Přeskočit na hlavní obsah

Jedna stránka Vín Originální Certifikace

Naše nové apelace

Přestože vznik vinařských apelací s tuzemským názvem Víno originální certifikace (VOC) umožnila novela vinařského zákona od roku 2004, na první čekala vinařská veřejnost až do roku 2009, kdy vznikla VOC Znojmo. Po ní následovaly s odstupem další a v současnosti už v našich dvou vinařských oblastech napočítáme šest apelací na Moravě a jednu v Čechách. 
Úsilí získat pro ně místo na slunci, aby si jich příznivci vína nejen všimli, ale také si jich vážili a vyhledávali je, je a bude značné. Nejsou za tím vždycky jen peníze - bez těch marketing dělat nejde - ale i mnoho času a spousta energie. Zamrzí, když to někdo kazí.

Kdo propaguje VOC

Je pozoruhodné, že z nekonečných prostor internetu zvídavcům hledajícím informace o VOC vyskočí nejen stránky jednotlivých apelací, ale také česko anglický web Vína Originální Certifikace, který obsahuje seznam všech apelací včetně klíčových údajů o nich a přehled aktualit, které se v regionech dějí. Potud vše dobré. 

Než zjistíte, že v sekci Aktuality je nejnovější zprávou ta o ochutnávce vín právě VOC Znojmo na Znojemském historickém vinobraní - která byla 13. a 14. září 2013. Před třemi lety.
A že apelací v seznamu není sedm, ale pět.

Zastaralý obsah

V prostředí internetu byly, jsou a budou weby, o které už se nikdo nestará a neaktualizuje je. Buď došly peníze nebo energie nebo se vlastníkovi změnily priority a nebo cokoli nepředvídatelného dalšího. To by mohla být i tato situace tři léta spícího VOC webu.
Jenže není. Jako vlastník stránky vytvořené roku 2012 je uvedený Vinařský fond, který existuje, informace o vinařství patří mezi jeho hlavní cíle a peněz má na to dost. Také s aktualizací svých dalších stránek, jakou jsou třeba Vína z Moravy vína z Čech, žádné problémy nemá. 
Copak se to přihodilo, že zrovna VOC stránky Vinařského fondu mají pech a svou zastaralostí dělají medvědí službu i těm apelacím, kterým fond před tím rozdal granty na jejich vznik? Proč o jejich vinařství informuje neaktuálně a proč ani seznam apelací není úplný?
A proč je na webu spolu s Vinařským fondem uvedené jako kontakt také soukromé s fondem nesouvisející Národní vinařské centrum?

Hraběcí služba Vinařského fondu

Podivné to je na začátku a podivné to bude i na konci. Předně, Vinařskému fondu doména vinarstvivoc.cz s webem Vína Originální Certifikace nepatří a ani nikdy nepatřila. Z kraje roku 2013 si ji zaregistrovala společnost Comtech Group, která fondu několik let utrácela miliony za jeho nelegální kampaně jako třeba Svatomartinské, Růžové a podobné.
A nejenže je vlastníkem domény s webem VOC dodnes, když už s Vinařským fondem žádný kontrakt nemá. Za vedení této své vlastní domény vyúčtovala fondu před třemi lety bezmála pět tisíc korun, i když na běžný roční poplatek za vedení tuzemské domény stačí stopadesát korun. A zvláštní také je, že Vinařský fond podle vlastního přehledu za výrobu tohoto webu nikdy nikomu nic nezaplatil.

Čí je to vlastně práce

Takže buď fond provozuje na doméně, která mu nepatří, vlastní web VOC, který je ku škodě věci a v rozporu se zákonným posláním fondu neaktuální. Nebo web, pod který ho jen někdo podepsal, není jeho a proto ho také neaktualizuje. Přesto vlastníkovi cizí domény, na které je cizí web umístěný, zaplatil - a to příliš.
Buď jak buď, žádnou apelaci s pracně budovanou pověstí nemůže těšit, že o ní kdosi podepsaný jako Vinařský fond šíří neaktuální informace. Ty nejmladší by měly být zklamané, že na seznamu fondu ani nejsou. 
Nebo jsou vzhledem k zastaralému obsahu vlastně rády, že je tenhle zbloudilý web ignoruje?

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.