Přeskočit na hlavní obsah

Zpráva, kterou poslanci nečtou


Výroční zprávu jedné jediné instituce Poslanecká sněmovna opravdu nemá ráda. Výroční zprávě České televize jsou poslanci schopní věnovat se za velké pozornosti médií i dva dny, zájem věnují výročním zprávám Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře, Státního fondu rozvoje bydlení nebo Státního fondu dopravní infrastruktury. Projednání a posouzení výroční zprávy Vinařského fondu se ale Poslanecká sněmovna důsledně vyhýbá. Od roku 2004, kdy si poslanci tuto kontrolní funkci zákonem vyhradili, na plénu sněmovny ještě nebyla žádná. Několik posledních let jí pouze vezme na vědomí pár poslanců přítomných na jednání zemědělského výboru. Jinak to nebude ani letos 23. září, kdy se dostala na pořad jednání těsně před odjezdem zemědělského výboru na letiště, odkud je vezmou proletět se nad lesy zasaženými kůrovcem.

Do té doby si můžeme spolu se čtenáři prolétnout výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2019 my. K ověření jeho hospodaření stačí nalistovat jen její stránku 29 a spolu s jedním údajem ze stránky 27 je porovnat s odst. 1 § 35 zákona o vinařství a vinohradnictví, který stanovuje příjmy fondu, a s odst. 1 § 36 téhož zákona, podle nějž může tyto příjmy fond použít jen k výdajům na provozní náklady a na podpory marketingu vína, informování veřejnosti o vinohradnictví a vinařství a na podpory vinařské turistiky.

Příjmy fondu

Příjmy fondu za rok 2019 jsou za odvody za víno 32 milionů korun (písm. a), za odvody za vinice 5 milionů (písm. b), finanční podpora státu 39 milionů (písm. c), dotace z rozpočtu krajů 7 a půl milionu (písm. e), za prodej produktů 320 tisíc (písm. i), úroky 820 tisíc (písm. j) a penále 78 tisíc (písm. k), v součtu 84 a půl milionu korun.

Fond mezi příjmy uvádí i "příjmy z pořádaných akcí," které mu však zákon neumožňuje, jejich vykázáním ale získá o to vyšší ze státního rozpočtu hrazenou podporu státu. Díky tomuto nezákonnému triku fond zvýšil své loňské příjmy o 1 a půl milionu z pořádaných akcí a o 2 miliony ze státního rozpočtu.

Výdaje fondu

Také legální výdaje fondu jsou přehledné. Provozní náklady 7 milionů korun, podpora marketingu vína téměř 7 milionů (písm. a), informování veřejnosti o vinohradnictví a vinařství skoro 6 milionů (písm. b) a podporování vinařské turistiky 9 a půl milionu (písm. c), celkem 29 milionů korun.

K výdajům fond řadí i 35 milionů za "komunikační kampaň" a 20 milionů za "propagace na základě smluv," takové výdaje ale výše zmíněný stručný odstavec 1 § 36 zákona neumožňuje a fond se je ve výroční zprávě odkazem na nějaké zákonné ustanovení ani tak nepokouší prezentovat. Paradoxně jsou tyto nelegální výdaje téměř dvojnásobné, než jeho legální výdaje, a dvojnásob paradoxní je, že jsou dominantně spojené s ochrannou známkou, která fondu ani nepatří.

Kontrola fondu

Za kontrolu hospodaření fondu odpovídá jeho dozorčí rada, z jejichž sedmi členů čtyři jsou poslanci, z toho dva jsou členy zemědělského výboru. Při schvalování výroční zprávy si uvedených milionových rozporů nevšimli a dá se předpokládat, že na ně před odjezdem na letiště neupozorní ani svých šestnáct kolegů v zemědělském výboru. Pozoruhodné, je že výroční zpráva Vinařského fondu neschází ostatním 182 poslancům, kteří by se měli její kontrolou spolu s kolegy ze zemědělského výboru zabývat na plénu celé sněmovny především.

Účtenka

Jen proto, že prvních deset let Vinařský fond své výroční zprávy Poslanecké sněmovně vůbec nepředával a nikomu ani nechyběly, že posledních pár let je jejich "projednání a posouzení" bezzubé a že pokud se na něco z vinařského průmyslu poslanci soustředí, je to jen v Poslanecké sněmovně uskladněné Parlamentní víno, mohl součet Vinařským fondem nelegálně utracených peněz překročit v roce 2019 hranici 700 milionů korun. Z největší části se na něj prostřednictvím příspěvku státu, který dosáhl za dobu činnosti fondu 500 milionů, složili daňoví poplatníci. Zbývajících 200 nelegálně utracených milionů zaplatil z jedné třetiny Jihomoravský kraj financovaný daňovými poplatníky rovněž a ze dvou třetin vinaři a pěstitelé, kteří musí fondu platit odvody právě z vůle Parlamentu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Necháme si ujít jedinečné vinařské označení DCC?

Začátkem letošního roku byla zahájená debata a spuštěná anketa o novém dobrovolném označení tuzemských vín odpovídajícím populárnímu označení rakouských a dnes i maďarských a slovenských vín. Totiž Districtus Cechiae Controllatus, DCC , po vzoru Districtus Austriae Controllatus, DAC, Districtus Hungaricus Controllatus, DHC , a Districtus Slovakia Controllatus, D.S.C . Příkladem takového označení by bylo víno s etiketou Mikulovská DCC Goldhamer 2019 Ryzlink vlašský Pozdní sběr , které ve srovnání s označením Wachau DAC Dürnstein 2019 Riesling , Alsace AOC Vallée Noble 2019 Gewurztraminer Vendanges tardives nebo Debrői Hárslevelű DHC Aldebrő 2018 Superior nejenže skvěle obstojí, ale zejména zákazníkům podá zcela identickou informaci, jako nám blízká zahraniční vína. Zatím ne Reakce na podnět ministru zemědělství  jednoduše doplnit v osmém odstavci § 7 vinařské prováděcí vyhlášky možnost " uvést na etiketě označení Districtus Cechiae Controllatus nebo DCC, pokud jde o víno s chr