Přeskočit na hlavní obsah

Vyklučeno čtyřicet hektarů


Podle aktuálních údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu se v loňském roce vyklučilo téměř 40 hektarů vinic. Na Čechy z toho připadla jedna dvanáctina, vše ostatní jsou vyklučené plochy moravských vinohradů. 

Kde se tedy klučilo?

Na Velkopavlovickou i Znojemskou podoblast připadá po téměř třetině vyklučených ploch, o něco více než pětina je na Slovácku a Mikulovsko se podílí na celkové ploše jednou dvacetinou. V české Litoměřické podoblasti se vloni neklučilo vůbec.

Nejvíce obcí, deseti, se dotklo klučení na Slovácku, nejméně, pouze jedné, na Mělnicku. Obcí s nejrozsáhlejšími vyklučenými vinicemi jsou Čejkovice ve Velkopavlovické podoblasti a Hostěradice ve Znojemské podoblasti, které se na celkové ploše podílely každá téměř jednou pětinou, a každá se tak skoro vyrovnala celé Slovácké podoblasti.

V dalších pěti obcích byla celková vyklučená plocha vyšší než dva hektary, ale ve většině ostatních obcí se klučení dotklo ploch menších než jeden hektar.

Jestli proces klučení často následovaný novou výsadbou přinese zvýšení výnosu tuzemských vinic se uvidí až v ročnících po panenské sklizni.

Podoblast Katastrální území Plocha (ha) Podíl
Mělnická
3,24 8,2%

Mělník 3,24
Mikulovská
2,0967 5,3%

Dolní Dunajovice 1,4179

Drnholec 0,05

Milovice 0,2946

Valtice 0,3342
Slovácká
8,7694 22,3%

Blatnice pod Svatým Antonínkem 0,1754

Bzenec 0,2669

Čejč 0,1875

Dolní Bojanovice 0,5939

Hovorany 2,6965

Lanžhot 0,0294

Mutěnice 0,4917

Ořechov 3,624

Starý Poddvorov 0,5943

Terezín 0,1098
Velkopavlovická
12,9429 32,9%

Bořetice 0,1246

Čejkovice 7,6119

Hustopeče 0,215

Němčičky 1,1657

Rakvice 1,0354

Újezd u Brna 0,158

Velké Pavlovice 2,4525

Vrbice 0,1798
Znojemská
12,2589 31,2%

Hostěradice 7,3708

Ivančice 0,307

Krhovice 0,2597

Mělčany 2,5214

Tasovice 1,8
Celkem
39,3079 100,0%





Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...