Přeskočit na hlavní obsah

V nelegálních vinařských projektech zmizela třetina miliardy

Děláme marketing

Čert ví v čí hlavě řídící kroky Vinařského fondu se před lety vylíhl nápad utrácet peníze vinařů, pěstitelů a daňových poplatníků za marketingové kampaně, průzkumy trhu, filmy a seriály nebo billboardy s podivnými ochrannými známkami. Když to zákon fondu nedovoluje.
Stalo se a stačilo deset let, aby se takhle z Vinařského fondu 340 milionů podělo kam nemělo.
Ne že by fond sám nevěděl, k čemu má svěřené peníze použít, ví to moc dobře.

I když nesmíme

Jeden stručný odstavec zákona ve třech bodech přesně popisuje, co má fond dělat, a dva body dalšího paragrafu lapidárně konstatují, že jen za tohle může svěřenými penězi platit. 
Především musí rozdělovat žadatelům granty - v dikci zákona podpory - na projekty marketingu vína, uchování a rozvoje vinohradnictví a vinařství a vinařské turistiky. Na jejich projekty, ne na své. Také má informovat veřejnost o vinohradnictví a vinařství. A maximálně deset procent z příjmů může zaplatit za svůj provoz. Toť vše.

Granty podstatně chudší

Z výročních zpráv fondu každý zvídavec snadno zjistí příjmy i výdaje, které fond uhradil v souladu se zákonem včetně výdajů na svůj provoz. Jenže příjmy se nerovnají těmto výdajům. Za posledních deset let je rozdíl uvedených 340 milionů korun, pozoruhodných 65% jeho rozpočtu.
Takže téměř dvě třetiny svěřených peněz, třetinu české miliardy, použil Vinařský fond v rozporu se zákonem. A proto na projekty pěti až šesti set každoročních žadatelů o granty připadlo za deset let o stejných 340 milionů grantových korun méně, než měl fond k dispozici.

Kdo fond kontroluje?

Těžko říci, proč si téhle podivné praxe žádná kontrola nevšímá. Výroční zprávy schvaluje rada fondu. Té se na placení reklamních kampaní, filmů nebo seriálů zjevně nic zvláštního nezdá, když o využití finančních prostředků rozhoduje zrovna ona.
Rada pak předkládá výroční zprávy k projednání a posouzení dozorčí radě fondu a i když její závěry nejsou zveřejňované, je fakt, že praxe utrácení zůstává po celá léta stejná.
Ministerstvo zemědělství fond nekontroluje, protože mu to nepřísluší. NKÚ jednou zkontroloval přípravu a efektivitu některých marketingových kampaní, praxi označil jako podivnou, fond takový závěr odmítl, a tím to skončilo.

Zprávy mají projednat i poslanci

Fond také výroční zprávy předává k projednání a posouzení poslanecké sněmovně. Záznamy říkají, že je odveze z Brna do Prahy a předseda zemědělského výboru členům oznámí: “Na sekretariát byla doručena Výroční zpráva Vinařského fondu, která je členům ZEV k dispozici.” 
Tím to pravděpodobně končí, další zmínky o jejich posuzování k nalezení nejsou a fond ani poslanecká sněmovna na naši žádost žádné další doklady o provádění kontroly neposkytli.
No a žadatelé o granty se nebouří, protože tahle fakta buď neznají, nebo se strachují i o to málo, co fond každoročně na granty dává.

Je nebo není posláním fondu rozdělovat granty?

Fond sám tomu co má dělat a za co má platit rozumí velmi dobře. Hned na titulní stránce svého webu popisuje vlastní činnost trefně a stručně: “Fond výhradně podporuje marketing vína, rozvoj vinařské turistiky a informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství.”
Může být ale není to hra se slovíčky. Podporovat podporami marketing vína a rozvoj vinařské turistiky neznamená jejich marketing sám dělat, natož za něj platit. Platit se má - výhradně - úspěšným žadatelům o granty.
Proč tedy fond za deset let ze svěřených 525 milionů korun na granty rozdělil jen 103 milionů korun a dvě třetiny z více než půl miliardy skončily někde jinde je otázka víc než detektivní.



Poznámka: Vydavatel tohoto magazínu má zkušenosti s postupem Vinařského fondu v řízení o rozhodování o jeho podporách.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř