S plochou tuzemských vinic to jde s kopce, dozvěděli se příznivci domácí produkce ze zpráv tuzemských médií krátce před začátkem letošní sklizně. Lidovky, Česká televize a další informovaly o tiskové zprávě ÚKZÚZ ze dne 26.8.2020, podle které došlo dle údajů jeho registru vinic ve srovnání s loňským rokem ke snížení ploch vinic o 77 hektarů na celkovou plochu 18 111 hektarů. Spolu s tím ústav registroval celkem 16 490 pěstitelů, což je ve srovnání s předchozím obdobím o 848 méně.
Bez zájmu médií zůstaly jen o málo starší údaje ze stejného zdroje zveřejněné 17.7.2020 ve Zprávě o činnosti ÚKZÚZ za rok 2019, podle které "Osázená plocha vinic má v posledních letech vzrůstající tendenci. Oproti 31.12.2018 kdy činila 18 068 ha, je vyšší o 121 hektarů" a "K 31.12.2019 bylo v registru vinic vedeno 17 788 pěstitelů, což je o 175 více než v roce 2018."
Každý rok je jiný
Že k rozdílu registrovaných údajů a změně uvedených tendencí nedošlo během jediného měsíce je patrné z titulku první citované tiskové zprávy "Ohlédnutí za vinohradnickým rokem 2019/2020." Ten skončil 31.7.2020 a údaje v něm uvedené jsou proto o něco více než půl roku čerstvější, než údaje v komplexní zprávě o činnosti ústavu, věnující se jeho pohledem celému domácímu zemědělskému průmyslu.
Ani s tímto vědomím se však nemusí příznivci tuzemského vína hned obávat potencionální ztráty jednoho milionu lahví odpovídajícího 1 078 tunám révy vinné, kterou by bylo z uvedených chybějících 77 hektarů v maximální možné míře sklidit.
Z čeho není víno
Proč? Registr vinic spolu s vinicemi s moštovými odrůdami registruje také vinice se stolními, podnožovými, šlechtitelskými a pokusnými odrůdami, jejichž úroda neslouží k produkci vína. Jejich plocha se sice v průběhu let také mění, ale nyní se pohybuje mezi 50 a 60 hektary.
Ještě významnější je, že eviduje také vinice s moštovými odrůdami do tří let od výsadby, jejichž plody, pokud vůbec jsou, k výrobě vína také nelze využít. V roce 2018 byla rozloha těchto tříletých vinic bezmála jeden a půl tisíce hektarů a spolu s plochou vyklučených vinic určených pro opětovnou výsadbu dávají komplexní pohled na každoroční potenciál tuzemských vinic. Bez znalosti těchto údajů nelze z v srpnu oznámeného poklesu osázené plochy odvodit pokles tuzemské produkce, která může klidně i vzrůst.
Z čeho může být víno
A to nehovoříme o vlivu počasí, stáří vinic nebo vhodné odrůdové skladby. Správná kombinace může při stejné rozloze vinohradů přinést, pokud se vzdálíme produktivitě rumunských a přiblížíme produktivitě německých vinic, více než dvojnásobné zvýšení tuzemské úrody jako suroviny pro výrobu domácího vína a odhadovaného nárůstu výnosů domácích producentů o 5 miliard korun.