Wine of Czechia | Víno z Česka

Photo ©️ Baptiste Paquot OIV Valné shromáždění Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), jejímž členem je i Česko, zakončilo 45. světový kongres OIV, organizovaný ve dnech 14. až 18. října 2024 v jejím sídle ve francouzském Dijonu. Jubilejní stý kongres OIV přivítal 756 účastníků ze 40 zemí světa, na akci zaznělo 265 osobně představených vědeckých prezentací, 345 digitálních posterů a 125 tištěných posterů vystavených na místě. Na souběžném generálním zasedání OIV byla novou prezidentkou OIV zvolená Yvette van der Merwe, jihoafrická ekonomka a specialistka na nové informační technologie. V průběhu své téměř tři desetiletí trvající kariéry se věnuje jihoafrickému vinařství a nyní je výkonnou ředitelkou společnosti South African Wine Industry Information and Systems (SAWIS). V roce 2000 se stala členkou jihoafrické delegace v OIV, kde zastávala několik klíčových funkcí jako například předsednictví hospodářské a právní komise. Krátce před kongresem se generální ředitel OIV vyjádřil k ...

 © Austrian Wine / Robert Herbst Několik dní před začátkem letošní sklizně byla zveřejněná zpráva Rakouské vino 2023 nabízející komplexní pohled na rakouský vinařský průmysl i jeho zákazníky. Jaký je ve srovnání s českým? Vinice Současná plocha rakouských vinic je 44 tisic hektarů, z toho plocha plodných vinic je téměř 42 tisic hektarů, na nichž hospodařilo 10 012 producentů. 30 tisic hektarů, tedy 68,4 % osázené plochy je osázeno bílými jakostními odrůdami révy vinné. Rakousko proto říká, že je klasickou zemí bílých vín. Nejpěstovanější odrůdou je Veltlínské zelené s podílem 32,3 % osázených vinic. V Česku je 18 tisic hektarů vinic, z toho plodných je 17,7 tisic ha, o 60 % méně. Odrůdy moštové bílé tvoří 73 % a jejich plocha se zvyšuje, takže i Česko je klasickou zemí bílých vín. A Veltlínské zelené je s 1 487 hektary  jednička  i v Česku. Registrovaných pěstitelů je 13 263, absolutně i relativně mnohem víc, než rakouských. Sklizeň V Rakousku se sklidilo objemově 2 330 7...

Produkce Produkce všech domácích vinařství dosáhla vloni nejnižší úrovně posledních let, 697 tisíc hektolitrů vína. Ve srovnání s 1 102 tisíci hektolitry rekordního roku 2017 o víc než třetinu méně. Pokles výroby pokračuje po celou tuto dobu s výjimkou malého nevýznamného nárůstu v kovidovém roce 2021. Podíl tuzemských hroznů révy vinné s touto produkci však úplně nekoreluje. Zatímco v rekordním roce 2017 pocházelo z tuzemské sklizně 642 tisíc hektolitrů vína a ze zahraniční 460 tisíc hektolitrů s vzájemným poměrem 3:2, v roce 2023 bylo z domácích vinic 486 tisíc hektolitrů a ze zahraničních 211 tisíc hektolitrů s poměrem 7:3. Produkce z tuzemských vinic klesla o čtvrtinu, zatímco z dovozových o víc než polovinu. Vinice Připočteme-li k produkci vína i zanedbatelnou produkci moštů a ostatních výrobků jako jsou burčáky a podobně a přepočteme-li ji výlisností, dopočteme se nejen celkové roční sklizně z tuzemských vinic, ale také jejich hektarových výnosů. Plocha tuzemských plodných vinic ...

John Barker, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), která letos slaví sté výročí své existence, prezentoval v závěru dubna předběžné vinařské výsledky roku 2023. Česko je opět v první dvacítce konzumentů vína a opět jen díky chybě. Vinice Plocha všech světových vinic znovu klesla a od roku 2022 se snížila o 0,5 % na 7,2 milionu hektarů . Tento trend, pozorovaný již třetí rok po sobě, byl způsoben rušením vinic v hlavních vinařských oblastech na obou polokoulích. Produkce Extrémní klimatické podmínky a rozšířené houbové choroby vážně ovlivnily sklizeň mnoha vinic po celém světě, což vyústilo v historicky nejnižší globální produkci vína ve výši 237 milionů hektolitrů a tedy 10 % pokles oproti roku 2022, což je nejnižší produkce od roku 1961. Spotřeba Celková spotřeba vína v roce 2023 se odhaduje na 221 milionů hektolitrů , což znamená pokles o 2,6 % oproti již tak nízkým hodnotám roku 2022. Prudký nárůst výrobních a distribučních nákladů způsobený inflačními tla...

Podle aktuálních údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského za rok 2023 tvořila obhospodařovaná plocha vinic v ČR přibližně 17735 hektarů (ha) a celkem bylo registrováno 13 263 pěstitelů, o půl tisíce méně než vloni. Současně klesl zájem vinohradníků o výsadbu nových vinic a přetrvával zvyšující trend výsadeb PIWI odrůd, vhodných pro ekologické pěstování. Kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic ve výši 178,7 ha nebyla vyčerpána. O povolení požádalo 62 pěstitelů, kterým bylo vyhověno v plné výši, přidělená plocha pro novou výsadbu činila 31,5 ha. Nejrozšířenější odrůdy Celkem bylo vysázeno (v rámci povolení nové výsadby a obnovy vinic) 296 ha nových vinic, což je o 87 ha méně než v roce 2022. Mezi nejčastěji vysazované odrůdy révy vinné patřily z bílých odrůd Pálava (43 ha), Tramín červený (26 ha) a Ryzlink rýnský (26 ha); z modrých odrůd Merlot (14 ha). Z PIWI odrůd se nejvíce sázel Donauriesling (11 ha). Průměrné stáří nejvíce pěstovaných odrůd bylo 22...

Mezinárodní organizace pro révu a víno představila první odhady světové produkce vína v roce 2023. V Evropské unii se očekává nízký objem produkce. Itálie a Španělsko zaznamenávají výrazný pokles oproti roku 2022 v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, které vedly k plísním a suchu. Francie se v roce 2023 stane největším světovým producentem s objemem mírně nad svým pětiletým průměrem. První prognózy sklizně v USA naznačují, že objem produkce bude nejen vyšší než v roce 2022, ale také nad průměrem posledních let. Na jižní polokouli jsou očekávání objemu produkce vína výrazně nižší než v roce 2022. Austrálie, Argentina, Chile, Jihoafrická republika a Brazílie byly silně ovlivněné nepříznivými povětrnostními podmínkami. Výjimkou je Nový Zéland, což je jediná země s úrovní produkce v roce 2023 nad svým pětiletým průměrem. Na základě informací shromážděných o devětadvaceti zemích, které se v roce 2022 podílely na celosvětové produkci 94 %, se světová produkce vína bez šťáv a moštů ...

V Česku každoročně přibude okolo 500 hektarů obnovených vinic. Za posledních deset let se tak zmladila více než čtvrtina vinic a většina už je v produktivním věku. Přesto je výnos domácích vinic poloviční oproti německým. I proto domácí produkce vína uspokojí apetit jeho zdejších příznivců jen z jedné čtvrtiny. Podle analýzy dat Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) snesou výnosy tuzemských vinic srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, o dvě třetiny. Podle na začátku března zveřejněného výběrového šetření Svazu vinařů České republiky byla loňská sklizeň 5,9 tuny na hektar, ještě o tři čtvrtě tuny méně, než analýzou srovnávaný výnos v roce 2018. Opravdu je to tak zlé? Je. Dokonce ještě horší. Oblekovický Registr vinic eviduje téměř 16 000 pěstite...

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.

Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského tvořila v roce 2022 obhospodařovaná plocha tuzemských vinic přibližně 17 885 hektarů, přičemž produkční potenciál (součet osázené plochy, udělených povolení pro výsadbu a vyklučených vinic) byl na úrovni 18 495 ha. Ve srovnání s minulým rokem se zvýšila ploch vinic o 19 ha, což bylo ovlivněno zejména vyšší plochou výsadeb. Pro rok 2022 byla stanovena kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic ve výši 178,4 ha. Ve stanoveném termínu požádalo o povolení 131 pěstitelů na výměru 81,6 hektarů. V tomto roce nebyla kvóta naplněna, vyhověno bylo všem žadatelům. Okamžitě využitelná plocha pro výsadbu v roce 2022 byla přibližně 450 ha.  Pálava a Merlot Vloni bylo vysázeno 383,4 ha nových vinic, o 115,2 hektarů více než v roce 2021. Mezi nejčastěji vysazované odrůdy révy vinné v tomto roce patřily: Pálava (62,6 ha), Tramín červený (52,8 ha) a Veltlínské zelené (23,7 ha) z bílých odrůd. Z modrých odrůd je to Merlot (...

Přestože výroční zpráva Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského nebyla letos výjimečně vydaná už před začátkem prázdnin, ale bude zveřejněná až v říjnu, můžeme díky údajům registru vinic aktualizovat údaje o tuzemských vinicích roku 2021 již dnes. Ke konci roku 2021 bylo registrováno 17 865,8 hektarů révo vinnou osázených vinic, 13 998 jejich pěstitelů, o téměř 650 méně, než v předchozím roce, a 1 869 výrobců vína, méně, než v roce 2020 i 2019.  Více než dvě třetiny obhospodařované plochy vinic patřily odrůdám moštovým bílým, jejichž plocha se zvyšuje, necelá jedna třetina odrůdám moštovým modrým a zanedbatelný podíl necelé 0,5 % připadl na stolní a podnožové odrůdy a na šlechtitelský materiál. Produkční potenciál Česka byl 18 504,3 hektarů. Pokles zájmu Nejenže vloni klesl počet pěstitelů, klesl také jejich zájem o výsadbu nových vinic. Pro rok 2021 byla stanovena kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic ve výši 180,7 ha. Ve stanoveném termínu požádalo ...

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský právě vydal výroční zprávu za rok 2020, která obsahuje mimo jiné přehled registrovaných vinic tak, jak je eviduje jeho Registr vinic ve Znojmě-Oblekovicích. Osázená plocha vinic je podle údajů ÚKZÚZ v posledních letech kolísavá. Oproti roku 2019, kdy činila 18 189 hektarů, je nižší o 264 hektarů. V roce 2020 bylo vysázeno 296 hektarů nových vinic a současně bylo vyklučeno 172 hektarů starých vinic. Nová výsadba V roce 2020 byla stanovená kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu ve výši 181 hektarů a všem 174 žadatelům bylo plně vyhověno. Nejvíce vysazovanými odrůdami byly Pálava s 32 hektary, Ryzlink rýnský s 31 hektary a Veltlínské zelené s 21 hektary, následované Rulandským modrým s plochou 14 hektarů. Z PIWI odrůd se nejvíce s téměř 15 hektary sázel Hibernal. Na zkušební vinici ÚKZÚZ o velikosti 5 hektarů v k.ú. Znojmo na viniční trati Načeratický kopec se na ploše 33 tisíc metrů čtverečních probíhají pokusy registrace a odliš...

Na úterní tiskové konferenci Pau Roca, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno OIV, jejímž je členem i Česko, přednesl první čísla o produkci vína ročníku 2020. Plocha všech vinic je od roku 2017 stabilizovaná a činí 7,3 milionu hektarů. Této stabilizaci předcházel vrchol v letech 2002 a 2003 s rozlohou 7,8 milionu hektarů, od té doby plocha vinic klesá. Po mimořádně vysoké produkci roku 2018 a loňském propadu se očekává, že objem světové produkce vína bude podprůměrný a dosáhne 260 milionu hektolitrů vína. Celosvětová spotřeba vína o 7 milionů hektolitrů klesne na 234 miliony hektolitrů vína a tento pokles je analogický se situací během vypuknutí finanční krize v roce 2008. Mezinárodní obchod s vínem mírně poklesl na 105,8 milionů hektolitrů, ale měřeno hodnotou na 29,6 miliard Eur, tedy o téměř sedm procent méně ve srovnání s loňským rokem. Také Česko zasáhlo do žebříčku pro vinařský průmysl nejvýznamnějších zemí, nikoli však produkcí, ale konzumací. Celkovou spotřeb...

S plochou tuzemských vinic to jde s kopce, dozvěděli se příznivci domácí produkce ze zpráv tuzemských médií krátce před začátkem letošní sklizně. Lidovky , Česká televize a další informovaly o tiskové zprávě ÚKZÚZ ze dne 26.8.2020, podle které došlo dle údajů jeho registru vinic ve srovnání s loňským rokem ke snížení ploch vinic o 77 hektarů na celkovou plochu 18 111 hektarů . Spolu s tím ústav registroval celkem 16 490 pěstitelů , což je ve srovnání s předchozím obdobím o 848 méně . Bez zájmu médií zůstaly jen o málo starší údaje ze stejného zdroje zveřejněné 17.7.2020 ve Zprávě o činnosti ÚKZÚZ za rok 2019 , podle které " Osázená plocha vinic má v posledních letech vzrůstající tendenci. Oproti 31.12.2018 kdy činila 18 068 ha, je vyšší o 121 hektarů " a " K 31.12.2019 bylo v registru vinic vedeno 17 788 pěstitelů, což je o 175 více než v roce 2018 ." Každý rok je jiný Že k rozdílu registrovaných údajů a změně uvedených tendencí nedošlo během jediného měsíce je pa...

Jestliže na kole či pěšky projíždíte nebo procházíte moravské vinohrady a všímáte si, nejen co, ale i jak na nich roste, navštivte Ukázkovou vinici u boží muky ve Starovičkách . Najdete na ní révu vinnou vedenou sedmnácti rozdílnými způsoby, z nichž většina v Česku ani není známá. A aby byla pestrost dokonalá, každé vedení se odlišuje i odrůdou révy, která je na něm pěstovaná. Iniciátorem výsadby této ukázkové vinice pocházející z roku 2009 a od té doby i jejím udržovatelem je samotná Obec Starovičky. Cesta na vinici je jednoduchá, z centra obce od kostela pokračujte k dálnici po moravské vinné stezce André, za dálnicí se na rozcestí dejte doleva a po pár metrech jste u Božích muk i ukázkové vinice. Pokud budete chtít na vinici přijet znalostmi už vybavení, pak seznam a popis jednotlivých způsobů vedení najdete zde a seznam a popis vysazených odrůd stáhnete zde .

Titulek nemá reagovat na aktuální nouzovou situaci, přestože kvalifikované odhady věští pokles letošní evropské spotřeby vína na polovinu. O těchto trendech se dozvíme brzy, ale ještě ne dnes. Co bychom ovšem mohli vědět už dnes, že se tuzemská konzumace vína postupně zvyšuje. Nebo také ne 😏. Ale suroviny k jeho výrobě je málo v každém případě 😕. Domácí vinařský průmysl tak každý rok přichází ve velkoobchodních cenách asi o 5 miliard korun. Spotřeba a produkce Podle údajů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) vypili konzumenti v Česku v roce 2018 celkem 2,1 milionů litrů vína a stejné množství odhaduje OIV i pro rok 2019. To odpovídá údajům Ministerstva zemědělství a dle OIV tím obsazujeme 24. příčku na světě, o deset procent překonaní konzumenty ze Švédska a Rakouska . OIV z toho dovodila průměrnou domácí spotřebu vína na obyvatele 23,3 litru. Rakouská domácí spotřeba na obyvatele je podle OIV 29,4 litru a švédská 27,8 litru. Podle tuzemských údajů ale p...

Michal Tetur v radě Vinařského fondu minulý měsíc skončil, rozpočet Fondu letos znatelně stoupl. Zájem nominovat nového člena rady Fondu jako svrchovaného správce jeho rozpočtu byl značný. To je první možný závěr dovozený z třinácti ministru zemědělství doručených nominačních dopisů. Druhý možný je, že personální složení rady Fondu a vliv na jeho rozpočet vinaře nezajímá. Nominující organizace ani jejich nominace totiž nejsou pestré. Ex člena rady Michala Tetura , kterého minule navrhl Svaz vinařů spolu s Velkobílovickými vinaři, nominovali Velkobílovičtí vinaři opět. Ex členka Liana Hrabálková nominovala prostřednictvím spolku, kterému sama předsedá, Svazu vinařů a šesti dalších personálně propojených sdružení Lianu Hrabálkovou. Bořka Svobodu a Davida Šťastného nominovaly organizace, které vždy nominují se Svazem vinařů ve shodě. Karla Smetanu navrhla Vinařská asociace. Bez Michala Tetura dnes mají nominanti Svazu vinařů a Vinařské asociace v radě Fondu po čtyřec...

Spolků vinařského Česka, které mohou svá vína označovat jako víno originální certifikace , je třináct a pro produkci těchto vín si v součtu zvolili devatenáct odrůd révy vinné. Otázkou je, které a jestli jsou originální, marginální nebo pro tuzemské vinice typické. Celkem šest odrůd pro produkci vín si zvolily tři spolky, stejně jako si tři spolky vybrali čtyři odrůdy a další tři tři. Dva spolky mají dvě odrůdy a právě jednu odrůdu mají také dva. Celkem devětkrát je mezi třinácti spolky zastoupený Ryzlink rýnský , následovaný pětkrát Rulandským modrým . Ve třech spolcích je Ryzlink vlašský , Veltlínské zelené , Tramín červený a Frankovka , ve dvou Sylvánské zelené , Rulandské šedé a André a jen v jednom jsou Sauvignon , Pálava , Chardonnay , Muškát moravský , Neuburské , Müller Thurgau , Svatovavřinecké , Modrý Portugal a Zweigeltrebe . Připomeňme, že ve vinicích jsou nejvíce zastoupené z bílých Veltlínské zelené a Müller Thurgau a z modrých  ...

Co se na vinicích neurodí, to se do lahví nedostane. Jak se proměňuje odrůdová skladba tuzemských vinic, tak se mění i to, co se do lahví v příštích letech dostane a co v nich najdete méně. A čeho najdete méně dnes, když včera toho bylo dost. O statistikách tuzemského vinohradnictví stále platí, že bílých odrůd je vysázeno dvojnásobek modrých. Bílé odrůdy Mezi bílými odrůdami se od roku 2010 na prvních čtyřech příčkách výsadby nic nemění, nejvíce je vysázené Veltlínské zelené a následují Müller Thurgau , Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský . Z nich je na větší ploše osázený pouze Ryzlink rýnský, ostatní tři odrůdy si plochou výsadby pohoršily. Přesto se na celkové ploše bílých odrůd podílí tato čtveřice polovinou, více než pět a půl tisíci hektary. Ta druhá polovina patří několika tradičním odrůdám, ale významně roste zastoupení novějších odrůd, zapsaných do státní odrůdové knihy v letech ne tak dávných. Na pátou příčku poskočilo Rulandské šedé , které bylo před deseti let...