Přeskočit na hlavní obsah

Češi mají o víno zájem stále stejný. Spíš malý


Údaje o tuzemské spotřebě alkoholu pravidelně vzbuzují vášně, neboť nás údajně posouvají na nelichotivá místa zemí s jeho největší konzumací. V roce 2019 hlásal titulek ČTK, že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“

Skutečnost

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad, který jediný tyto údaje zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2021 byla podle něj 9,7 litru na osobu a rok, stejná jako v předchozím roce a nejnižší za posledních deset let. To představuje 163,26 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 144 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů.

Rozpory

Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 17,17 litrů, celkem tedy 1 803 tisíc hektolitrů. Ale Mezinárodní organizace pro révu a víno letos o prázdninách zveřejnila podle údajů dodaných ministerstvem zemědělství odhad české konzumace v roce 2021 o objemu 2 300 tisíc hektolitrů vína. O více než čtvrtinu vyšší.

Pokud například Český rozhlas citoval v roce 2020 údaj Svazu vinařů České republiky, že v roce 2018 vypil každý průměrný občan České republiky necelých 22 litrů vína za rok, pak se zmýlil. Statistici uvádějí, že spotřeba vína v tomto roce byla 17,11 litrů na osobu a rok. O čtvrtinu méně. A i pokud bychom připustili, že by vinaři souhlasili se zahrnutím produkce ovocných vín do své produkce, byla by v roce 2018 celková konzumace vína 20,4 litrů na osobu a rok, sice o víc než tři litry vyšší, ale stále o 1,5 litrů nižší, než tvrdil Svaz vinařů.

Trendy

Pokud se chceme věnovat relativním a absolutním údajům o konzumaci vína, musíme mít na paměti počet obyvatel. Přitom počet obyvatel kolísá a loňský střední stav 10 500 850 obyvatel byl nejnižším za posledních deset let. Sporným bodem také bývá konzumace turistů. Bezpochyby by to byl zajímavý údaj, ale k dispozici není, neboť statistici získávají data pouze od domácích respondentů.

Komu věřit

Pozoruhodné je porovnání údajů o spotřebě čistého alkoholu podle tuzemských statistiků a podle Světové zdravotnické organizace, která globální srovnání provádí každých pět let, naposledy v roce 2018. Podle WHO byla tehdy česká spotřeba čistého alkoholu 14,4 litrů na osobu a rok, z toho 1,5 litru na černém trhu, tedy dokonce ještě vyšší, než shora citovaný údaj Ministerstva zdravotnictví. Čeští statistici ale vycházejí ze svých dotazníkových šetření, která nutně obsahují data o konzumaci na oficiálním i na černém trhu. Podle nich byla 9,93 litru na osobu a rok. O třetinu nižší.

Neméně zajímavé jsou údaje Ministerstva zemědělství. To například v situační a výhledové zprávě pro uvedlo jako nejnovější údaj domácí spotřeby vína o objemu 2 174 tisíc hektolitrů vína za rok 2019. Přitom tento údaj nezjišťuje a může se opřít pouze o statistická data. Ale statistici uvádějí v roce 2019 celkovou konzumaci 1 837 tisíc hektolitrů. O nepřehlédnutelnou osminu méně.

Nejoblíbenější je

Pomiňme tedy nespolehlivé zdroje dat a ještě se podívejme na porovnání loňské domácí konzumace piva, vína a lihovin. Ve srovnání podle objemu čistého alkoholu jsou s 46 % první pivo, s 29 % druhé lihoviny a s 25 % třetí víno. Pokud pořadí srovnáme podle vypitého množství, s 83 % kraluje pivo, s 13 % je druhé víno a lihoviny se 4 % jsou třetí. Víno tak na první příčce není v žádném ohledu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...