Přeskočit na hlavní obsah

Kontrola prodeje potravin přes internet se zvýší

Potraviny na síti stejně jako v obchodě

Tuzemský i evropský trh s potravinami prochází zásadní změnou, kterou představuje dynamický nástup prodeje přes internet. Přitom spotřebitel na internetu disponuje stejnou mírou ochrany, jako spotřebitel v kamenném obchodě. 
Právní ochrana se týká zejména bezpečnosti a jakosti nabízené potraviny a toho, aby spotřebitel měl před uzavřením koupě k dispozici veškeré informace o nabízeném zboží i o provozovateli internetového obchodu.

Online čeká rozvoj

Počet online prodejců potravin registrovaných u Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) meziročně stoupá o 100 až 200% a v současnosti jich inspekce registruje 897.
Podle spotřebitelského výzkumu z roku 2016 má 65% tuzemských spotřebitelů pozitivní nebo neutrální postoj k nakupování potravin prostřednictvím internetu. Pouhých 7% respondentů uvedlo, že nakupuje většinu potravin online a 78% respondentů nakoupilo většinu potravin v kamenných prodejnách. 
Z uvedených údajů je patrné, že na trhu existuje významný potenciál po rozšíření online prodeje potravin a v blízké budoucnosti lze očekávat podobně dynamický vývoj, jako v segmentu spotřebního zboží.

Kontrolní nákupy odhalují nedostatky

Výsledky kontrol SZPI ukazují, že významná část provozovatelů internetových obchodů s potravinami má problémy s dodržováním právních předpisů. Přes 41% letošních kontrol internetového prodeje skončilo s hodnocením nevyhovující. Pochybení se může týkat potraviny samotné nebo jejího označení na internetu.
Mezi nejčastější pochybení patří absence povinných údajů o potravině v internetovém obchodě, uvádění nepovolených výživových a léčebných tvrzení na internetu nebo na výrobku a prodej doplňků stravy s nepovolenými látkami. K nejintenzívněji kontrolovaným komoditám dosud patřily doplňky stravy, lihoviny, víno, cukrářské výrobky, pokrmy a čaje.
Štítky:

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.
Pokračovat+

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela
Pokračovat+

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř
Pokračovat+