Přeskočit na hlavní obsah

Není vinice jako vinice


S plochou tuzemských vinic to jde s kopce, dozvěděli se příznivci domácí produkce ze zpráv tuzemských médií krátce před začátkem letošní sklizně. Lidovky, Česká televize a další informovaly o tiskové zprávě ÚKZÚZ ze dne 26.8.2020, podle které došlo dle údajů jeho registru vinic ve srovnání s loňským rokem ke snížení ploch vinic o 77 hektarů na celkovou plochu 18 111 hektarů. Spolu s tím ústav registroval celkem 16 490 pěstitelů, což je ve srovnání s předchozím obdobím o 848 méně.
Bez zájmu médií zůstaly jen o málo starší údaje ze stejného zdroje zveřejněné 17.7.2020 ve Zprávě o činnosti ÚKZÚZ za rok 2019, podle které "Osázená plocha vinic má v posledních letech vzrůstající tendenci. Oproti 31.12.2018 kdy činila 18 068 ha, je vyšší o 121 hektarů" a "K 31.12.2019 bylo v registru vinic vedeno 17 788 pěstitelů, což je o 175 více než v roce 2018."

Každý rok je jiný

Že k rozdílu registrovaných údajů a změně uvedených tendencí nedošlo během jediného měsíce je patrné z titulku první citované tiskové zprávy "Ohlédnutí za vinohradnickým rokem 2019/2020." Ten skončil 31.7.2020 a údaje v něm uvedené jsou proto o něco více než půl roku čerstvější, než údaje v komplexní zprávě o činnosti ústavu, věnující se jeho pohledem celému domácímu zemědělskému průmyslu.

Ani s tímto vědomím se však nemusí příznivci tuzemského vína hned obávat potencionální ztráty jednoho milionu lahví odpovídajícího 1 078 tunám révy vinné, kterou by bylo z uvedených chybějících 77 hektarů v maximální možné míře sklidit.

Z čeho není víno

Proč? Registr vinic spolu s vinicemi s moštovými odrůdami registruje také vinice se stolními, podnožovými, šlechtitelskými a pokusnými odrůdami, jejichž úroda neslouží k produkci vína. Jejich plocha se sice v průběhu let také mění, ale nyní se pohybuje mezi 50 a 60 hektary.

Ještě významnější je, že eviduje také vinice s moštovými odrůdami do tří let od výsadby, jejichž plody, pokud vůbec jsou, k výrobě vína také nelze využít. V roce 2018 byla rozloha těchto tříletých vinic bezmála jeden a půl tisíce hektarů a spolu s plochou vyklučených vinic určených pro opětovnou výsadbu dávají komplexní pohled na každoroční potenciál tuzemských vinic. Bez znalosti těchto údajů nelze z v srpnu oznámeného poklesu osázené plochy odvodit pokles tuzemské produkce, která může klidně i vzrůst.

Z čeho může být víno

A to nehovoříme o vlivu počasí, stáří vinic nebo vhodné odrůdové skladby. Správná kombinace může při stejné rozloze vinohradů přinést, pokud se vzdálíme produktivitě rumunských a přiblížíme produktivitě německých vinic, více než dvojnásobné zvýšení tuzemské úrody jako suroviny pro výrobu domácího vína a odhadovaného nárůstu výnosů domácích producentů o 5 miliard korun.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř