Přeskočit na hlavní obsah

Koník s Martinem dopovaný nezákonnými miliony. Díl druhý.

Nejen víno, i zábava

Vinařský fond směle utrácí dvě třetiny svých desítkamilionových rozpočtů za něco, co zákon nepřipouští. A Svatomartinské je jedna z těch položek, a ještě hezky na očích.
Z předchozího dílu víme, že za marketing Svatomartinského utrácí fond až osm milionů korun ročně, přestože investuje do značky, kterou za pouhou stokorunu ročně přenechal k výhradnímu užití Národnímu vinařskému centru (NVC).
Připomínáme, že licence ke značce Svatomartinské už dávno nezahrnuje pouze označování vín, ale i pořádání akcí, které jsou s tímto mladým vínem spojené.

Brněnský košt

A že těch akcí je. 
Začít můžeme s každoročním, letos už 12. brněnským Svatomartinským koštem, za jehož pořadatele je v médiích označován sám Vinařský fond a na nějž vinaři, co na ně padne volba NVC, musí dodat 6 lahví Svatomartinského bezplatně a dalších 30 za stanovenou zvýhodněnou cenu. 
Že by organizace takové akce, která při ohlášených pěti tisících návštěvnících a vstupném stopadesát korun vynese i bez prodeje dodatečných "mincí" třičtvrtě milionu korun, samotným fondem byla v rozporu s jeho zákonem povolenými činnostmi, na to už jsme zvyklí. Ale také by přeci jen kolidovala s výhradní licencí, kterou přesně pro takové akce od Vinařského fondu za stovku ročně získal NVC.
I organizátoři dalších akcí se Svatomartinským v názvu musí mít vyřešená práva k užití ochranné známky Svatomartinské. Jinak by fond o takové rozšíření užití před deseti neusiloval a zápis v registru ochranných známek by neměl smysl..

Další svatomartinské akce

Jen svatomartinských akcí, které získaly i granty Vinařského fondu, napočítáme téměř třicet a i tyto granty jsou v podstatě investicí do probírané značky.
Košt svatomartinských a mladých vín ve Vrchlabí, Svatomartinský přípitek v Lednici, Svatomartinské svěcení vín v Dobšicích, Svatomartinský košt v Syrovicích, Žehnání Svatomartinského vína v Uherském Hradišti, Slavnosti Svatomartinských vín na Karlštejně, Bzenecké svatomartinské slavnosti, Svatomartinské slavnosti v Hnanicích, Přehlídka Svatomartinských vín - Svatomartinské hody v Kutné Hoře, Svatomartinské otevřené sklepy ve Velkých Pavlovicích, Svatomartinská vína v Čejkovicích, Svatomartinský Mikulov, znojemské Slavnosti Svatomartinského a mladého vína, Svatomartinské slavnosti v Hustopečích, Svatomartinská vína na zámku Zbiroh, Svatomartinské slavnosti na zámku Slavkov - Austerlitz, Vánoční košt mladých a Svatomartinských vín v Bohuslavicích u Kyjova, Svatomartinský přípitek v Lednicko - Valtickém areálu, Svatomartinská Olomouc, Svatomartinské víno v Ústí nad Labem, Slavnost svatomartinských a mladých vín v Klimkovicích, přehlídka svatomartinských vín v Želešicích, Svatomartinské víno v Českém Krumlově, ochutnávka svatomartinských vín v Brně-Bystrci, Svatomartinské otevřené sklepy v Hovoranech, Svatomartinské hody ve Zlíně, prezentace svatomartinských vín Vinařské unie v Praze nebo pořádání svatomartinského plesu ve Valticích.
Jestli za podlicenci organizátoři akcí NVC platí nevíme. Pokud by neplatili, znamenalo by to, že fond o licenci ke své z veřejných prostředků pořízené a marketingem ze stejného zdroje dopované značce nepečuje, jak by měl. A poskytl by jim granty, kdyby neměli v pořádku licenci ke značce fondu? Jenže pokud organizátoři platí, výnosy z podlicencí by získávalo právě NVC, ne fond. Jako v případě Martinů na vínech.

Jedna svatomartinská potrefená husa

V tomto ohledu je zajímavá pražská akce Svatomartinské slavnosti a pečená husa. Její organizátor si totiž před třemi lety zaregistroval ochrannou známku “Svatomartinské slavnosti a pečená husa,” i když akci pod stejným názvem pořádal již v předchozích letech. 
Zdá se, jako by dohoda o užití známky Svatomartinské s držitelem její výhradní licence nebyla snadná, a proto raději zvolil rázné řešení - úplatnou registraci vlastní ochranné známky.

Sečteno podtrženo

Svatomartinské je příběh, jak Vinařský fond v rozporu se zákonem koupil tuto značku za milion, za její nelegální propagaci roky utrácí další miliony a za výhradní licenci k ní dostane od NVC jednu stokorunu.
Stejnojmenné internetové domény pro propagaci této značky ani nevlastní a zjevně mu to bylo jedno už v době nákupu značky a je mu to jedno dodnes.
NVC inkasuje za podlicence ke značce Svatomartinské pro označení vín zveřejněné několika stokorunové poplatky, okořeněné pár lahvemi mladého vína zdarma a dalšími levně. Jestli se ale Vinařský fond a NVC drží uzavřené licenční smlouvy, pak by NVC mohlo mít výnosy z dalších podlicenčních smluv ke značce Svatomartinské, tentokrát k označování akcí, ochutnávek a koštů.

Značka totálně bez výnosů

Zdá se, že výnosy ze značně podporované značky Svatomartinské absolutně nejsou prioritou Vinařského fondu. Přitom celé to marketingové utrácení za ni je v rozporu s tím, co má podle zákonodárců fond dělat. To ovšem zavání porušováním rozpočtové kázně při použití veřejných prostředků.
A že by značce a investicím do ní mohlo navíc uškodit například přesměrování webového provozu z oficiálních stránek tuzemského vinařství třeba na poronografické stránky je lepší ignorovat. Přesměrování provozu na web jednoho vinařství je proti tomu jen drobnou lapálií.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J