Přeskočit na hlavní obsah

Degustátoři mají od loňska svou asociaci

O asociaci přehledně

Spolek Česká asociace degustátorů (ČAD) založili na konci května 2015 jedna žena a čtyři muži, Iveta Steinerová, Stanislav Rudolfský, Jiří Dunovský, Petr Hůrka a Vojtěch Masařík. Ti jsou současně členy výkonného výboru, nejvyššího orgánu spolku, jehož předsedou je Stanislav Rudolfský a místopředsedkyní Iveta Steinerová.
Řádným členem ČAD může být pouze fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení pro senzorickou analýzu vín podle ČSN ISO 8586-2 nebo obdobného zahraničního osvědčení.
Vedle řádných členů mohou být čestnými členy ČAD všeobecně uznávaní odborníci v oblasti degustace vín a kromě nich může mít spolek i příznivce, ti však nemají žádná členská práva ani povinnosti. Výše ročního členského příspěvku řádného člena je 1.500 korun, čestní členové ani příznivci spolku členské poplatky neplatí. Seznam svých členů ČAD nezveřejňuje.

Kdo je degustátor

Podle ČAD je degustátorem odborník na víno, který musí rozpoznat i tu nejmenší chybu ve víně, ví jak má víno chutnat, má výjimečně vyvinutý čich i chuť a dovede rozeznávat jednotlivé nuance vín. Degustátorem se nemůže stát každý, v první řadě je třeba mít silně vyvinutou čichovou i chuťovou paměť a následně složit náročné senzorické zkoušky, které k hodnocení opravňují.
Degustátoři udělují vínům v soutěžích body a tím světu ukazují, které víno je dobré, které jen průměrné a kterému se raději vyhnout. Bez degustátorů a jejich hodnocení by ve světě vína panoval velký chaos, uzavírá ČAD.

Cíle asociace

Asociace si jako smysl své existence stanovila tyto cíle
  • profesní sdružování a vzájemné propojování držitelů osvědčení k hodnocení vín právě podle ISO včetně obdobných zahraničních osvědčení,
  • zvyšovaní prestiže a úrovně hodnotitelů a tím i zlepšování renomé soutěží vín jako takových,
  • informační činnost, zlepšování povědomí veřejnosti o procesu hodnocení vín,
  • styk s obdobnými organizacemi v zahraničí, zprostředkování účasti členů na zahraničních soutěžích,
  • propagace českých vín, vinařství v Česku a soutěží pořádaných na území Česka,
  • pořádání vzdělávacích a osvětových odborných programů pro členy i veřejnost,
  • pořádání degustací, soutěží, výstav a odborných seminářů a
  • vydávání odborných publikací, prezentace na webu a v tisku.

Asociace pro členy

V rámci své činnosti ČAD před měsícem zorganizovala ve Valticích školení Problematika hodnocení 100 bodovou stupnicí s náplní strategie hodnocení a rozbor jednotlivých aspektů hodnocení doprovázené společným i individuálním hodnocením vín.
V nejbližších dnech, týdnech a měsících chystá olomouckou Degustaci vín s bodovým ohodnocením 90+, pražskou Degustaci šumivých vín, Degustační tréning zaměřený na hodnotitele regionálních výstav vína pořádaný v Uherském Hradišti a valtickou degustaci Nemoci, choroby a vady vína.

Už dva seznamy degustátorů. Který bude prestižnější?

Zajímavá je podobnost s ČAD s projektem Veřejný registr degustátorů valtického Národního vinařského centra (NVC). Absolventi stejných degustátorských zkoušek podle ČSN ISO 8586-2 mají možnost do něj poskytnout svá data a být následně oslovováni pořadateli jednotlivých soutěží vín s žádostí o účast v hodnotících komisích. Registr podle svého prohlášení obsahuje 150 degustátorů a organizátorům výstav a soutěží vín ho NVC - přestože je podle názvu veřejný - zasílá pouze na vyžádání.
ČAD a neveřejný seznam jejích členů je zjevnou protiváhou valtického Veřejného registru degustátorů. Cíle obou organizací jsou však v tomto ohledu totožné - zvyšovaní prestiže a úrovně hodnotitelů a tím i zlepšování renomé soutěží vín, aby bylo možné světu ukázat, která vína jsou dobrá, které průměrná a kterým se raději vyhnout.
Navzájem tak budou tyto systémy soutěžit, který seznam hodnotitelů se v budoucnu stanem prestižnějším.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.