Přeskočit na hlavní obsah

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické


Srpnový titulek ČTK hlásal, že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“ 

Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu. 

Skutečně v Evropě druzí?

Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a stále se zvyšující konzumaci turistů. Černý trh do svých téměř pětisetstránkových periodických analýz zahrnuje Světová zdravotnická organizace (WHO), ale i když pro odhad konzumace turistů používá data z World Tourism Organization, pro Česko k dispozici nejsou. 

Podle poslední komplexní zprávy WHO o alkoholu a zdraví z roku 2018 je Česko s konzumací 14,4 litrů čistého lihu na osobu a rok ze sledovaných 194 zemí na 56. místě a na třetím místě v regionu Evropa. Pokud se vezmou v úvahu nikoli všichni obyvatelé, ale pouze skuteční konzumenti alkoholu, pak jsme s 19,1 litru na osobu a rok na 51. místě na světě a devátí v regionu Evropa. Druzí ale ne.

Kam patří Česko 

Struktura tuzemské spotřeby alkoholu je roky neměnná. Nadpolovičně se na ní podílí pivo, čtvrtinou lihoviny a pětinou víno. 

Pokud chceme na světě najít státy, kde skuteční konzumenti spotřebují stejné množství alkoholu, jsou to Barbados, Brazílie, Bulharsko, Kazachstán, Litva a Rumunsko, a kde je obdobná průměrná spotřeba na obyvatele, budou to Litva a Moldavsko na jedné straně a Německo, Niger a Seychely na druhé straně. 

Pokud bychom hledali konzumenty, kteří bez ohledu na vypité množství alkoholu mají obdobné preference ohledně piva, našli bychom je v Rakousku a Německu, se stejnými preferencemi v lihovinách v Srbsku a Moldavsku a stejný podíl příznivců vína ve Finsku, v Malajsii, na Slovensku a na Seychelách. 

Podle WHO se oficiální konzumace v Česku ve sledovaném období nezměnila. Zato černý trh s objemem 1,5 litru čistého alkoholu na osobu a podílem na celkové konzumaci více než 10 % se od předchozího zkoumání v roce 2010 o 0,4 litru - o třetinu - zvýšil. Státy, jejichž obyvatelé na černém trhu vypijí identické množství alkoholu, jsou Bělorusko, Benin, Čína, Francie, Island, Keňa, Kuba, Maďarsko, Svatá Lucie a Východní Timor. 

Regulace nás posune 

Pokud vůbec má na objem i na strukturu spotřeby alkoholu nějaký vliv stát se svými provedenými i zamýšlenými regulacemi formou daní a restrikcí v alkoholové reklamě, měl by pečlivě zvážit, do jaké společnosti tuzemské příznivce alkoholu a tedy většinovou společnost už zavedl.

Úvahy o snížení spotřeby alkoholu v Česku vycházejí z celoevropského trendu. WHO uvádí, že v regionu Evropa klesla spotřeba z 12,3 litru v roce 2005 na 9,8 litru v roce 2016. Tento průměrný objem však obyvatelé téměř všech států Evropské unie zřetelně překonávají a přesně této úrovně dosahuje v regionu Evropa pouze Gruzie. Výrazně nižší konzumace alkoholu je hlavně v evropských státech sousedících s Asií, v Arménii, Azerbajdžánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a v Turecku. A jak k sousedství Asie patří, většina této konzumace připadá na lihoviny a černý trh. 

Lobby s klapkami na očích 

Až se všemožní lobbisté co nevidět pustí do ovlivňování poslanců i veřejnosti ke změnám alkoholu se týkajících zákonů, mohli by tentokrát myslet nejen na prospěch zainteresovaných průmyslových skupin, ale také na to, v jaké zemi, s jakými spoluobčany a jakými alkoholickými turisty včetně zahraničních svatebčanů chtějí žít. 

Aby se s jejich novým mravenčím úsilím ten nedávno údajně zdecimovaný černý trh s alkoholem i s jinými Evropě vzdálenými praktikami velmi brzy nevrátil silnější. Podle WHO už v Česku posiluje.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Produkce VOC vín v letech 2021 a 2022

Změny ve struktuře, obsahu i zdrojích Situační a výhledové zprávy v oboru Víno Ministerstva zemědělství způsobily, že v posledních čtenáři nenaleznou údaje o produkci VOC vín v roce 2021. Nyní už je ale bilance produkce těchto vín, jejichž vzorem měl být italský systém DOC, francouzský AOC či AOP a další, byť srovnání není vůbec přiléhavé , kompletní. Aktuálních patnáct povolených VOC oblastí v roce 2022 vyprodukovalo 2,83 tisíce hektolitrů VOC vína, o třetinu méně, než v předchozím roce. Podíl produkce VOC vín na celkové domácí produkci 528 tis. hl tak klesl na nepovšimnutelných 0,54 % . Tři oblasti žádné VOC víno nevyrobily, Mělník, Hustopečsko a Přítlucká hora. O rok dříve bylo vín VOC 4,1 tisíce hektolitrů a v roce 2020 3,9 tis. hl. Zatříděné víno MJ 2021 2022 VOC Znojmo l 249 794 141 001 VOC Mikulovsko l 37 197