Přeskočit na hlavní obsah

Spotřební daň a dvě třetiny dovozů? Devět desetin zkonzumovaného vína pochází od domácích vinařů


S diskusí nad zavedením spotřební daně pro tichá vína zakořenila ve veřejném prostoru informace, že se tuzemská vína podílejí na domácí spotřebě jednou třetinou a dovozová vína dvěmi, což by odpovídalo jejich podílu na platbách případné spotřební daně. Není to přesné, není to pravda.

Podle Českého statistického úřadu se v letech 2015 až 2021 v Česku zkonzumovalo 12,5 milionů hektolitrů vína.

Podle informací Registru vinic při Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském vyprodukovali tuzemští vinaři v letech 2015 až 2021 celkem 4,9 milionů hektolitrů vína z tuzemských hroznů a 6,5 milionů hektolitrů ze zahraniční suroviny, dohromady 11,4 milionů hektolitrů. Jen samotný Bohemia Sekt, patřící německé rodinné firmě Henkel Freixenet, vyrobil v tomto období 1,2 milionů hektolitrů vína, víc než desetinu domácí produkce. Na dovozy pak dle statistik ČSÚ a ÚKZÚZ zbývá 1,1 milionu hektolitrů vína.

Vinohradníci a vinaři

Hovoříme-li o tuzemských vinicích a tedy zemědělství, pak se jejich úroda na domácí spotřebě podílí ne jednou třetinou, ale dvěma pětinami, 39 %. Samotných domácích pěstitelů a jejich sklizně se ale případná spotřební daň nijak nedotkne.

Hovoříme-li o spotřební dani a tedy potravinářství, podíleli by se na ní domácí vinaři z 91 % a devět procent výnosu spotřební daně by zajistila importovaná vína a zahraniční vinaři, resp. jejich dovozci.

Tento výsledek ale zpochybňují importní a exportní statistiky Celní správy převzaté ČSÚ a zveřejňované Státním zemědělským a intervenčním fondem. Podle nich bylo v letech 2015 až 2021 saldo zahraničního obchodu s vínem 9 milionů hektolitrů vína včetně suroviny pro jeho výrobu, kupodivu však ani tuna vinných hroznů moštových. Spolu s uvedenou produkcí z tuzemských hroznů 4,9 milionů hektolitrů a konzumací 12,5 milionů hektolitrů by to znamenalo, že do osobních tuzemských a bezcelních zahraničních archivů přibylo nezkonzumovaných 1,4 milionů hektolitrů vína. Pak by na domácí vinaře připadlo ne 91 %, ale 82 % podílu na spotřební dani z vína a na zahraniční vinaře a jejich import ne devět, ale dvojnásobných 18 %. Že je mediálně propíraná jedna třetina od devíti nebo i osmi desetin na hony vzdálená však není pochyb.

Víno dnes celníky nezajímá

Nicméně ke kvalitě uváděných oficiálních čísel je třeba uvést, že v silách Registru vinic není předávaná hlášení o uvedených objemech kontrolovat, že statistici zjišťují data o spotřebě vína pouze výběrovým šetřením, a že Celní správa je sice důkladná a kapacitně vybavená, ale právě s ohledem na nulovou spotřební daň a její nulový výnos není tiché víno její prioritou a kontroly směřuje do komodit s výraznějším přínosem veřejných prostředků.

Nejčtenější

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské vinařství v roce 2023

 © Austrian Wine / Robert Herbst Několik dní před začátkem letošní sklizně byla zveřejněná zpráva Rakouské vino 2023 nabízející komplexní pohled na rakouský vinařský průmysl i jeho zákazníky. Jaký je ve srovnání s českým? Vinice Současná plocha rakouských vinic je 44 tisic hektarů, z toho plocha plodných vinic je téměř 42 tisic hektarů, na nichž hospodařilo 10 012 producentů. 30 tisic hektarů, tedy 68,4 % osázené plochy je osázeno bílými jakostními odrůdami révy vinné. Rakousko proto říká, že je klasickou zemí bílých vín. Nejpěstovanější odrůdou je Veltlínské zelené s podílem 32,3 % osázených vinic. V Česku je 18 tisic hektarů vinic, z toho plodných je 17,7 tisic ha, o 60 % méně. Odrůdy moštové bílé tvoří 73 % a jejich plocha se zvyšuje, takže i Česko je klasickou zemí bílých vín. A Veltlínské zelené je s 1 487 hektary  jednička  i v Česku. Registrovaných pěstitelů je 13 263, absolutně i relativně mnohem víc, než rakouských. Sklizeň V Rakousku se sklidilo objemově 2 330 713 hektolitrů,