Přeskočit na hlavní obsah

Reklama na alkohol. Restrikce (deset let) po Francouzsku


Žádná reklama na alkohol. Ministerstvo zdravotnictví připravuje omezení pro festivaly i média. A celé to začne takhle: „Česká republika se pravidelně řadí na špici států s nejvyšší spotřebou alkoholu,“ vysvětlí mluvčí resortu zdravotnictví. Co na tom, že to není pravda. Polovina zemí Afriky a Blízkého východu, čtvrtina zemí Západního Pacifiku a Jihovýchodní Asie a pětina zemí Evropy by k čelním místům alkoholického žebříčku ráda řekla své. Pak se to ještě několikrát zopakuje, až tomu českému "úspěchu" všichni skálopevně věří.

Následuje ministerstvo zdravotnictví s tím, že "Z mezinárodních doporučení jednoznačně vyplývá, například z iniciativy WHO, že regulace reklamy je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro řešení tohoto významného problému pro lidské zdraví." Pokud cituje WHO, pak tato organizace za vůbec nejúčinnější pokládá zdanění alkoholu. Čemuž ovšem realita nedává vždy za pravdu a o drakonických trestech za spolehlivě následující černou produkci a černé obchody ani nemluvě. Pokud by k tomu citovalo ministerstvo všechno, nemohlo by přeskočit WHO doporučovaná omezení product placementu a reklamy na sociálních sítích.

V Česku skončíme, vlastně začneme, omezením reklamy na sportovních a hudebních akcích, ale i na vinobraní. A budou-li úřady a soudy dostatečně kreativní, domácí producenti dopadnou stejně jako před pár lety francouzští. Zle. Budou-li mít potom v Parlamentu dostatečně silný hlas jako měli Francouzi, vše se po pár letech možná vrátí zpět. Jen to prostě bude trvat.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Úpadek VOC proti stabilnímu DAC

Nejmladší VOC Velkopavlovicko na nule, nejstarší VOC Znojmo také, a to přesto že v uplynulých letech produkovalo až 250 hektolitrů VOC vína. Na nule jsou i VOC Blatnice a VOC Kraví Hora a tradičně i VOC Mělník a VOC Přítlucká hora. Celkem VOC spolky zatřídily v roce 2025 pouhých 108 hektolitrů vína, méně než třetinu produkce předcházejících let. ... zatímco Rakousko V Rakousku v roce 2025 vyrobili vinaři 36 131 hektolitrů DAC vín. Jen nejmladšího a dlouho DAC klasifikaci odmítajícího Wachau DAC bylo téměř tolik jako nejstaršího a největšího Weinviertel DAC. Podíl VOC vín na celkové domácí produkci klesl z 0,77 % na letošních 0,17 %, podíl rakouských DAC vín na celkové rakouské výrobě se z 14,8 % změnil jen mírně na 14,3 %. A připomeňme, že rozloha 44 tisíc hektarů rakouských vinic je sice vyšší, ale řádově obdobná jako 17 tisíc hektarů vinic tuzemských.   VOC MJ 2023 2024 2025 DAC 2023 2024 2025 VOC Znojmo ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...