Přeskočit na hlavní obsah

Koník s Martinem dopovaný nezákonnými miliony. Díl druhý.

Nejen víno, i zábava

Vinařský fond směle utrácí dvě třetiny svých desítkamilionových rozpočtů za něco, co zákon nepřipouští. A Svatomartinské je jedna z těch položek, a ještě hezky na očích.
Z předchozího dílu víme, že za marketing Svatomartinského utrácí fond až osm milionů korun ročně, přestože investuje do značky, kterou za pouhou stokorunu ročně přenechal k výhradnímu užití Národnímu vinařskému centru (NVC).
Připomínáme, že licence ke značce Svatomartinské už dávno nezahrnuje pouze označování vín, ale i pořádání akcí, které jsou s tímto mladým vínem spojené.

Brněnský košt

A že těch akcí je. 
Začít můžeme s každoročním, letos už 12. brněnským Svatomartinským koštem, za jehož pořadatele je v médiích označován sám Vinařský fond a na nějž vinaři, co na ně padne volba NVC, musí dodat 6 lahví Svatomartinského bezplatně a dalších 30 za stanovenou zvýhodněnou cenu. 
Že by organizace takové akce, která při ohlášených pěti tisících návštěvnících a vstupném stopadesát korun vynese i bez prodeje dodatečných "mincí" třičtvrtě milionu korun, samotným fondem byla v rozporu s jeho zákonem povolenými činnostmi, na to už jsme zvyklí. Ale také by přeci jen kolidovala s výhradní licencí, kterou přesně pro takové akce od Vinařského fondu za stovku ročně získal NVC.
I organizátoři dalších akcí se Svatomartinským v názvu musí mít vyřešená práva k užití ochranné známky Svatomartinské. Jinak by fond o takové rozšíření užití před deseti neusiloval a zápis v registru ochranných známek by neměl smysl..

Další svatomartinské akce

Jen svatomartinských akcí, které získaly i granty Vinařského fondu, napočítáme téměř třicet a i tyto granty jsou v podstatě investicí do probírané značky.
Košt svatomartinských a mladých vín ve Vrchlabí, Svatomartinský přípitek v Lednici, Svatomartinské svěcení vín v Dobšicích, Svatomartinský košt v Syrovicích, Žehnání Svatomartinského vína v Uherském Hradišti, Slavnosti Svatomartinských vín na Karlštejně, Bzenecké svatomartinské slavnosti, Svatomartinské slavnosti v Hnanicích, Přehlídka Svatomartinských vín - Svatomartinské hody v Kutné Hoře, Svatomartinské otevřené sklepy ve Velkých Pavlovicích, Svatomartinská vína v Čejkovicích, Svatomartinský Mikulov, znojemské Slavnosti Svatomartinského a mladého vína, Svatomartinské slavnosti v Hustopečích, Svatomartinská vína na zámku Zbiroh, Svatomartinské slavnosti na zámku Slavkov - Austerlitz, Vánoční košt mladých a Svatomartinských vín v Bohuslavicích u Kyjova, Svatomartinský přípitek v Lednicko - Valtickém areálu, Svatomartinská Olomouc, Svatomartinské víno v Ústí nad Labem, Slavnost svatomartinských a mladých vín v Klimkovicích, přehlídka svatomartinských vín v Želešicích, Svatomartinské víno v Českém Krumlově, ochutnávka svatomartinských vín v Brně-Bystrci, Svatomartinské otevřené sklepy v Hovoranech, Svatomartinské hody ve Zlíně, prezentace svatomartinských vín Vinařské unie v Praze nebo pořádání svatomartinského plesu ve Valticích.
Jestli za podlicenci organizátoři akcí NVC platí nevíme. Pokud by neplatili, znamenalo by to, že fond o licenci ke své z veřejných prostředků pořízené a marketingem ze stejného zdroje dopované značce nepečuje, jak by měl. A poskytl by jim granty, kdyby neměli v pořádku licenci ke značce fondu? Jenže pokud organizátoři platí, výnosy z podlicencí by získávalo právě NVC, ne fond. Jako v případě Martinů na vínech.

Jedna svatomartinská potrefená husa

V tomto ohledu je zajímavá pražská akce Svatomartinské slavnosti a pečená husa. Její organizátor si totiž před třemi lety zaregistroval ochrannou známku “Svatomartinské slavnosti a pečená husa,” i když akci pod stejným názvem pořádal již v předchozích letech. 
Zdá se, jako by dohoda o užití známky Svatomartinské s držitelem její výhradní licence nebyla snadná, a proto raději zvolil rázné řešení - úplatnou registraci vlastní ochranné známky.

Sečteno podtrženo

Svatomartinské je příběh, jak Vinařský fond v rozporu se zákonem koupil tuto značku za milion, za její nelegální propagaci roky utrácí další miliony a za výhradní licenci k ní dostane od NVC jednu stokorunu.
Stejnojmenné internetové domény pro propagaci této značky ani nevlastní a zjevně mu to bylo jedno už v době nákupu značky a je mu to jedno dodnes.
NVC inkasuje za podlicence ke značce Svatomartinské pro označení vín zveřejněné několika stokorunové poplatky, okořeněné pár lahvemi mladého vína zdarma a dalšími levně. Jestli se ale Vinařský fond a NVC drží uzavřené licenční smlouvy, pak by NVC mohlo mít výnosy z dalších podlicenčních smluv ke značce Svatomartinské, tentokrát k označování akcí, ochutnávek a koštů.

Značka totálně bez výnosů

Zdá se, že výnosy ze značně podporované značky Svatomartinské absolutně nejsou prioritou Vinařského fondu. Přitom celé to marketingové utrácení za ni je v rozporu s tím, co má podle zákonodárců fond dělat. To ovšem zavání porušováním rozpočtové kázně při použití veřejných prostředků.
A že by značce a investicím do ní mohlo navíc uškodit například přesměrování webového provozu z oficiálních stránek tuzemského vinařství třeba na poronografické stránky je lepší ignorovat. Přesměrování provozu na web jednoho vinařství je proti tomu jen drobnou lapálií.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř