Přeskočit na hlavní obsah

Nové pestré vedení pořádně problematického fondu

Rada fondu kompletní

Ministr zemědělství má jen pár pravomocí vůči Vinařskému fondu a současný ministr jednu využil mnohem víc na hraně, než jeho předchůdce v roce 2012. 
V polovině listopadu jmenoval nové členy rady Vinařského fondu - instituce s rozpočtem skoro sedmdesát milionů korun ročně, která za ně polepuje republiku plakáty o Vínech z Moravy, Vínech z Čech, Vínech na dotek nebo vínech Svatomartinských. 
Definitivní složení rady fondu na další roky bude zřejmé až za tři týdny, kdy skončí mandát jejímu současnému předsedovi. I když podle stávajících politických proklamací nemá Michal Hašek, dosluhující předseda rady fondu, za kraj vykonávat žádnou placenou funkci, jako nominovaný za Jihomoravský kraj by i tak být mohl, protože členům rady fondu za výkon funkce žádná odměna nepřísluší. Jasno bude za tři týdny.

Čtyři roky střetů?

Zčásti nová a zčásti staronová rada fondu je kompletní, ale také pestřejší, než v minulosti. Letos ministr vybíral nominanty z více vinařských sdružení a ještě navíc sdružení, která se v názoru na aktivity Vinařského fondu dlouhodobě neshodují. 

Aktuálními členy rady Vinařského fondu jsou protentokrát pouze muži: Luboš Bárta (šéfredaktor časopisu Sommelier, mezinárodní hodnotitel vín a laureát Prix de l´OIV), Ondřej Beránek (ředitel vinařství Bohemia Sekt a člen vedení Vinařské unie), David Filip (vedoucí oddělení pro víno ministerstva zemědělství), Jaroslav Javornický (majitel vinařství Spielberg CZ), Jiří Maděřič (spoluvlastník Vinařství Maděřič a člen vedení Vinařské asociace), Petr Marek (spolumajitel Českého archívu vín, pořadatele soutěže Vinař roku, a člen vedení Vinařské asociace), Tibor Nyitray (spolumajitel vinařství Sonberk a člen vedení Svazu vinařů), Libor Průdek (majitel Vinařství Průdek a člen vedení Vinařské asociace), Michal Tetur (manažer vinařství Sing Wine, nominovaný Svazem vinařů), Štěpán Weitosch (enolog Vinařského střediska Mělník České zemědělské univerzity a její pedagog, majitel Vinařství Za Stavením a člen vedení Cechu českých vinařů) a s brzy končícím mandátem Michal Hašek (politik).
Své funkce budou členové rady zastávat po další čtyři roky. Ledaže by někomu v mezidobí zaniklo členství úmrtím, odstoupením, uplynutím funkčního období - mimo předsedy to další tři o něco dříve jmenované členy rady potká - nebo ministrovým odvoláním. Toho se ale radní dočká pouze v případě zjištění závažného porušení povinností vyplývajících z jeho funkce a takový extrémní případ se nestává.

Kdo bude předsedou

Na svém nejbližším zasedání zvolí jedenáct nových a staronových členů rady ze svého středu předsedu a místopředsedu rady fondu.
Předseda rady není jen vedoucím schůzí rady, ale má i specifické postavení vedoucího ústředního správního úřadu, což Vinařský fond je, a rozhoduje o opravných prostředcích podle zvláštních zákonů mimo obnovu řízení, směřují proto k němu i stížnosti na rozhodování samotné rady. 
Je tak na jednu stranu kolegou ostatních radních, na druhou stranu posuzuje jejich rozhodování kritickým okem českého právního řádu. Až po rozhodnutí předsedy rady Vinařského fondu se mohou nespokojení účastníci všemožných řízení se svými záležitostmi kolem fondu obracet na soudy.

Co má fond dělat

Po volbě předsedy už radním nastane čas na práci a na to, co má Vinařský fond opravdu dělat: rozdělovat podpory úspěšným žadatelům na jejich projekty za účelem marketingu vína, prodeje produktů, ochrany označování vína podle zeměpisného původu, uchovávání a rozvoje vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví a rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství
Víme, že fond je na podpory velmi skoupý a za posledních osm let své existence na ně rozdělil pouhých 16% ze svého rozpočtu
Fond má také informovat veřejnost o vinohradnictví a vinařství a i v tom se musí zlepšit, když už za tuto svou práci v posledních jedenácti letech utratil nepřehlédnutelných 7% rozpočtu. Nebo to s informacemi nijak zvlášť nepřehánět, jeho zprávy kvalitou ani kvantitou vůči soukromému sektoru stejně neobstojí, ale pak také tolik neutrácet. 

Různé koncepce

Fond mívá k dispozici roční rozpočty ve výši šedesáti až sedmdesáti milionů korun. Bohužel s nimi v předchozích letech hospodařil ze dvou třetin v rozporu s platnou legislativou
Protože mají vinařská a vinohradnická sdružení, která letos do rady nominovala své zástupce, na fungování Vinařského fondu hodně odlišné názory, lze očekávat nejen pestrý program nadcházejících jednání rady, ale i jejich průběh. Ve veřejném prostoru se rozpory objevily ještě před začátkem práce rady.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J