Srpnový titulek ČTK hlásal, že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“
Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.
Skutečně v Evropě druzí?
Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a stále se zvyšující konzumaci turistů. Černý trh do svých téměř pětisetstránkových periodických analýz zahrnuje Světová zdravotnická organizace (WHO), ale i když pro odhad konzumace turistů používá data z World Tourism Organization, pro Česko k dispozici nejsou.
Podle poslední komplexní zprávy WHO o alkoholu a zdraví z roku 2018 je Česko s konzumací 14,4 litrů čistého lihu na osobu a rok ze sledovaných 194 zemí na 56. místě a na třetím místě v regionu Evropa. Pokud se vezmou v úvahu nikoli všichni obyvatelé, ale pouze skuteční konzumenti alkoholu, pak jsme s 19,1 litru na osobu a rok na 51. místě na světě a devátí v regionu Evropa. Druzí ale ne.
Kam patří Česko
Struktura tuzemské spotřeby alkoholu je roky neměnná. Nadpolovičně se na ní podílí pivo, čtvrtinou lihoviny a pětinou víno.
Pokud chceme na světě najít státy, kde skuteční konzumenti spotřebují stejné množství alkoholu, jsou to Barbados, Brazílie, Bulharsko, Kazachstán, Litva a Rumunsko, a kde je obdobná průměrná spotřeba na obyvatele, budou to Litva a Moldavsko na jedné straně a Německo, Niger a Seychely na druhé straně.
Pokud bychom hledali konzumenty, kteří bez ohledu na vypité množství alkoholu mají obdobné preference ohledně piva, našli bychom je v Rakousku a Německu, se stejnými preferencemi v lihovinách v Srbsku a Moldavsku a stejný podíl příznivců vína ve Finsku, v Malajsii, na Slovensku a na Seychelách.
Podle WHO se oficiální konzumace v Česku ve sledovaném období nezměnila. Zato černý trh s objemem 1,5 litru čistého alkoholu na osobu a podílem na celkové konzumaci více než 10 % se od předchozího zkoumání v roce 2010 o 0,4 litru - o třetinu - zvýšil. Státy, jejichž obyvatelé na černém trhu vypijí identické množství alkoholu, jsou Bělorusko, Benin, Čína, Francie, Island, Keňa, Kuba, Maďarsko, Svatá Lucie a Východní Timor.
Regulace nás posune
Pokud vůbec má na objem i na strukturu spotřeby alkoholu nějaký vliv stát se svými provedenými i zamýšlenými regulacemi formou daní a restrikcí v alkoholové reklamě, měl by pečlivě zvážit, do jaké společnosti tuzemské příznivce alkoholu a tedy většinovou společnost už zavedl.
Úvahy o snížení spotřeby alkoholu v Česku vycházejí z celoevropského trendu. WHO uvádí, že v regionu Evropa klesla spotřeba z 12,3 litru v roce 2005 na 9,8 litru v roce 2016. Tento průměrný objem však obyvatelé téměř všech států Evropské unie zřetelně překonávají a přesně této úrovně dosahuje v regionu Evropa pouze Gruzie. Výrazně nižší konzumace alkoholu je hlavně v evropských státech sousedících s Asií, v Arménii, Azerbajdžánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a v Turecku. A jak k sousedství Asie patří, většina této konzumace připadá na lihoviny a černý trh.
Lobby s klapkami na očích
Až se všemožní lobbisté co nevidět pustí do ovlivňování poslanců i veřejnosti ke změnám alkoholu se týkajících zákonů, mohli by tentokrát myslet nejen na prospěch zainteresovaných průmyslových skupin, ale také na to, v jaké zemi, s jakými spoluobčany a jakými alkoholickými turisty včetně zahraničních svatebčanů chtějí žít.
Aby se s jejich novým mravenčím úsilím ten nedávno údajně zdecimovaný černý trh s alkoholem i s jinými Evropě vzdálenými praktikami velmi brzy nevrátil silnější. Podle WHO už v Česku posiluje.