Přeskočit na hlavní obsah

Sudové víno má svou zářijovou cenu

Průměrná cena sudového vína se v září 2017 pro nedostatečný počet respondentů vůbec nestanovovala. Aktuálně zveřejněná čísla pouze udávají průměrnou cenu sudového vína odrůdy Veltlínské zelené, které uzavíralo na hodnotě 33,30 korun za litr. To je jen 30 haléřů nad průměrnou cenou bílého sudového vína v posledních třech letech a cena z dosavadního trendu nijak nevybočuje.
Statistiky zatím bohužel nereagují na změnu vinařského zákona a podle obalu stále rozlišují pouze víno lahvové a sudové. Co je ale vlastně po letošní dubnové novele sudové víno?

Bulk wine

Podíl velkoobchodně prodávaného a také dopravovaného vína na celkových prodejích ve světě setrvale roste. Česko pro tento typ obchodů, které už mají roky své tradiční veletrhy v Amsterodamu a San Francisku a kterému se v angličtině říká bulk wine, nemělo dosud výraz. Zákon takovému vínu nově říká nebalené víno. Není v obalu určeném pro spotřebitele a nelze ho zákazníkovi prodat.
Víno mu lze prodat pouze v obalu určeném pro spotřebitele nebo ho z něj čepovat nebo rozlévat. Víno mu přesto lze prodat i z jiného obalu než obalu pro spotřebitele, a právě víno z něj prodávané je po splnění dalších podmínek víno sudové.
Rozdíl mezi nebaleným a sudovým vínem není z pohledu obsahu ani obalu žádný. Rozdílem je, že sudové víno lze podávat pouze v provozovně zaregistrované v Registru vinic a tato registrace sebou nese povinnost vést výkaznictví, které je všem dovozcům a výrobcům vína i bez novely dobře známé. 

Obal pro spotřebitele

Připomeňmě, že obalem pro spotřebitele je "jednorázový nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal o maximálním objemu 20 litrů, který v místě prodeje tvoří spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele, a jsou na něm nebo na etiketě k němu připojené uvedeny údaje podle předpisů Evropské unie, tohoto zákona a prováděcích právních předpisů." 
Jednorázovým uzávěrem je pak "uzávěr včetně souvisejících bezpečnostních prvků, který při otevření ztratí svoji funkčnost a nelze ho opakovaně použít."

Skutečně sudové víno?

Sudové víno podle zákona vůbec není nezbytně víno v sudu. Pokud je sud menší než 20 litrů a má jednorázový uzávěr, nebude víno v něm sudové. A bag-in-box i s jednorázovým uzávěrem, ale větší než 20 litrů, bude obsahovat víno nebalené, které se v registrované prodejně změní na sudové. Není to moc intuitivní rozlišení.
Jenže když budeme chtít posuzovat vliv nového zákonodárství na vinařský průmysl pohledem statistických dat, musíme si být jistí, že cena vína udávaná jako sudové víno je skutečně cenou vína prodávaného do registrovaných prodejen v jiných obalech, než obalech pro spotřebitele.
Ale také potřebujeme znát cenu vína v obalech určených pro spotřebitele, které nejsou lahvemi. Cenu lahvového vína statistiky sledují odedávna.
Na začátku zmíněný třicetiháleřový cenový pohyb by určitě nestál za řeč, kdybychom si ovšem mohli být jistí, že se skutečně týká právě toho vína, které zákonodárci letos vymysleli.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř