Přeskočit na hlavní obsah

Sudové víno má svou zářijovou cenu

Průměrná cena sudového vína se v září 2017 pro nedostatečný počet respondentů vůbec nestanovovala. Aktuálně zveřejněná čísla pouze udávají průměrnou cenu sudového vína odrůdy Veltlínské zelené, které uzavíralo na hodnotě 33,30 korun za litr. To je jen 30 haléřů nad průměrnou cenou bílého sudového vína v posledních třech letech a cena z dosavadního trendu nijak nevybočuje.
Statistiky zatím bohužel nereagují na změnu vinařského zákona a podle obalu stále rozlišují pouze víno lahvové a sudové. Co je ale vlastně po letošní dubnové novele sudové víno?

Bulk wine

Podíl velkoobchodně prodávaného a také dopravovaného vína na celkových prodejích ve světě setrvale roste. Česko pro tento typ obchodů, které už mají roky své tradiční veletrhy v Amsterodamu a San Francisku a kterému se v angličtině říká bulk wine, nemělo dosud výraz. Zákon takovému vínu nově říká nebalené víno. Není v obalu určeném pro spotřebitele a nelze ho zákazníkovi prodat.
Víno mu lze prodat pouze v obalu určeném pro spotřebitele nebo ho z něj čepovat nebo rozlévat. Víno mu přesto lze prodat i z jiného obalu než obalu pro spotřebitele, a právě víno z něj prodávané je po splnění dalších podmínek víno sudové.
Rozdíl mezi nebaleným a sudovým vínem není z pohledu obsahu ani obalu žádný. Rozdílem je, že sudové víno lze podávat pouze v provozovně zaregistrované v Registru vinic a tato registrace sebou nese povinnost vést výkaznictví, které je všem dovozcům a výrobcům vína i bez novely dobře známé. 

Obal pro spotřebitele

Připomeňmě, že obalem pro spotřebitele je "jednorázový nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal o maximálním objemu 20 litrů, který v místě prodeje tvoří spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele, a jsou na něm nebo na etiketě k němu připojené uvedeny údaje podle předpisů Evropské unie, tohoto zákona a prováděcích právních předpisů." 
Jednorázovým uzávěrem je pak "uzávěr včetně souvisejících bezpečnostních prvků, který při otevření ztratí svoji funkčnost a nelze ho opakovaně použít."

Skutečně sudové víno?

Sudové víno podle zákona vůbec není nezbytně víno v sudu. Pokud je sud menší než 20 litrů a má jednorázový uzávěr, nebude víno v něm sudové. A bag-in-box i s jednorázovým uzávěrem, ale větší než 20 litrů, bude obsahovat víno nebalené, které se v registrované prodejně změní na sudové. Není to moc intuitivní rozlišení.
Jenže když budeme chtít posuzovat vliv nového zákonodárství na vinařský průmysl pohledem statistických dat, musíme si být jistí, že cena vína udávaná jako sudové víno je skutečně cenou vína prodávaného do registrovaných prodejen v jiných obalech, než obalech pro spotřebitele.
Ale také potřebujeme znát cenu vína v obalech určených pro spotřebitele, které nejsou lahvemi. Cenu lahvového vína statistiky sledují odedávna.
Na začátku zmíněný třicetiháleřový cenový pohyb by určitě nestál za řeč, kdybychom si ovšem mohli být jistí, že se skutečně týká právě toho vína, které zákonodárci letos vymysleli.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...