Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské marketingové granty čeká změna, tajemství se poodhaluje

Díky novele vinařského zákona a obměně rady Vinařského fondu budou v jeho blížícím se jarním grantovém kole 2018 marketingové podpory rozdělované podle nových pravidel.
Na jejich schválení a tím i na jejich zveřejnění a na rozpočet Fondu na příští rok včetně sumy pro podpory se ještě čeká, ale my jsme už teď požádali členy rady o odpovědi na několik otázek, které mohou být pro tvůrce připravující projekty, se kterými se budou za dva měsíce o vinařské marketingové granty ucházet, cenným vodítkem.

Postrádáte některé typy projektů, nebo jsou předkládané žádosti adekvátním maketingovým mixem tuzemského vinařství a vinohradnictví?
Libor Průdek: Ano, některé typy projektů chybí a jsou v současnosti předkládané na radě Fondu a konfigurované tak, aby byly v souladu s legislativou. Některé projekty jsou zase zbytečné. 
Luboš Bárta: Předkládané žádosti buď schválíme, když splňují náležitosti a jsou věcně i formálně správné, nebo neschválíme, jsou-li podané třeba pozdě, chybně atd. O co žádají, o tom rozhodují žadatelé sami a lze jen těžko posuzovat, zda jsou předkládané žádosti adekvátním marketingovým mixem tuzemského vinařství či nikoliv.
Petr Marek: Jsem členem rady Fondu pouze několik měsíců takže zatím mohu hodnotit pouze krátké období. Nicméně mezi projekty usilujícími o podporu Fondu jsou takové, které pro podporu a marketing vinařství obecně jsou přínosné. Určitě však postrádám projekty typu stáží mladých vinařů či enologů v renomovaných zahraničních vinařstvích. Myslím, že takový projekt by mohl mnoha našim producentům "otevřít oči" a nabyté zkušenosti pak aplikovat v našem prostředí.
Žádosti na spodní mezi finančního intervalu, kterých je nejvíc, jsou podle poměru žádané a přislíbené částky mnohem úspěšnější, než spíš výjimečné žádosti při horní mezi. Je důvodem omezený rozpočet nebo výjimečnost?
LP: Toto je záležitost výhradně projektů a toho, tak jak jsou doposud nastavená pravidla. Proto je mnohem více žádostí na nižší hranici podpor. 
LB: Zde v podstatě platí totéž, co v předchozí otázce. Když si sdružení vinařů z té které obce dobře přečte pravidla pro žádost, správně ji vyplní a řádně podá, je snadné dosáhnout na základní příspěvek na akci, tedy na její propagaci a pronájem prostor. A pak je několik akcí, které jsou rozsáhlejší, mají už v podmínkách jiné limity pro podporu, a tam je pochopitelně jak zpracování žádosti i vypracování vyúčtování řádově složitější. I z toho vyplývá, že takových žádostí je méně. Ale ani v tomto případě nemá Fond žádné efektivní zmocnění, aby významněji ovlivnil, kolik žádostí o malý či větší příspěvek dostane. To záleží opět na těch, kteří se do pořádání akcí pustí, na co si troufnou. Někdy je to dost složité, když vědí, že druhou polovinu si musejí sehnat jinde. Dostat 100 tisíc od Fondu na mezinárodní akci může být jednodušší, než sehnat dalších minimálně 100 tisích od lidí, účastníků a sponzorů.
PM: Rada Fondu je kolektivním orgánem a tak podporu získá takový projekt, pro který je většina členů rady. Pro mne jako člena rady Fondu je vždy rozhodující, zda projekt splňuje pravidla pro udělování podpor, kvalita projektu a jeho očekávaný přínos pro propagaci, marketing vína a vinařské kultury obecně. Také mne zajímá, do kterého segmentu trhu projekt cílí. Jsem přesvědčený, že například pro vnímání vína jako vhodného nápoje k jídlu máme co dohánět. Nicméně jsem zatím nezaznamenal, že by některý z projektů nebyl úspěšný s ohledem na velikost rozpočtu.

Budete usilovat o násobné zvýšení podílu přislíbených podpor na ročním rozpočtu Fondu ze současné pouhé čtvrtiny blíž k povoleným devíti desetinám? 
LP: Především budu usilovat o změnu pravidel pro přiznání podpor, ale je to všechno poněkud okleštěno platnou legislativou a notifikací zákona.
LB: Požádali jsme všechny pěstitele a vinaře, kteří Fondu platí odvody, ať nám sdělí, o jaké podpory mají zájem. Odpověděli dva. K účasti na už připravené tuzemské expozici na veletrhu Prowein se na 15 pozic přihlásilo šest vinařství, účast jsme proto museli zrušit. Fond například umí podpořit tvorbu moderních webů. V Rakousku i Portugalsku je platila přímo EU. Jsou krásné. A vícejazyčné. A různorodé. U nás o podpory na tvorbu webů, ale třeba i o podpory na vzdělávání vinařů v PR a marketingové komunikaci v obchodu s vínem nikdo nežádá.
PM: Není možné usilovat o jakékoliv zvýšení podílu podpor na celkovém rozpočtu Fondu bez toho, aby bylo dostatek kvalitních a zajímavých projektů. Navíc je třeba zajistit, aby se do každého takového projektu aktivně zapojovali ti, kterým jsou určené - míra jejich spoluúčasti je pro mě jedním z měřítek kvality projektu.
Myslím si, že prvním takovým krokem je i návrh nových pravidel pro udělování podpor z Fondu a navazující výzva pořadatelům výstav, soutěží a prezentačních akcí, které rada Fondu schválila na svém posledním zasedání.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.