Vizionářský text "Jak by měla vláda ČR řešit v následujících letech české zemědělství" prezidenta Agrární komory Zdenka Jandejska a dalších spoluautorů se pěstitelství ani vinařství explicitně nevěnuje. Z několika citací můžeme hádat, jestli se v návrhu zrcadlí i ony, nebo jestli vinaři a vinohradníci jdou nebo chtějí jít jinou cestou.
Dotace jako příležitost nebo hrozba?
Dnešní rádoby zemědělci místo, aby hledali nové příležitosti v inovacích a intenzívní výrobě, jen čekají na dotace ve formě „peněz“ za hektar z neobdělané půdy či jen posekané trávy na zemědělské půdě. Abychom byly konkurence schopni, musíme vyřadit podporu starých postupů a podporovat pouze moderní technologie. Stejně, jak to provádí nejvyspělejší země. Dnes je nám v EU předkládáno, že vrchol je biokvalita, kterou dokáží produkovat pouze malí zemědělci. Tato biokvalita je ale mnohdy špatně pochopena a znamená obrovskou fyzickou dřinu a návrat do úrovně Marie Terezie.
Špičkové zemědělství se realizuje dlouhodobě ve Spojených státech. Je zde realizováno nespočet inovací a nových moderních postupů. Oni dobře vědí, že věda a inovace je jediná cesta vpřed. Pouze potraviny nám mohou dát pocit nezávislé svobody rozhodování. My jsme závislí, tedy vydíratelní, a to v časech velkých změn v Evropě. V době, kdy je Británie mimo EU a nové uskupení Franko-Německé bude hledat rychle nový trh pro svoji produkci. Stačí pouze omezit tu obří podporu dotací (30 %) a všichni naši zemědělci s úrovní Marie Terezie zbankrotují a vyklidí trh. V ten moment nebudeme pány v naší zemi.
Moderní zemědělství se dnes nedělá na dvoře, ale využívá nejnovějších poznatků vědy a výzkumu, a dokáže být vysoce konkurence schopné i bez dotací.
Náklady, tržby, hnojiva
Vstupy se ve srovnáním s rokem 1990 zvýšily následovně: zemní plyn zdražil 15 krát, elektřina 15 krát, pohonné hmoty 17 krát, stroje 14 krát atd. Cena za zemědělské výrobky, obilí, mouku, vepřové maso, drůbeží maso atd. se v průměru pro zemědělce zvýšila pouze o 60 %.
Zvýšení tuzemské soběstačnosti na úroveň 70 až 90 % podle jednotlivých komodit. V produkci zeleniny, ovoce a raných brambor vytvořit podmínky k investování do zavlažovacích systémů, výstavby skladů a do zakládání trvalých porostů (sady, vinice atd.).
Velká část našeho obyvatelstva na svých facebookových stránkách, či jiných prostředcích sděluje za podpory médií, že naši zemědělci neúměrné používají chemii či průmyslová hnojiva. Jedná se o dezinformace, ať už úmyslně či z neznalosti. V České republice se použije za rok 1,85 kg účinných látek na hektar za rok. V Rakousku je to přes 2,5 kg, v Německu více než 3 kg, v Holandsku 6,2 kg a v Belgii 7,8 kg. Nižší spotřebu přípravků na ochranu rostlin mají pouze země, kde jsou podmínky pro zemědělskou výrobu nevhodné, jako například Řecko, Kypr, Malta a jiné.