Přeskočit na hlavní obsah

Jedna stránka Vín Originální Certifikace

Naše nové apelace

Přestože vznik vinařských apelací s tuzemským názvem Víno originální certifikace (VOC) umožnila novela vinařského zákona od roku 2004, na první čekala vinařská veřejnost až do roku 2009, kdy vznikla VOC Znojmo. Po ní následovaly s odstupem další a v současnosti už v našich dvou vinařských oblastech napočítáme šest apelací na Moravě a jednu v Čechách. 
Úsilí získat pro ně místo na slunci, aby si jich příznivci vína nejen všimli, ale také si jich vážili a vyhledávali je, je a bude značné. Nejsou za tím vždycky jen peníze - bez těch marketing dělat nejde - ale i mnoho času a spousta energie. Zamrzí, když to někdo kazí.

Kdo propaguje VOC

Je pozoruhodné, že z nekonečných prostor internetu zvídavcům hledajícím informace o VOC vyskočí nejen stránky jednotlivých apelací, ale také česko anglický web Vína Originální Certifikace, který obsahuje seznam všech apelací včetně klíčových údajů o nich a přehled aktualit, které se v regionech dějí. Potud vše dobré. 

Než zjistíte, že v sekci Aktuality je nejnovější zprávou ta o ochutnávce vín právě VOC Znojmo na Znojemském historickém vinobraní - která byla 13. a 14. září 2013. Před třemi lety.
A že apelací v seznamu není sedm, ale pět.

Zastaralý obsah

V prostředí internetu byly, jsou a budou weby, o které už se nikdo nestará a neaktualizuje je. Buď došly peníze nebo energie nebo se vlastníkovi změnily priority a nebo cokoli nepředvídatelného dalšího. To by mohla být i tato situace tři léta spícího VOC webu.
Jenže není. Jako vlastník stránky vytvořené roku 2012 je uvedený Vinařský fond, který existuje, informace o vinařství patří mezi jeho hlavní cíle a peněz má na to dost. Také s aktualizací svých dalších stránek, jakou jsou třeba Vína z Moravy vína z Čech, žádné problémy nemá. 
Copak se to přihodilo, že zrovna VOC stránky Vinařského fondu mají pech a svou zastaralostí dělají medvědí službu i těm apelacím, kterým fond před tím rozdal granty na jejich vznik? Proč o jejich vinařství informuje neaktuálně a proč ani seznam apelací není úplný?
A proč je na webu spolu s Vinařským fondem uvedené jako kontakt také soukromé s fondem nesouvisející Národní vinařské centrum?

Hraběcí služba Vinařského fondu

Podivné to je na začátku a podivné to bude i na konci. Předně, Vinařskému fondu doména vinarstvivoc.cz s webem Vína Originální Certifikace nepatří a ani nikdy nepatřila. Z kraje roku 2013 si ji zaregistrovala společnost Comtech Group, která fondu několik let utrácela miliony za jeho nelegální kampaně jako třeba Svatomartinské, Růžové a podobné.
A nejenže je vlastníkem domény s webem VOC dodnes, když už s Vinařským fondem žádný kontrakt nemá. Za vedení této své vlastní domény vyúčtovala fondu před třemi lety bezmála pět tisíc korun, i když na běžný roční poplatek za vedení tuzemské domény stačí stopadesát korun. A zvláštní také je, že Vinařský fond podle vlastního přehledu za výrobu tohoto webu nikdy nikomu nic nezaplatil.

Čí je to vlastně práce

Takže buď fond provozuje na doméně, která mu nepatří, vlastní web VOC, který je ku škodě věci a v rozporu se zákonným posláním fondu neaktuální. Nebo web, pod který ho jen někdo podepsal, není jeho a proto ho také neaktualizuje. Přesto vlastníkovi cizí domény, na které je cizí web umístěný, zaplatil - a to příliš.
Buď jak buď, žádnou apelaci s pracně budovanou pověstí nemůže těšit, že o ní kdosi podepsaný jako Vinařský fond šíří neaktuální informace. Ty nejmladší by měly být zklamané, že na seznamu fondu ani nejsou. 
Nebo jsou vzhledem k zastaralému obsahu vlastně rády, že je tenhle zbloudilý web ignoruje?

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J