Co se na vinicích neurodí, to se do lahví nedostane. Jak se proměňuje odrůdová skladba tuzemských vinic, tak se mění i to, co se do lahví v příštích letech dostane a co v nich najdete méně. A čeho najdete méně dnes, když včera toho bylo dost. O statistikách tuzemského vinohradnictví stále platí, že bílých odrůd je vysázeno dvojnásobek modrých.
Bílé odrůdy
Mezi bílými odrůdami se od roku 2010 na prvních čtyřech příčkách výsadby nic nemění, nejvíce je vysázené Veltlínské zelené a následují Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský. Z nich je na větší ploše osázený pouze Ryzlink rýnský, ostatní tři odrůdy si plochou výsadby pohoršily. Přesto se na celkové ploše bílých odrůd podílí tato čtveřice polovinou, více než pět a půl tisíci hektary. Ta druhá polovina patří několika tradičním odrůdám, ale významně roste zastoupení novějších odrůd, zapsaných do státní odrůdové knihy v letech ne tak dávných.
Na pátou příčku poskočilo Rulandské šedé, které bylo před deseti lety osmé a kterého bylo ve vinicích o 230 hektarů méně.
Sauvignon a Chardonnay si toto pořadí udržely. Sauvignonu najdete o 100 hektarů víc a Chardonnay ve vinohradech přibylo téměř 190 hektarů.
Výsadba následujícího Rulandského bílého o necelých 30 hektarů klesla, zato Tramínu červeného je ve srovnání s rokem 2010 o 100 hektarů víc.
Aromatická domácí Pálava je skokan, té přibylo 365 hektarů. Následujícího aromatického Muškátu moravského je na vinicích o 80 hektarů víc. Neuburského bývalo původně téměř stejně, jako muškátu, ale dnes je ho o 50 hektarů méně. Totéž platí pro Veltlínské červené rané, ve srovnání s Neuburským dříve o třetinu menší, dnes s poklesem o 60 hektarů poloviční,
Příznivce tradičního Sylvánského zeleného může těšit jeho mírný, ale trvalý růst, díky němuž se jeho plocha téměř zdvojnásobila na dnešních 166 hektarů.
Více než 100 hektary jsou v tuzemských vinicích zastoupené z Německa pocházející Hibernal a Solaris. Pálavě skokovým nárůstem konkurujícímu Hibernalu bylo vysázeno 55 hektarů už v roce 2010, dnes 300, ale dnešních 106 hektarů Solarisu vyrostlo od 2010 z nuly.
Z tradičnějších odrůd najdete na dalších příčkách burčákový Irsai Oliver a ve srovnání s ním jen polovinou zastoupený Muškát Ottonel.
Následuje plochou stagnující tuzemský Aurelius a ze Slovenska pocházející mírně rostoucí Děvín.
V závěru žebříčku jsou zatím ne příliš rozšířené, velmi rychle ale rostoucí německé odrůdy Kerner a Johanniter.
Modré odrůdy
Modré odrůdy révy vinné jsou vysázené na stejné ploše, jako zmíněná první čtveřice bílých odrůd. První desítka je od 2010 naprosto stabilní a obsahuje odrůdy Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Rulandské modré, Modrý Portugal, Cabernet Sauvignon, André, Cabernet Moravia, Dornfelder a Merlot, Za dobu předchozích let si pouze několikrát změnily pořadí Frankovka se Svatovavřineckým, a i když obě znatelně klesající, stále ještě s třetinovým náskokem oproti následujícímu Zweigeltrebe, a Cabernet Sauvignon s André, které bylo původně mezi pěstiteli populárnější, ale posledních pět let ho předstihl Cabernet Sauvignon.
Odrůdy tuzemský Neronet, ukrajinský Alibernet, německé Cabernet Cortis a Regent a rakouský Blauburger jsou vysázené na několika málo desítkách hektarů, odrůdy Fratava, Agni, Laurot, Roesler, Sevar, Ariana, Rubinet, Dunaj, Acolon a Cabernet Franc pouze na jednotkách. Není divu, pokud se s nimi příznivci vína ani nepotkají.
Konzumace
Vzhledem k zanedbatelnému vývozu tuzemských vín do zahraničí je zřejmé, že odrůdová skladba vinic úzce souvisí s celkovou domácí produkcí, jejíž průměrná roční úroveň od roku 2010 je necelých 590 tisíc hektolitrů, a s celkovou domácí spotřebou vína, ta je průměrně 2 040 tisíc hektolitrů, téměř čtyřnásobná.
Úroda tuzemských vinic se zkrátka v Česku vypije za čtvrt roku.