Wine of Czechia | Víno z Česka

S diskusí nad zavedením spotřební daně pro tichá vína zakořenila ve veřejném prostoru informace, že se tuzemská vína podílejí na domácí spotřebě jednou třetinou a dovozová vína dvěmi, což by odpovídalo jejich podílu na platbách případné spotřební daně. Není to přesné, není to pravda. Podle Českého statistického úřadu se v letech 2015 až 2021 v Česku zkonzumovalo 12,5 milionů hektolitrů vína. Podle informací Registru vinic při Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském vyprodukovali tuzemští vinaři v letech 2015 až 2021 celkem 4,9 milionů hektolitrů vína z tuzemských hroznů a 6,5 milionů hektolitrů ze zahraniční suroviny, dohromady 11,4 milionů hektolitrů. Jen samotný Bohemia Sekt, patřící německé rodinné firmě Henkel Freixenet, vyrobil v tomto období 1,2 milionů hektolitrů vína, víc než desetinu domácí produkce. Na dovozy pak dle statistik ČSÚ a ÚKZÚZ zbývá 1,1 milionu hektolitrů vína. Vinohradníci a vinaři Hovoříme-li o tuzemských vinicích a tedy zemědělství, pak se jejich úr...

Údaje o tuzemské spotřebě alkoholu pravidelně vzbuzují vášně, neboť nás údajně posouvají na nelichotivá místa zemí s jeho největší konzumací. V roce 2019 hlásal titulek ČTK , že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví : „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“ Skutečnost Před několika málo dny zveřejnil  Český statistický úřad , který jediný tyto údaje zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2021 byla podle něj 9,7 litru na osobu a rok, stejná jako v předchozím roce a nejnižší za posledních deset let. To představuje 163,26 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 144 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a ...

Na začátku letošní sklizně si připomeňme loňská globální vinařská čísla, jak je zveřejnila Mezinárodní organizace pro révu a víno. Podle ní došlo v roce 2021 k částečnému oživení celosvětové spotřeby vína po koronavirové krizi v roce 2020 a k rozmachu mezinárodního obchodního trhu, který v roce 2021 zaznamenal rekordní objem i hodnotu. Klíčová čísla pro vinařský sektor jsou podle OIV tato: Plocha světových vinic se v roce 2021 odhaduje na 7,3 mil. ha, jen nepatrně méně než v roce 2020. Světová produkce vína, bez šťáv a moštů, se v roce 2021 odhaduje na 260 mil. hl, což je ve srovnání s rokem 2020 pokles o téměř 3 mil. hl (-1 %). Světová spotřeba vína v roce 2021 se odhaduje na 236 mhl, což představuje růst o 2 mhl (+0,7 %) ve srovnání s objemem v roce 2020. Světový vývoz vína v roce 2021 na historicky nejvyšší číslo 111,6 mhl vzrostl ve srovnání s rokem 2020 o 4 % a ještě více se zvýšil v hodnotovém vyjádření, a to o 34,3 mld. eur, což zaznamenalo meziroční nárůst o 16 %. V žebříčku ko...

Kdo chtěl mít do diskuzí o tuzemském vinařském průmyslu nebo o výkaznictví a kontrole Evropské unie správná data, mohl je vyhledat v databázi Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), které tyto údaje dříve předával Eurostat a nyní přímo české Ministerstvo zemědělství. Nebo se mohl opřít o údaje z Bilance výroby a spotřeby vína každoročně publikované v Situační a výhledové zprávě (SVZ) pro komoditu víno sestavené Ministerstvem zemědělství z údajů jím řízených organizací a z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Celní správy. Situační a výhledovou zprávu Réva vinná a víno 2021 vydalo Ministerstvo zemědělství s prosincovým datem zveřejnění v lednu letošního roku. Loňská zpráva 2020 neobsahovala mnohé klíčové údaje s dovětkem, že letos budou zpřesněné a úplné. Srovnání letošních zveřejněných údajů s loňskými a předloňskými a s údaji z dalších uvedených zdrojů je překvapivé. Protože najít z různých zdrojů v každém roce více než dva stejné údaje je téměř nemožné. A to se navíc liší ...

Český statistický úřad bilancoval sklizeň révy vinné ročníku 2020. Podle jeho šetření se z 16 140 hektarů vinic sklidilo 90 376 tun hroznů, hektarový výnos byl 5,6 tuny na hektar, o třetinu více než 4,23 t/ha v roce 2019 a o 14 % méně než 6,51 t/ha v roce 2018. Podle šetření samotných vinohradníků, kterého se zúčastnilo 67 pěstitelů z více než 17 tisíc, byl letošní výnos 5,9 tuny na hektar, o 20 % víc než 4,9 t/ha v roce 2019 a o 11 % míň než 6,6 t/ha v roce 2018. Odhaduje se, že v Česku úrodu ze ¾ plochy všech vinic sklízelo na 70 až 80 sklízečů hroznů. Srovnání Letos poprvé tuzemští pěstitelé konstatovali, že v sousedním Německu je průměrný hektarový výnos dvojnásobný a v Rakousku je asi o 40 % vyšší. To je ovšem známé od roku 2017 a podrobnější analýza z roku 2020 ukázala, že výnosy tuzemských vinic snesou srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za B...

Titulek nemá reagovat na aktuální nouzovou situaci, přestože kvalifikované odhady věští pokles letošní evropské spotřeby vína na polovinu. O těchto trendech se dozvíme brzy, ale ještě ne dnes. Co bychom ovšem mohli vědět už dnes, že se tuzemská konzumace vína postupně zvyšuje. Nebo také ne 😏. Ale suroviny k jeho výrobě je málo v každém případě 😕. Domácí vinařský průmysl tak každý rok přichází ve velkoobchodních cenách asi o 5 miliard korun. Spotřeba a produkce Podle údajů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) vypili konzumenti v Česku v roce 2018 celkem 2,1 milionů litrů vína a stejné množství odhaduje OIV i pro rok 2019. To odpovídá údajům Ministerstva zemědělství a dle OIV tím obsazujeme 24. příčku na světě, o deset procent překonaní konzumenty ze Švédska a Rakouska . OIV z toho dovodila průměrnou domácí spotřebu vína na obyvatele 23,3 litru. Rakouská domácí spotřeba na obyvatele je podle OIV 29,4 litru a švédská 27,8 litru. Podle tuzemských údajů ale p...

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slově Jaroslava Machovce , ředitele Vinařského fondu , po rozpravě a pod předsednictvím Jaroslava Faltýnka vzal na vědomí výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2017 . Takto hladce se ve středu 20. června uzavřelo jeho loňské hospodaření, přestože své ve výročních zprávách věrně zobrazované nezákonné praktiky pranic nezměnil . Výdaje mimo zákon Pokračovaly zákonem vyloučené televizní a online reklamní kampaně? Ano, pokračovaly. Utrácely se desítky milionů za propagaci značky „Vína z Moravy, vína z Čech,“ i když notifikace Evropské komise povoluje pouze podporu chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení? Ano utrácely. Zmizel milion za průzkumy trhu, aniž by na jejich realizaci nějaký žadatel získal ve správním řízení byť jedinou korunu? Ano, zmizel. O těchto nelegálních výdajích Fondu jsme už psali zde nebo zde a dobře jsou patrné i na podrobně zdokumentovaném příkladu mobilní aplikace Víno na do...

Bilanční situační a výhledová zpráva s podtitulkem Réva vinná přináší každoročně integraci vinařských statistik a údajů z více tuzemských úřadů a po porovnání s čísly z předchozích vydání vyplývá z té nejnovější několik zaznameníhodných novinek. Přibylo apalecí, opět na Moravě, v Čechách zůstává stále jediná, mělnická, z roku 2015.  Apelace Počet spolků, které svoje vína sami zatřiďují a používají pro jejich označení zkratku VOC nebo V.O.C. - vína originální certifikace - stoupl ze sedmi na kulatých deset, když nejstarší VOC Znojmo zahajuje desátý rok své činnosti. VOC Slovácko Od srpna 2016 je novou apelací VOC Slovácko se sídlem v Josefově, kterou lze přiznávat pouze vínům vyrobeným z odrůd Muškát moravský, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské modré a Frankovka. Členská vinařství objevíte kliknutím na název apelace. Na podzim roku 2016 získalo povolení přiznávat označení vína originální certifikace VOC Hustopečsko . Pod tímto označením lze z...

Kolik je v Česku vína Domácího vína je pro jeho příznivce málo, protože daná plocha našich vinic víc suroviny pro jeho výrobu neposkytne. Skutečně? Spotřeba vína tuzemskými vínomilci i návštěvníky naší země je známá - dvě stě milionů litrů ročně, oněch dvacet litrů na obyvatele. Tuzemští vinohradníci vypěstují révy a vinaři z něj udělají vína zhruba čtvrtinu, z čehož se polovina vyveze, často i s podporou státu . Pro příznivce vína a jejich sedm osmin roční konzumace - sedmnáct a půl litru na obyvatele - tedy musí ze zahraničí vinaři přivést hrozny nebo obchodníci hotová vína . Rozšiřování vinic není úplně přímá cesta. Od loňska je sice mohou všechny evropské státy zvětšovat o procento ročně, ale to za prvé není mnoho a za druhé o to i přes podpory  není  bůhvijaký zájem .  Restrikce na dovoz vína způsobí pouze pokles jeho domácí spotřeby a přesun k jinému alkoholu, ruští konzumenti zasažení mezinárodními i vnitrostátními sankcemi by mohli vyprávět. Hekta...

Zahraniční víno a jeho domácí konzumenti Tuzemská produkce vína jeho příznivcům nestačí. Proto i za tři čtvrtletí letošního roku je podle ČSÚ víno na desáté příčce nejvíce importovaného zemědělského zboží, stejně jako jím bylo v pololetí 2016 . Celkem se ho dovezlo 1 084 tisíc hektolitrů v hodnotě 2 988 milionů korun.  Trend v posledních letech je zřejmý z uvedené tabulky, údaje za rok 2016 jsou za letošní tři čtvrtletí: Víno   2011 2012 2013 2014 2015 2016 Dovoz mil. CZK   3 651 3 757 4 208 4 023 4 169 2 988 Dovoz 1000 hl   1 744 1 451 1 392 1 416 1 461 1 084 Jak je z trendu patrné, podíl dovozozových vín na celkové roční konzumaci vína kolem 1,8 milionů hektolitrů pravděpodobně opět dosáhne tří čtvrtin.  Díky rozloze tuzemských vinic nejsou schopní domácí vinaři uspokojit českou spotřebu českým vínem a navíc část jejich produkce se exportuje. Import zahraničních ví...