Přeskočit na hlavní obsah

Češi mají o víno zájem stále stejný. Spíš malý


Údaje o tuzemské spotřebě alkoholu pravidelně vzbuzují vášně, neboť nás údajně posouvají na nelichotivá místa zemí s jeho největší konzumací. V roce 2019 hlásal titulek ČTK, že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“

Skutečnost

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad, který jediný tyto údaje zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2021 byla podle něj 9,7 litru na osobu a rok, stejná jako v předchozím roce a nejnižší za posledních deset let. To představuje 163,26 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 144 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů.

Rozpory

Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 17,17 litrů, celkem tedy 1 803 tisíc hektolitrů. Ale Mezinárodní organizace pro révu a víno letos o prázdninách zveřejnila podle údajů dodaných ministerstvem zemědělství odhad české konzumace v roce 2021 o objemu 2 300 tisíc hektolitrů vína. O více než čtvrtinu vyšší.

Pokud například Český rozhlas citoval v roce 2020 údaj Svazu vinařů České republiky, že v roce 2018 vypil každý průměrný občan České republiky necelých 22 litrů vína za rok, pak se zmýlil. Statistici uvádějí, že spotřeba vína v tomto roce byla 17,11 litrů na osobu a rok. O čtvrtinu méně. A i pokud bychom připustili, že by vinaři souhlasili se zahrnutím produkce ovocných vín do své produkce, byla by v roce 2018 celková konzumace vína 20,4 litrů na osobu a rok, sice o víc než tři litry vyšší, ale stále o 1,5 litrů nižší, než tvrdil Svaz vinařů.

Trendy

Pokud se chceme věnovat relativním a absolutním údajům o konzumaci vína, musíme mít na paměti počet obyvatel. Přitom počet obyvatel kolísá a loňský střední stav 10 500 850 obyvatel byl nejnižším za posledních deset let. Sporným bodem také bývá konzumace turistů. Bezpochyby by to byl zajímavý údaj, ale k dispozici není, neboť statistici získávají data pouze od domácích respondentů.

Komu věřit

Pozoruhodné je porovnání údajů o spotřebě čistého alkoholu podle tuzemských statistiků a podle Světové zdravotnické organizace, která globální srovnání provádí každých pět let, naposledy v roce 2018. Podle WHO byla tehdy česká spotřeba čistého alkoholu 14,4 litrů na osobu a rok, z toho 1,5 litru na černém trhu, tedy dokonce ještě vyšší, než shora citovaný údaj Ministerstva zdravotnictví. Čeští statistici ale vycházejí ze svých dotazníkových šetření, která nutně obsahují data o konzumaci na oficiálním i na černém trhu. Podle nich byla 9,93 litru na osobu a rok. O třetinu nižší.

Neméně zajímavé jsou údaje Ministerstva zemědělství. To například v situační a výhledové zprávě pro uvedlo jako nejnovější údaj domácí spotřeby vína o objemu 2 174 tisíc hektolitrů vína za rok 2019. Přitom tento údaj nezjišťuje a může se opřít pouze o statistická data. Ale statistici uvádějí v roce 2019 celkovou konzumaci 1 837 tisíc hektolitrů. O nepřehlédnutelnou osminu méně.

Nejoblíbenější je

Pomiňme tedy nespolehlivé zdroje dat a ještě se podívejme na porovnání loňské domácí konzumace piva, vína a lihovin. Ve srovnání podle objemu čistého alkoholu jsou s 46 % první pivo, s 29 % druhé lihoviny a s 25 % třetí víno. Pokud pořadí srovnáme podle vypitého množství, s 83 % kraluje pivo, s 13 % je druhé víno a lihoviny se 4 % jsou třetí. Víno tak na první příčce není v žádném ohledu.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J