Přeskočit na hlavní obsah

Není vinice jako vinice


S plochou tuzemských vinic to jde s kopce, dozvěděli se příznivci domácí produkce ze zpráv tuzemských médií krátce před začátkem letošní sklizně. Lidovky, Česká televize a další informovaly o tiskové zprávě ÚKZÚZ ze dne 26.8.2020, podle které došlo dle údajů jeho registru vinic ve srovnání s loňským rokem ke snížení ploch vinic o 77 hektarů na celkovou plochu 18 111 hektarů. Spolu s tím ústav registroval celkem 16 490 pěstitelů, což je ve srovnání s předchozím obdobím o 848 méně.
Bez zájmu médií zůstaly jen o málo starší údaje ze stejného zdroje zveřejněné 17.7.2020 ve Zprávě o činnosti ÚKZÚZ za rok 2019, podle které "Osázená plocha vinic má v posledních letech vzrůstající tendenci. Oproti 31.12.2018 kdy činila 18 068 ha, je vyšší o 121 hektarů" a "K 31.12.2019 bylo v registru vinic vedeno 17 788 pěstitelů, což je o 175 více než v roce 2018."

Každý rok je jiný

Že k rozdílu registrovaných údajů a změně uvedených tendencí nedošlo během jediného měsíce je patrné z titulku první citované tiskové zprávy "Ohlédnutí za vinohradnickým rokem 2019/2020." Ten skončil 31.7.2020 a údaje v něm uvedené jsou proto o něco více než půl roku čerstvější, než údaje v komplexní zprávě o činnosti ústavu, věnující se jeho pohledem celému domácímu zemědělskému průmyslu.

Ani s tímto vědomím se však nemusí příznivci tuzemského vína hned obávat potencionální ztráty jednoho milionu lahví odpovídajícího 1 078 tunám révy vinné, kterou by bylo z uvedených chybějících 77 hektarů v maximální možné míře sklidit.

Z čeho není víno

Proč? Registr vinic spolu s vinicemi s moštovými odrůdami registruje také vinice se stolními, podnožovými, šlechtitelskými a pokusnými odrůdami, jejichž úroda neslouží k produkci vína. Jejich plocha se sice v průběhu let také mění, ale nyní se pohybuje mezi 50 a 60 hektary.

Ještě významnější je, že eviduje také vinice s moštovými odrůdami do tří let od výsadby, jejichž plody, pokud vůbec jsou, k výrobě vína také nelze využít. V roce 2018 byla rozloha těchto tříletých vinic bezmála jeden a půl tisíce hektarů a spolu s plochou vyklučených vinic určených pro opětovnou výsadbu dávají komplexní pohled na každoroční potenciál tuzemských vinic. Bez znalosti těchto údajů nelze z v srpnu oznámeného poklesu osázené plochy odvodit pokles tuzemské produkce, která může klidně i vzrůst.

Z čeho může být víno

A to nehovoříme o vlivu počasí, stáří vinic nebo vhodné odrůdové skladby. Správná kombinace může při stejné rozloze vinohradů přinést, pokud se vzdálíme produktivitě rumunských a přiblížíme produktivitě německých vinic, více než dvojnásobné zvýšení tuzemské úrody jako suroviny pro výrobu domácího vína a odhadovaného nárůstu výnosů domácích producentů o 5 miliard korun.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř