Přeskočit na hlavní obsah

Poslanci nechali na Vinařském fondu i letos všechny nitě suché


První zářijovou středu schválilo dvanáct poslanců Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2018. Její prezentaci musel za nepřítomného předsedu Rady Vinařského fondu zvládnout jeho ředitel. Absence Bohumila Šimka, hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy Rady Fondu, na jednáních rady jsou již notorické. Jeho účast na rozhodování fondu a tím i jeho informovanost o jeho činnosti klesla na méně než třetinu a není divu, že na klíčovém jednání o schvalování Výroční zprávy nebyl.

Ministerstvo přihlíží

Přestože ministři zemědělství svorně tvrdí, že Ministerstvo zemědělství Vinařský fond nijak neřídí a ani neodpovídá za jeho činnost a kontrolu, jednání o výroční zprávě se za ministerstvo zúčastnil i Martin Zelenka z oddělení pro víno. Kupodivu se však nezúčastnil Michal Hašek, distanční zaměstnanec ministerstva zemědělství jmenovaný ministrem do Rady fondu, který se hned po svém jmenování stal jejím místopředsedou. Ani on svou mírně nadpoloviční účastí na rozhodování Rady neoslňuje, dokonce již klesl pod šedesáti procentní účast svého předchůdce Davida Filipa.

Prezentace výroční zprávy se ujal Jaroslav Machovec, ředitel fondu. Na úvod konstatoval, že v celém roku se veškeré orgány držely legislativy, aby vzápětí vyjmenoval tři hlavní činnosti fondu - které jsou s platnou legislativou v příkrém rozporu. To vše za dohledu Dozorčí rady, kde došlo k výměně některých členů, a která podle Machovcových slov svá zasedání řádně naplňovala a navzájem s radou i ředitelem komunikovala.

Poslanecký dohled

Rozpravu zahájil předsedající poslanec Jaroslav Faltýnek konstatováním, že fond funguje dobře, zejména v oblasti, kde se snaží propagovat česká a moravská vína a daří se mu to. Úroveň českých a moravských vinařů stále stoupá, umisťují se v mezinárodních soutěžích a víno je opravdu skvělé.

Na něj navázal Pavel Kováčik, poslanec a současně místopředseda Dozorčí rady fondu, který doplnil Jaroslava Machovce, že není jenom zásluhou fondu, že máme čím dál tím lepší vína, ale je to také zásluhou kvalitního vinařského zákona a také zásluhou moravských a českých vinařů. Je samozřejmě milé, že se v Dozorčí radě fondu dozvěděl, že tuzemská vína neprodukuje Vinařský fond, ale tuzemští vinaři, na druhou stranu je škoda, že ještě nezjistil, že nejen vinice a víno, ale právě i Vinařský fond se řídí vinařským zákonem. A na tomto svém jednání mají poslanci v souladu s vinařským zákonem zkontrolovat, zda se fond tímto zákonem řídí.

Zákonodárce neznalý zákona

Svou nevědomost potvrdil sdělením, "že bylo šťastným nápadem, že zprávy tohoto typu se projednávají na výborech a nikoliv na plénu Sněmovny, protože pokud by to zůstalo na plénu Sněmovny, jako tomu bylo ještě před nedávnem, tak se to asi nikdy neprojednalo a zde je větší možnost se na tyto záležitosti zasvěceněji více podívat." 

Zaprvé zákon stanovuje, že se tato zpráva má projednávat na plénu Sněmovny. A zadruhé, že na plénu nejen před nedávnem, ale dokonce vůbec nikdy projednávaná nebyla. Ani být nemohla, protože fond ji poslancům ke schválení vůbec neposílal.

A to byl konec "zasvěcenějšího podívání." Přítomných dvanáct poslanců výroční zprávu jednomyslně "vzalo na vědomí." Marian Jurečka, exministr zemědělství a dnes poslanec, který rozvířil vody okolo fondu tím, že k velké nevoli Tibora Nyitraye, prezidenta Svazu vinařů, před třemi lety jmenoval do Rady fondu jiné osoby, než které navrhl právě do té doby stoprocentně nominačně úspěšný Svaz vinařů, na hlasování nebyl.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J