Přeskočit na hlavní obsah

Není vinice jako vinice


S plochou tuzemských vinic to jde s kopce, dozvěděli se příznivci domácí produkce ze zpráv tuzemských médií krátce před začátkem letošní sklizně. Lidovky, Česká televize a další informovaly o tiskové zprávě ÚKZÚZ ze dne 26.8.2020, podle které došlo dle údajů jeho registru vinic ve srovnání s loňským rokem ke snížení ploch vinic o 77 hektarů na celkovou plochu 18 111 hektarů. Spolu s tím ústav registroval celkem 16 490 pěstitelů, což je ve srovnání s předchozím obdobím o 848 méně.
Bez zájmu médií zůstaly jen o málo starší údaje ze stejného zdroje zveřejněné 17.7.2020 ve Zprávě o činnosti ÚKZÚZ za rok 2019, podle které "Osázená plocha vinic má v posledních letech vzrůstající tendenci. Oproti 31.12.2018 kdy činila 18 068 ha, je vyšší o 121 hektarů" a "K 31.12.2019 bylo v registru vinic vedeno 17 788 pěstitelů, což je o 175 více než v roce 2018."

Každý rok je jiný

Že k rozdílu registrovaných údajů a změně uvedených tendencí nedošlo během jediného měsíce je patrné z titulku první citované tiskové zprávy "Ohlédnutí za vinohradnickým rokem 2019/2020." Ten skončil 31.7.2020 a údaje v něm uvedené jsou proto o něco více než půl roku čerstvější, než údaje v komplexní zprávě o činnosti ústavu, věnující se jeho pohledem celému domácímu zemědělskému průmyslu.

Ani s tímto vědomím se však nemusí příznivci tuzemského vína hned obávat potencionální ztráty jednoho milionu lahví odpovídajícího 1 078 tunám révy vinné, kterou by bylo z uvedených chybějících 77 hektarů v maximální možné míře sklidit.

Z čeho není víno

Proč? Registr vinic spolu s vinicemi s moštovými odrůdami registruje také vinice se stolními, podnožovými, šlechtitelskými a pokusnými odrůdami, jejichž úroda neslouží k produkci vína. Jejich plocha se sice v průběhu let také mění, ale nyní se pohybuje mezi 50 a 60 hektary.

Ještě významnější je, že eviduje také vinice s moštovými odrůdami do tří let od výsadby, jejichž plody, pokud vůbec jsou, k výrobě vína také nelze využít. V roce 2018 byla rozloha těchto tříletých vinic bezmála jeden a půl tisíce hektarů a spolu s plochou vyklučených vinic určených pro opětovnou výsadbu dávají komplexní pohled na každoroční potenciál tuzemských vinic. Bez znalosti těchto údajů nelze z v srpnu oznámeného poklesu osázené plochy odvodit pokles tuzemské produkce, která může klidně i vzrůst.

Z čeho může být víno

A to nehovoříme o vlivu počasí, stáří vinic nebo vhodné odrůdové skladby. Správná kombinace může při stejné rozloze vinohradů přinést, pokud se vzdálíme produktivitě rumunských a přiblížíme produktivitě německých vinic, více než dvojnásobné zvýšení tuzemské úrody jako suroviny pro výrobu domácího vína a odhadovaného nárůstu výnosů domácích producentů o 5 miliard korun.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.