Přeskočit na hlavní obsah

Češi jsou na špici alkoholického žebříčku!

Tuzemskými médii cestuje údaj o čelném místě Česka na světovém žebříčku konzumentů alkoholu. 
Nejnověji ho v Hospodářských novinách využila Julie Hrstková, když hledala paralelu mezi nadměrnou konzumací alkoholu a znásilněním na jedné straně a opilým okradeným pasažérem nočního taxíku na druhé straně. "V Česku, zemi s největší spotřebou alkoholu na světě," uvedla v souvislosti s vynuceným sexuálním stykem, jsou "samostatnou kapitolou oběti pod vlivem alkoholu." 
Jana Kohoutová vloni v Hospodářských novinách konstatovala, že "nejvíc pijí Rakušané, hned po nich Češi," přestože spotřeba alkoholu celosvětově klesá.
V polovině letošních prázdnin uvedl Český rozhlas titulkem "Češi jsou v pití alkoholu šestí na světě" zprávu, že Ministerstvo zdravotnictví na boj s alkoholem vyčlenilo 20 milionů korun. „Tak, jak se pije dneska, se nikdy nepilo. A vůle cokoli změnit je strašně malá,“ citoval rozhlas národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila.
A my jsme na našem facebooku na konci září uvedli, že to není pravda.

Co na to Wiki

Kdo chce mít jasno, hledá na Wikipedii. Tam pod titulkem Seznam států světa podle spotřeby alkoholu najde tabulku, které podle ukazatele "Spotřeba čistého alkoholu u dospělých (věk 15 +) v litrech na osobu a rok" skutečně dominuje Česko a která tak může být pramenem výše uvedených mediálních tvrzení.

Zdrojem v ní uvedených údajů je Světová zdravotnická organizace a její globální zpráva o alkoholu a zdraví, kterou podle jednotné metodiky skutečně každých pět let zpracovává.  
Jenže porovnáním čísel z Wikipedie s čísly z původní zprávy zjistíme, že údaje na inernetu čerpají z dat roku 2005. Po zprávě s údaji roku 2005 vydané v roce 2009 byla v roce 2014 vydaná další zpráva, která analyzuje údaje shromážděné k roku 2010. Novější zpráva zatím neexistuje, další bude vydaná až v roce 2019 s údaji ověřenými k roku 2015.

Druhá tabulka

Kromě neaktuálnosti údajů je závažnějším problémem jejich zdroj. Čísla totiž odpovídají tabulce číslo 1 globální zprávy. V aktuální verzi za ní však následuje tabulka č. 2 s nadpisem Table I.2. Other key indicators on levels of alcohol consumption, 2010 (both sexes; 15+ years) s klíčovým údajem Total consumption (drinkers only), který je v legendě uvedený jako Total (recorded + unrecorded) alcohol per capita consumption, drinkers only, 2010 (in litres of pure alcohol; 15+ years).
Pokud tabulku seřadíme podle tohoto údaje, rázem se Česko s konzumací 14,6 litrů čistého alkoholu na osobu a rok propadne na 85. místo ze 190 sledovaných zemí. Na této spotřebě se nadpolovičně podílí pivo, čtvrtinově lihoviny a pětinou víno.
Ohromující je pak srovnání s prvním Čadem, kde každý piják zkonzumuje ročně 33,9 litru čistého alkoholu, z čehož dvě třetiny připadají na pivo. Následují Spojené arabské emiráty s 32,8 litrů a téměř 90 procentním podílem lihovin, Gambie s 30,9 litrů a téměř pětadevadesátiprocentním podílem alkoholu označeného jako jiný, a Tádžkistán s 30,3 litry čistého alkoholu a skladbou obdobnou SAE. 

Jak se pije v Evropě

Více než v Česku zkonzumují čistého alkoholu na osobu z evropských zemí Portugalsko, Moldavsko, Polsko, Bělorusko, Rusko, Rumunsko, Gruzie, Ukrajina, Slovensko, Andora, Srbsko, Slovinsko, Bulharsko, Finsko, Litevsko, Španělsko, Maďarsko, Estonsko, Chorvatsko, Turecko, Řecko, Irsko i Německo. Dánsko je s 12,9 litru čistého alkoholu na osobu ročně na 110. příčce. Malý kousek tabulky vkládáme na závěr, přitom všechny údaje lze snadno ověřovat
Obavy, že jsme utekli zbytku světa a jsme největšími pijáky alkoholu na světě, jsou liché a zejména příznivci vína mohou mít u vědomí svého příspěvku k celkové spotřebě alkoholu v Česku spaní klidné.
Kéž by to věděla i média 😅.

Table I.2. Other key indicators on levels of alcohol consumption, 2010 (both sexes1 ; 15+ years), and projectionsGlobal status report on alcohol and health 2014 Distribution of recorded consumption2


Total consumption (drinkers only)3 Average daily intake4 Projections of total alcohol consumption5


% Beer % Wine % Spirits % Other Liters of pure alcohol Grams of pure alcohol6 2015 2020 2025
Chad 66,3 3,4 3,8 26,5 33,9 71,8 4,4 4,4 4,4
United Arab Emirates 10,3 2,9 86,7 0 32,8 70,9 4,3 4,6 4,8
Gambia 5,6 0,7 0,3 93,5 30,9 64,1 3,2 3 2,8
Tajikistan 10,2 1,1 88,7 0 30,3 51,5 2,4 2,2 2,1
Belize 67,6 2 30,3 0,1 29,8 62,1 8,3 8,5 8,6
….



….



….



….



….



….



Venezuela (Bolivarian Republic of) 75,6 0,8 23,4 0,2 15,1 32,8 8,3 8,1 7,9
China 27,8 3 69,2 0 15,1 32,7 7,6 7,9 8,3
Mongolia 27,6 2,8 69,6 0 15,1 32,4 7,8 8,8 9,9
Germany 53,6 27,8 18,6 0 14,7 31,7 10,6 9,8 9
Ireland 48,1 26,1 18,7 7,7 14,7 31,7 10,9 10 9,2
Czechia 53,5 20,5 26 0 14,6 32,5 14,1 14,2 14,3
Peru 46,8 6,1 47,1 0 14,6 31,5 5,2 4,4 3,9
Zimbabwe 23,7 1,7 6,8 67,7 14,6 31,4 4,8 4,6 4,4
Chile 29,9 40,7 29,4 0 14,6 31,1 9,3 9,3 9,2
Australia 44 36,7 12,5 6,8 14,5 31,3 12,6 13,2 13,5
Palau 77,7 5,9 16,4 0 14,4 31,1
Paraguay 51,1 18,2 28,8 2 14,2 31,1 9,6 10,2 10,8
Cambodia 45,7 0,8 53,5 0 14,2 31 6,1 6,6 7,1
Cook Islands 0 22,6 77,4 0 14,1 30,4 4,8 5,3 5,9
United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland 36,9 33,8 21,8 7,5 13,8 29,8 12 12,2 12,5
Austria 50,4 35,5 14 0 13,8 29,6 8,5 8,7 8,8
Maldives 29,1 29,4 41,2 0 13,8 28,8 1 1,1 1,2

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř