Wine of Czechia | Víno z Česka

Výdaje přehledně Dobře, řekněme, že to byl správný nápad založit Vinařský fond a moc ho nekontrolovat. Při utrácení veřejných peněz se sice nechová podle zákona, na přidělování grantů je skoupý - namísto 90% rozpočtu na ně dlouhodobě dává jen 16% - a povinných novinek o vinaření zveřejňuje ročně hubených pár desítek a utrácí za ně desítky milionů - 7% rozpočtu - zato zaplatil za posledních deset let 340 milionů korun v rozporu se zákonem. Takže kde vlastně skončila ta nelegálně utracená třetina miliardy z veřejných peněz, které fond spravuje? Pro zvídavce jsme přímo tady zpřístupnili kompletní seznam. Je to seznam nejen všech grantů, které fond za dobu své existence rozdal a kdo je získal a kdo ne, ale i seznam všech výdajů nad deset tisíc, které komu a za co od počátku své práce až do dneška zaplatil. Co je v seznamu

Naše nové apelace Přestože vznik vinařských apelací s tuzemským názvem Víno originální certifikace (VOC) umožnila novela vinařského zákona od roku 2004, na první čekala vinařská veřejnost až do roku 2009, kdy vznikla VOC Znojmo. Po ní následovaly s odstupem další a v současnosti už v našich dvou vinařských oblastech napočítáme šest apelací na Moravě a jednu v Čechách.  Úsilí získat pro ně místo na slunci, aby si jich příznivci vína nejen všimli, ale také si jich vážili a vyhledávali je, je a bude značné. Nejsou za tím vždycky jen peníze - bez těch marketing dělat nejde - ale i mnoho času a spousta energie. Zamrzí, když to někdo kazí. Kdo propaguje VOC Je pozoruhodné, že z nekonečných prostor internetu zvídavcům hledajícím informace o VOC vyskočí nejen stránky jednotlivých apelací, ale také česko anglický web Vína Originální Certifikace , který obsahuje seznam všech apelací včetně klíčových údajů o nich a přehled aktualit, které se v regionech dějí. Potud vše dobré. 

Potraviny na síti stejně jako v obchodě Tuzemský i evropský trh s potravinami prochází zásadní změnou, kterou představuje dynamický nástup prodeje přes internet. Přitom spotřebitel na internetu disponuje stejnou mírou ochrany, jako spotřebitel v kamenném obchodě.  Právní ochrana se týká zejména bezpečnosti a jakosti nabízené potraviny a toho, aby spotřebitel měl před uzavřením koupě k dispozici veškeré informace o nabízeném zboží i o provozovateli internetového obchodu. Online čeká rozvoj Počet online prodejců potravin registrovaných u Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) meziročně stoupá o 100 až 200% a v současnosti jich inspekce registruje 897.

Rada fondu kompletní Ministr zemědělství má jen pár pravomocí vůči Vinařskému fondu a současný ministr jednu využil mnohem víc na hraně, než jeho předchůdce v roce 2012.  V polovině listopadu jmenoval nové členy rady Vinařského fondu - instituce s rozpočtem skoro sedmdesát milionů korun ročně, která za ně polepuje republiku plakáty o Vínech z Moravy, Vínech z Čech, Vínech na dotek nebo vínech Svatomartinských.  Definitivní složení rady fondu na další roky bude zřejmé až za tři týdny, kdy skončí mandát jejímu současnému předsedovi. I když podle stávajících politických proklamací nemá Michal Hašek, dosluhující předseda rady fondu, za kraj vykonávat žádnou placenou funkci, jako nominovaný za Jihomoravský kraj by i tak být mohl, protože členům rady fondu za výkon funkce žádná odměna nepřísluší. Jasno bude za tři týdny. Čtyři roky střetů? Zčásti nová a zčásti staronová rada fondu je kompletní, ale také pestřejší, než v minulosti. Letos ministr vybíral nominanty z více vinařsk

Personální posila pro kontroly vinic Na pracoviště ve Znojmě - Oblekovicích hledá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nového kolegu nebo kolegyni do oddělení registru vinic.  Hlavní pracovní náplní mají být autorizace vinic, tedy kontrola vinic před klučením, vyřizování žádostí převodu práv na výsadbu na povolení, zajišťování podkladů pro sankční řízení při porušení zákona o vinohradnictví a vinařství a souvisejících předpisů EU, zjišťování souladu evidovaných ploch vyňatých ze systému povolení pro výsadbu révy se zákonem o vinohradnictví a vinařství a souvisejícími předpisy EU, zjišťování nepovolených výsadeb a zpracování podkladů pro řešení v souladu se zákonem o vinohradnictví a vinařství a souvisejícími předpisy EU, aktualizace grafických podkladů registru vinic včetně zajišťování podkladů z Katastru nemovitostí, data pro měření GPS, jejich následné zpracování, import do databáze LPIS a celková odpovědnost za vývoj a další rozvoj SW pro registr vinic i LPIS.

O asociaci přehledně Spolek Česká asociace degustátorů (ČAD) založili na konci května 2015 jedna žena a čtyři muži, Iveta Steinerová, Stanislav Rudolfský, Jiří Dunovský, Petr Hůrka a Vojtěch Masařík. Ti jsou současně členy výkonného výboru, nejvyššího orgánu spolku, jehož předsedou je Stanislav Rudolfský a místopředsedkyní Iveta Steinerová. Řádným členem ČAD může být pouze fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení pro senzorickou analýzu vín podle ČSN ISO 8586-2 nebo obdobného zahraničního osvědčení. Vedle řádných členů mohou být čestnými členy ČAD všeobecně uznávaní odborníci v oblasti degustace vín a kromě nich může mít spolek i příznivce, ti však nemají žádná členská práva ani povinnosti. Výše ročního členského příspěvku řádného člena je 1.500 korun, čestní členové ani příznivci spolku členské poplatky neplatí. Seznam svých členů ČAD nezveřejňuje. Kdo je degustátor Podle ČAD je degustátorem odborník na víno, který musí rozpoznat i tu nejmenší chybu ve

Zahraniční víno a jeho domácí konzumenti Tuzemská produkce vína jeho příznivcům nestačí. Proto i za tři čtvrtletí letošního roku je podle ČSÚ víno na desáté příčce nejvíce importovaného zemědělského zboží, stejně jako jím bylo v pololetí 2016 . Celkem se ho dovezlo 1 084 tisíc hektolitrů v hodnotě 2 988 milionů korun.  Trend v posledních letech je zřejmý z uvedené tabulky, údaje za rok 2016 jsou za letošní tři čtvrtletí: Víno   2011 2012 2013 2014 2015 2016 Dovoz mil. CZK   3 651 3 757 4 208 4 023 4 169 2 988 Dovoz 1000 hl   1 744 1 451 1 392 1 416 1 461 1 084 Jak je z trendu patrné, podíl dovozozových vín na celkové roční konzumaci vína kolem 1,8 milionů hektolitrů pravděpodobně opět dosáhne tří čtvrtin.  Díky rozloze tuzemských vinic nejsou schopní domácí vinaři uspokojit českou spotřebu českým vínem a navíc část jejich produkce se exportuje. Import zahraničních vín, zahraničních hroznů,

Nejen víno, i zábava Vinařský fond směle utrácí dvě třetiny svých desítkamilionových rozpočtů za něco, co zákon nepřipouští . A Svatomartinské je jedna z těch položek, a ještě hezky na očích. Z předchozího dílu víme, že za marketing Svatomartinského utrácí fond až osm milionů korun ročně , přestože investuje do značky, kterou za pouhou stokorunu ročně přenechal k výhradnímu užití Národnímu vinařskému centru (NVC). Připomínáme, že licence ke značce Svatomartinské už dávno nezahrnuje pouze označování vín, ale i pořádání akcí, které jsou s tímto mladým vínem spojené. Brněnský košt A že těch akcí je. 

Značka mladého vína Za posledních deset let použil Vinařský fond víc než třetinu miliardy úplně jinak , než si zákonodárci od roku 2004 přejí. Kdekomu vrtá hlavou, kde ty podivně utracené peníze končí, což zas tak detektivní práce není. Daleko zajímavější je poznání, jakým způsobem se ty peníze utrácejí. Teď tedy příběh o Svatomartinském. Nejen víně. Díky masivnímu marketingovému rozpočtu rostou zájem a poptávka po Svatomartinských vínech každým rokem. V roce 2005 získalo známku Svatomartinské okolo třiceti vinařství, v roce 2015 136 a letos 111 vinařů, kteří ho v roce 2005 prodali 125 tisíc lahví a 2,3 milionů lahví v roce 2015. Marketingová podpora Přestože Vinařský fond nad Svatomartinským plnou kontrolu nemá, hodně si ho považuje. Nejenže o něm letos už třikrát informoval na svém webu, což s výjimkou podobně podporované akce Růžové v zásadě nedělá.

Prodáváte do zahraničí? Pokud máte vinařský lis a chcete ho prodat do zahraničí, nemůžete ho bez osvědčení vyvézt dočasně a už vůbec ne trvale. Pokud je to lis kládový nebo vřetenový a starší sedmdesáti let. Protože pak je podle zákona předmětem kulturní hodnoty. Lisy ale nejsou jediné. Jsou to i traktory, stabilní motory, parní motory a lokomobily starší padesáti let, víc jak sedmdesátileté bryčky, žebřiňáky, valníky, saně, postroje, svítilny, stroje na zpracování půdy, setí a zpracování zemědělských plodin, stroje a zařízení potravinářské výroby, úly vyřezávané, dlabané nebo vypalované, kamenné žlaby, koryta a pítka, mlýnské a krupařské kameny a stoleté lovecké nástroje a zařízení, například železa, tenata nebo vrše. Pozor na sankce

Kontroly v zájmu zdraví tuzemských spotřebitelů Martin Klanica, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce, a Milan Poulíček, ředitel Generálního ředitelství cel, podepsali ve čtvrtek v Brně aktualizovanou podobu dohody o vzájemné spolupráci obou organizací, navazující na fungující a léty osvědčenou praxi. Cílem dohody je zajistit v souladu s požadavky potravinového práva EU a platnými tuzemskými předpisy odpovídající ochranu zájmů tuzemských spotřebitelů a aplikovat vhodná opatření u potravin, které by mohly přestavovat riziko pro jejich zdraví. V dohodě jsou upravené možnosti provádění společných kontrolních akcí včetně případných společných vnitrostátních kontrol zaměřených na problémové oblasti na trhu.

Děláme marketing Čert ví v čí hlavě řídící kroky Vinařského fondu se před lety vylíhl nápad utrácet peníze vinařů, pěstitelů a daňových poplatníků za marketingové kampaně, průzkumy trhu, filmy a seriály nebo billboardy s podivnými ochrannými známkami. Když to zákon fondu nedovoluje. Stalo se a stačilo deset let, aby se takhle z Vinařského fondu 340 milionů podělo kam nemělo. Ne že by fond sám nevěděl, k čemu má svěřené peníze použít, ví to moc dobře. I když nesmíme Jeden stručný odstavec zákona ve třech bodech přesně popisuje, co má fond dělat, a dva body dalšího paragrafu lapidárně konstatují, že jen za tohle může svěřenými penězi platit.  Především musí rozdělovat žadatelům granty - v dikci zákona podpory - na projekty marketingu vína, uchování a rozvoje vinohradnictví a vinařství a vinařské turistiky. Na jejich projekty, ne na své. Také má informovat veřejnost o vinohradnictví a vinařství . A maximálně deset procent z příjmů může zaplatit za svůj provoz. Toť vše.

O 70 km jiná apelace Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila v supermarketu Globus klamavé označení původu. Inspektoři odhalili předmětné vzorky v provozovně Globusu v Pardubicích na ulici Poděbradská 293. Jednalo se o jablka odrůdy Paula Red, označená na regálové etiketě jako česká. SZPI ale šetřením u dodavatele zjistila, že jsou původem z Polska. Pardubičtí příznivci Pauly Red tak byli co do jejího původu nejméně o sedmdesát kilometrů ošizení. České potraviny v obchodech budou skutečně české Marian Jurečka, ministr zemědělství, k tomu dnes na Žofínském fóru uvedl: „Díky novele zákona o potravinách už nebudou moci obchodníci jako českou potravinu označit cokoliv, třeba to, co se u nás jen zabalí. Nastavili jsme jasná pravidla, aby to, co je uváděno jako české, bylo skutečně vyrobeno v České republice a z místních surovin.“