Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Vinařství

OIV má novou prezidentku

Photo ©️ Baptiste Paquot OIV Valné shromáždění Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), jejímž členem je i Česko, zakončilo 45. světový kongres OIV, organizovaný ve dnech 14. až 18. října 2024 v jejím sídle ve francouzském Dijonu. Jubilejní stý kongres OIV přivítal 756 účastníků ze 40 zemí světa, na akci zaznělo 265 osobně představených vědeckých prezentací, 345 digitálních posterů a 125 tištěných posterů vystavených na místě. Na souběžném generálním zasedání OIV byla novou prezidentkou OIV zvolená Yvette van der Merwe, jihoafrická ekonomka a specialistka na nové informační technologie. V průběhu své téměř tři desetiletí trvající kariéry se věnuje jihoafrickému vinařství a nyní je výkonnou ředitelkou společnosti South African Wine Industry Information and Systems (SAWIS). V roce 2000 se stala členkou jihoafrické delegace v OIV, kde zastávala několik klíčových funkcí jako například předsednictví hospodářské a právní komise. Krátce před kongresem se generální ředitel OIV vyjádřil k ...

České vinařství v roce 2023

Produkce Produkce všech domácích vinařství dosáhla vloni nejnižší úrovně posledních let, 697 tisíc hektolitrů vína. Ve srovnání s 1 102 tisíci hektolitry rekordního roku 2017 o víc než třetinu méně. Pokles výroby pokračuje po celou tuto dobu s výjimkou malého nevýznamného nárůstu v kovidovém roce 2021. Podíl tuzemských hroznů révy vinné s touto produkci však úplně nekoreluje. Zatímco v rekordním roce 2017 pocházelo z tuzemské sklizně 642 tisíc hektolitrů vína a ze zahraniční 460 tisíc hektolitrů s vzájemným poměrem 3:2, v roce 2023 bylo z domácích vinic 486 tisíc hektolitrů a ze zahraničních 211 tisíc hektolitrů s poměrem 7:3. Produkce z tuzemských vinic klesla o čtvrtinu, zatímco z dovozových o víc než polovinu. Vinice Připočteme-li k produkci vína i zanedbatelnou produkci moštů a ostatních výrobků jako jsou burčáky a podobně a přepočteme-li ji výlisností, dopočteme se nejen celkové roční sklizně z tuzemských vinic, ale také jejich hektarových výnosů. Plocha tuzemských plodných vinic ...

Vinařský ročník 2023 globálně

John Barker, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), která letos slaví sté výročí své existence, prezentoval v závěru dubna předběžné vinařské výsledky roku 2023. Česko je opět v první dvacítce konzumentů vína a opět jen díky chybě. Vinice Plocha všech světových vinic znovu klesla a od roku 2022 se snížila o 0,5 % na 7,2 milionu hektarů . Tento trend, pozorovaný již třetí rok po sobě, byl způsoben rušením vinic v hlavních vinařských oblastech na obou polokoulích. Produkce Extrémní klimatické podmínky a rozšířené houbové choroby vážně ovlivnily sklizeň mnoha vinic po celém světě, což vyústilo v historicky nejnižší globální produkci vína ve výši 237 milionů hektolitrů a tedy 10 % pokles oproti roku 2022, což je nejnižší produkce od roku 1961. Spotřeba Celková spotřeba vína v roce 2023 se odhaduje na 221 milionů hektolitrů , což znamená pokles o 2,6 % oproti již tak nízkým hodnotám roku 2022. Prudký nárůst výrobních a distribučních nákladů způsobený inflačními tla...

Produkce VOC vín v letech 2021 a 2022

Změny ve struktuře, obsahu i zdrojích Situační a výhledové zprávy v oboru Víno Ministerstva zemědělství způsobily, že v posledních čtenáři nenaleznou údaje o produkci VOC vín v roce 2021. Nyní už je ale bilance produkce těchto vín, jejichž vzorem měl být italský systém DOC, francouzský AOC či AOP a další, byť srovnání není vůbec přiléhavé , kompletní. Aktuálních patnáct povolených VOC oblastí v roce 2022 vyprodukovalo 2,83 tisíce hektolitrů VOC vína, o třetinu méně, než v předchozím roce. Podíl produkce VOC vín na celkové domácí produkci 528 tis. hl tak klesl na nepovšimnutelných 0,54 % . Tři oblasti žádné VOC víno nevyrobily, Mělník, Hustopečsko a Přítlucká hora. O rok dříve bylo vín VOC 4,1 tisíce hektolitrů a v roce 2020 3,9 tis. hl. Zatříděné víno MJ 2021 2022 VOC Znojmo l 249 794 141 001 VOC Mikulovsko l 37...

Zdá se, že světová produkce vína v roce 2023 bude nejmenší za posledních 60 let

Mezinárodní organizace pro révu a víno představila první odhady světové produkce vína v roce 2023. V Evropské unii se očekává nízký objem produkce. Itálie a Španělsko zaznamenávají výrazný pokles oproti roku 2022 v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, které vedly k plísním a suchu. Francie se v roce 2023 stane největším světovým producentem s objemem mírně nad svým pětiletým průměrem. První prognózy sklizně v USA naznačují, že objem produkce bude nejen vyšší než v roce 2022, ale také nad průměrem posledních let. Na jižní polokouli jsou očekávání objemu produkce vína výrazně nižší než v roce 2022. Austrálie, Argentina, Chile, Jihoafrická republika a Brazílie byly silně ovlivněné nepříznivými povětrnostními podmínkami. Výjimkou je Nový Zéland, což je jediná země s úrovní produkce v roce 2023 nad svým pětiletým průměrem. Na základě informací shromážděných o devětadvaceti zemích, které se v roce 2022 podílely na celosvětové produkci 94 %, se světová produkce vína bez šťáv a moštů ...

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria ...

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.

Nejvýnosnější rok Bohemia Sektu

Kdo zalistoval loňským žebříčkem největších producentů vína ví, že absolutní jedničkou je Bohemia Sekt z německého koncernu Henkell International . Ani souhrnná produkce pěti následujících vinařství jeho produkci nepřekoná. Ještě před šesti sedmi lety byla na špici jiná konstelace, ta už se ale dnes zdá být historií . Před několika dny zveřejněné výsledky hospodaření za rok 2021 však dávají důvod nahlédnout na produkci Bohemia Sektu v širší perspektivě. Loňské tržby vinařství byly rekordní a těsně atakovaly hranici 1,8 miliardy korun. Ve srovnání s 1,2 miliardy korun roku 2012 jsou o 50 % vyšší, ale desetiletý růst nebyl kontinuální, poklesy v jednotkách procent zaznamenala společnost v letech 2016 a 2019. Zato počet lahví dodaných do tržní sítě se zvyšoval stále, z 24 milionů v roce 2012 narostl na současných o třetinu vyšších 32 milionů. Bez lihovin Co tyto lahve obsahovaly? Pomiňme lihoviny, jejichž roční prodané množství kolem 17 tisíc hektolitrů vedlo staroplzeneckého producenta...

Vinařský ročník 2020 globálně

Na úterní tiskové konferenci Pau Roca, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno OIV, jejímž je členem i Česko, přednesl první čísla o produkci vína ročníku 2020. Plocha všech vinic je od roku 2017 stabilizovaná a činí 7,3 milionu hektarů. Této stabilizaci předcházel vrchol v letech 2002 a 2003 s rozlohou 7,8 milionu hektarů, od té doby plocha vinic klesá. Po mimořádně vysoké produkci roku 2018 a loňském propadu se očekává, že objem světové produkce vína bude podprůměrný a dosáhne 260 milionu hektolitrů vína. Celosvětová spotřeba vína o 7 milionů hektolitrů klesne na 234 miliony hektolitrů vína a tento pokles je analogický se situací během vypuknutí finanční krize v roce 2008. Mezinárodní obchod s vínem mírně poklesl na 105,8 milionů hektolitrů, ale měřeno hodnotou na 29,6 miliard Eur, tedy o téměř sedm procent méně ve srovnání s loňským rokem. Také Česko zasáhlo do žebříčku pro vinařský průmysl nejvýznamnějších zemí, nikoli však produkcí, ale konzumací. Celkovou spotřeb...

Není vinice jako vinice

S plochou tuzemských vinic to jde s kopce, dozvěděli se příznivci domácí produkce ze zpráv tuzemských médií krátce před začátkem letošní sklizně. Lidovky , Česká televize a další informovaly o tiskové zprávě ÚKZÚZ ze dne 26.8.2020, podle které došlo dle údajů jeho registru vinic ve srovnání s loňským rokem ke snížení ploch vinic o 77 hektarů na celkovou plochu 18 111 hektarů . Spolu s tím ústav registroval celkem 16 490 pěstitelů , což je ve srovnání s předchozím obdobím o 848 méně . Bez zájmu médií zůstaly jen o málo starší údaje ze stejného zdroje zveřejněné 17.7.2020 ve Zprávě o činnosti ÚKZÚZ za rok 2019 , podle které " Osázená plocha vinic má v posledních letech vzrůstající tendenci. Oproti 31.12.2018 kdy činila 18 068 ha, je vyšší o 121 hektarů " a " K 31.12.2019 bylo v registru vinic vedeno 17 788 pěstitelů, což je o 175 více než v roce 2018 ." Každý rok je jiný Že k rozdílu registrovaných údajů a změně uvedených tendencí nedošlo během jediného měsíce je pa...

V Česku se vínu nedařilo a nedaří

Titulek nemá reagovat na aktuální nouzovou situaci, přestože kvalifikované odhady věští pokles letošní evropské spotřeby vína na polovinu. O těchto trendech se dozvíme brzy, ale ještě ne dnes. Co bychom ovšem mohli vědět už dnes, že se tuzemská konzumace vína postupně zvyšuje. Nebo také ne 😏. Ale suroviny k jeho výrobě je málo v každém případě 😕. Domácí vinařský průmysl tak každý rok přichází ve velkoobchodních cenách asi o 5 miliard korun. Spotřeba a produkce Podle údajů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) vypili konzumenti v Česku v roce 2018 celkem 2,1 milionů litrů vína a stejné množství odhaduje OIV i pro rok 2019. To odpovídá údajům Ministerstva zemědělství a dle OIV tím obsazujeme 24. příčku na světě, o deset procent překonaní konzumenty ze Švédska a Rakouska . OIV z toho dovodila průměrnou domácí spotřebu vína na obyvatele 23,3 litru. Rakouská domácí spotřeba na obyvatele je podle OIV 29,4 litru a švédská 27,8 litru. Podle tuzemských údajů ale p...

Nominace do Vinařského fondu ovládl strach nebo nezájem

Michal Tetur v radě Vinařského fondu minulý měsíc skončil, rozpočet Fondu letos znatelně stoupl. Zájem nominovat nového člena rady Fondu jako svrchovaného správce jeho rozpočtu byl značný. To je první možný závěr dovozený z třinácti ministru zemědělství doručených nominačních dopisů. Druhý možný je, že personální složení rady Fondu a vliv na jeho rozpočet vinaře nezajímá. Nominující organizace ani jejich nominace totiž nejsou pestré. Ex člena rady Michala Tetura , kterého minule navrhl Svaz vinařů spolu s Velkobílovickými vinaři, nominovali Velkobílovičtí vinaři opět. Ex členka Liana Hrabálková nominovala prostřednictvím spolku, kterému sama předsedá, Svazu vinařů a šesti dalších personálně propojených sdružení Lianu Hrabálkovou. Bořka Svobodu a Davida Šťastného nominovaly organizace, které vždy nominují se Svazem vinařů ve shodě. Karla Smetanu navrhla Vinařská asociace. Bez Michala Tetura dnes mají nominanti Svazu vinařů a Vinařské asociace v radě Fondu po čtyřec...

13 spolků s víny originální certifikace se dělí o 19 odrůd

Spolků vinařského Česka, které mohou svá vína označovat jako víno originální certifikace , je třináct a pro produkci těchto vín si v součtu zvolili devatenáct odrůd révy vinné. Otázkou je, které a jestli jsou originální, marginální nebo pro tuzemské vinice typické. Celkem šest odrůd pro produkci vín si zvolily tři spolky, stejně jako si tři spolky vybrali čtyři odrůdy a další tři tři. Dva spolky mají dvě odrůdy a právě jednu odrůdu mají také dva. Celkem devětkrát je mezi třinácti spolky zastoupený Ryzlink rýnský , následovaný pětkrát Rulandským modrým . Ve třech spolcích je Ryzlink vlašský , Veltlínské zelené , Tramín červený a Frankovka , ve dvou Sylvánské zelené , Rulandské šedé a André a jen v jednom jsou Sauvignon , Pálava , Chardonnay , Muškát moravský , Neuburské , Müller Thurgau , Svatovavřinecké , Modrý Portugal a Zweigeltrebe . Připomeňme, že ve vinicích jsou nejvíce zastoupené z bílých Veltlínské zelené a Müller Thurgau a z modrých  ...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...