Přeskočit na hlavní obsah

Poslanci nechali na Vinařském fondu i letos všechny nitě suché


První zářijovou středu schválilo dvanáct poslanců Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2018. Její prezentaci musel za nepřítomného předsedu Rady Vinařského fondu zvládnout jeho ředitel. Absence Bohumila Šimka, hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy Rady Fondu, na jednáních rady jsou již notorické. Jeho účast na rozhodování fondu a tím i jeho informovanost o jeho činnosti klesla na méně než třetinu a není divu, že na klíčovém jednání o schvalování Výroční zprávy nebyl.

Ministerstvo přihlíží

Přestože ministři zemědělství svorně tvrdí, že Ministerstvo zemědělství Vinařský fond nijak neřídí a ani neodpovídá za jeho činnost a kontrolu, jednání o výroční zprávě se za ministerstvo zúčastnil i Martin Zelenka z oddělení pro víno. Kupodivu se však nezúčastnil Michal Hašek, distanční zaměstnanec ministerstva zemědělství jmenovaný ministrem do Rady fondu, který se hned po svém jmenování stal jejím místopředsedou. Ani on svou mírně nadpoloviční účastí na rozhodování Rady neoslňuje, dokonce již klesl pod šedesáti procentní účast svého předchůdce Davida Filipa.

Prezentace výroční zprávy se ujal Jaroslav Machovec, ředitel fondu. Na úvod konstatoval, že v celém roku se veškeré orgány držely legislativy, aby vzápětí vyjmenoval tři hlavní činnosti fondu - které jsou s platnou legislativou v příkrém rozporu. To vše za dohledu Dozorčí rady, kde došlo k výměně některých členů, a která podle Machovcových slov svá zasedání řádně naplňovala a navzájem s radou i ředitelem komunikovala.

Poslanecký dohled

Rozpravu zahájil předsedající poslanec Jaroslav Faltýnek konstatováním, že fond funguje dobře, zejména v oblasti, kde se snaží propagovat česká a moravská vína a daří se mu to. Úroveň českých a moravských vinařů stále stoupá, umisťují se v mezinárodních soutěžích a víno je opravdu skvělé.

Na něj navázal Pavel Kováčik, poslanec a současně místopředseda Dozorčí rady fondu, který doplnil Jaroslava Machovce, že není jenom zásluhou fondu, že máme čím dál tím lepší vína, ale je to také zásluhou kvalitního vinařského zákona a také zásluhou moravských a českých vinařů. Je samozřejmě milé, že se v Dozorčí radě fondu dozvěděl, že tuzemská vína neprodukuje Vinařský fond, ale tuzemští vinaři, na druhou stranu je škoda, že ještě nezjistil, že nejen vinice a víno, ale právě i Vinařský fond se řídí vinařským zákonem. A na tomto svém jednání mají poslanci v souladu s vinařským zákonem zkontrolovat, zda se fond tímto zákonem řídí.

Zákonodárce neznalý zákona

Svou nevědomost potvrdil sdělením, "že bylo šťastným nápadem, že zprávy tohoto typu se projednávají na výborech a nikoliv na plénu Sněmovny, protože pokud by to zůstalo na plénu Sněmovny, jako tomu bylo ještě před nedávnem, tak se to asi nikdy neprojednalo a zde je větší možnost se na tyto záležitosti zasvěceněji více podívat." 

Zaprvé zákon stanovuje, že se tato zpráva má projednávat na plénu Sněmovny. A zadruhé, že na plénu nejen před nedávnem, ale dokonce vůbec nikdy projednávaná nebyla. Ani být nemohla, protože fond ji poslancům ke schválení vůbec neposílal.

A to byl konec "zasvěcenějšího podívání." Přítomných dvanáct poslanců výroční zprávu jednomyslně "vzalo na vědomí." Marian Jurečka, exministr zemědělství a dnes poslanec, který rozvířil vody okolo fondu tím, že k velké nevoli Tibora Nyitraye, prezidenta Svazu vinařů, před třemi lety jmenoval do Rady fondu jiné osoby, než které navrhl právě do té doby stoprocentně nominačně úspěšný Svaz vinařů, na hlasování nebyl.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.