Přeskočit na hlavní obsah

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno


Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná, Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt.

Původ a rozšíření

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v Jižním Tyrolsku, v říjnu 2016 na Slovensku a konečně v srpnu 2018 byla kněžice mramorovaná pozorovaná i v Česku.

Italský výzkum

Z Jižního Tyrolska se kněžice rozšířila do mnoha oblastí Rakouska a její výskyt může poškodit místní vinařský průmysl. Státní úřad Versuchszentrum Laimburg oznámil, že zvažuje nasazení jejích přirozených nepřátel právě v Jižním Tyrolsku.

V Asii, na kontinentě původu byl tento škůdce pod kontrolou právě díky přirozeným nepřátelům. Odborníci ze zkušebního centra Laimburgu během pozorování našli v obci Auer takzvanou Samurajskou vosu, Trissolcus japonicus. Její výskyt byl potvrzen v oblasti, ve které byla kněžice mramorovaná velmi rozšířená.

V loňském roce byl nalezen další přirozený nepřítel, Trissolcus mitsukurii pocházející ze stejné oblasti, z níž přišla i kněžice. V minulém období se tento typ vosy objevil v několika dalších obcích, zejména pak v Unterlandu a v Burggrafenamtu. Oba druhy jsou asi jen 2 milimetry velké. Tito exotičtí nepřátelé s největší pravděpodobností přišli do Jižního Tyrolska stejným způsobem jako kněžice.

Mají nepřátelé zdomácnět?

Oba typy vos byly odborníky identifikovány v pracovní skupině Entomologie ve Zkušebním centru v Laimburgu. Experimentální středisko v Laimburgu od roku 2019 monitoruje parazitoidy kněžice na různých místech v Jižním Tyrolsku ve spolupráci s jihotyrolským poradenským seskupením pro pěstování ovoce a vína. Kromě toho také italská Rada pro zemědělský výzkum a ekonomické zemědělské analýzy (CREA) provádí biologické studie o chování těchto přirozených nepřátel v karanténních podmínkách. CREA také koordinuje kontroly nezbytné k posouzení, zda vůbec lze tyto nepůvodní druhy zavést do místní přírody a kněžici tím regulovat.

Nejčtenější

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uved...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...