Přeskočit na hlavní obsah

Nízká domácí produkce těší obchodníky se zahraničním vínem. Nejvíc vydělávají na Champagne.

Necelých 19 litrů zkonzumovaného vína na obyvatele a rok nás neřadí k jeho největším příznivcům na světě. Ale necelých 8 litrů tuzemské produkce na obyvatele a po odečtení exportu méně než 6 litrů nás neřadí ani mezi velké vinařské producenty. A to jsou nedávná čísla po předcházejících 1 až 3 litrech na obyvatele nevídaný skok. 
Za malou domácí produkcí není v celé Evropě kontrolovaná a v Česku často medializovaná omezená rozloha vinic. Přestože už druhý rok může pravidelně růst, úřady v Česku enormní zájem o nové hektary neregistrují

Nedostatek tuzemských hroznů

Hlavním důvodem je nízký výnos vinic, 4 až 5 tun sklizených vinných hroznů na hektar, s kterým je tuzemské vinohradnictví na konci světového žebříčku efektivity. Zdůvodnit to nelze ani odkazem na obtížné zeměpisné podmínky, protože sousední Německo je s 12,5 tunami hektarového výnosu třikrát efektivnější. 
S takovým výnosem by tuzemské vinařství uspokojilo celou domácí poptávku a ještě by mohlo – a také muselo – razantně exportovat. Než se tak stane, bude letitá z tuzemských veřejných prostředků hrazená kampaň Vína z Čech, Vína z Moravy ve svých důsledcích marketingem udržení a růstu dovozu vína a tedy paradoxní podporou zahraničních producentů.

Bez dovozu by nebylo co pít

Když domácí produkce postačí uspokojit tuzemské příznivce vína z pouhých pěti až třiceti procent, není divu, že dovoz vína trvale obsazuje desátou příčku do Česka nejvíc dovážených potravin. 
Je jistě obchodním úspěchem, že exportní ceny vína jsou vyšší, než ceny dováženého vína. To pravděpodobně těší i konzumenty, kteří i přes současnou kampaň proti dvojí kvalitě potravin rozdíly v kvalitě dovážených a tuzemských vín možná žádné nevnímají. A cena nezarmoutí.
Vzhledem ke shora uvedenému nemůže překvapit, že každé sledované položky dovážíme víc, než vyvezeme, jak je patrné ze závěrečné tabulky s uvedenými saldy importu a exportu jak cen, tak obchodovaných objemů. 

Champagne za tisíc

Co je však v přehledu zahraničního obchodu pozoruhodné, je šampaňské. Míněno klasickou metodou sekundárně kvašené šumivé víno z francouzské Champagne. Které v Česku z podstaty věci neprodukujeme a vyvážíme ho jen proto, že ho dovážíme, reexportujeme.
A v tomto oboru jsou tuzemští obchodníci mistry, protože nakoupené Champagne dokáží vyvážet s marží 200 až 300 korun na litr. Rekordu dosáhl reexport v roce 2008, kdy se s marží víc než 1000 korun na litr vyvezlo téměř 1400 hektolitrů tohoto jedinečného vína a celkový výdělek byl 146 milionů korun.

Ztráta střídá zisk

Co bylo včera, není dnes. V loňském roce se Champagne poprvé v desetileté historii obchodovalo se šedesátikorunovou ztrátou a letos trend pokračuje. Za tři čtvrtletí letošního roku už celková ztráta z tohoto typu obchodu dosáhla loňské úrovně 18 milionů korun při ztrátě stokoruny na litr a vývozu téměř dvou tisíc hektolitrů. Tím se přiblížila v historii jediné další takto ztrátové položce, víno ostatní, kterého se v roce 2009 vyvezlo 2.800 hektolitrů se ztrátou skoro 80 korun na litr a celkovou ztrátou 22 milionů.



2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 3Q
Celkem hl 1 298 312 1 260 755 1 260 424 1 325 219 1 397 422 1 190 971 1 087 301 986 784 1 281 525 1 341 206 1 033 345

Kč/l n* 1,00 -0,70 -0,70 1,20 8,70 3,40 12,10 21,90 38,00 21,70
z toho:











šampaňské hl 1 415 1 398 1 426 1 904 2 278 3 075 3 049 2 669 2 926 3 123 1 956

Kč/l 268,20 1 045,80 373,50 1,70 71,50 219,70 199,00 231,70 213,50 -60,50 -95,80
šumivé hl 9 710 25 796 27 451 42 400 39 833 32 273 44 629 33 918 35 944 35 365 22 841

Kč/l -2,60 12,20 23,30 31,90 42,80 44,50 39,10 46,30 13,70 29,90 34,10
perlivé hl 15 021 47 466 46 362 38 008 30 977 22 893 20 670 26 786 34 448 33 867 30 250
´ Kč/l 25,00 9,20 3,40 34,10 68,50 27,20 21,60 64,30 42,40 11,50 17,40
víno bílé hl 591 831 579 212 576 996 575 631 590 086 445 018 425 348 532 433 661 623 671 682 508 528

Kč/l 11,30 3,20 2,70 1,40 2,40 7,50 4,30 10,90 9,20 31,50 25,00
víno červené hl 673 214 601 565 602 922 515 520 474 193 337 109 301 726 288 937 339 170 369 950 287 570

Kč/l 2,50 -1,30 -3,20 -0,90 -0,70 4,10 0,10 10,00 31,00 54,90 20,30
víno ostatní hl 5 401 4 505 2 833 141 291 251 556 348 695 285 044 90 712 197 291 217 442 155 291

Kč/l 31,50 41,00 -77,90 6,00 10,80 34,20 4,80 17,70 37,60 21,10 14,00
vinný mošt hl 1 719 813 813 10 464 8 498 1 907 6 836 11 332 10 124 9 777 26 910

Kč/l -43,00 36,00 93,20 44,80 -5,00 52,40 -6,90 -2,80 16,10 0,90 3,90




Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.