Přeskočit na hlavní obsah

Z mnoha vinařských milionů z letošních desítek přislíbených sejde


Tak jako nedávno rozdělil Filmový fond 64 milionů korun, přislíbil z peněz daňových poplatníků, vinařů a pěstitelů poskytnout nevratné podpory na podporu vinařského marketingu a turistiky i Vinařský fond. Celkem v podzimním kole žádostí o 22 milionů přislíbil proplatit 14 milionů korun.

Nejvyšší nevratnou přislíbenou podporu nad celkových 300 tisíc korun získaly chystané projekty:
  • Svazu vinařů České republiky 1 790 tisíc korun (1 milion korun a 140 tisíc na vydávání Vinařského obzoru, 500 tisíc na pořádání soutěže Vinařství roku a 150 tisíc na prezentaci ČR v mezinárodní instituci PIWI - Internacional),
  • Asociace sommelierů ČR 680 tisíc korun (250 a 130 tisíc na pořádání sommelierských soutěží Bohemia Sekt Trophée Professional a Talent, 150 tisíc na školení a semináře o anonymním srovnání tuzemských vín s víny celého světa, 100 tisíc na školení Sommelier Moravy a 50 tisíc na cyklus školení Certifikát sommeliera) a
  • Národního vinařského centra, servisní organizace Svazu vinařů, 460 tisíc korun (150 tisíc na národní soutěž Salon vín a 200 tisíc na degustační expozici Salon vín, 60 tisíc na mezinárodní soutěž vín Grand Prix Vinex a 50 tisíc na cyklus školení Úvod do degustace vína a Degustace vína - věda i umění).
Stejní žadatelé v letošním jarním kole žádostí dostali ještě z celkových 39 milionů příslíbeno:
  • Svaz vinařů České republiky 740 tisíc korun (na propagaci Národní soutěže vín Salon vín - podoblastní soutěže, na vydávání Vinařského věštníku a na pořádání mezinárodní soutěže a konference Oenoforum) a
  • Asociace sommelierů ČR 200 tisíc korun (na školení, semináře a soutěž Sommelier Moravy a na školení, semináře anonymního srovnání tuzemských vín s víny celého světa).
Národní vinařské centrum do jarního kola žádný projekt neposlalo. 

Tradičních 500 tisíc korun získali organizátoři vinobraní ve Znojmě, Mikulově a Uherském Hradišti a několik statitisíc a desetitisíc pak mnoho dalších, většina z nich se však letos nekonala. Vědomí zrušení mnoha přihlášených projektů a tím i povinnosti proplatit orgánizátorům přislíbené podpory stálo za dubnovým rozhodnutím Vinařského fondu umožnit odklad povinných odvodů vinařů a pěstitelů a uhradit je mimořádně nikoli ve stanovených termínech, ale kdykoli do konce roku 2020.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J