Přeskočit na hlavní obsah

Do Poslanecké sněmovny míří výroční zpráva, víno a lobby


Pražské Malá Strana i Hradčany jsou porozumění alkoholu zaslíbené. Nejen kvůli sice nyní poloprázdným vinárnám a mezinárodně proslulým barům i hospodám. Nejen díky šlechtě, zemanům a zaměstnancům střídajících se kabinetů a trvalých úřadů a jejich holdování alkoholu. Nejen díky výmluvně pojmenovaným Vinohradům a též za řekou se prostírajícím vinohradům v Modřanech a Troji nebo blízkým dnes skromným vinicím na Hradčanech. Zkrátka genius loci zdejších rozlehlých paláců a úzkých uliček a jimi skrývaný život jinak nedá a mnoho z toho, co se zde událo, děje a uděje, by bez alkoholu nebylo.

Parlament a víno

Že alkoholu, vínu a vinařství rozumí, připomínají současným dočasným obyvatelům původních paláců rodin Thunovských, Smiřických a Šternberských, dnes Poslanecké sněmovny, rozliční lobbisté včetně těch z vinařského průmyslu. Ale možná to byla jen náhoda, že v hlavě jejího předsedy vzklíčila myšlenka zasetá jeho maďarským přítelem. Objíždět světové parlamenty s vínem z toho svého, protože „moravští a čeští vinaři se mají čím pochlubit a parlament by to měl ocenit.“ První loňské české Parlamentní víno prý dovezl předsedům parlamentů rakouského, srbského a lucemburského. Takže zatím jen pár lahví.

Jak ocenit víno

Ukázalo se ovšem, že parlament své víno tak úplně ocenit nedokáže. Vybral si proto z vín už nedávno primárně oceněných stříbrnou nebo zlatou medailí v Salonu vín - Národní soutěži vín ČR. Ale vlastně ne, ani z nich si sám nevybral. Jako vloni vše ponechal na valtickém vinařském centru, které z přihlášených vín zorganizovalo druhý ročníku sekundární soutěže o titul Parlamentní víno 2020. Vítězná vína sedmi kategorií získávají právo nosit tento titul v letošním roce i později.

Kdo to organizuje

Organizátorem primární soutěže Salon vín je Svaz vinařů České republiky a jeho servisní organizace Národní vinařské centrum. V její správní radě zasedají ředitel parlamentem založeného Vinařského fondu a člen jeho rady, který z jím spravovaných veřejných prostředků pravidelně přispívá Svazu vinařů i Národnímu vinařskému centru na Salon vín a jejich další akce. Jak sám Svaz vinařů tvrdí, jeho cílem je práce na stále se vyvíjejícím legislativním procesu vinařského zákona a jeho prováděcích předpisů. Ten probíhá v parlamentu. 

Kdo vyhrál

Majitel prvního z oceněných vinařství je člen představenstva Svazu vinařů. Druhé oceněné vinařství je řádným členem Svazu vinařů a třetí je dceřinnou společností řádného člena Svazu vinařů. Jehož představitel je dalším členem rady Vinařského fondu, v níž zástupci Svazu vinařů převažují. To se to ale sešlo.

Možná že ten soutěžní nápad do parlamentu nespadl jen tak z maďarského nebe. Svaz vinařů s vinařským centrem organizují i ocenění titulem Víno Jihomoravského kraje, rovněž s cílem propagace jihomoravských vín. Možná je to nápad, jak do parlamentu a do jihomoravského kraje jen tak z nebe nechat spadnout víno.

Kdo je na tahu

Pokud se parlament pustil do propagace tuzemského vinařství a vinohradnictví, neměl by zapomenout, že právě přesně k takové podpoře založil Vinařský fond. A že ho podle vinařského zákona - toho, který tak zajímá Svaz vinařů - kontroluje. Poslanecká sněmovna má totiž každoročně posoudit výroční zprávu fondu. Kupodivu to od počátku existence Vinařského fondu ještě ani jednou neudělala.

Ta poslední právě leží poslancům na stole. Měli by jí v září věnovat alespoň takový zájem, jaký věnují lahvím s titulem instituce, jejímiž jsou členy. Neboť ti, kteří Poslaneckou sněmovnu zastupují v dozorčí radě Vinařského fondu, ji moc důkladně nedělají. Pokud dozorčí rada občas zasedá v místě, kde se hodnotí vína Salonu vín i Parlamentních vín, někdy v členských vinařstvích Svazu vinařů a jindy v Restauraci Poslanecké sněmovny, zřejmě ani není divu.

Jak to (zase) dopadne

Když se výjimečně dostanou výroční zprávy Vinařského fondu na stůl sněmovního zemědělského výboru, nikoli jak praví zákon celého pléna, nevzbudí žádné nebo jen kuriózní reakce. Třeba tu, že lepší vína se v Česku produkují i kvůli Vinařskému fondu nebo že to byl skvělý nápad výroční zprávu neprojednávat na plénu sněmovny, ale jen v pár lidech tady v ústraní.

Nic z toho by ovšem nemělo zastínit informaci z aktuální výroční zprávy za rok 2019, že všichni, kdož řádně podle zákona stojí dvakrát ročně ve frontě na podpory Vinařského fondu k propagaci vína, si vloni odnesli 16 milionů korun, a ti, kteří v rozporu se zákonem frontu oběhli, 56 milionů. Ti první dostali z vinaři a pěstiteli zaplacených 37 milionů odvodů ani ne polovinu, ti druzí její trojnásobek. Nic na tom nemění ani souhlas auditora s účetnictvím, neboť správně zaúčtovaná může být i nezákonná podpora.

Protože takové čerpání veřejných prostředků z Vinařského fondu podepsali i v jeho radě většinově zastoupení nominanti Svazu vinařů, mohou mít, tak jako každý rok, motiv to před poslanci skrýt. Znovu se tak ukáže, zda poslanci rozumí víc vínu, než svému vlastnímu zákonu o něm.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

České vinařství v roce 2023

Produkce Produkce všech domácích vinařství dosáhla vloni nejnižší úrovně posledních let, 697 tisíc hektolitrů vína. Ve srovnání s 1 102 tisíci hektolitry rekordního roku 2017 o víc než třetinu méně. Pokles výroby pokračuje po celou tuto dobu s výjimkou malého nevýznamného nárůstu v kovidovém roce 2021. Podíl tuzemských hroznů révy vinné s touto produkci však úplně nekoreluje. Zatímco v rekordním roce 2017 pocházelo z tuzemské sklizně 642 tisíc hektolitrů vína a ze zahraniční 460 tisíc hektolitrů s vzájemným poměrem 3:2, v roce 2023 bylo z domácích vinic 486 tisíc hektolitrů a ze zahraničních 211 tisíc hektolitrů s poměrem 7:3. Produkce z tuzemských vinic klesla o čtvrtinu, zatímco z dovozových o víc než polovinu. Vinice Připočteme-li k produkci vína i zanedbatelnou produkci moštů a ostatních výrobků jako jsou burčáky a podobně a přepočteme-li ji výlisností, dopočteme se nejen celkové roční sklizně z tuzemských vinic, ale také jejich hektarových výnosů. Plocha tuzemských plodných vinic

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho