Přeskočit na hlavní obsah

Kontrola prodeje potravin přes internet se zvýší

Potraviny na síti stejně jako v obchodě

Tuzemský i evropský trh s potravinami prochází zásadní změnou, kterou představuje dynamický nástup prodeje přes internet. Přitom spotřebitel na internetu disponuje stejnou mírou ochrany, jako spotřebitel v kamenném obchodě. 
Právní ochrana se týká zejména bezpečnosti a jakosti nabízené potraviny a toho, aby spotřebitel měl před uzavřením koupě k dispozici veškeré informace o nabízeném zboží i o provozovateli internetového obchodu.

Online čeká rozvoj

Počet online prodejců potravin registrovaných u Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) meziročně stoupá o 100 až 200% a v současnosti jich inspekce registruje 897.
Podle spotřebitelského výzkumu z roku 2016 má 65% tuzemských spotřebitelů pozitivní nebo neutrální postoj k nakupování potravin prostřednictvím internetu. Pouhých 7% respondentů uvedlo, že nakupuje většinu potravin online a 78% respondentů nakoupilo většinu potravin v kamenných prodejnách. 
Z uvedených údajů je patrné, že na trhu existuje významný potenciál po rozšíření online prodeje potravin a v blízké budoucnosti lze očekávat podobně dynamický vývoj, jako v segmentu spotřebního zboží.

Kontrolní nákupy odhalují nedostatky

Výsledky kontrol SZPI ukazují, že významná část provozovatelů internetových obchodů s potravinami má problémy s dodržováním právních předpisů. Přes 41% letošních kontrol internetového prodeje skončilo s hodnocením nevyhovující. Pochybení se může týkat potraviny samotné nebo jejího označení na internetu.
Mezi nejčastější pochybení patří absence povinných údajů o potravině v internetovém obchodě, uvádění nepovolených výživových a léčebných tvrzení na internetu nebo na výrobku a prodej doplňků stravy s nepovolenými látkami. K nejintenzívněji kontrolovaným komoditám dosud patřily doplňky stravy, lihoviny, víno, cukrářské výrobky, pokrmy a čaje.
Štítky:

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho
Pokračovat+

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uvedené
Pokračovat+

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř
Pokračovat+