Přeskočit na hlavní obsah

Češi mají o víno zájem stále stejný. Spíš malý


Údaje o tuzemské spotřebě alkoholu pravidelně vzbuzují vášně, neboť nás údajně posouvají na nelichotivá místa zemí s jeho největší konzumací. V roce 2019 hlásal titulek ČTK, že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“

Skutečnost

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad, který jediný tyto údaje zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2021 byla podle něj 9,7 litru na osobu a rok, stejná jako v předchozím roce a nejnižší za posledních deset let. To představuje 163,26 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 144 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů.

Rozpory

Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 17,17 litrů, celkem tedy 1 803 tisíc hektolitrů. Ale Mezinárodní organizace pro révu a víno letos o prázdninách zveřejnila podle údajů dodaných ministerstvem zemědělství odhad české konzumace v roce 2021 o objemu 2 300 tisíc hektolitrů vína. O více než čtvrtinu vyšší.

Pokud například Český rozhlas citoval v roce 2020 údaj Svazu vinařů České republiky, že v roce 2018 vypil každý průměrný občan České republiky necelých 22 litrů vína za rok, pak se zmýlil. Statistici uvádějí, že spotřeba vína v tomto roce byla 17,11 litrů na osobu a rok. O čtvrtinu méně. A i pokud bychom připustili, že by vinaři souhlasili se zahrnutím produkce ovocných vín do své produkce, byla by v roce 2018 celková konzumace vína 20,4 litrů na osobu a rok, sice o víc než tři litry vyšší, ale stále o 1,5 litrů nižší, než tvrdil Svaz vinařů.

Trendy

Pokud se chceme věnovat relativním a absolutním údajům o konzumaci vína, musíme mít na paměti počet obyvatel. Přitom počet obyvatel kolísá a loňský střední stav 10 500 850 obyvatel byl nejnižším za posledních deset let. Sporným bodem také bývá konzumace turistů. Bezpochyby by to byl zajímavý údaj, ale k dispozici není, neboť statistici získávají data pouze od domácích respondentů.

Komu věřit

Pozoruhodné je porovnání údajů o spotřebě čistého alkoholu podle tuzemských statistiků a podle Světové zdravotnické organizace, která globální srovnání provádí každých pět let, naposledy v roce 2018. Podle WHO byla tehdy česká spotřeba čistého alkoholu 14,4 litrů na osobu a rok, z toho 1,5 litru na černém trhu, tedy dokonce ještě vyšší, než shora citovaný údaj Ministerstva zdravotnictví. Čeští statistici ale vycházejí ze svých dotazníkových šetření, která nutně obsahují data o konzumaci na oficiálním i na černém trhu. Podle nich byla 9,93 litru na osobu a rok. O třetinu nižší.

Neméně zajímavé jsou údaje Ministerstva zemědělství. To například v situační a výhledové zprávě pro uvedlo jako nejnovější údaj domácí spotřeby vína o objemu 2 174 tisíc hektolitrů vína za rok 2019. Přitom tento údaj nezjišťuje a může se opřít pouze o statistická data. Ale statistici uvádějí v roce 2019 celkovou konzumaci 1 837 tisíc hektolitrů. O nepřehlédnutelnou osminu méně.

Nejoblíbenější je

Pomiňme tedy nespolehlivé zdroje dat a ještě se podívejme na porovnání loňské domácí konzumace piva, vína a lihovin. Ve srovnání podle objemu čistého alkoholu jsou s 46 % první pivo, s 29 % druhé lihoviny a s 25 % třetí víno. Pokud pořadí srovnáme podle vypitého množství, s 83 % kraluje pivo, s 13 % je druhé víno a lihoviny se 4 % jsou třetí. Víno tak na první příčce není v žádném ohledu.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř