Přeskočit na hlavní obsah

Reklama na alkohol. Restrikce (deset let) po Francouzsku


Žádná reklama na alkohol. Ministerstvo zdravotnictví připravuje omezení pro festivaly i média. A celé to začne takhle: „Česká republika se pravidelně řadí na špici států s nejvyšší spotřebou alkoholu,“ vysvětlí mluvčí resortu zdravotnictví. Co na tom, že to není pravda. Polovina zemí Afriky a Blízkého východu, čtvrtina zemí Západního Pacifiku a Jihovýchodní Asie a pětina zemí Evropy by k čelním místům alkoholického žebříčku ráda řekla své. Pak se to ještě několikrát zopakuje, až tomu českému "úspěchu" všichni skálopevně věří.

Následuje ministerstvo zdravotnictví s tím, že "Z mezinárodních doporučení jednoznačně vyplývá, například z iniciativy WHO, že regulace reklamy je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro řešení tohoto významného problému pro lidské zdraví." Pokud cituje WHO, pak tato organizace za vůbec nejúčinnější pokládá zdanění alkoholu. Čemuž ovšem realita nedává vždy za pravdu a o drakonických trestech za spolehlivě následující černou produkci a černé obchody ani nemluvě. Pokud by k tomu citovalo ministerstvo všechno, nemohlo by přeskočit WHO doporučovaná omezení product placementu a reklamy na sociálních sítích.

V Česku skončíme, vlastně začneme, omezením reklamy na sportovních a hudebních akcích, ale i na vinobraní. A budou-li úřady a soudy dostatečně kreativní, domácí producenti dopadnou stejně jako před pár lety francouzští. Zle. Budou-li mít potom v Parlamentu dostatečně silný hlas jako měli Francouzi, vše se po pár letech možná vrátí zpět. Jen to prostě bude trvat.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř