Přeskočit na hlavní obsah

Sudové víno má svou zářijovou cenu

Průměrná cena sudového vína se v září 2017 pro nedostatečný počet respondentů vůbec nestanovovala. Aktuálně zveřejněná čísla pouze udávají průměrnou cenu sudového vína odrůdy Veltlínské zelené, které uzavíralo na hodnotě 33,30 korun za litr. To je jen 30 haléřů nad průměrnou cenou bílého sudového vína v posledních třech letech a cena z dosavadního trendu nijak nevybočuje.
Statistiky zatím bohužel nereagují na změnu vinařského zákona a podle obalu stále rozlišují pouze víno lahvové a sudové. Co je ale vlastně po letošní dubnové novele sudové víno?

Bulk wine

Podíl velkoobchodně prodávaného a také dopravovaného vína na celkových prodejích ve světě setrvale roste. Česko pro tento typ obchodů, které už mají roky své tradiční veletrhy v Amsterodamu a San Francisku a kterému se v angličtině říká bulk wine, nemělo dosud výraz. Zákon takovému vínu nově říká nebalené víno. Není v obalu určeném pro spotřebitele a nelze ho zákazníkovi prodat.
Víno mu lze prodat pouze v obalu určeném pro spotřebitele nebo ho z něj čepovat nebo rozlévat. Víno mu přesto lze prodat i z jiného obalu než obalu pro spotřebitele, a právě víno z něj prodávané je po splnění dalších podmínek víno sudové.
Rozdíl mezi nebaleným a sudovým vínem není z pohledu obsahu ani obalu žádný. Rozdílem je, že sudové víno lze podávat pouze v provozovně zaregistrované v Registru vinic a tato registrace sebou nese povinnost vést výkaznictví, které je všem dovozcům a výrobcům vína i bez novely dobře známé. 

Obal pro spotřebitele

Připomeňmě, že obalem pro spotřebitele je "jednorázový nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal o maximálním objemu 20 litrů, který v místě prodeje tvoří spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele, a jsou na něm nebo na etiketě k němu připojené uvedeny údaje podle předpisů Evropské unie, tohoto zákona a prováděcích právních předpisů." 
Jednorázovým uzávěrem je pak "uzávěr včetně souvisejících bezpečnostních prvků, který při otevření ztratí svoji funkčnost a nelze ho opakovaně použít."

Skutečně sudové víno?

Sudové víno podle zákona vůbec není nezbytně víno v sudu. Pokud je sud menší než 20 litrů a má jednorázový uzávěr, nebude víno v něm sudové. A bag-in-box i s jednorázovým uzávěrem, ale větší než 20 litrů, bude obsahovat víno nebalené, které se v registrované prodejně změní na sudové. Není to moc intuitivní rozlišení.
Jenže když budeme chtít posuzovat vliv nového zákonodárství na vinařský průmysl pohledem statistických dat, musíme si být jistí, že cena vína udávaná jako sudové víno je skutečně cenou vína prodávaného do registrovaných prodejen v jiných obalech, než obalech pro spotřebitele.
Ale také potřebujeme znát cenu vína v obalech určených pro spotřebitele, které nejsou lahvemi. Cenu lahvového vína statistiky sledují odedávna.
Na začátku zmíněný třicetiháleřový cenový pohyb by určitě nestál za řeč, kdybychom si ovšem mohli být jistí, že se skutečně týká právě toho vína, které zákonodárci letos vymysleli.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.