Přeskočit na hlavní obsah

V nelegálních vinařských projektech zmizela třetina miliardy

Děláme marketing

Čert ví v čí hlavě řídící kroky Vinařského fondu se před lety vylíhl nápad utrácet peníze vinařů, pěstitelů a daňových poplatníků za marketingové kampaně, průzkumy trhu, filmy a seriály nebo billboardy s podivnými ochrannými známkami. Když to zákon fondu nedovoluje.
Stalo se a stačilo deset let, aby se takhle z Vinařského fondu 340 milionů podělo kam nemělo.
Ne že by fond sám nevěděl, k čemu má svěřené peníze použít, ví to moc dobře.

I když nesmíme

Jeden stručný odstavec zákona ve třech bodech přesně popisuje, co má fond dělat, a dva body dalšího paragrafu lapidárně konstatují, že jen za tohle může svěřenými penězi platit. 
Především musí rozdělovat žadatelům granty - v dikci zákona podpory - na projekty marketingu vína, uchování a rozvoje vinohradnictví a vinařství a vinařské turistiky. Na jejich projekty, ne na své. Také má informovat veřejnost o vinohradnictví a vinařství. A maximálně deset procent z příjmů může zaplatit za svůj provoz. Toť vše.

Granty podstatně chudší

Z výročních zpráv fondu každý zvídavec snadno zjistí příjmy i výdaje, které fond uhradil v souladu se zákonem včetně výdajů na svůj provoz. Jenže příjmy se nerovnají těmto výdajům. Za posledních deset let je rozdíl uvedených 340 milionů korun, pozoruhodných 65% jeho rozpočtu.
Takže téměř dvě třetiny svěřených peněz, třetinu české miliardy, použil Vinařský fond v rozporu se zákonem. A proto na projekty pěti až šesti set každoročních žadatelů o granty připadlo za deset let o stejných 340 milionů grantových korun méně, než měl fond k dispozici.

Kdo fond kontroluje?

Těžko říci, proč si téhle podivné praxe žádná kontrola nevšímá. Výroční zprávy schvaluje rada fondu. Té se na placení reklamních kampaní, filmů nebo seriálů zjevně nic zvláštního nezdá, když o využití finančních prostředků rozhoduje zrovna ona.
Rada pak předkládá výroční zprávy k projednání a posouzení dozorčí radě fondu a i když její závěry nejsou zveřejňované, je fakt, že praxe utrácení zůstává po celá léta stejná.
Ministerstvo zemědělství fond nekontroluje, protože mu to nepřísluší. NKÚ jednou zkontroloval přípravu a efektivitu některých marketingových kampaní, praxi označil jako podivnou, fond takový závěr odmítl, a tím to skončilo.

Zprávy mají projednat i poslanci

Fond také výroční zprávy předává k projednání a posouzení poslanecké sněmovně. Záznamy říkají, že je odveze z Brna do Prahy a předseda zemědělského výboru členům oznámí: “Na sekretariát byla doručena Výroční zpráva Vinařského fondu, která je členům ZEV k dispozici.” 
Tím to pravděpodobně končí, další zmínky o jejich posuzování k nalezení nejsou a fond ani poslanecká sněmovna na naši žádost žádné další doklady o provádění kontroly neposkytli.
No a žadatelé o granty se nebouří, protože tahle fakta buď neznají, nebo se strachují i o to málo, co fond každoročně na granty dává.

Je nebo není posláním fondu rozdělovat granty?

Fond sám tomu co má dělat a za co má platit rozumí velmi dobře. Hned na titulní stránce svého webu popisuje vlastní činnost trefně a stručně: “Fond výhradně podporuje marketing vína, rozvoj vinařské turistiky a informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství.”
Může být ale není to hra se slovíčky. Podporovat podporami marketing vína a rozvoj vinařské turistiky neznamená jejich marketing sám dělat, natož za něj platit. Platit se má - výhradně - úspěšným žadatelům o granty.
Proč tedy fond za deset let ze svěřených 525 milionů korun na granty rozdělil jen 103 milionů korun a dvě třetiny z více než půl miliardy skončily někde jinde je otázka víc než detektivní.



Poznámka: Vydavatel tohoto magazínu má zkušenosti s postupem Vinařského fondu v řízení o rozhodování o jeho podporách.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic.
S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol:
Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.

S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol:
Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčís…

Vinařství Neoklas koupil slovenský miliardář a stává se dvojkou mezi českými producenty

Na nákupech v Šardicích Tuzemská divize investiční skupiny FPD Group slovenského miliardáře Antona Siekela, které už patří Vinařství Mutěnice, 15. dubna formálně završila proces, na jehož základě koupila za stovky milionů korun společnost Neoklas ze Šardic na Hodonínsku, vinařství s 345 hektary vinic a značkami Vinný sklep Sovín a Augustiniánské sklepy.  Skupina FPD Group tím vstoupila mezi největší tuzemské vinařské společnosti jako jsou Bohemia Sekt, Zámecké vinařství Bzenec nebo Znovín Znojmo a podle svých slov se stává tuzemskou dvojkou.
"Doposud jsme se soustředili na import a stáčení kvalitních vín za příznivé ceny. S akvizicí Neoklasu rozšiřujeme zásadním způsobem naše produktové portfolio o vína moravského původu. Činíme tak zejména s ohledem na raketově rostoucí spotřebu právě moravského vína," uvedl Tomáš Šupa z FPD Group.
Expanze na tuzemském trhu i v zahraničí Skupina chce dále expandovat nákupem dalších vinic i vinařství, její vizí je obhospodařování až 1000 h…

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.
Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.
Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrový…

Podpora pro nově vysazované vinice

Podpory na pořízení sazenic pro nové vinice Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond bude v rámci programu Zemědělec poskytovat podporu také na pořízení sazenic révy vinné související s výsadbou nových vinic. Novou výsadbou vinic se rozumí výsadba révy vinné, vysazená na základě uděleného povolení pro novou výsadbu dle čl. 63 a 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nebo z práv z rezervy udělených podle čl. 85 k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a převedených do povolení pro novou výsadbu dle čl. 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Splnění podmínky výsadby nových vinic se prokáže doručením rozhodnutí o registraci vinice a rozhodnutím o povolení výsadby vystaveného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.