Přeskočit na hlavní obsah

Oblíbené a méně oblíbené odrůdy tuzemských vinic


Co se na vinicích neurodí, to se do lahví nedostane. Jak se proměňuje odrůdová skladba tuzemských vinic, tak se mění i to, co se do lahví v příštích letech dostane a co v nich najdete méně. A čeho najdete méně dnes, když včera toho bylo dost. O statistikách tuzemského vinohradnictví stále platí, že bílých odrůd je vysázeno dvojnásobek modrých.

Bílé odrůdy

Mezi bílými odrůdami se od roku 2010 na prvních čtyřech příčkách výsadby nic nemění, nejvíce je vysázené Veltlínské zelené a následují Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský. Z nich je na větší ploše osázený pouze Ryzlink rýnský, ostatní tři odrůdy si plochou výsadby pohoršily. Přesto se na celkové ploše bílých odrůd podílí tato čtveřice polovinou, více než pět a půl tisíci hektary. Ta druhá polovina patří několika tradičním odrůdám, ale významně roste zastoupení novějších odrůd, zapsaných do státní odrůdové knihy v letech ne tak dávných.

Na pátou příčku poskočilo Rulandské šedé, které bylo před deseti lety osmé a kterého bylo ve vinicích o 230 hektarů méně.

Sauvignon a Chardonnay si toto pořadí udržely. Sauvignonu najdete o 100 hektarů víc a Chardonnay ve vinohradech přibylo téměř 190 hektarů.

Výsadba následujícího Rulandského bílého o necelých 30 hektarů klesla, zato Tramínu červeného je ve srovnání s rokem 2010 o 100 hektarů víc.

Aromatická domácí Pálava je skokan, té přibylo 365 hektarů. Následujícího aromatického Muškátu moravského je na vinicích o 80 hektarů víc. Neuburského bývalo původně téměř stejně, jako muškátu, ale dnes je ho o 50 hektarů méně. Totéž platí pro Veltlínské červené rané, ve srovnání s Neuburským dříve o třetinu menší, dnes s poklesem o 60 hektarů poloviční,

Příznivce tradičního Sylvánského zeleného může těšit jeho mírný, ale trvalý růst, díky němuž se jeho plocha téměř zdvojnásobila na dnešních 166 hektarů.

Více než 100 hektary jsou v tuzemských vinicích zastoupené z Německa pocházející Hibernal a Solaris. Pálavě skokovým nárůstem konkurujícímu Hibernalu bylo vysázeno 55 hektarů už v roce 2010, dnes 300, ale dnešních 106 hektarů Solarisu vyrostlo od 2010 z nuly.

Z tradičnějších odrůd najdete na dalších příčkách burčákový Irsai Oliver a ve srovnání s ním jen polovinou zastoupený Muškát Ottonel.

Následuje plochou stagnující tuzemský Aurelius a ze Slovenska pocházející mírně rostoucí Děvín.

V závěru žebříčku jsou zatím ne příliš rozšířené, velmi rychle ale rostoucí německé odrůdy Kerner a Johanniter.

Modré odrůdy

Modré odrůdy révy vinné jsou vysázené na stejné ploše, jako zmíněná první čtveřice bílých odrůd. První desítka je od 2010 naprosto stabilní a obsahuje odrůdy Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Rulandské modré, Modrý Portugal, Cabernet Sauvignon, André, Cabernet Moravia, Dornfelder a Merlot, Za dobu předchozích let si pouze několikrát změnily pořadí Frankovka se Svatovavřineckým, a i když obě znatelně klesající, stále ještě s třetinovým náskokem oproti následujícímu Zweigeltrebe, a Cabernet Sauvignon s André, které bylo původně mezi pěstiteli populárnější, ale posledních pět let ho předstihl Cabernet Sauvignon. 

Odrůdy tuzemský Neronet, ukrajinský Alibernet, německé Cabernet Cortis a Regent a rakouský Blauburger jsou vysázené na několika málo desítkách hektarů, odrůdy Fratava, Agni, Laurot, Roesler, Sevar, Ariana, Rubinet, Dunaj, Acolon a Cabernet Franc pouze na jednotkách. Není divu, pokud se s nimi příznivci vína ani nepotkají.

Konzumace

Vzhledem k zanedbatelnému vývozu tuzemských vín do zahraničí je zřejmé, že odrůdová skladba vinic úzce souvisí s celkovou domácí produkcí, jejíž průměrná roční úroveň od roku 2010 je necelých 590 tisíc hektolitrů, a s celkovou domácí spotřebou vína, ta je průměrně 2 040 tisíc hektolitrů, téměř čtyřnásobná.

Úroda tuzemských vinic se zkrátka v Česku vypije za čtvrt roku.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho