Přeskočit na hlavní obsah

Degustátoři mají od loňska svou asociaci

O asociaci přehledně

Spolek Česká asociace degustátorů (ČAD) založili na konci května 2015 jedna žena a čtyři muži, Iveta Steinerová, Stanislav Rudolfský, Jiří Dunovský, Petr Hůrka a Vojtěch Masařík. Ti jsou současně členy výkonného výboru, nejvyššího orgánu spolku, jehož předsedou je Stanislav Rudolfský a místopředsedkyní Iveta Steinerová.
Řádným členem ČAD může být pouze fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení pro senzorickou analýzu vín podle ČSN ISO 8586-2 nebo obdobného zahraničního osvědčení.
Vedle řádných členů mohou být čestnými členy ČAD všeobecně uznávaní odborníci v oblasti degustace vín a kromě nich může mít spolek i příznivce, ti však nemají žádná členská práva ani povinnosti. Výše ročního členského příspěvku řádného člena je 1.500 korun, čestní členové ani příznivci spolku členské poplatky neplatí. Seznam svých členů ČAD nezveřejňuje.

Kdo je degustátor

Podle ČAD je degustátorem odborník na víno, který musí rozpoznat i tu nejmenší chybu ve víně, ví jak má víno chutnat, má výjimečně vyvinutý čich i chuť a dovede rozeznávat jednotlivé nuance vín. Degustátorem se nemůže stát každý, v první řadě je třeba mít silně vyvinutou čichovou i chuťovou paměť a následně složit náročné senzorické zkoušky, které k hodnocení opravňují.
Degustátoři udělují vínům v soutěžích body a tím světu ukazují, které víno je dobré, které jen průměrné a kterému se raději vyhnout. Bez degustátorů a jejich hodnocení by ve světě vína panoval velký chaos, uzavírá ČAD.

Cíle asociace

Asociace si jako smysl své existence stanovila tyto cíle
  • profesní sdružování a vzájemné propojování držitelů osvědčení k hodnocení vín právě podle ISO včetně obdobných zahraničních osvědčení,
  • zvyšovaní prestiže a úrovně hodnotitelů a tím i zlepšování renomé soutěží vín jako takových,
  • informační činnost, zlepšování povědomí veřejnosti o procesu hodnocení vín,
  • styk s obdobnými organizacemi v zahraničí, zprostředkování účasti členů na zahraničních soutěžích,
  • propagace českých vín, vinařství v Česku a soutěží pořádaných na území Česka,
  • pořádání vzdělávacích a osvětových odborných programů pro členy i veřejnost,
  • pořádání degustací, soutěží, výstav a odborných seminářů a
  • vydávání odborných publikací, prezentace na webu a v tisku.

Asociace pro členy

V rámci své činnosti ČAD před měsícem zorganizovala ve Valticích školení Problematika hodnocení 100 bodovou stupnicí s náplní strategie hodnocení a rozbor jednotlivých aspektů hodnocení doprovázené společným i individuálním hodnocením vín.
V nejbližších dnech, týdnech a měsících chystá olomouckou Degustaci vín s bodovým ohodnocením 90+, pražskou Degustaci šumivých vín, Degustační tréning zaměřený na hodnotitele regionálních výstav vína pořádaný v Uherském Hradišti a valtickou degustaci Nemoci, choroby a vady vína.

Už dva seznamy degustátorů. Který bude prestižnější?

Zajímavá je podobnost s ČAD s projektem Veřejný registr degustátorů valtického Národního vinařského centra (NVC). Absolventi stejných degustátorských zkoušek podle ČSN ISO 8586-2 mají možnost do něj poskytnout svá data a být následně oslovováni pořadateli jednotlivých soutěží vín s žádostí o účast v hodnotících komisích. Registr podle svého prohlášení obsahuje 150 degustátorů a organizátorům výstav a soutěží vín ho NVC - přestože je podle názvu veřejný - zasílá pouze na vyžádání.
ČAD a neveřejný seznam jejích členů je zjevnou protiváhou valtického Veřejného registru degustátorů. Cíle obou organizací jsou však v tomto ohledu totožné - zvyšovaní prestiže a úrovně hodnotitelů a tím i zlepšování renomé soutěží vín, aby bylo možné světu ukázat, která vína jsou dobrá, které průměrná a kterým se raději vyhnout.
Navzájem tak budou tyto systémy soutěžit, který seznam hodnotitelů se v budoucnu stanem prestižnějším.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J