Přeskočit na hlavní obsah

Spotřební daň a dvě třetiny dovozů? Devět desetin zkonzumovaného vína pochází od domácích vinařů


S diskusí nad zavedením spotřební daně pro tichá vína zakořenila ve veřejném prostoru informace, že se tuzemská vína podílejí na domácí spotřebě jednou třetinou a dovozová vína dvěmi, což by odpovídalo jejich podílu na platbách případné spotřební daně. Není to přesné, není to pravda.

Podle Českého statistického úřadu se v letech 2015 až 2021 v Česku zkonzumovalo 12,5 milionů hektolitrů vína.

Podle informací Registru vinic při Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském vyprodukovali tuzemští vinaři v letech 2015 až 2021 celkem 4,9 milionů hektolitrů vína z tuzemských hroznů a 6,5 milionů hektolitrů ze zahraniční suroviny, dohromady 11,4 milionů hektolitrů. Jen samotný Bohemia Sekt, patřící německé rodinné firmě Henkel Freixenet, vyrobil v tomto období 1,2 milionů hektolitrů vína, víc než desetinu domácí produkce. Na dovozy pak dle statistik ČSÚ a ÚKZÚZ zbývá 1,1 milionu hektolitrů vína.

Vinohradníci a vinaři

Hovoříme-li o tuzemských vinicích a tedy zemědělství, pak se jejich úroda na domácí spotřebě podílí ne jednou třetinou, ale dvěma pětinami, 39 %. Samotných domácích pěstitelů a jejich sklizně se ale případná spotřební daň nijak nedotkne.

Hovoříme-li o spotřební dani a tedy potravinářství, podíleli by se na ní domácí vinaři z 91 % a devět procent výnosu spotřební daně by zajistila importovaná vína a zahraniční vinaři, resp. jejich dovozci.

Tento výsledek ale zpochybňují importní a exportní statistiky Celní správy převzaté ČSÚ a zveřejňované Státním zemědělským a intervenčním fondem. Podle nich bylo v letech 2015 až 2021 saldo zahraničního obchodu s vínem 9 milionů hektolitrů vína včetně suroviny pro jeho výrobu, kupodivu však ani tuna vinných hroznů moštových. Spolu s uvedenou produkcí z tuzemských hroznů 4,9 milionů hektolitrů a konzumací 12,5 milionů hektolitrů by to znamenalo, že do osobních tuzemských a bezcelních zahraničních archivů přibylo nezkonzumovaných 1,4 milionů hektolitrů vína. Pak by na domácí vinaře připadlo ne 91 %, ale 82 % podílu na spotřební dani z vína a na zahraniční vinaře a jejich import ne devět, ale dvojnásobných 18 %. Že je mediálně propíraná jedna třetina od devíti nebo i osmi desetin na hony vzdálená však není pochyb.

Víno dnes celníky nezajímá

Nicméně ke kvalitě uváděných oficiálních čísel je třeba uvést, že v silách Registru vinic není předávaná hlášení o uvedených objemech kontrolovat, že statistici zjišťují data o spotřebě vína pouze výběrovým šetřením, a že Celní správa je sice důkladná a kapacitně vybavená, ale právě s ohledem na nulovou spotřební daň a její nulový výnos není tiché víno její prioritou a kontroly směřuje do komodit s výraznějším přínosem veřejných prostředků.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho...