Přeskočit na hlavní obsah

Do Poslanecké sněmovny míří výroční zpráva, víno a lobby


Pražské Malá Strana i Hradčany jsou porozumění alkoholu zaslíbené. Nejen kvůli sice nyní poloprázdným vinárnám a mezinárodně proslulým barům i hospodám. Nejen díky šlechtě, zemanům a zaměstnancům střídajících se kabinetů a trvalých úřadů a jejich holdování alkoholu. Nejen díky výmluvně pojmenovaným Vinohradům a též za řekou se prostírajícím vinohradům v Modřanech a Troji nebo blízkým dnes skromným vinicím na Hradčanech. Zkrátka genius loci zdejších rozlehlých paláců a úzkých uliček a jimi skrývaný život jinak nedá a mnoho z toho, co se zde událo, děje a uděje, by bez alkoholu nebylo.

Parlament a víno

Že alkoholu, vínu a vinařství rozumí, připomínají současným dočasným obyvatelům původních paláců rodin Thunovských, Smiřických a Šternberských, dnes Poslanecké sněmovny, rozliční lobbisté včetně těch z vinařského průmyslu. Ale možná to byla jen náhoda, že v hlavě jejího předsedy vzklíčila myšlenka zasetá jeho maďarským přítelem. Objíždět světové parlamenty s vínem z toho svého, protože „moravští a čeští vinaři se mají čím pochlubit a parlament by to měl ocenit.“ První loňské české Parlamentní víno prý dovezl předsedům parlamentů rakouského, srbského a lucemburského. Takže zatím jen pár lahví.

Jak ocenit víno

Ukázalo se ovšem, že parlament své víno tak úplně ocenit nedokáže. Vybral si proto z vín už nedávno primárně oceněných stříbrnou nebo zlatou medailí v Salonu vín - Národní soutěži vín ČR. Ale vlastně ne, ani z nich si sám nevybral. Jako vloni vše ponechal na valtickém vinařském centru, které z přihlášených vín zorganizovalo druhý ročníku sekundární soutěže o titul Parlamentní víno 2020. Vítězná vína sedmi kategorií získávají právo nosit tento titul v letošním roce i později.

Kdo to organizuje

Organizátorem primární soutěže Salon vín je Svaz vinařů České republiky a jeho servisní organizace Národní vinařské centrum. V její správní radě zasedají ředitel parlamentem založeného Vinařského fondu a člen jeho rady, který z jím spravovaných veřejných prostředků pravidelně přispívá Svazu vinařů i Národnímu vinařskému centru na Salon vín a jejich další akce. Jak sám Svaz vinařů tvrdí, jeho cílem je práce na stále se vyvíjejícím legislativním procesu vinařského zákona a jeho prováděcích předpisů. Ten probíhá v parlamentu. 

Kdo vyhrál

Majitel prvního z oceněných vinařství je člen představenstva Svazu vinařů. Druhé oceněné vinařství je řádným členem Svazu vinařů a třetí je dceřinnou společností řádného člena Svazu vinařů. Jehož představitel je dalším členem rady Vinařského fondu, v níž zástupci Svazu vinařů převažují. To se to ale sešlo.

Možná že ten soutěžní nápad do parlamentu nespadl jen tak z maďarského nebe. Svaz vinařů s vinařským centrem organizují i ocenění titulem Víno Jihomoravského kraje, rovněž s cílem propagace jihomoravských vín. Možná je to nápad, jak do parlamentu a do jihomoravského kraje jen tak z nebe nechat spadnout víno.

Kdo je na tahu

Pokud se parlament pustil do propagace tuzemského vinařství a vinohradnictví, neměl by zapomenout, že právě přesně k takové podpoře založil Vinařský fond. A že ho podle vinařského zákona - toho, který tak zajímá Svaz vinařů - kontroluje. Poslanecká sněmovna má totiž každoročně posoudit výroční zprávu fondu. Kupodivu to od počátku existence Vinařského fondu ještě ani jednou neudělala.

Ta poslední právě leží poslancům na stole. Měli by jí v září věnovat alespoň takový zájem, jaký věnují lahvím s titulem instituce, jejímiž jsou členy. Neboť ti, kteří Poslaneckou sněmovnu zastupují v dozorčí radě Vinařského fondu, ji moc důkladně nedělají. Pokud dozorčí rada občas zasedá v místě, kde se hodnotí vína Salonu vín i Parlamentních vín, někdy v členských vinařstvích Svazu vinařů a jindy v Restauraci Poslanecké sněmovny, zřejmě ani není divu.

Jak to (zase) dopadne

Když se výjimečně dostanou výroční zprávy Vinařského fondu na stůl sněmovního zemědělského výboru, nikoli jak praví zákon celého pléna, nevzbudí žádné nebo jen kuriózní reakce. Třeba tu, že lepší vína se v Česku produkují i kvůli Vinařskému fondu nebo že to byl skvělý nápad výroční zprávu neprojednávat na plénu sněmovny, ale jen v pár lidech tady v ústraní.

Nic z toho by ovšem nemělo zastínit informaci z aktuální výroční zprávy za rok 2019, že všichni, kdož řádně podle zákona stojí dvakrát ročně ve frontě na podpory Vinařského fondu k propagaci vína, si vloni odnesli 16 milionů korun, a ti, kteří v rozporu se zákonem frontu oběhli, 56 milionů. Ti první dostali z vinaři a pěstiteli zaplacených 37 milionů odvodů ani ne polovinu, ti druzí její trojnásobek. Nic na tom nemění ani souhlas auditora s účetnictvím, neboť správně zaúčtovaná může být i nezákonná podpora.

Protože takové čerpání veřejných prostředků z Vinařského fondu podepsali i v jeho radě většinově zastoupení nominanti Svazu vinařů, mohou mít, tak jako každý rok, motiv to před poslanci skrýt. Znovu se tak ukáže, zda poslanci rozumí víc vínu, než svému vlastnímu zákonu o něm.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Necháme si ujít jedinečné vinařské označení DCC?

Začátkem letošního roku byla zahájená debata a spuštěná anketa o novém dobrovolném označení tuzemských vín odpovídajícím populárnímu označení rakouských a dnes i maďarských a slovenských vín. Totiž Districtus Cechiae Controllatus, DCC , po vzoru Districtus Austriae Controllatus, DAC, Districtus Hungaricus Controllatus, DHC , a Districtus Slovakia Controllatus, D.S.C . Příkladem takového označení by bylo víno s etiketou Mikulovská DCC Goldhamer 2019 Ryzlink vlašský Pozdní sběr , které ve srovnání s označením Wachau DAC Dürnstein 2019 Riesling , Alsace AOC Vallée Noble 2019 Gewurztraminer Vendanges tardives nebo Debrői Hárslevelű DHC Aldebrő 2018 Superior nejenže skvěle obstojí, ale zejména zákazníkům podá zcela identickou informaci, jako nám blízká zahraniční vína. Zatím ne Reakce na podnět ministru zemědělství  jednoduše doplnit v osmém odstavci § 7 vinařské prováděcí vyhlášky možnost " uvést na etiketě označení Districtus Cechiae Controllatus nebo DCC, pokud jde o víno s chr