Přeskočit na hlavní obsah

Poslanci nechali na Vinařském fondu i letos všechny nitě suché


První zářijovou středu schválilo dvanáct poslanců Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2018. Její prezentaci musel za nepřítomného předsedu Rady Vinařského fondu zvládnout jeho ředitel. Absence Bohumila Šimka, hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy Rady Fondu, na jednáních rady jsou již notorické. Jeho účast na rozhodování fondu a tím i jeho informovanost o jeho činnosti klesla na méně než třetinu a není divu, že na klíčovém jednání o schvalování Výroční zprávy nebyl.

Ministerstvo přihlíží

Přestože ministři zemědělství svorně tvrdí, že Ministerstvo zemědělství Vinařský fond nijak neřídí a ani neodpovídá za jeho činnost a kontrolu, jednání o výroční zprávě se za ministerstvo zúčastnil i Martin Zelenka z oddělení pro víno. Kupodivu se však nezúčastnil Michal Hašek, distanční zaměstnanec ministerstva zemědělství jmenovaný ministrem do Rady fondu, který se hned po svém jmenování stal jejím místopředsedou. Ani on svou mírně nadpoloviční účastí na rozhodování Rady neoslňuje, dokonce již klesl pod šedesáti procentní účast svého předchůdce Davida Filipa.

Prezentace výroční zprávy se ujal Jaroslav Machovec, ředitel fondu. Na úvod konstatoval, že v celém roku se veškeré orgány držely legislativy, aby vzápětí vyjmenoval tři hlavní činnosti fondu - které jsou s platnou legislativou v příkrém rozporu. To vše za dohledu Dozorčí rady, kde došlo k výměně některých členů, a která podle Machovcových slov svá zasedání řádně naplňovala a navzájem s radou i ředitelem komunikovala.

Poslanecký dohled

Rozpravu zahájil předsedající poslanec Jaroslav Faltýnek konstatováním, že fond funguje dobře, zejména v oblasti, kde se snaží propagovat česká a moravská vína a daří se mu to. Úroveň českých a moravských vinařů stále stoupá, umisťují se v mezinárodních soutěžích a víno je opravdu skvělé.

Na něj navázal Pavel Kováčik, poslanec a současně místopředseda Dozorčí rady fondu, který doplnil Jaroslava Machovce, že není jenom zásluhou fondu, že máme čím dál tím lepší vína, ale je to také zásluhou kvalitního vinařského zákona a také zásluhou moravských a českých vinařů. Je samozřejmě milé, že se v Dozorčí radě fondu dozvěděl, že tuzemská vína neprodukuje Vinařský fond, ale tuzemští vinaři, na druhou stranu je škoda, že ještě nezjistil, že nejen vinice a víno, ale právě i Vinařský fond se řídí vinařským zákonem. A na tomto svém jednání mají poslanci v souladu s vinařským zákonem zkontrolovat, zda se fond tímto zákonem řídí.

Zákonodárce neznalý zákona

Svou nevědomost potvrdil sdělením, "že bylo šťastným nápadem, že zprávy tohoto typu se projednávají na výborech a nikoliv na plénu Sněmovny, protože pokud by to zůstalo na plénu Sněmovny, jako tomu bylo ještě před nedávnem, tak se to asi nikdy neprojednalo a zde je větší možnost se na tyto záležitosti zasvěceněji více podívat." 

Zaprvé zákon stanovuje, že se tato zpráva má projednávat na plénu Sněmovny. A zadruhé, že na plénu nejen před nedávnem, ale dokonce vůbec nikdy projednávaná nebyla. Ani být nemohla, protože fond ji poslancům ke schválení vůbec neposílal.

A to byl konec "zasvěcenějšího podívání." Přítomných dvanáct poslanců výroční zprávu jednomyslně "vzalo na vědomí." Marian Jurečka, exministr zemědělství a dnes poslanec, který rozvířil vody okolo fondu tím, že k velké nevoli Tibora Nyitraye, prezidenta Svazu vinařů, před třemi lety jmenoval do Rady fondu jiné osoby, než které navrhl právě do té doby stoprocentně nominačně úspěšný Svaz vinařů, na hlasování nebyl.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.