovensku a konečně v srpnu 2018 byla kněžice mramorovaná pozorovaná i v Česku.

Italský výzkum

Z Jižního Tyrolska se kněžice rozšířila do mnoha oblastí Rakouska a její výskyt může poškodit místní vinařský průmysl. Státní úřad Versuchszentrum Laimburg oznámil, že zvažuje nasazení jejích přirozených nepřátel právě v Jižním Tyrolsku.

V Asii, na kontinentě původu byl tento škůdce pod kontrolou právě díky přirozeným nepřátelům. Odborníci ze zkušebního centra Laimburgu během pozorování našli v obci Auer takzvanou Samurajskou vosu, Trissolcus japonicus. Její výskyt byl potvrzen v oblasti, ve které byla kněžice mramorovaná velmi rozšířená.

V loňském roce byl nalezen další přirozený nepřítel, Trissolcus mitsukurii pocházející ze stejné oblasti, z níž přišla i kněžice. V minulém období se tento typ vosy objevil v několika dalších obcích, zejména pak v Unterlandu a v Burggrafenamtu. Oba druhy jsou asi jen 2 milimetry velké. Tito exotičtí nepřátelé s největší pravděpodobností přišli do Jižního Tyrolska stejným způsobem jako kněžice.

Mají nepřátelé zdomácnět?

Oba typy vos byly odborníky identifikovány v pracovní skupině Entomologie ve Zkušebním centru v Laimburgu. Experimentální středisko v Laimburgu od roku 2019 monitoruje parazitoidy kněžice na různých místech v Jižním Tyrolsku ve spolupráci s jihotyrolským poradenským seskupením pro pěstování ovoce a vína. Kromě toho také italská Rada pro zemědělský výzkum a ekonomické zemědělské analýzy (CREA) provádí biologické studie o chování těchto přirozených nepřátel v karanténních podmínkách. CREA také koordinuje kontroly nezbytné k posouzení, zda vůbec lze tyto nepůvodní druhy zavést do místní přírody a kněžici tím regulovat.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř