Český rozhlas se na Mikuláše v pořadu Zaostřeno s mottem "Pronikavé analýzy důležitých problémů" po čase znovu věnoval tuzemskému vinařství. Pokud uváděl fakta, čerpal prý z knihy Viléma Krause Réva a víno v Čechách a na Moravě, v závěru nechal promluvit lobby. Fakta nesedí a závěry z nich vyvozené tím méně. A začne to hned nadpisem.
"Proč je v Česku třikrát víc vinic než za první republiky? Strmě roste konzumace," míní Český rozhlas a doplňuje "Plocha osázená vinou révou se od vstupu do Evropské unie pohybuje na absolutních historických maximech."
Přestože je dnes vinic dokonce pětkrát víc, historická maxima to nejsou. A konzumace strmě neroste.
Vinice
Ve 30. letech minulého století, za první republiky, zůstalo na Moravě 3 780 hektarů vinic, když o sto let dříve kolem roku 1820 jich bylo 29 801 hektarů. Podle Registru vinic je nyní v celém Česku 18 716 hektarů. Dramatický pokles vinic způsobily krutá zima roku 1866 i následný příchod škůdců a nemocí jako byly mšička révokaz a peronospora révy vinné, které postupně vyplenily všechny evropské vinice. Tuzemské vinohradnictví ránu zasazenou několika vlnami pěstitelských pandemií ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století ještě dodnes nezacelilo.
"Až v roce 1980 bylo hlavně na Moravě asi 14 tisíc hektarů vinic," uvádí Český rozhlas.
Podle Ministerstva zemědělství bylo v Česku v roce 1980 necelých 12 tisíc hektarů a v roce 1985 necelých 13 tisíc hektarů. Rozlohy 14 tisíc hektarů dosáhly tuzemské vinohrady o čtvrt století později, až v roce 2005.
Obliba vína
"Podle údajů Svazu vinařů České republiky se spotřeba v zemi pohybovala ještě v 60. letech někde na úrovni 6 až 7 litrů na osobu za rok. Ještě v roce 1995 to bylo asi 11 litrů, ale od té doby se zdvojnásobila. V roce 2018 vypil každý průměrný občan České republiky necelých 22 litrů vína za rok," cituje Český rozhlas.
Odhaduje se, že v 19. století byla spotřeba vína víc než 56 litrů na osobu a rok. Podle údajů Ministerstva zemědělství byla spotřeba v roce 1960 a 1965 14,2, resp. 14,4 litrů. V roce 1995 činila konzumace vína 15,4 a v roce 2018 19,3 litrů na osobu. Hranici 20 litrů v tomto století tuzemští příznivci vína mírně pokořili pouze v roce 2010 a 2016. Podle pařížské Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) jsou zemí s nejvyšší spotřebou vína 33 litrů Spojené státy, které předstihly i tradiční Francii s dnes 27 litry na osobu.
"Jednotlivé ročníky se pohybují v průměru mezi 50 a 60 miliony litrů (vyprodukovaného) vína. To tvoří těch 30, někdy až skoro 40 procent celkové spotřeby," je si jistý Český rozhlas.
Desetiletý průměr domácí konzumace je 2 013 tisíc hektolitrů. Desetiletý průměr domácí výroby je 631 tisíc hektolitrů, tedy 63 milionů litrů s podílem 31 %. Ale jsou tu i ročník 2010 s 390 tisíci hektolitry domácí výroby a podílem jen 17 % a ročník 2014 s 382 tisíci hektolitry a 19 % podílem.
Produktivita vinic
"Územní potenciál a klima moravským vinařům kvalitní produkci zvýšit neumožní" a "rádi bychom pokryli spotřebu celou. Narážíme ale na omezení rozlohy vinic," tlumočí Český rozhlas názor vinařského funkcionáře.
Překážku limitovaná rozloha tuzemských vinic představuje, ale za povšimnutí stojí jejich nízká produktivita. Ministerstvem zemědělství prezentovaný tuzemský desetiletý průměr hektarových výnosů je 4,87 tun. V roce 1970 to bylo 6,13 tun, o pět let později 7,8 tun a v roce 1989 4,56 tuny na hektar.
Pěstitelé v sousedním územním potenciálem a klimatem srovnatelném Německu dosahují podle OIV výnosu 13,6 tun, ve srovnání s Českem více než dvojnásobného, v Austrálii 13 tun, v Argentině 12,4 tun a ve Francii 7,8 tuny, o 60 % vyšším, než českým. Celosvětový průměr je 10,4 tun na hektar. V něm se sice promítá pěstování i jiných odrůd, než pro výrobu vína, ale na produkci uvedených států a produktivitě vinic tyto představují méně než desetiprocentní podíl. Tuzemskou produkci limituje rozloha vinic, jejich podprůměrný výnos stejně tak. Pomoc tuzemskému pěstitelství není v marné snaze výrazně překročit stanovenou rozlohu vinic, ale v hledání cesty k jejich vyšší produktivitě.
Český rozhlas klade sugestivní otázku "Proč se ale stále snažit zvyšovat za každou cenu podíl domácího vína i ve velkoobchodu?," která jakoby implikuje odpověď, že za nějakou cenu podíl zvýšit lze.
Z uvedených údajů je patrné, že zvýšit podíl domácího vína ve velko- ani maloobchodu za jakoukoli cenu nejde prostě proto, že se ho zde nevyprodukuje tolik, aby uspokojilo celou domácí poptávku. Zvýšení podílu domácího vína by samozřejmě způsobil i pokles celkové spotřeby vína, nikoli však domácího. Předpokládáme však, že to posluchačům nikdo předestřít nechtěl.
Menšina
"V České republice je registrovaných asi 1100 producentů vína," opakuje Český rozhlas.
Podle Registru vinic je v České republice registrovaných 1 871 producentů vína, o 70 % víc, a také 17 788 pěstitelů révy vinné. Svaz vinařů České republiky, jehož hlas a údaje v pořadu zazněly, má 142 členů pěstujících révu a produkujících víno. Pokud Český rozhlas cituje jeho údaje o víně, vinicích, jejich výnosu, rozvoji či klimatu, naslouchá hlasu 7,5 % vinařů nebo 0,8 % pěstitelů. Víc než nepřiléhavé, trapné a dehonestující označení všech vinařů za menšinu, jak je v pořadu použil představitel Svazu – samozřejmě že menšinu nedefinuje zaměstnání, povolání ani podnikání – je toto označení platné spíš pro jejich údajného mluvčího.
Zopakuje se "černý trh?"
Český rozhlas přinesl o tuzemském vinařství zkreslené informace. Nestalo se mu to poprvé a zpozornět proto měl už při volbě zpovídaného partnera. Ten před pár lety i jeho prostřednictvím intenzivně loboval za "eliminaci černého trhu s vínem, zejména sudovým," aniž by jeho existenci kdy prokázal, a úřadům a zákonodárcům současně tvrdil, že tato eliminace přinese na daních až 2,5 miliardy za rok. Nepřinesla. Ze svého webu následně všechny příspěvky o černém trhu odstranil. Články na webu Českého rozhlasu nebo ve Vinařském obzoru však tyto argumenty uchovávají dodnes. Je s podivem, že dvoumiliardový rozpor mezi tehdejším tvrzením a současnou realitou neodhalil Český rozhlas sám a dokonce že takový chybující zdroj bez ověření cituje znovu.