Přeskočit na hlavní obsah

Koník s Martinem dopovaný nezákonnými miliony. Díl druhý.

Nejen víno, i zábava

Vinařský fond směle utrácí dvě třetiny svých desítkamilionových rozpočtů za něco, co zákon nepřipouští. A Svatomartinské je jedna z těch položek, a ještě hezky na očích.
Z předchozího dílu víme, že za marketing Svatomartinského utrácí fond až osm milionů korun ročně, přestože investuje do značky, kterou za pouhou stokorunu ročně přenechal k výhradnímu užití Národnímu vinařskému centru (NVC).
Připomínáme, že licence ke značce Svatomartinské už dávno nezahrnuje pouze označování vín, ale i pořádání akcí, které jsou s tímto mladým vínem spojené.

Brněnský košt

A že těch akcí je. 
Začít můžeme s každoročním, letos už 12. brněnským Svatomartinským koštem, za jehož pořadatele je v médiích označován sám Vinařský fond a na nějž vinaři, co na ně padne volba NVC, musí dodat 6 lahví Svatomartinského bezplatně a dalších 30 za stanovenou zvýhodněnou cenu. 
Že by organizace takové akce, která při ohlášených pěti tisících návštěvnících a vstupném stopadesát korun vynese i bez prodeje dodatečných "mincí" třičtvrtě milionu korun, samotným fondem byla v rozporu s jeho zákonem povolenými činnostmi, na to už jsme zvyklí. Ale také by přeci jen kolidovala s výhradní licencí, kterou přesně pro takové akce od Vinařského fondu za stovku ročně získal NVC.
I organizátoři dalších akcí se Svatomartinským v názvu musí mít vyřešená práva k užití ochranné známky Svatomartinské. Jinak by fond o takové rozšíření užití před deseti neusiloval a zápis v registru ochranných známek by neměl smysl..

Další svatomartinské akce

Jen svatomartinských akcí, které získaly i granty Vinařského fondu, napočítáme téměř třicet a i tyto granty jsou v podstatě investicí do probírané značky.
Košt svatomartinských a mladých vín ve Vrchlabí, Svatomartinský přípitek v Lednici, Svatomartinské svěcení vín v Dobšicích, Svatomartinský košt v Syrovicích, Žehnání Svatomartinského vína v Uherském Hradišti, Slavnosti Svatomartinských vín na Karlštejně, Bzenecké svatomartinské slavnosti, Svatomartinské slavnosti v Hnanicích, Přehlídka Svatomartinských vín - Svatomartinské hody v Kutné Hoře, Svatomartinské otevřené sklepy ve Velkých Pavlovicích, Svatomartinská vína v Čejkovicích, Svatomartinský Mikulov, znojemské Slavnosti Svatomartinského a mladého vína, Svatomartinské slavnosti v Hustopečích, Svatomartinská vína na zámku Zbiroh, Svatomartinské slavnosti na zámku Slavkov - Austerlitz, Vánoční košt mladých a Svatomartinských vín v Bohuslavicích u Kyjova, Svatomartinský přípitek v Lednicko - Valtickém areálu, Svatomartinská Olomouc, Svatomartinské víno v Ústí nad Labem, Slavnost svatomartinských a mladých vín v Klimkovicích, přehlídka svatomartinských vín v Želešicích, Svatomartinské víno v Českém Krumlově, ochutnávka svatomartinských vín v Brně-Bystrci, Svatomartinské otevřené sklepy v Hovoranech, Svatomartinské hody ve Zlíně, prezentace svatomartinských vín Vinařské unie v Praze nebo pořádání svatomartinského plesu ve Valticích.
Jestli za podlicenci organizátoři akcí NVC platí nevíme. Pokud by neplatili, znamenalo by to, že fond o licenci ke své z veřejných prostředků pořízené a marketingem ze stejného zdroje dopované značce nepečuje, jak by měl. A poskytl by jim granty, kdyby neměli v pořádku licenci ke značce fondu? Jenže pokud organizátoři platí, výnosy z podlicencí by získávalo právě NVC, ne fond. Jako v případě Martinů na vínech.

Jedna svatomartinská potrefená husa

V tomto ohledu je zajímavá pražská akce Svatomartinské slavnosti a pečená husa. Její organizátor si totiž před třemi lety zaregistroval ochrannou známku “Svatomartinské slavnosti a pečená husa,” i když akci pod stejným názvem pořádal již v předchozích letech. 
Zdá se, jako by dohoda o užití známky Svatomartinské s držitelem její výhradní licence nebyla snadná, a proto raději zvolil rázné řešení - úplatnou registraci vlastní ochranné známky.

Sečteno podtrženo

Svatomartinské je příběh, jak Vinařský fond v rozporu se zákonem koupil tuto značku za milion, za její nelegální propagaci roky utrácí další miliony a za výhradní licenci k ní dostane od NVC jednu stokorunu.
Stejnojmenné internetové domény pro propagaci této značky ani nevlastní a zjevně mu to bylo jedno už v době nákupu značky a je mu to jedno dodnes.
NVC inkasuje za podlicence ke značce Svatomartinské pro označení vín zveřejněné několika stokorunové poplatky, okořeněné pár lahvemi mladého vína zdarma a dalšími levně. Jestli se ale Vinařský fond a NVC drží uzavřené licenční smlouvy, pak by NVC mohlo mít výnosy z dalších podlicenčních smluv ke značce Svatomartinské, tentokrát k označování akcí, ochutnávek a koštů.

Značka totálně bez výnosů

Zdá se, že výnosy ze značně podporované značky Svatomartinské absolutně nejsou prioritou Vinařského fondu. Přitom celé to marketingové utrácení za ni je v rozporu s tím, co má podle zákonodárců fond dělat. To ovšem zavání porušováním rozpočtové kázně při použití veřejných prostředků.
A že by značce a investicím do ní mohlo navíc uškodit například přesměrování webového provozu z oficiálních stránek tuzemského vinařství třeba na poronografické stránky je lepší ignorovat. Přesměrování provozu na web jednoho vinařství je proti tomu jen drobnou lapálií.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Mýtus o románském a germánském způsobu značení vín

V českém mediálním prostoru se dlouhodobě objevují tvrzení o dvou způsobech značení vín, románském a germánském, zcela odlišných a na trhu fungujících nezávisle vedle sebe. Podle autorů těchto tvrzení zohledňuje románský způsob především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zem, tedy označování dle místa původu hroznů a vína, neboť místo původu dává vínům jedinečný a nezaměnitelný charakter. Germánský způsob vychází z jakostního zatřídění vín, založeného na rozlišení kvality vín dle cukernatosti sklizených hroznů. Není větší mýlky. Podle tohoto tvrzení existují v Česku oba systémy, ale převažuje germánský způsob, a románský, reprezentovaný na lahvích trojicí písmen VOC, jej doplňuje. Dodejme, že toto doplňování ilustrují necelé 4 tisíce hektolitrů vín VOC podílející se na celkové tuzemské roční produkci 635 tisíc hektolitrů vína pouhými šesti promile. Označování Románský způsob, to jsou dle uvedené teorie apelace, přečasté...