Přeskočit na hlavní obsah

Jak by měla vláda řešit české zemědělství


Vizionářský text "Jak by měla vláda ČR řešit v následujících letech české zemědělství" prezidenta Agrární komory Zdenka Jandejska a dalších spoluautorů se pěstitelství ani vinařství explicitně nevěnuje. Z několika citací můžeme hádat, jestli se v návrhu zrcadlí i ony, nebo jestli vinaři a vinohradníci jdou nebo chtějí jít jinou cestou.

Dotace jako příležitost nebo hrozba?

Dnešní rádoby zemědělci místo, aby hledali nové příležitosti v inovacích a intenzívní výrobě, jen čekají na dotace ve formě „peněz“ za hektar z neobdělané půdy či jen posekané trávy na zemědělské půdě. Abychom byly konkurence schopni, musíme vyřadit podporu starých postupů a podporovat pouze moderní technologie. Stejně, jak to provádí nejvyspělejší země. Dnes je nám v EU předkládáno, že vrchol je biokvalita, kterou dokáží produkovat pouze malí zemědělci. Tato biokvalita je ale mnohdy špatně pochopena a znamená obrovskou fyzickou dřinu a návrat do úrovně Marie Terezie.

Špičkové zemědělství se realizuje dlouhodobě ve Spojených státech. Je zde realizováno nespočet inovací a nových moderních postupů. Oni dobře vědí, že věda a inovace je jediná cesta vpřed. Pouze potraviny nám mohou dát pocit nezávislé svobody rozhodování. My jsme závislí, tedy vydíratelní, a to v časech velkých změn v Evropě. V době, kdy je Británie mimo EU a nové uskupení Franko-Německé bude hledat rychle nový trh pro svoji produkci. Stačí pouze omezit tu obří podporu dotací (30 %) a všichni naši zemědělci s úrovní Marie Terezie zbankrotují a vyklidí trh. V ten moment nebudeme pány v naší zemi.

Moderní zemědělství se dnes nedělá na dvoře, ale využívá nejnovějších poznatků vědy a výzkumu, a dokáže být vysoce konkurence schopné i bez dotací.

Náklady, tržby, hnojiva

Vstupy se ve srovnáním s rokem 1990 zvýšily následovně: zemní plyn zdražil 15 krát, elektřina 15 krát, pohonné hmoty 17 krát, stroje 14 krát atd. Cena za zemědělské výrobky, obilí, mouku, vepřové maso, drůbeží maso atd. se v průměru pro zemědělce zvýšila pouze o 60 %.

Zvýšení tuzemské soběstačnosti na úroveň 70 až 90 % podle jednotlivých komodit. V produkci zeleniny, ovoce a raných brambor vytvořit podmínky k investování do zavlažovacích systémů, výstavby skladů a do zakládání trvalých porostů (sady, vinice atd.).

Velká část našeho obyvatelstva na svých facebookových stránkách, či jiných prostředcích sděluje za podpory médií, že naši zemědělci neúměrné používají chemii či průmyslová hnojiva. Jedná se o dezinformace, ať už úmyslně či z neznalosti. V České republice se použije za rok 1,85 kg účinných látek na hektar za rok. V Rakousku je to přes 2,5 kg, v Německu více než 3 kg, v Holandsku 6,2 kg a v Belgii 7,8 kg. Nižší spotřebu přípravků na ochranu rostlin mají pouze země, kde jsou podmínky pro zemědělskou výrobu nevhodné, jako například Řecko, Kypr, Malta a jiné.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.