Přeskočit na hlavní obsah

Není vinice jako vinice


S plochou tuzemských vinic to jde s kopce, dozvěděli se příznivci domácí produkce ze zpráv tuzemských médií krátce před začátkem letošní sklizně. Lidovky, Česká televize a další informovaly o tiskové zprávě ÚKZÚZ ze dne 26.8.2020, podle které došlo dle údajů jeho registru vinic ve srovnání s loňským rokem ke snížení ploch vinic o 77 hektarů na celkovou plochu 18 111 hektarů. Spolu s tím ústav registroval celkem 16 490 pěstitelů, což je ve srovnání s předchozím obdobím o 848 méně.
Bez zájmu médií zůstaly jen o málo starší údaje ze stejného zdroje zveřejněné 17.7.2020 ve Zprávě o činnosti ÚKZÚZ za rok 2019, podle které "Osázená plocha vinic má v posledních letech vzrůstající tendenci. Oproti 31.12.2018 kdy činila 18 068 ha, je vyšší o 121 hektarů" a "K 31.12.2019 bylo v registru vinic vedeno 17 788 pěstitelů, což je o 175 více než v roce 2018."

Každý rok je jiný

Že k rozdílu registrovaných údajů a změně uvedených tendencí nedošlo během jediného měsíce je patrné z titulku první citované tiskové zprávy "Ohlédnutí za vinohradnickým rokem 2019/2020." Ten skončil 31.7.2020 a údaje v něm uvedené jsou proto o něco více než půl roku čerstvější, než údaje v komplexní zprávě o činnosti ústavu, věnující se jeho pohledem celému domácímu zemědělskému průmyslu.

Ani s tímto vědomím se však nemusí příznivci tuzemského vína hned obávat potencionální ztráty jednoho milionu lahví odpovídajícího 1 078 tunám révy vinné, kterou by bylo z uvedených chybějících 77 hektarů v maximální možné míře sklidit.

Z čeho není víno

Proč? Registr vinic spolu s vinicemi s moštovými odrůdami registruje také vinice se stolními, podnožovými, šlechtitelskými a pokusnými odrůdami, jejichž úroda neslouží k produkci vína. Jejich plocha se sice v průběhu let také mění, ale nyní se pohybuje mezi 50 a 60 hektary.

Ještě významnější je, že eviduje také vinice s moštovými odrůdami do tří let od výsadby, jejichž plody, pokud vůbec jsou, k výrobě vína také nelze využít. V roce 2018 byla rozloha těchto tříletých vinic bezmála jeden a půl tisíce hektarů a spolu s plochou vyklučených vinic určených pro opětovnou výsadbu dávají komplexní pohled na každoroční potenciál tuzemských vinic. Bez znalosti těchto údajů nelze z v srpnu oznámeného poklesu osázené plochy odvodit pokles tuzemské produkce, která může klidně i vzrůst.

Z čeho může být víno

A to nehovoříme o vlivu počasí, stáří vinic nebo vhodné odrůdové skladby. Správná kombinace může při stejné rozloze vinohradů přinést, pokud se vzdálíme produktivitě rumunských a přiblížíme produktivitě německých vinic, více než dvojnásobné zvýšení tuzemské úrody jako suroviny pro výrobu domácího vína a odhadovaného nárůstu výnosů domácích producentů o 5 miliard korun.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.