Přeskočit na hlavní obsah

Rakouské vinařství v roce 2023

© Austrian Wine / Robert Herbst

 © Austrian Wine / Robert Herbst


Několik dní před začátkem letošní sklizně byla zveřejněná zpráva Rakouské vino 2023 nabízející komplexní pohled na rakouský vinařský průmysl i jeho zákazníky. Jaký je ve srovnání s českým?

Vinice

Současná plocha rakouských vinic je 44 tisic hektarů, z toho plocha plodných vinic je téměř 42 tisic hektarů, na nichž hospodařilo 10 012 producentů. 30 tisic hektarů, tedy 68,4 % osázené plochy je osázeno bílými jakostními odrůdami révy vinné. Rakousko proto říká, že je klasickou zemí bílých vín. Nejpěstovanější odrůdou je Veltlínské zelené s podílem 32,3 % osázených vinic.

V Česku je 18 tisic hektarů vinic, z toho plodných je 17,7 tisic ha, o 60 % méně. Odrůdy moštové bílé tvoří 73 % a jejich plocha se zvyšuje, takže i Česko je klasickou zemí bílých vín. A Veltlínské zelené je s 1 487 hektary jednička i v Česku. Registrovaných pěstitelů je 13 263, absolutně i relativně mnohem víc, než rakouských.

Sklizeň

V Rakousku se sklidilo objemově 2 330 713 hektolitrů, po přepočtu koeficientem OIV celkem 307 654 tun. Hektarový výnos je 7,2 tuny na hektar.

V Česku se sklidilo 76 976 tun hroznů a hektarový výnos je 4,7 tuny na hektar, o 35 % nižší než rakouský.

Produkce vína

Rakouští vinaři vyrobili 3 049 tisíc hektolitrů vína, z toho 96 % z rakouských hroznů.

Čeští producenti vyrobili 697 tisíc hektolitrů vína, z toho 70 % z českých hroznů.

Export

V roce 2023 Rakousko vyvezlo 653 tisíc hektolitrů rakouského vína v hodnotě 248,2 milionu eur. Průměrná cena za litr vzrostla na historické maximum 3,80 Euro za litr.

Český export vína dosáhl objemu 59 tisíc hektolitrů. Na tomto čísle se podílí i reexport zahraničních vín.

Konzumace

Spotřeba vína zůstává v Rakousku i v roce 2023 na stabilní úrovni 2,4 milionu hektolitrů. Převážná část se zkonzumuje v restauracích a vinárnách, jen trochu méně doma a malou část vypijí turisté, jejich podíl se mírně zvýšil z 4 % na 5 %.

V přepočtu na obyvatele je to 26,3 litru na osobu a rok. Pro srovnání, spotřeba piva je 104,1 litru na osobu. Podle Rakušanů spíše nízká spotřeba vína není překvapením, neboť subjektivně vnímají pokles již řadu let. Zajímavé jsou důvody: větší zdravotní povědomí, změny v chování spotřebitelů - tradiční sklenka vína k jídlu vymírá, stárnutí společnosti - starší lidé pijí méně, a přistěhovalectví lidí, kteří z náboženských důvodů alkohol nepijí.

Konzumace vína v Česku v absolutním měřítku mírně klesla z 1,8 milionu hektolitrů na 1,7 milionu hektolitrů. Přepočteno na osobu a rok to znamená pokles z 17,1 litrů na 16,5 litrů. Pivo se po mírném poklesu vrátilo k 143 litrům na osobu a rok.

Rozdíl v konzumaci je zřejmý. Oč méně se v Česku než v Rakousku vypije vína, o to více se vypije piva. A víno? Rakouské vinice vyprodukují dostatek vína pro domácí spotřebu i pro export, zatímco české vinohrady pokryjí tuzemskou spotřebu z pouhých 28 %. Snaha o vyšší výnos v Česku není a zájem o rozšíření vinic je mizivý, z letošní nabízené kvóty 179 hektarů využilo 72 pěstitelů pětinovou plochu 32 hektaru.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Vinařské podpory v roce 2024

V loňském roce zaplatil Vinařský fond žadatelům o podpory, kteří úspěšně prošli procesem podání žádosti, jejího schválení i nezbytným vyúčtováním, 20 milionů korun. Těm, kteří o podporu nežádali a žádné vyúčtování neposlali, zaplatil na podporách bez žádosti nazývaných propagace, marketing nebo kampaň 57 milionů, téměř trojnásobek. A vytvořil ztrátu 3 miliony korun. Úspěšnost získání podpory na žádost není vysoká. V roce 2023 Fond o ní požádalo 786 osob, Fond 542 vyhověl a rozhodl jim vyplatit 40 milionů korun. Ti se však v loňském roce, kdy doručili zákonem požadovaná vyúčtování, dočkali výplaty jen uvedených 20 milionů, poloviny. Jenže Fond ve svém finančním plánu na rok 2024 neplánoval na podpory slíbených 40 milionů, ale jen 22 milionů.  To je však ustálená praxe. Například v na sliby rekordním roce 2019 rozhodl uhradit 712 žadatelům o podpory 67 milionů korun, na následující rok si naplánoval vyplatit jim pouze 19 milionů, a ve skutečnosti jim zaplatil jen 17 milionů. Slibem n...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...