Přeskočit na hlavní obsah

Degustátoři mají od loňska svou asociaci

O asociaci přehledně

Spolek Česká asociace degustátorů (ČAD) založili na konci května 2015 jedna žena a čtyři muži, Iveta Steinerová, Stanislav Rudolfský, Jiří Dunovský, Petr Hůrka a Vojtěch Masařík. Ti jsou současně členy výkonného výboru, nejvyššího orgánu spolku, jehož předsedou je Stanislav Rudolfský a místopředsedkyní Iveta Steinerová.
Řádným členem ČAD může být pouze fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení pro senzorickou analýzu vín podle ČSN ISO 8586-2 nebo obdobného zahraničního osvědčení.
Vedle řádných členů mohou být čestnými členy ČAD všeobecně uznávaní odborníci v oblasti degustace vín a kromě nich může mít spolek i příznivce, ti však nemají žádná členská práva ani povinnosti. Výše ročního členského příspěvku řádného člena je 1.500 korun, čestní členové ani příznivci spolku členské poplatky neplatí. Seznam svých členů ČAD nezveřejňuje.

Kdo je degustátor

Podle ČAD je degustátorem odborník na víno, který musí rozpoznat i tu nejmenší chybu ve víně, ví jak má víno chutnat, má výjimečně vyvinutý čich i chuť a dovede rozeznávat jednotlivé nuance vín. Degustátorem se nemůže stát každý, v první řadě je třeba mít silně vyvinutou čichovou i chuťovou paměť a následně složit náročné senzorické zkoušky, které k hodnocení opravňují.
Degustátoři udělují vínům v soutěžích body a tím světu ukazují, které víno je dobré, které jen průměrné a kterému se raději vyhnout. Bez degustátorů a jejich hodnocení by ve světě vína panoval velký chaos, uzavírá ČAD.

Cíle asociace

Asociace si jako smysl své existence stanovila tyto cíle
  • profesní sdružování a vzájemné propojování držitelů osvědčení k hodnocení vín právě podle ISO včetně obdobných zahraničních osvědčení,
  • zvyšovaní prestiže a úrovně hodnotitelů a tím i zlepšování renomé soutěží vín jako takových,
  • informační činnost, zlepšování povědomí veřejnosti o procesu hodnocení vín,
  • styk s obdobnými organizacemi v zahraničí, zprostředkování účasti členů na zahraničních soutěžích,
  • propagace českých vín, vinařství v Česku a soutěží pořádaných na území Česka,
  • pořádání vzdělávacích a osvětových odborných programů pro členy i veřejnost,
  • pořádání degustací, soutěží, výstav a odborných seminářů a
  • vydávání odborných publikací, prezentace na webu a v tisku.

Asociace pro členy

V rámci své činnosti ČAD před měsícem zorganizovala ve Valticích školení Problematika hodnocení 100 bodovou stupnicí s náplní strategie hodnocení a rozbor jednotlivých aspektů hodnocení doprovázené společným i individuálním hodnocením vín.
V nejbližších dnech, týdnech a měsících chystá olomouckou Degustaci vín s bodovým ohodnocením 90+, pražskou Degustaci šumivých vín, Degustační tréning zaměřený na hodnotitele regionálních výstav vína pořádaný v Uherském Hradišti a valtickou degustaci Nemoci, choroby a vady vína.

Už dva seznamy degustátorů. Který bude prestižnější?

Zajímavá je podobnost s ČAD s projektem Veřejný registr degustátorů valtického Národního vinařského centra (NVC). Absolventi stejných degustátorských zkoušek podle ČSN ISO 8586-2 mají možnost do něj poskytnout svá data a být následně oslovováni pořadateli jednotlivých soutěží vín s žádostí o účast v hodnotících komisích. Registr podle svého prohlášení obsahuje 150 degustátorů a organizátorům výstav a soutěží vín ho NVC - přestože je podle názvu veřejný - zasílá pouze na vyžádání.
ČAD a neveřejný seznam jejích členů je zjevnou protiváhou valtického Veřejného registru degustátorů. Cíle obou organizací jsou však v tomto ohledu totožné - zvyšovaní prestiže a úrovně hodnotitelů a tím i zlepšování renomé soutěží vín, aby bylo možné světu ukázat, která vína jsou dobrá, které průměrná a kterým se raději vyhnout.
Navzájem tak budou tyto systémy soutěžit, který seznam hodnotitelů se v budoucnu stanem prestižnějším.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř