Přeskočit na hlavní obsah

Zpráva, kterou poslanci nečtou


Výroční zprávu jedné jediné instituce Poslanecká sněmovna opravdu nemá ráda. Výroční zprávě České televize jsou poslanci schopní věnovat se za velké pozornosti médií i dva dny, zájem věnují výročním zprávám Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře, Státního fondu rozvoje bydlení nebo Státního fondu dopravní infrastruktury. Projednání a posouzení výroční zprávy Vinařského fondu se ale Poslanecká sněmovna důsledně vyhýbá. Od roku 2004, kdy si poslanci tuto kontrolní funkci zákonem vyhradili, na plénu sněmovny ještě nebyla žádná. Několik posledních let jí pouze vezme na vědomí pár poslanců přítomných na jednání zemědělského výboru. Jinak to nebude ani letos 23. září, kdy se dostala na pořad jednání těsně před odjezdem zemědělského výboru na letiště, odkud je vezmou proletět se nad lesy zasaženými kůrovcem.

Do té doby si můžeme spolu se čtenáři prolétnout výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2019 my. K ověření jeho hospodaření stačí nalistovat jen její stránku 29 a spolu s jedním údajem ze stránky 27 je porovnat s odst. 1 § 35 zákona o vinařství a vinohradnictví, který stanovuje příjmy fondu, a s odst. 1 § 36 téhož zákona, podle nějž může tyto příjmy fond použít jen k výdajům na provozní náklady a na podpory marketingu vína, informování veřejnosti o vinohradnictví a vinařství a na podpory vinařské turistiky.

Příjmy fondu

Příjmy fondu za rok 2019 jsou za odvody za víno 32 milionů korun (písm. a), za odvody za vinice 5 milionů (písm. b), finanční podpora státu 39 milionů (písm. c), dotace z rozpočtu krajů 7 a půl milionu (písm. e), za prodej produktů 320 tisíc (písm. i), úroky 820 tisíc (písm. j) a penále 78 tisíc (písm. k), v součtu 84 a půl milionu korun.

Fond mezi příjmy uvádí i "příjmy z pořádaných akcí," které mu však zákon neumožňuje, jejich vykázáním ale získá o to vyšší ze státního rozpočtu hrazenou podporu státu. Díky tomuto nezákonnému triku fond zvýšil své loňské příjmy o 1 a půl milionu z pořádaných akcí a o 2 miliony ze státního rozpočtu.

Výdaje fondu

Také legální výdaje fondu jsou přehledné. Provozní náklady 7 milionů korun, podpora marketingu vína téměř 7 milionů (písm. a), informování veřejnosti o vinohradnictví a vinařství skoro 6 milionů (písm. b) a podporování vinařské turistiky 9 a půl milionu (písm. c), celkem 29 milionů korun.

K výdajům fond řadí i 35 milionů za "komunikační kampaň" a 20 milionů za "propagace na základě smluv," takové výdaje ale výše zmíněný stručný odstavec 1 § 36 zákona neumožňuje a fond se je ve výroční zprávě odkazem na nějaké zákonné ustanovení ani tak nepokouší prezentovat. Paradoxně jsou tyto nelegální výdaje téměř dvojnásobné, než jeho legální výdaje, a dvojnásob paradoxní je, že jsou dominantně spojené s ochrannou známkou, která fondu ani nepatří.

Kontrola fondu

Za kontrolu hospodaření fondu odpovídá jeho dozorčí rada, z jejichž sedmi členů čtyři jsou poslanci, z toho dva jsou členy zemědělského výboru. Při schvalování výroční zprávy si uvedených milionových rozporů nevšimli a dá se předpokládat, že na ně před odjezdem na letiště neupozorní ani svých šestnáct kolegů v zemědělském výboru. Pozoruhodné, je že výroční zpráva Vinařského fondu neschází ostatním 182 poslancům, kteří by se měli její kontrolou spolu s kolegy ze zemědělského výboru zabývat na plénu celé sněmovny především.

Účtenka

Jen proto, že prvních deset let Vinařský fond své výroční zprávy Poslanecké sněmovně vůbec nepředával a nikomu ani nechyběly, že posledních pár let je jejich "projednání a posouzení" bezzubé a že pokud se na něco z vinařského průmyslu poslanci soustředí, je to jen v Poslanecké sněmovně uskladněné Parlamentní víno, mohl součet Vinařským fondem nelegálně utracených peněz překročit v roce 2019 hranici 700 milionů korun. Z největší části se na něj prostřednictvím příspěvku státu, který dosáhl za dobu činnosti fondu 500 milionů, složili daňoví poplatníci. Zbývajících 200 nelegálně utracených milionů zaplatil z jedné třetiny Jihomoravský kraj financovaný daňovými poplatníky rovněž a ze dvou třetin vinaři a pěstitelé, kteří musí fondu platit odvody právě z vůle Parlamentu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výživové hodnoty na etiketách vín zatím stále ještě dobrovolně

Jaká je energetická hodnota vína Až dodneška je uvádění výživových hodnot dobrovolné, ale od 13. prosince je pro většinu výrobců povinné uvádět sedm údajů, a to energetickou hodnotu, tuky a z nich nasycené mastné kyseliny, sacharidy a z nich cukry, bílkoviny a sůl . Základních sedm povinných údajů mohou producenti dobrovolně doplnit o mononenasycené mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny, polyalkoholy, škrob, vlákninu, vitaminy a minerální látky .  Pro vína tato povinnost neplatí a uvádění výživových hodnot zatím zůstává dobrovolné, stejně jako je ještě dobrovolné do čtvrtečního schválení novely vinařského zákona senátem a jejího následného podpisu prezidentem značení vín jednotným logotypem . Protože ale výjimka platí pro nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2 % obj., nelkoholická vína uváděná do oběhu po 13. prosinci už všechny povinné výživové hodnoty mít musí.