Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské marketingové granty čeká změna, tajemství se poodhaluje

Díky novele vinařského zákona a obměně rady Vinařského fondu budou v jeho blížícím se jarním grantovém kole 2018 marketingové podpory rozdělované podle nových pravidel.
Na jejich schválení a tím i na jejich zveřejnění a na rozpočet Fondu na příští rok včetně sumy pro podpory se ještě čeká, ale my jsme už teď požádali členy rady o odpovědi na několik otázek, které mohou být pro tvůrce připravující projekty, se kterými se budou za dva měsíce o vinařské marketingové granty ucházet, cenným vodítkem.

Postrádáte některé typy projektů, nebo jsou předkládané žádosti adekvátním maketingovým mixem tuzemského vinařství a vinohradnictví?
Libor Průdek: Ano, některé typy projektů chybí a jsou v současnosti předkládané na radě Fondu a konfigurované tak, aby byly v souladu s legislativou. Některé projekty jsou zase zbytečné. 
Luboš Bárta: Předkládané žádosti buď schválíme, když splňují náležitosti a jsou věcně i formálně správné, nebo neschválíme, jsou-li podané třeba pozdě, chybně atd. O co žádají, o tom rozhodují žadatelé sami a lze jen těžko posuzovat, zda jsou předkládané žádosti adekvátním marketingovým mixem tuzemského vinařství či nikoliv.
Petr Marek: Jsem členem rady Fondu pouze několik měsíců takže zatím mohu hodnotit pouze krátké období. Nicméně mezi projekty usilujícími o podporu Fondu jsou takové, které pro podporu a marketing vinařství obecně jsou přínosné. Určitě však postrádám projekty typu stáží mladých vinařů či enologů v renomovaných zahraničních vinařstvích. Myslím, že takový projekt by mohl mnoha našim producentům "otevřít oči" a nabyté zkušenosti pak aplikovat v našem prostředí.
Žádosti na spodní mezi finančního intervalu, kterých je nejvíc, jsou podle poměru žádané a přislíbené částky mnohem úspěšnější, než spíš výjimečné žádosti při horní mezi. Je důvodem omezený rozpočet nebo výjimečnost?
LP: Toto je záležitost výhradně projektů a toho, tak jak jsou doposud nastavená pravidla. Proto je mnohem více žádostí na nižší hranici podpor. 
LB: Zde v podstatě platí totéž, co v předchozí otázce. Když si sdružení vinařů z té které obce dobře přečte pravidla pro žádost, správně ji vyplní a řádně podá, je snadné dosáhnout na základní příspěvek na akci, tedy na její propagaci a pronájem prostor. A pak je několik akcí, které jsou rozsáhlejší, mají už v podmínkách jiné limity pro podporu, a tam je pochopitelně jak zpracování žádosti i vypracování vyúčtování řádově složitější. I z toho vyplývá, že takových žádostí je méně. Ale ani v tomto případě nemá Fond žádné efektivní zmocnění, aby významněji ovlivnil, kolik žádostí o malý či větší příspěvek dostane. To záleží opět na těch, kteří se do pořádání akcí pustí, na co si troufnou. Někdy je to dost složité, když vědí, že druhou polovinu si musejí sehnat jinde. Dostat 100 tisíc od Fondu na mezinárodní akci může být jednodušší, než sehnat dalších minimálně 100 tisích od lidí, účastníků a sponzorů.
PM: Rada Fondu je kolektivním orgánem a tak podporu získá takový projekt, pro který je většina členů rady. Pro mne jako člena rady Fondu je vždy rozhodující, zda projekt splňuje pravidla pro udělování podpor, kvalita projektu a jeho očekávaný přínos pro propagaci, marketing vína a vinařské kultury obecně. Také mne zajímá, do kterého segmentu trhu projekt cílí. Jsem přesvědčený, že například pro vnímání vína jako vhodného nápoje k jídlu máme co dohánět. Nicméně jsem zatím nezaznamenal, že by některý z projektů nebyl úspěšný s ohledem na velikost rozpočtu.

Budete usilovat o násobné zvýšení podílu přislíbených podpor na ročním rozpočtu Fondu ze současné pouhé čtvrtiny blíž k povoleným devíti desetinám? 
LP: Především budu usilovat o změnu pravidel pro přiznání podpor, ale je to všechno poněkud okleštěno platnou legislativou a notifikací zákona.
LB: Požádali jsme všechny pěstitele a vinaře, kteří Fondu platí odvody, ať nám sdělí, o jaké podpory mají zájem. Odpověděli dva. K účasti na už připravené tuzemské expozici na veletrhu Prowein se na 15 pozic přihlásilo šest vinařství, účast jsme proto museli zrušit. Fond například umí podpořit tvorbu moderních webů. V Rakousku i Portugalsku je platila přímo EU. Jsou krásné. A vícejazyčné. A různorodé. U nás o podpory na tvorbu webů, ale třeba i o podpory na vzdělávání vinařů v PR a marketingové komunikaci v obchodu s vínem nikdo nežádá.
PM: Není možné usilovat o jakékoliv zvýšení podílu podpor na celkovém rozpočtu Fondu bez toho, aby bylo dostatek kvalitních a zajímavých projektů. Navíc je třeba zajistit, aby se do každého takového projektu aktivně zapojovali ti, kterým jsou určené - míra jejich spoluúčasti je pro mě jedním z měřítek kvality projektu.
Myslím si, že prvním takovým krokem je i návrh nových pravidel pro udělování podpor z Fondu a navazující výzva pořadatelům výstav, soutěží a prezentačních akcí, které rada Fondu schválila na svém posledním zasedání.

Nejčtenější

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2020

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský právě vydal výroční zprávu za rok 2020, která obsahuje mimo jiné přehled registrovaných vinic tak, jak je eviduje jeho Registr vinic ve Znojmě-Oblekovicích. Osázená plocha vinic je podle údajů ÚKZÚZ v posledních letech kolísavá. Oproti roku 2019, kdy činila 18 189 hektarů, je nižší o 264 hektarů. V roce 2020 bylo vysázeno 296 hektarů nových vinic a současně bylo vyklučeno 172 hektarů starých vinic. Nová výsadba V roce 2020 byla stanovená kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu ve výši 181 hektarů a všem 174 žadatelům bylo plně vyhověno. Nejvíce vysazovanými odrůdami byly Pálava s 32 hektary, Ryzlink rýnský s 31 hektary a Veltlínské zelené s 21 hektary, následované Rulandským modrým s plochou 14 hektarů. Z PIWI odrůd se nejvíce s téměř 15 hektary sázel Hibernal. Na zkušební vinici ÚKZÚZ o velikosti 5 hektarů v k.ú. Znojmo na viniční trati Načeratický kopec se na ploše 33 tisíc metrů čtverečních probíhají pokusy registrace a odlišnost

Výroční zpráva: návod na čtení

Tento týden dostali poslanci Poslanecké sněmovny k dispozici výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2020, kterou každoročně musí, tak jako výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře a mnoha dalších, projednat a posoudit, a před tím přečíst. Tak jako vždy se poslanci ke kontrole postaví liknavě a proto následuje jednoduchý čtenářský návod, který jim jejich asistenti prozatím upírají. K ověření, zda je hospodaření Vinařského fondu souladu se zákonem, postačí nalistovat tabulku s přehledem příjmů a výdajů, strana 30, z níž lze s kalkulačkou v ruce zjistit toto: Za prvé: Rozhodnutí o poskytnutí podpory jsou poskytovány, jak je v tabulce označené, podle § 31 odst. 4 vinařského zákona a činily 17 milionů korun. Třikrát víc, 52 milionů korun, vynaložil Fond na Komunikační kampaň a Propagace na základě smluv, kde odkaz na zákon chybí jednoduše proto, že zákon takové výdaje Fondu neumožňuje . Za druhé:  Jestliže za rok 2020 Fond nelegálně utratil 52 milionů, ta

Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska

Boj proti černému trhu s vínem vypukl s novelou vinařského zákona 1. dubna 2017. Už jsou to plné čtyři roky, kdy stát s cílem sklidit ročně miliardový benefit na černý trh zaklekl. Tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sice dnes tvrdí, že " snižování daňových úniků nebylo stanoveno jako cíl novely vinařského zákona ," ale tehdejší vláda Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem jako ministrem financí to viděla přesně obráceně. V příloze svého lednového usnesení z roku 2016 uvedla: " V neposlední řadě jsou navržené změny v souvislosti s rozsáhlými daňovými úniky rovněž nutné z hlediska účinného fiskálního dozoru. Podle kvalifikovaného odhadu probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 mil. hl jde o objem 0,5 mil. hl vína za rok. Průměrná cena dovozu nebaleného vína je 15 Kč za 1 litr, zatímco následná cena realizace prodeje je zhruba 65 Kč za 1 litr, což činí zisk kolem 50 Kč za 1 litr. To odpovídá obje