Přeskočit na hlavní obsah

V nelegálních vinařských projektech zmizela třetina miliardy

Děláme marketing

Čert ví v čí hlavě řídící kroky Vinařského fondu se před lety vylíhl nápad utrácet peníze vinařů, pěstitelů a daňových poplatníků za marketingové kampaně, průzkumy trhu, filmy a seriály nebo billboardy s podivnými ochrannými známkami. Když to zákon fondu nedovoluje.
Stalo se a stačilo deset let, aby se takhle z Vinařského fondu 340 milionů podělo kam nemělo.
Ne že by fond sám nevěděl, k čemu má svěřené peníze použít, ví to moc dobře.

I když nesmíme

Jeden stručný odstavec zákona ve třech bodech přesně popisuje, co má fond dělat, a dva body dalšího paragrafu lapidárně konstatují, že jen za tohle může svěřenými penězi platit. 
Především musí rozdělovat žadatelům granty - v dikci zákona podpory - na projekty marketingu vína, uchování a rozvoje vinohradnictví a vinařství a vinařské turistiky. Na jejich projekty, ne na své. Také má informovat veřejnost o vinohradnictví a vinařství. A maximálně deset procent z příjmů může zaplatit za svůj provoz. Toť vše.

Granty podstatně chudší

Z výročních zpráv fondu každý zvídavec snadno zjistí příjmy i výdaje, které fond uhradil v souladu se zákonem včetně výdajů na svůj provoz. Jenže příjmy se nerovnají těmto výdajům. Za posledních deset let je rozdíl uvedených 340 milionů korun, pozoruhodných 65% jeho rozpočtu.
Takže téměř dvě třetiny svěřených peněz, třetinu české miliardy, použil Vinařský fond v rozporu se zákonem. A proto na projekty pěti až šesti set každoročních žadatelů o granty připadlo za deset let o stejných 340 milionů grantových korun méně, než měl fond k dispozici.

Kdo fond kontroluje?

Těžko říci, proč si téhle podivné praxe žádná kontrola nevšímá. Výroční zprávy schvaluje rada fondu. Té se na placení reklamních kampaní, filmů nebo seriálů zjevně nic zvláštního nezdá, když o využití finančních prostředků rozhoduje zrovna ona.
Rada pak předkládá výroční zprávy k projednání a posouzení dozorčí radě fondu a i když její závěry nejsou zveřejňované, je fakt, že praxe utrácení zůstává po celá léta stejná.
Ministerstvo zemědělství fond nekontroluje, protože mu to nepřísluší. NKÚ jednou zkontroloval přípravu a efektivitu některých marketingových kampaní, praxi označil jako podivnou, fond takový závěr odmítl, a tím to skončilo.

Zprávy mají projednat i poslanci

Fond také výroční zprávy předává k projednání a posouzení poslanecké sněmovně. Záznamy říkají, že je odveze z Brna do Prahy a předseda zemědělského výboru členům oznámí: “Na sekretariát byla doručena Výroční zpráva Vinařského fondu, která je členům ZEV k dispozici.” 
Tím to pravděpodobně končí, další zmínky o jejich posuzování k nalezení nejsou a fond ani poslanecká sněmovna na naši žádost žádné další doklady o provádění kontroly neposkytli.
No a žadatelé o granty se nebouří, protože tahle fakta buď neznají, nebo se strachují i o to málo, co fond každoročně na granty dává.

Je nebo není posláním fondu rozdělovat granty?

Fond sám tomu co má dělat a za co má platit rozumí velmi dobře. Hned na titulní stránce svého webu popisuje vlastní činnost trefně a stručně: “Fond výhradně podporuje marketing vína, rozvoj vinařské turistiky a informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství.”
Může být ale není to hra se slovíčky. Podporovat podporami marketing vína a rozvoj vinařské turistiky neznamená jejich marketing sám dělat, natož za něj platit. Platit se má - výhradně - úspěšným žadatelům o granty.
Proč tedy fond za deset let ze svěřených 525 milionů korun na granty rozdělil jen 103 milionů korun a dvě třetiny z více než půl miliardy skončily někde jinde je otázka víc než detektivní.



Poznámka: Vydavatel tohoto magazínu má zkušenosti s postupem Vinařského fondu v řízení o rozhodování o jeho podporách.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Produkce VOC vín v letech 2021 a 2022

Změny ve struktuře, obsahu i zdrojích Situační a výhledové zprávy v oboru Víno Ministerstva zemědělství způsobily, že v posledních čtenáři nenaleznou údaje o produkci VOC vín v roce 2021. Nyní už je ale bilance produkce těchto vín, jejichž vzorem měl být italský systém DOC, francouzský AOC či AOP a další, byť srovnání není vůbec přiléhavé , kompletní. Aktuálních patnáct povolených VOC oblastí v roce 2022 vyprodukovalo 2,83 tisíce hektolitrů VOC vína, o třetinu méně, než v předchozím roce. Podíl produkce VOC vín na celkové domácí produkci 528 tis. hl tak klesl na nepovšimnutelných 0,54 % . Tři oblasti žádné VOC víno nevyrobily, Mělník, Hustopečsko a Přítlucká hora. O rok dříve bylo vín VOC 4,1 tisíce hektolitrů a v roce 2020 3,9 tis. hl. Zatříděné víno MJ 2021 2022 VOC Znojmo l 249 794 141 001 VOC Mikulovsko l 37 197