Výroční zprávu jedné jediné instituce Poslanecká sněmovna opravdu nemá ráda. Výroční zprávě České televize jsou poslanci schopní věnovat se za velké pozornosti médií i dva dny, zájem věnují výročním zprávám Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře, Státního fondu rozvoje bydlení nebo Státního fondu dopravní infrastruktury. Projednání a posouzení výroční zprávy Vinařského fondu se ale Poslanecká sněmovna důsledně vyhýbá. Od roku 2004, kdy si poslanci tuto kontrolní funkci zákonem vyhradili, na plénu sněmovny ještě nebyla žádná. Několik posledních let jí pouze vezme na vědomí pár poslanců přítomných na jednání zemědělského výboru. Jinak to nebude ani letos 23. září, kdy se dostala na pořad jednání těsně před odjezdem zemědělského výboru na letiště, odkud je vezmou proletět se nad lesy zasaženými kůrovcem.
Příjmy fondu
Příjmy fondu za rok 2019 jsou za odvody za víno 32 milionů korun (písm. a), za odvody za vinice 5 milionů (písm. b), finanční podpora státu 39 milionů (písm. c), dotace z rozpočtu krajů 7 a půl milionu (písm. e), za prodej produktů 320 tisíc (písm. i), úroky 820 tisíc (písm. j) a penále 78 tisíc (písm. k), v součtu 84 a půl milionu korun.
Fond mezi příjmy uvádí i "příjmy z pořádaných akcí," které mu však zákon neumožňuje, jejich vykázáním ale získá o to vyšší ze státního rozpočtu hrazenou podporu státu. Díky tomuto nezákonnému triku fond zvýšil své loňské příjmy o 1 a půl milionu z pořádaných akcí a o 2 miliony ze státního rozpočtu.
Výdaje fondu
Také legální výdaje fondu jsou přehledné. Provozní náklady 7 milionů korun, podpora marketingu vína téměř 7 milionů (písm. a), informování veřejnosti o vinohradnictví a vinařství skoro 6 milionů (písm. b) a podporování vinařské turistiky 9 a půl milionu (písm. c), celkem 29 milionů korun.
K výdajům fond řadí i 35 milionů za "komunikační kampaň" a 20 milionů za "propagace na základě smluv," takové výdaje ale výše zmíněný stručný odstavec 1 § 36 zákona neumožňuje a fond se je ve výroční zprávě odkazem na nějaké zákonné ustanovení ani tak nepokouší prezentovat. Paradoxně jsou tyto nelegální výdaje téměř dvojnásobné, než jeho legální výdaje, a dvojnásob paradoxní je, že jsou dominantně spojené s ochrannou známkou, která fondu ani nepatří.
Kontrola fondu
Za kontrolu hospodaření fondu odpovídá jeho dozorčí rada, z jejichž sedmi členů čtyři jsou poslanci, z toho dva jsou členy zemědělského výboru. Při schvalování výroční zprávy si uvedených milionových rozporů nevšimli a dá se předpokládat, že na ně před odjezdem na letiště neupozorní ani svých šestnáct kolegů v zemědělském výboru. Pozoruhodné, je že výroční zpráva Vinařského fondu neschází ostatním 182 poslancům, kteří by se měli její kontrolou spolu s kolegy ze zemědělského výboru zabývat na plénu celé sněmovny především.
Účtenka
Jen proto, že prvních deset let Vinařský fond své výroční zprávy Poslanecké sněmovně vůbec nepředával a nikomu ani nechyběly, že posledních pár let je jejich "projednání a posouzení" bezzubé a že pokud se na něco z vinařského průmyslu poslanci soustředí, je to jen v Poslanecké sněmovně uskladněné Parlamentní víno, mohl součet Vinařským fondem nelegálně utracených peněz překročit v roce 2019 hranici 700 milionů korun. Z největší části se na něj prostřednictvím příspěvku státu, který dosáhl za dobu činnosti fondu 500 milionů, složili daňoví poplatníci. Zbývajících 200 nelegálně utracených milionů zaplatil z jedné třetiny Jihomoravský kraj financovaný daňovými poplatníky rovněž a ze dvou třetin vinaři a pěstitelé, kteří musí fondu platit odvody právě z vůle Parlamentu.