Přeskočit na hlavní obsah

U koho a za co nelegálně končí vinařské stamiliony

Výdaje přehledně

Dobře, řekněme, že to byl správný nápad založit Vinařský fond a moc ho nekontrolovat. Při utrácení veřejných peněz se sice nechová podle zákona, na přidělování grantů je skoupý - namísto 90% rozpočtu na ně dlouhodobě dává jen 16% - a povinných novinek o vinaření zveřejňuje ročně hubených pár desítek a utrácí za ně desítky milionů - 7% rozpočtu - zato zaplatil za posledních deset let 340 milionů korun v rozporu se zákonem.
Takže kde vlastně skončila ta nelegálně utracená třetina miliardy z veřejných peněz, které fond spravuje?
Pro zvídavce jsme přímo tady zpřístupnili kompletní seznam.
Je to seznam nejen všech grantů, které fond za dobu své existence rozdal a kdo je získal a kdo ne, ale i seznam všech výdajů nad deset tisíc, které komu a za co od počátku své práce až do dneška zaplatil.

Co je v seznamu

Kdo dostane grant, je s přislíbenou částkou vedený s příznakem Podpory, jak se granty podle zákona nazývají. Když o jeho proplacení opravdu požádá a fond mu výplatu schválí, je vedený s příznakem Výdaje i s částkou - byla-li vyšší než deset tisíc - která mu skutečně odešla na účet. 
Ale kdo je vedený jen s příznakem Výdaje aniž by mu předcházel údaj Podpory, dostal od fondu zakázku právě na to, co fond dělat a za co utrácet nesmí, a fond mu za ni uvedenou sumu zaplatil.
Takže kdo má víc položek Podpory, ten sice granty získal, ale s výjimkou grantů pod deset tisíc je nedostal proplacené.
A u koho naopak převažují barevně odlišné Výdaje, tomu Vinařský fond platil za objednávky nad deset tisíc v rozporu se zákonem.

Kdo hledá, něco najde

Pátračům ve zveřejněných datech listováním, filtrováním nebo Ctrl+F přejeme při nálezech, co pozoruhodného a za kolik platil Vinařský fond nelegálního i legálního, hodně zábavy i překvapení. 
Ale hledat, jestli mají Svatomartinské či Vína z Moravy vína z Čech víc grantů než výdajů nebo které reklamní agentury, vinařské svazy a vinařská centra dostávají za činnosti v rozporu se zákonem od fondu peníze, to jsou obehraná témata a nejsou předmětem soutěže :-)

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř