Přeskočit na hlavní obsah

Z mnoha vinařských milionů z letošních desítek přislíbených sejde


Tak jako nedávno rozdělil Filmový fond 64 milionů korun, přislíbil z peněz daňových poplatníků, vinařů a pěstitelů poskytnout nevratné podpory na podporu vinařského marketingu a turistiky i Vinařský fond. Celkem v podzimním kole žádostí o 22 milionů přislíbil proplatit 14 milionů korun.

Nejvyšší nevratnou přislíbenou podporu nad celkových 300 tisíc korun získaly chystané projekty:
  • Svazu vinařů České republiky 1 790 tisíc korun (1 milion korun a 140 tisíc na vydávání Vinařského obzoru, 500 tisíc na pořádání soutěže Vinařství roku a 150 tisíc na prezentaci ČR v mezinárodní instituci PIWI - Internacional),
  • Asociace sommelierů ČR 680 tisíc korun (250 a 130 tisíc na pořádání sommelierských soutěží Bohemia Sekt Trophée Professional a Talent, 150 tisíc na školení a semináře o anonymním srovnání tuzemských vín s víny celého světa, 100 tisíc na školení Sommelier Moravy a 50 tisíc na cyklus školení Certifikát sommeliera) a
  • Národního vinařského centra, servisní organizace Svazu vinařů, 460 tisíc korun (150 tisíc na národní soutěž Salon vín a 200 tisíc na degustační expozici Salon vín, 60 tisíc na mezinárodní soutěž vín Grand Prix Vinex a 50 tisíc na cyklus školení Úvod do degustace vína a Degustace vína - věda i umění).
Stejní žadatelé v letošním jarním kole žádostí dostali ještě z celkových 39 milionů příslíbeno:
  • Svaz vinařů České republiky 740 tisíc korun (na propagaci Národní soutěže vín Salon vín - podoblastní soutěže, na vydávání Vinařského věštníku a na pořádání mezinárodní soutěže a konference Oenoforum) a
  • Asociace sommelierů ČR 200 tisíc korun (na školení, semináře a soutěž Sommelier Moravy a na školení, semináře anonymního srovnání tuzemských vín s víny celého světa).
Národní vinařské centrum do jarního kola žádný projekt neposlalo. 

Tradičních 500 tisíc korun získali organizátoři vinobraní ve Znojmě, Mikulově a Uherském Hradišti a několik statitisíc a desetitisíc pak mnoho dalších, většina z nich se však letos nekonala. Vědomí zrušení mnoha přihlášených projektů a tím i povinnosti proplatit orgánizátorům přislíbené podpory stálo za dubnovým rozhodnutím Vinařského fondu umožnit odklad povinných odvodů vinařů a pěstitelů a uhradit je mimořádně nikoli ve stanovených termínech, ale kdykoli do konce roku 2020.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř