Přeskočit na hlavní obsah

Rakouské vinařství v roce 2023

© Austrian Wine / Robert Herbst

 © Austrian Wine / Robert Herbst


Několik dní před začátkem letošní sklizně byla zveřejněná zpráva Rakouské vino 2023 nabízející komplexní pohled na rakouský vinařský průmysl i jeho zákazníky. Jaký je ve srovnání s českým?

Vinice

Současná plocha rakouských vinic je 44 tisic hektarů, z toho plocha plodných vinic je téměř 42 tisic hektarů, na nichž hospodařilo 10 012 producentů. 30 tisic hektarů, tedy 68,4 % osázené plochy je osázeno bílými jakostními odrůdami révy vinné. Rakousko proto říká, že je klasickou zemí bílých vín. Nejpěstovanější odrůdou je Veltlínské zelené s podílem 32,3 % osázených vinic.

V Česku je 18 tisic hektarů vinic, z toho plodných je 17,7 tisic ha, o 60 % méně. Odrůdy moštové bílé tvoří 73 % a jejich plocha se zvyšuje, takže i Česko je klasickou zemí bílých vín. A Veltlínské zelené je s 1 487 hektary jednička i v Česku. Registrovaných pěstitelů je 13 263, absolutně i relativně mnohem víc, než rakouských.

Sklizeň

V Rakousku se sklidilo objemově 2 330 713 hektolitrů, po přepočtu koeficientem OIV celkem 307 654 tun. Hektarový výnos je 7,2 tuny na hektar.

V Česku se sklidilo 76 976 tun hroznů a hektarový výnos je 4,7 tuny na hektar, o 35 % nižší než rakouský.

Produkce vína

Rakouští vinaři vyrobili 3 049 tisíc hektolitrů vína, z toho 96 % z rakouských hroznů.

Čeští producenti vyrobili 697 tisíc hektolitrů vína, z toho 70 % z českých hroznů.

Export

V roce 2023 Rakousko vyvezlo 653 tisíc hektolitrů rakouského vína v hodnotě 248,2 milionu eur. Průměrná cena za litr vzrostla na historické maximum 3,80 Euro za litr.

Český export vína dosáhl objemu 59 tisíc hektolitrů. Na tomto čísle se podílí i reexport zahraničních vín.

Konzumace

Spotřeba vína zůstává v Rakousku i v roce 2023 na stabilní úrovni 2,4 milionu hektolitrů. Převážná část se zkonzumuje v restauracích a vinárnách, jen trochu méně doma a malou část vypijí turisté, jejich podíl se mírně zvýšil z 4 % na 5 %.

V přepočtu na obyvatele je to 26,3 litru na osobu a rok. Pro srovnání, spotřeba piva je 104,1 litru na osobu. Podle Rakušanů spíše nízká spotřeba vína není překvapením, neboť subjektivně vnímají pokles již řadu let. Zajímavé jsou důvody: větší zdravotní povědomí, změny v chování spotřebitelů - tradiční sklenka vína k jídlu vymírá, stárnutí společnosti - starší lidé pijí méně, a přistěhovalectví lidí, kteří z náboženských důvodů alkohol nepijí.

Konzumace vína v Česku v absolutním měřítku mírně klesla z 1,8 milionu hektolitrů na 1,7 milionu hektolitrů. Přepočteno na osobu a rok to znamená pokles z 17,1 litrů na 16,5 litrů. Pivo se po mírném poklesu vrátilo k 143 litrům na osobu a rok.

Rozdíl v konzumaci je zřejmý. Oč méně se v Česku než v Rakousku vypije vína, o to více se vypije piva. A víno? Rakouské vinice vyprodukují dostatek vína pro domácí spotřebu i pro export, zatímco české vinohrady pokryjí tuzemskou spotřebu z pouhých 28 %. Snaha o vyšší výnos v Česku není a zájem o rozšíření vinic je mizivý, z letošní nabízené kvóty 179 hektarů využilo 72 pěstitelů pětinovou plochu 32 hektaru.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...