Přeskočit na hlavní obsah

Reklama na alkohol. Restrikce (deset let) po Francouzsku


Žádná reklama na alkohol. Ministerstvo zdravotnictví připravuje omezení pro festivaly i média. A celé to začne takhle: „Česká republika se pravidelně řadí na špici států s nejvyšší spotřebou alkoholu,“ vysvětlí mluvčí resortu zdravotnictví. Co na tom, že to není pravda. Polovina zemí Afriky a Blízkého východu, čtvrtina zemí Západního Pacifiku a Jihovýchodní Asie a pětina zemí Evropy by k čelním místům alkoholického žebříčku ráda řekla své. Pak se to ještě několikrát zopakuje, až tomu českému "úspěchu" všichni skálopevně věří.

Následuje ministerstvo zdravotnictví s tím, že "Z mezinárodních doporučení jednoznačně vyplývá, například z iniciativy WHO, že regulace reklamy je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro řešení tohoto významného problému pro lidské zdraví." Pokud cituje WHO, pak tato organizace za vůbec nejúčinnější pokládá zdanění alkoholu. Čemuž ovšem realita nedává vždy za pravdu a o drakonických trestech za spolehlivě následující černou produkci a černé obchody ani nemluvě. Pokud by k tomu citovalo ministerstvo všechno, nemohlo by přeskočit WHO doporučovaná omezení product placementu a reklamy na sociálních sítích.

V Česku skončíme, vlastně začneme, omezením reklamy na sportovních a hudebních akcích, ale i na vinobraní. A budou-li úřady a soudy dostatečně kreativní, domácí producenti dopadnou stejně jako před pár lety francouzští. Zle. Budou-li mít potom v Parlamentu dostatečně silný hlas jako měli Francouzi, vše se po pár letech možná vrátí zpět. Jen to prostě bude trvat.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Jakou má cenu víno z Česka a co za tím vězí

Cena vína Víno z Česka stojí nachlup šedesát korun litr a tuzemská politika s tím vlastně nic nesvede. Vážně? Tak pomalu a popořadě. Ptát se na ceny tuzemských vín může být nošením dříví do lesa, když máme eshopy, heuréky, do noci otevřené supermarkety, ve schránkách jejich reklamní letáky a na dně nákupních košíků zahozené účtenky eet. Jenže otázka je zákeřnější, není jedna a zní: jakou cenu má víno z Česka dnes, jakou mělo včera a jaké je její srovnání se světem? A kdo za to může? Kalousek nebo Babiš? Takže čísla Začněme čísly. Podle tržního informačního systému stojí v první třetině letošního roku litr vína z Česka 60,60 Kč, vloni stál 59,90 Kč a v roce 2004, kdy se tuzemští vinaři stali součástí jednotného trhu EU, byl za 62,70 Kč. Za celé téměř patnáctileté sledované období od předposledního měsíce roku 2002 až do dubna 2017 je dlouhodobá průměrná cena lahvového vína z Česka přesně 60,00 Kč, tedy sedmička za 45 korun. Je to cena přímo z výrobního podniku, bez dopravy,