Přeskočit na hlavní obsah

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické


Srpnový titulek ČTK hlásal, že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“ 

Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu. 

Skutečně v Evropě druzí?

Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a stále se zvyšující konzumaci turistů. Černý trh do svých téměř pětisetstránkových periodických analýz zahrnuje Světová zdravotnická organizace (WHO), ale i když pro odhad konzumace turistů používá data z World Tourism Organization, pro Česko k dispozici nejsou. 

Podle poslední komplexní zprávy WHO o alkoholu a zdraví z roku 2018 je Česko s konzumací 14,4 litrů čistého lihu na osobu a rok ze sledovaných 194 zemí na 56. místě a na třetím místě v regionu Evropa. Pokud se vezmou v úvahu nikoli všichni obyvatelé, ale pouze skuteční konzumenti alkoholu, pak jsme s 19,1 litru na osobu a rok na 51. místě na světě a devátí v regionu Evropa. Druzí ale ne.

Kam patří Česko 

Struktura tuzemské spotřeby alkoholu je roky neměnná. Nadpolovičně se na ní podílí pivo, čtvrtinou lihoviny a pětinou víno. 

Pokud chceme na světě najít státy, kde skuteční konzumenti spotřebují stejné množství alkoholu, jsou to Barbados, Brazílie, Bulharsko, Kazachstán, Litva a Rumunsko, a kde je obdobná průměrná spotřeba na obyvatele, budou to Litva a Moldavsko na jedné straně a Německo, Niger a Seychely na druhé straně. 

Pokud bychom hledali konzumenty, kteří bez ohledu na vypité množství alkoholu mají obdobné preference ohledně piva, našli bychom je v Rakousku a Německu, se stejnými preferencemi v lihovinách v Srbsku a Moldavsku a stejný podíl příznivců vína ve Finsku, v Malajsii, na Slovensku a na Seychelách. 

Podle WHO se oficiální konzumace v Česku ve sledovaném období nezměnila. Zato černý trh s objemem 1,5 litru čistého alkoholu na osobu a podílem na celkové konzumaci více než 10 % se od předchozího zkoumání v roce 2010 o 0,4 litru - o třetinu - zvýšil. Státy, jejichž obyvatelé na černém trhu vypijí identické množství alkoholu, jsou Bělorusko, Benin, Čína, Francie, Island, Keňa, Kuba, Maďarsko, Svatá Lucie a Východní Timor. 

Regulace nás posune 

Pokud vůbec má na objem i na strukturu spotřeby alkoholu nějaký vliv stát se svými provedenými i zamýšlenými regulacemi formou daní a restrikcí v alkoholové reklamě, měl by pečlivě zvážit, do jaké společnosti tuzemské příznivce alkoholu a tedy většinovou společnost už zavedl.

Úvahy o snížení spotřeby alkoholu v Česku vycházejí z celoevropského trendu. WHO uvádí, že v regionu Evropa klesla spotřeba z 12,3 litru v roce 2005 na 9,8 litru v roce 2016. Tento průměrný objem však obyvatelé téměř všech států Evropské unie zřetelně překonávají a přesně této úrovně dosahuje v regionu Evropa pouze Gruzie. Výrazně nižší konzumace alkoholu je hlavně v evropských státech sousedících s Asií, v Arménii, Azerbajdžánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a v Turecku. A jak k sousedství Asie patří, většina této konzumace připadá na lihoviny a černý trh. 

Lobby s klapkami na očích 

Až se všemožní lobbisté co nevidět pustí do ovlivňování poslanců i veřejnosti ke změnám alkoholu se týkajících zákonů, mohli by tentokrát myslet nejen na prospěch zainteresovaných průmyslových skupin, ale také na to, v jaké zemi, s jakými spoluobčany a jakými alkoholickými turisty včetně zahraničních svatebčanů chtějí žít. 

Aby se s jejich novým mravenčím úsilím ten nedávno údajně zdecimovaný černý trh s alkoholem i s jinými Evropě vzdálenými praktikami velmi brzy nevrátil silnější. Podle WHO už v Česku posiluje.

Nejčtenější

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2020

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský právě vydal výroční zprávu za rok 2020, která obsahuje mimo jiné přehled registrovaných vinic tak, jak je eviduje jeho Registr vinic ve Znojmě-Oblekovicích. Osázená plocha vinic je podle údajů ÚKZÚZ v posledních letech kolísavá. Oproti roku 2019, kdy činila 18 189 hektarů, je nižší o 264 hektarů. V roce 2020 bylo vysázeno 296 hektarů nových vinic a současně bylo vyklučeno 172 hektarů starých vinic. Nová výsadba V roce 2020 byla stanovená kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu ve výši 181 hektarů a všem 174 žadatelům bylo plně vyhověno. Nejvíce vysazovanými odrůdami byly Pálava s 32 hektary, Ryzlink rýnský s 31 hektary a Veltlínské zelené s 21 hektary, následované Rulandským modrým s plochou 14 hektarů. Z PIWI odrůd se nejvíce s téměř 15 hektary sázel Hibernal. Na zkušební vinici ÚKZÚZ o velikosti 5 hektarů v k.ú. Znojmo na viniční trati Načeratický kopec se na ploše 33 tisíc metrů čtverečních probíhají pokusy registrace a odlišnost

Výroční zpráva: návod na čtení

Tento týden dostali poslanci Poslanecké sněmovny k dispozici výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2020, kterou každoročně musí, tak jako výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře a mnoha dalších, projednat a posoudit, a před tím přečíst. Tak jako vždy se poslanci ke kontrole postaví liknavě a proto následuje jednoduchý čtenářský návod, který jim jejich asistenti prozatím upírají. K ověření, zda je hospodaření Vinařského fondu souladu se zákonem, postačí nalistovat tabulku s přehledem příjmů a výdajů, strana 30, z níž lze s kalkulačkou v ruce zjistit toto: Za prvé: Rozhodnutí o poskytnutí podpory jsou poskytovány, jak je v tabulce označené, podle § 31 odst. 4 vinařského zákona a činily 17 milionů korun. Třikrát víc, 52 milionů korun, vynaložil Fond na Komunikační kampaň a Propagace na základě smluv, kde odkaz na zákon chybí jednoduše proto, že zákon takové výdaje Fondu neumožňuje . Za druhé:  Jestliže za rok 2020 Fond nelegálně utratil 52 milionů, ta

Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska

Boj proti černému trhu s vínem vypukl s novelou vinařského zákona 1. dubna 2017. Už jsou to plné čtyři roky, kdy stát s cílem sklidit ročně miliardový benefit na černý trh zaklekl. Tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sice dnes tvrdí, že " snižování daňových úniků nebylo stanoveno jako cíl novely vinařského zákona ," ale tehdejší vláda Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem jako ministrem financí to viděla přesně obráceně. V příloze svého lednového usnesení z roku 2016 uvedla: " V neposlední řadě jsou navržené změny v souvislosti s rozsáhlými daňovými úniky rovněž nutné z hlediska účinného fiskálního dozoru. Podle kvalifikovaného odhadu probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 mil. hl jde o objem 0,5 mil. hl vína za rok. Průměrná cena dovozu nebaleného vína je 15 Kč za 1 litr, zatímco následná cena realizace prodeje je zhruba 65 Kč za 1 litr, což činí zisk kolem 50 Kč za 1 litr. To odpovídá obje