Přeskočit na hlavní obsah

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické


Srpnový titulek ČTK hlásal, že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“ 

Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu. 

Skutečně v Evropě druzí?

Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a stále se zvyšující konzumaci turistů. Černý trh do svých téměř pětisetstránkových periodických analýz zahrnuje Světová zdravotnická organizace (WHO), ale i když pro odhad konzumace turistů používá data z World Tourism Organization, pro Česko k dispozici nejsou. 

Podle poslední komplexní zprávy WHO o alkoholu a zdraví z roku 2018 je Česko s konzumací 14,4 litrů čistého lihu na osobu a rok ze sledovaných 194 zemí na 56. místě a na třetím místě v regionu Evropa. Pokud se vezmou v úvahu nikoli všichni obyvatelé, ale pouze skuteční konzumenti alkoholu, pak jsme s 19,1 litru na osobu a rok na 51. místě na světě a devátí v regionu Evropa. Druzí ale ne.

Kam patří Česko 

Struktura tuzemské spotřeby alkoholu je roky neměnná. Nadpolovičně se na ní podílí pivo, čtvrtinou lihoviny a pětinou víno. 

Pokud chceme na světě najít státy, kde skuteční konzumenti spotřebují stejné množství alkoholu, jsou to Barbados, Brazílie, Bulharsko, Kazachstán, Litva a Rumunsko, a kde je obdobná průměrná spotřeba na obyvatele, budou to Litva a Moldavsko na jedné straně a Německo, Niger a Seychely na druhé straně. 

Pokud bychom hledali konzumenty, kteří bez ohledu na vypité množství alkoholu mají obdobné preference ohledně piva, našli bychom je v Rakousku a Německu, se stejnými preferencemi v lihovinách v Srbsku a Moldavsku a stejný podíl příznivců vína ve Finsku, v Malajsii, na Slovensku a na Seychelách. 

Podle WHO se oficiální konzumace v Česku ve sledovaném období nezměnila. Zato černý trh s objemem 1,5 litru čistého alkoholu na osobu a podílem na celkové konzumaci více než 10 % se od předchozího zkoumání v roce 2010 o 0,4 litru - o třetinu - zvýšil. Státy, jejichž obyvatelé na černém trhu vypijí identické množství alkoholu, jsou Bělorusko, Benin, Čína, Francie, Island, Keňa, Kuba, Maďarsko, Svatá Lucie a Východní Timor. 

Regulace nás posune 

Pokud vůbec má na objem i na strukturu spotřeby alkoholu nějaký vliv stát se svými provedenými i zamýšlenými regulacemi formou daní a restrikcí v alkoholové reklamě, měl by pečlivě zvážit, do jaké společnosti tuzemské příznivce alkoholu a tedy většinovou společnost už zavedl.

Úvahy o snížení spotřeby alkoholu v Česku vycházejí z celoevropského trendu. WHO uvádí, že v regionu Evropa klesla spotřeba z 12,3 litru v roce 2005 na 9,8 litru v roce 2016. Tento průměrný objem však obyvatelé téměř všech států Evropské unie zřetelně překonávají a přesně této úrovně dosahuje v regionu Evropa pouze Gruzie. Výrazně nižší konzumace alkoholu je hlavně v evropských státech sousedících s Asií, v Arménii, Azerbajdžánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a v Turecku. A jak k sousedství Asie patří, většina této konzumace připadá na lihoviny a černý trh. 

Lobby s klapkami na očích 

Až se všemožní lobbisté co nevidět pustí do ovlivňování poslanců i veřejnosti ke změnám alkoholu se týkajících zákonů, mohli by tentokrát myslet nejen na prospěch zainteresovaných průmyslových skupin, ale také na to, v jaké zemi, s jakými spoluobčany a jakými alkoholickými turisty včetně zahraničních svatebčanů chtějí žít. 

Aby se s jejich novým mravenčím úsilím ten nedávno údajně zdecimovaný černý trh s alkoholem i s jinými Evropě vzdálenými praktikami velmi brzy nevrátil silnější. Podle WHO už v Česku posiluje.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho