Přeskočit na hlavní obsah

Rakouské vinařství v roce 2023

© Austrian Wine / Robert Herbst

 © Austrian Wine / Robert Herbst


Několik dní před začátkem letošní sklizně byla zveřejněná zpráva Rakouské vino 2023 nabízející komplexní pohled na rakouský vinařský průmysl i jeho zákazníky. Jaký je ve srovnání s českým?

Vinice

Současná plocha rakouských vinic je 44 tisic hektarů, z toho plocha plodných vinic je téměř 42 tisic hektarů, na nichž hospodařilo 10 012 producentů. 30 tisic hektarů, tedy 68,4 % osázené plochy je osázeno bílými jakostními odrůdami révy vinné. Rakousko proto říká, že je klasickou zemí bílých vín. Nejpěstovanější odrůdou je Veltlínské zelené s podílem 32,3 % osázených vinic.

V Česku je 18 tisic hektarů vinic, z toho plodných je 17,7 tisic ha, o 60 % méně. Odrůdy moštové bílé tvoří 73 % a jejich plocha se zvyšuje, takže i Česko je klasickou zemí bílých vín. A Veltlínské zelené je s 1 487 hektary jednička i v Česku. Registrovaných pěstitelů je 13 263, absolutně i relativně mnohem víc, než rakouských.

Sklizeň

V Rakousku se sklidilo objemově 2 330 713 hektolitrů, po přepočtu koeficientem OIV celkem 307 654 tun. Hektarový výnos je 7,2 tuny na hektar.

V Česku se sklidilo 76 976 tun hroznů a hektarový výnos je 4,7 tuny na hektar, o 35 % nižší než rakouský.

Produkce vína

Rakouští vinaři vyrobili 3 049 tisíc hektolitrů vína, z toho 96 % z rakouských hroznů.

Čeští producenti vyrobili 697 tisíc hektolitrů vína, z toho 70 % z českých hroznů.

Export

V roce 2023 Rakousko vyvezlo 653 tisíc hektolitrů rakouského vína v hodnotě 248,2 milionu eur. Průměrná cena za litr vzrostla na historické maximum 3,80 Euro za litr.

Český export vína dosáhl objemu 59 tisíc hektolitrů. Na tomto čísle se podílí i reexport zahraničních vín.

Konzumace

Spotřeba vína zůstává v Rakousku i v roce 2023 na stabilní úrovni 2,4 milionu hektolitrů. Převážná část se zkonzumuje v restauracích a vinárnách, jen trochu méně doma a malou část vypijí turisté, jejich podíl se mírně zvýšil z 4 % na 5 %.

V přepočtu na obyvatele je to 26,3 litru na osobu a rok. Pro srovnání, spotřeba piva je 104,1 litru na osobu. Podle Rakušanů spíše nízká spotřeba vína není překvapením, neboť subjektivně vnímají pokles již řadu let. Zajímavé jsou důvody: větší zdravotní povědomí, změny v chování spotřebitelů - tradiční sklenka vína k jídlu vymírá, stárnutí společnosti - starší lidé pijí méně, a přistěhovalectví lidí, kteří z náboženských důvodů alkohol nepijí.

Konzumace vína v Česku v absolutním měřítku mírně klesla z 1,8 milionu hektolitrů na 1,7 milionu hektolitrů. Přepočteno na osobu a rok to znamená pokles z 17,1 litrů na 16,5 litrů. Pivo se po mírném poklesu vrátilo k 143 litrům na osobu a rok.

Rozdíl v konzumaci je zřejmý. Oč méně se v Česku než v Rakousku vypije vína, o to více se vypije piva. A víno? Rakouské vinice vyprodukují dostatek vína pro domácí spotřebu i pro export, zatímco české vinohrady pokryjí tuzemskou spotřebu z pouhých 28 %. Snaha o vyšší výnos v Česku není a zájem o rozšíření vinic je mizivý, z letošní nabízené kvóty 179 hektarů využilo 72 pěstitelů pětinovou plochu 32 hektaru.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Úpadek VOC proti stabilnímu DAC

Nejmladší VOC Velkopavlovicko na nule, nejstarší VOC Znojmo také, a to přesto že v uplynulých letech produkovalo až 250 hektolitrů VOC vína. Na nule jsou i VOC Blatnice a VOC Kraví Hora a tradičně i VOC Mělník a VOC Přítlucká hora. Celkem VOC spolky zatřídily v roce 2025 pouhých 108 hektolitrů vína, méně než třetinu produkce předcházejících let. ... zatímco Rakousko V Rakousku v roce 2025 vyrobili vinaři 36 131 hektolitrů DAC vín. Jen nejmladšího a dlouho DAC klasifikaci odmítajícího Wachau DAC bylo téměř tolik jako nejstaršího a největšího Weinviertel DAC. Podíl VOC vín na celkové domácí produkci klesl z 0,77 % na letošních 0,17 %, podíl rakouských DAC vín na celkové rakouské výrobě se z 14,8 % změnil jen mírně na 14,3 %. A připomeňme, že rozloha 44 tisíc hektarů rakouských vinic je sice vyšší, ale řádově obdobná jako 17 tisíc hektarů vinic tuzemských.   VOC MJ 2023 2024 2025 DAC 2023 2024 2025 VOC Znojmo ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...