Přeskočit na hlavní obsah

Sudové víno má svou zářijovou cenu

Průměrná cena sudového vína se v září 2017 pro nedostatečný počet respondentů vůbec nestanovovala. Aktuálně zveřejněná čísla pouze udávají průměrnou cenu sudového vína odrůdy Veltlínské zelené, které uzavíralo na hodnotě 33,30 korun za litr. To je jen 30 haléřů nad průměrnou cenou bílého sudového vína v posledních třech letech a cena z dosavadního trendu nijak nevybočuje.
Statistiky zatím bohužel nereagují na změnu vinařského zákona a podle obalu stále rozlišují pouze víno lahvové a sudové. Co je ale vlastně po letošní dubnové novele sudové víno?

Bulk wine

Podíl velkoobchodně prodávaného a také dopravovaného vína na celkových prodejích ve světě setrvale roste. Česko pro tento typ obchodů, které už mají roky své tradiční veletrhy v Amsterodamu a San Francisku a kterému se v angličtině říká bulk wine, nemělo dosud výraz. Zákon takovému vínu nově říká nebalené víno. Není v obalu určeném pro spotřebitele a nelze ho zákazníkovi prodat.
Víno mu lze prodat pouze v obalu určeném pro spotřebitele nebo ho z něj čepovat nebo rozlévat. Víno mu přesto lze prodat i z jiného obalu než obalu pro spotřebitele, a právě víno z něj prodávané je po splnění dalších podmínek víno sudové.
Rozdíl mezi nebaleným a sudovým vínem není z pohledu obsahu ani obalu žádný. Rozdílem je, že sudové víno lze podávat pouze v provozovně zaregistrované v Registru vinic a tato registrace sebou nese povinnost vést výkaznictví, které je všem dovozcům a výrobcům vína i bez novely dobře známé. 

Obal pro spotřebitele

Připomeňmě, že obalem pro spotřebitele je "jednorázový nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal o maximálním objemu 20 litrů, který v místě prodeje tvoří spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele, a jsou na něm nebo na etiketě k němu připojené uvedeny údaje podle předpisů Evropské unie, tohoto zákona a prováděcích právních předpisů." 
Jednorázovým uzávěrem je pak "uzávěr včetně souvisejících bezpečnostních prvků, který při otevření ztratí svoji funkčnost a nelze ho opakovaně použít."

Skutečně sudové víno?

Sudové víno podle zákona vůbec není nezbytně víno v sudu. Pokud je sud menší než 20 litrů a má jednorázový uzávěr, nebude víno v něm sudové. A bag-in-box i s jednorázovým uzávěrem, ale větší než 20 litrů, bude obsahovat víno nebalené, které se v registrované prodejně změní na sudové. Není to moc intuitivní rozlišení.
Jenže když budeme chtít posuzovat vliv nového zákonodárství na vinařský průmysl pohledem statistických dat, musíme si být jistí, že cena vína udávaná jako sudové víno je skutečně cenou vína prodávaného do registrovaných prodejen v jiných obalech, než obalech pro spotřebitele.
Ale také potřebujeme znát cenu vína v obalech určených pro spotřebitele, které nejsou lahvemi. Cenu lahvového vína statistiky sledují odedávna.
Na začátku zmíněný třicetiháleřový cenový pohyb by určitě nestál za řeč, kdybychom si ovšem mohli být jistí, že se skutečně týká právě toho vína, které zákonodárci letos vymysleli.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J