Přeskočit na hlavní obsah

Kontrola prodeje potravin přes internet se zvýší

Potraviny na síti stejně jako v obchodě

Tuzemský i evropský trh s potravinami prochází zásadní změnou, kterou představuje dynamický nástup prodeje přes internet. Přitom spotřebitel na internetu disponuje stejnou mírou ochrany, jako spotřebitel v kamenném obchodě. 
Právní ochrana se týká zejména bezpečnosti a jakosti nabízené potraviny a toho, aby spotřebitel měl před uzavřením koupě k dispozici veškeré informace o nabízeném zboží i o provozovateli internetového obchodu.

Online čeká rozvoj

Počet online prodejců potravin registrovaných u Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) meziročně stoupá o 100 až 200% a v současnosti jich inspekce registruje 897.
Podle spotřebitelského výzkumu z roku 2016 má 65% tuzemských spotřebitelů pozitivní nebo neutrální postoj k nakupování potravin prostřednictvím internetu. Pouhých 7% respondentů uvedlo, že nakupuje většinu potravin online a 78% respondentů nakoupilo většinu potravin v kamenných prodejnách. 
Z uvedených údajů je patrné, že na trhu existuje významný potenciál po rozšíření online prodeje potravin a v blízké budoucnosti lze očekávat podobně dynamický vývoj, jako v segmentu spotřebního zboží.

Kontrolní nákupy odhalují nedostatky

Výsledky kontrol SZPI ukazují, že významná část provozovatelů internetových obchodů s potravinami má problémy s dodržováním právních předpisů. Přes 41% letošních kontrol internetového prodeje skončilo s hodnocením nevyhovující. Pochybení se může týkat potraviny samotné nebo jejího označení na internetu.
Mezi nejčastější pochybení patří absence povinných údajů o potravině v internetovém obchodě, uvádění nepovolených výživových a léčebných tvrzení na internetu nebo na výrobku a prodej doplňků stravy s nepovolenými látkami. K nejintenzívněji kontrolovaným komoditám dosud patřily doplňky stravy, lihoviny, víno, cukrářské výrobky, pokrmy a čaje.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř