Přeskočit na hlavní obsah

Češi jsou na špici alkoholického žebříčku!

Tuzemskými médii cestuje údaj o čelném místě Česka na světovém žebříčku konzumentů alkoholu. 
Nejnověji ho v Hospodářských novinách využila Julie Hrstková, když hledala paralelu mezi nadměrnou konzumací alkoholu a znásilněním na jedné straně a opilým okradeným pasažérem nočního taxíku na druhé straně. "V Česku, zemi s největší spotřebou alkoholu na světě," uvedla v souvislosti s vynuceným sexuálním stykem, jsou "samostatnou kapitolou oběti pod vlivem alkoholu." 
Jana Kohoutová vloni v Hospodářských novinách konstatovala, že "nejvíc pijí Rakušané, hned po nich Češi," přestože spotřeba alkoholu celosvětově klesá.
V polovině letošních prázdnin uvedl Český rozhlas titulkem "Češi jsou v pití alkoholu šestí na světě" zprávu, že Ministerstvo zdravotnictví na boj s alkoholem vyčlenilo 20 milionů korun. „Tak, jak se pije dneska, se nikdy nepilo. A vůle cokoli změnit je strašně malá,“ citoval rozhlas národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila.
A my jsme na našem facebooku na konci září uvedli, že to není pravda.

Co na to Wiki

Kdo chce mít jasno, hledá na Wikipedii. Tam pod titulkem Seznam států světa podle spotřeby alkoholu najde tabulku, které podle ukazatele "Spotřeba čistého alkoholu u dospělých (věk 15 +) v litrech na osobu a rok" skutečně dominuje Česko a která tak může být pramenem výše uvedených mediálních tvrzení.

Zdrojem v ní uvedených údajů je Světová zdravotnická organizace a její globální zpráva o alkoholu a zdraví, kterou podle jednotné metodiky skutečně každých pět let zpracovává.  
Jenže porovnáním čísel z Wikipedie s čísly z původní zprávy zjistíme, že údaje na inernetu čerpají z dat roku 2005. Po zprávě s údaji roku 2005 vydané v roce 2009 byla v roce 2014 vydaná další zpráva, která analyzuje údaje shromážděné k roku 2010. Novější zpráva zatím neexistuje, další bude vydaná až v roce 2019 s údaji ověřenými k roku 2015.

Druhá tabulka

Kromě neaktuálnosti údajů je závažnějším problémem jejich zdroj. Čísla totiž odpovídají tabulce číslo 1 globální zprávy. V aktuální verzi za ní však následuje tabulka č. 2 s nadpisem Table I.2. Other key indicators on levels of alcohol consumption, 2010 (both sexes; 15+ years) s klíčovým údajem Total consumption (drinkers only), který je v legendě uvedený jako Total (recorded + unrecorded) alcohol per capita consumption, drinkers only, 2010 (in litres of pure alcohol; 15+ years).
Pokud tabulku seřadíme podle tohoto údaje, rázem se Česko s konzumací 14,6 litrů čistého alkoholu na osobu a rok propadne na 85. místo ze 190 sledovaných zemí. Na této spotřebě se nadpolovičně podílí pivo, čtvrtinově lihoviny a pětinou víno.
Ohromující je pak srovnání s prvním Čadem, kde každý piják zkonzumuje ročně 33,9 litru čistého alkoholu, z čehož dvě třetiny připadají na pivo. Následují Spojené arabské emiráty s 32,8 litrů a téměř 90 procentním podílem lihovin, Gambie s 30,9 litrů a téměř pětadevadesátiprocentním podílem alkoholu označeného jako jiný, a Tádžkistán s 30,3 litry čistého alkoholu a skladbou obdobnou SAE. 

Jak se pije v Evropě

Více než v Česku zkonzumují čistého alkoholu na osobu z evropských zemí Portugalsko, Moldavsko, Polsko, Bělorusko, Rusko, Rumunsko, Gruzie, Ukrajina, Slovensko, Andora, Srbsko, Slovinsko, Bulharsko, Finsko, Litevsko, Španělsko, Maďarsko, Estonsko, Chorvatsko, Turecko, Řecko, Irsko i Německo. Dánsko je s 12,9 litru čistého alkoholu na osobu ročně na 110. příčce. Malý kousek tabulky vkládáme na závěr, přitom všechny údaje lze snadno ověřovat
Obavy, že jsme utekli zbytku světa a jsme největšími pijáky alkoholu na světě, jsou liché a zejména příznivci vína mohou mít u vědomí svého příspěvku k celkové spotřebě alkoholu v Česku spaní klidné.
Kéž by to věděla i média 😅.

Table I.2. Other key indicators on levels of alcohol consumption, 2010 (both sexes1 ; 15+ years), and projectionsGlobal status report on alcohol and health 2014 Distribution of recorded consumption2


Total consumption (drinkers only)3 Average daily intake4 Projections of total alcohol consumption5


% Beer % Wine % Spirits % Other Liters of pure alcohol Grams of pure alcohol6 2015 2020 2025
Chad 66,3 3,4 3,8 26,5 33,9 71,8 4,4 4,4 4,4
United Arab Emirates 10,3 2,9 86,7 0 32,8 70,9 4,3 4,6 4,8
Gambia 5,6 0,7 0,3 93,5 30,9 64,1 3,2 3 2,8
Tajikistan 10,2 1,1 88,7 0 30,3 51,5 2,4 2,2 2,1
Belize 67,6 2 30,3 0,1 29,8 62,1 8,3 8,5 8,6
….



….



….



….



….



….



Venezuela (Bolivarian Republic of) 75,6 0,8 23,4 0,2 15,1 32,8 8,3 8,1 7,9
China 27,8 3 69,2 0 15,1 32,7 7,6 7,9 8,3
Mongolia 27,6 2,8 69,6 0 15,1 32,4 7,8 8,8 9,9
Germany 53,6 27,8 18,6 0 14,7 31,7 10,6 9,8 9
Ireland 48,1 26,1 18,7 7,7 14,7 31,7 10,9 10 9,2
Czechia 53,5 20,5 26 0 14,6 32,5 14,1 14,2 14,3
Peru 46,8 6,1 47,1 0 14,6 31,5 5,2 4,4 3,9
Zimbabwe 23,7 1,7 6,8 67,7 14,6 31,4 4,8 4,6 4,4
Chile 29,9 40,7 29,4 0 14,6 31,1 9,3 9,3 9,2
Australia 44 36,7 12,5 6,8 14,5 31,3 12,6 13,2 13,5
Palau 77,7 5,9 16,4 0 14,4 31,1
Paraguay 51,1 18,2 28,8 2 14,2 31,1 9,6 10,2 10,8
Cambodia 45,7 0,8 53,5 0 14,2 31 6,1 6,6 7,1
Cook Islands 0 22,6 77,4 0 14,1 30,4 4,8 5,3 5,9
United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland 36,9 33,8 21,8 7,5 13,8 29,8 12 12,2 12,5
Austria 50,4 35,5 14 0 13,8 29,6 8,5 8,7 8,8
Maldives 29,1 29,4 41,2 0 13,8 28,8 1 1,1 1,2

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic.
S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol:
Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.

S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol:
Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčís…

Vinařství Neoklas koupil slovenský miliardář a stává se dvojkou mezi českými producenty

Na nákupech v Šardicích Tuzemská divize investiční skupiny FPD Group slovenského miliardáře Antona Siekela, které už patří Vinařství Mutěnice, 15. dubna formálně završila proces, na jehož základě koupila za stovky milionů korun společnost Neoklas ze Šardic na Hodonínsku, vinařství s 345 hektary vinic a značkami Vinný sklep Sovín a Augustiniánské sklepy.  Skupina FPD Group tím vstoupila mezi největší tuzemské vinařské společnosti jako jsou Bohemia Sekt, Zámecké vinařství Bzenec nebo Znovín Znojmo a podle svých slov se stává tuzemskou dvojkou.
"Doposud jsme se soustředili na import a stáčení kvalitních vín za příznivé ceny. S akvizicí Neoklasu rozšiřujeme zásadním způsobem naše produktové portfolio o vína moravského původu. Činíme tak zejména s ohledem na raketově rostoucí spotřebu právě moravského vína," uvedl Tomáš Šupa z FPD Group.
Expanze na tuzemském trhu i v zahraničí Skupina chce dále expandovat nákupem dalších vinic i vinařství, její vizí je obhospodařování až 1000 h…

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.
Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.
Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrový…

Podpora pro nově vysazované vinice

Podpory na pořízení sazenic pro nové vinice Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond bude v rámci programu Zemědělec poskytovat podporu také na pořízení sazenic révy vinné související s výsadbou nových vinic. Novou výsadbou vinic se rozumí výsadba révy vinné, vysazená na základě uděleného povolení pro novou výsadbu dle čl. 63 a 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nebo z práv z rezervy udělených podle čl. 85 k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a převedených do povolení pro novou výsadbu dle čl. 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Splnění podmínky výsadby nových vinic se prokáže doručením rozhodnutí o registraci vinice a rozhodnutím o povolení výsadby vystaveného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.