Přeskočit na hlavní obsah

Jak by měla vláda řešit české zemědělství


Vizionářský text "Jak by měla vláda ČR řešit v následujících letech české zemědělství" prezidenta Agrární komory Zdenka Jandejska a dalších spoluautorů se pěstitelství ani vinařství explicitně nevěnuje. Z několika citací můžeme hádat, jestli se v návrhu zrcadlí i ony, nebo jestli vinaři a vinohradníci jdou nebo chtějí jít jinou cestou.

Dotace jako příležitost nebo hrozba?

Dnešní rádoby zemědělci místo, aby hledali nové příležitosti v inovacích a intenzívní výrobě, jen čekají na dotace ve formě „peněz“ za hektar z neobdělané půdy či jen posekané trávy na zemědělské půdě. Abychom byly konkurence schopni, musíme vyřadit podporu starých postupů a podporovat pouze moderní technologie. Stejně, jak to provádí nejvyspělejší země. Dnes je nám v EU předkládáno, že vrchol je biokvalita, kterou dokáží produkovat pouze malí zemědělci. Tato biokvalita je ale mnohdy špatně pochopena a znamená obrovskou fyzickou dřinu a návrat do úrovně Marie Terezie.

Špičkové zemědělství se realizuje dlouhodobě ve Spojených státech. Je zde realizováno nespočet inovací a nových moderních postupů. Oni dobře vědí, že věda a inovace je jediná cesta vpřed. Pouze potraviny nám mohou dát pocit nezávislé svobody rozhodování. My jsme závislí, tedy vydíratelní, a to v časech velkých změn v Evropě. V době, kdy je Británie mimo EU a nové uskupení Franko-Německé bude hledat rychle nový trh pro svoji produkci. Stačí pouze omezit tu obří podporu dotací (30 %) a všichni naši zemědělci s úrovní Marie Terezie zbankrotují a vyklidí trh. V ten moment nebudeme pány v naší zemi.

Moderní zemědělství se dnes nedělá na dvoře, ale využívá nejnovějších poznatků vědy a výzkumu, a dokáže být vysoce konkurence schopné i bez dotací.

Náklady, tržby, hnojiva

Vstupy se ve srovnáním s rokem 1990 zvýšily následovně: zemní plyn zdražil 15 krát, elektřina 15 krát, pohonné hmoty 17 krát, stroje 14 krát atd. Cena za zemědělské výrobky, obilí, mouku, vepřové maso, drůbeží maso atd. se v průměru pro zemědělce zvýšila pouze o 60 %.

Zvýšení tuzemské soběstačnosti na úroveň 70 až 90 % podle jednotlivých komodit. V produkci zeleniny, ovoce a raných brambor vytvořit podmínky k investování do zavlažovacích systémů, výstavby skladů a do zakládání trvalých porostů (sady, vinice atd.).

Velká část našeho obyvatelstva na svých facebookových stránkách, či jiných prostředcích sděluje za podpory médií, že naši zemědělci neúměrné používají chemii či průmyslová hnojiva. Jedná se o dezinformace, ať už úmyslně či z neznalosti. V České republice se použije za rok 1,85 kg účinných látek na hektar za rok. V Rakousku je to přes 2,5 kg, v Německu více než 3 kg, v Holandsku 6,2 kg a v Belgii 7,8 kg. Nižší spotřebu přípravků na ochranu rostlin mají pouze země, kde jsou podmínky pro zemědělskou výrobu nevhodné, jako například Řecko, Kypr, Malta a jiné.

Nejčtenější

Svatomartinské 2020. Ohlédnutí první

Už nějaký čas je svátek svatého Martina dobrým důvodem dát si husu či kachnu a víno. Vína za tím účelem nalahvovaná používají ochrannou známku Svatomartinské , husy ten den snědené nemají ochrannou známku žádnou, svatomartinské se jim ale říká také . Je už opět po Martinovi a jednoho může napadnou otázka, čeho se zkonzumovalo víc. Víno Najít úplnou odpověď nelze, přesné statistiky prodejů vína a hus nebo kachen s touto značku nejsou, řádovou odpověď ale můžeme najít. Majitel ochranné známky Svatomartinské uvádí, že se v předchozích letech každoročně vyrobily přes 2 miliony lahví Svatomartinského vína, letos odhadl, že se na trh dostane okolo 1,75 milionů lahví . Jejich prodejní cena se každoročně pohybuje mezi 60 až 100 korunami za lahev. Husy Pro obchod s drůbeží existují statistky zahrnující dovoz a vývoz, ne však domácí produkci. Pokud bychom pominuli reexport a přijali předpoklad, že co se doveze, to se zde sní, a co se zde vychovalo, to se jako dražší vyveze, můžeme potřebné údaje

Svatomartinské 2020: Ohlédnutí druhé

Je dva týdny po Martinovi a láhve Svatomartinského vína se jako každý rok touto dobou stěhují do doprodejů a výprodejů. „ Ta vína jsou velmi dobře pitelná minimálně do Vánoc. Nevidím jediný důvod k výprodejům ,“ říká Ondřej Beránek , ředitel Bohemia Sekt. Přesto výprodeje nastanou. „ My vinaři neradi vidíme každý rok v supermarketech tu situaci, kdy nám hlásí, že několik dnů po svatém Martinovi zájem klesá a začnou výprodeje ,“ konstatoval na začátku listopadu.  Habánské sklepy ze skupiny Bohemia Sekt na letošní rok připravily pouze 100 tisíc lahví Svatomartinského, o deset tisíc méně než vloni, když v silných letech dodávaly na trh i 150 tisíc lahví. " Martinská vína sice letos dělat budeme, ale ve srovnání s minulostí maximálně čtvrtinové množství ," konstatoval vinař  Jiří Maděřič  z Moravského Žižkova. Prezentace letos jinak Vinařský fond, majitel ochranné známky Svatomartinské a organizátor brněnského Svatomartinského koštu, už na začátku září pochyboval, že se letos tat

Šest plus jedna personálních hádanek. Odhalení se blíží

Jedenáctičlenná Rada Vinařského fondu se ve starém složení sešla naposledy 15. října. Týden na to šesti členům mandát skončil a za týden skončí mandát sedmého. Od třetí říjnové dekády, už měsíc, není Rada fondu usnášeníschopná. Podle Vojtěcha Bílého, tiskového mluvčího ministerstva zemědělství, na uvolněná místa ministr jmenuje nové členy zřejmě na začátku prosince. Jediným, kdo má už dnes členství jisté , je nově zvolený jihomoravský hejtman Jan Grolich . Monika Brindzáková, krajská tisková mluvčí, potvrdila, že nově zvolené zastupitelstvo jako svého kandidáta na člena Rady fondu tradičně zvolilo hejtmana. Šestnáct nominací Na zbývajících šest uvolněných členských míst se od devíti vinařských spolků sešlo šestnáct nominací , většina z nich vícenásobně. K letošní jarní nominaci na pouhé jedno uvolněné místo v Radě se sešly návrhy čtyř osob od třinácti spolků , čtyři z nich nominují i nyní. Vinařských spolků, které by mohly navrhnout své kandidáty, je kolem stovky, o návrhy svých kandid