Přeskočit na hlavní obsah

Spotřební daň a dvě třetiny dovozů? Devět desetin zkonzumovaného vína pochází od domácích vinařů


S diskusí nad zavedením spotřební daně pro tichá vína zakořenila ve veřejném prostoru informace, že se tuzemská vína podílejí na domácí spotřebě jednou třetinou a dovozová vína dvěmi, což by odpovídalo jejich podílu na platbách případné spotřební daně. Není to přesné, není to pravda.

Podle Českého statistického úřadu se v letech 2015 až 2021 v Česku zkonzumovalo 12,5 milionů hektolitrů vína.

Podle informací Registru vinic při Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském vyprodukovali tuzemští vinaři v letech 2015 až 2021 celkem 4,9 milionů hektolitrů vína z tuzemských hroznů a 6,5 milionů hektolitrů ze zahraniční suroviny, dohromady 11,4 milionů hektolitrů. Jen samotný Bohemia Sekt, patřící německé rodinné firmě Henkel Freixenet, vyrobil v tomto období 1,2 milionů hektolitrů vína, víc než desetinu domácí produkce. Na dovozy pak dle statistik ČSÚ a ÚKZÚZ zbývá 1,1 milionu hektolitrů vína.

Vinohradníci a vinaři

Hovoříme-li o tuzemských vinicích a tedy zemědělství, pak se jejich úroda na domácí spotřebě podílí ne jednou třetinou, ale dvěma pětinami, 39 %. Samotných domácích pěstitelů a jejich sklizně se ale případná spotřební daň nijak nedotkne.

Hovoříme-li o spotřební dani a tedy potravinářství, podíleli by se na ní domácí vinaři z 91 % a devět procent výnosu spotřební daně by zajistila importovaná vína a zahraniční vinaři, resp. jejich dovozci.

Tento výsledek ale zpochybňují importní a exportní statistiky Celní správy převzaté ČSÚ a zveřejňované Státním zemědělským a intervenčním fondem. Podle nich bylo v letech 2015 až 2021 saldo zahraničního obchodu s vínem 9 milionů hektolitrů vína včetně suroviny pro jeho výrobu, kupodivu však ani tuna vinných hroznů moštových. Spolu s uvedenou produkcí z tuzemských hroznů 4,9 milionů hektolitrů a konzumací 12,5 milionů hektolitrů by to znamenalo, že do osobních tuzemských a bezcelních zahraničních archivů přibylo nezkonzumovaných 1,4 milionů hektolitrů vína. Pak by na domácí vinaře připadlo ne 91 %, ale 82 % podílu na spotřební dani z vína a na zahraniční vinaře a jejich import ne devět, ale dvojnásobných 18 %. Že je mediálně propíraná jedna třetina od devíti nebo i osmi desetin na hony vzdálená však není pochyb.

Víno dnes celníky nezajímá

Nicméně ke kvalitě uváděných oficiálních čísel je třeba uvést, že v silách Registru vinic není předávaná hlášení o uvedených objemech kontrolovat, že statistici zjišťují data o spotřebě vína pouze výběrovým šetřením, a že Celní správa je sice důkladná a kapacitně vybavená, ale právě s ohledem na nulovou spotřební daň a její nulový výnos není tiché víno její prioritou a kontroly směřuje do komodit s výraznějším přínosem veřejných prostředků.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř