Přeskočit na hlavní obsah

Mýlka Českého rozhlasu


Český rozhlas se na Mikuláše v pořadu Zaostřeno s mottem "Pronikavé analýzy důležitých problémů" po čase znovu věnoval tuzemskému vinařství. Pokud uváděl fakta, čerpal prý z knihy Viléma Krause Réva a víno v Čechách a na Moravě, v závěru nechal promluvit lobby. Fakta nesedí a závěry z nich vyvozené tím méně. A začne to hned nadpisem.

"Proč je v Česku třikrát víc vinic než za první republiky? Strmě roste konzumace," míní Český rozhlas a doplňuje "Plocha osázená vinou révou se od vstupu do Evropské unie pohybuje na absolutních historických maximech."

Přestože je dnes vinic dokonce pětkrát víc, historická maxima to nejsou. A konzumace strmě neroste.

Vinice

Ve 30. letech minulého století, za první republiky, zůstalo na Moravě 3 780 hektarů vinic, když o sto let dříve kolem roku 1820 jich bylo 29 801 hektarů. Podle Registru vinic je nyní v celém Česku 18 716 hektarů. Dramatický pokles vinic způsobily krutá zima roku 1866 i následný příchod škůdců a nemocí jako byly mšička révokaz a peronospora révy vinné, které postupně vyplenily všechny evropské vinice. Tuzemské vinohradnictví ránu zasazenou několika vlnami pěstitelských pandemií ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století ještě dodnes nezacelilo.

"Až v roce 1980 bylo hlavně na Moravě asi 14 tisíc hektarů vinic," uvádí Český rozhlas.

Podle Ministerstva zemědělství bylo v Česku v roce 1980 necelých 12 tisíc hektarů a v roce 1985 necelých 13 tisíc hektarů. Rozlohy 14 tisíc hektarů dosáhly tuzemské vinohrady o čtvrt století později, až v roce 2005.

Obliba vína

"Podle údajů Svazu vinařů České republiky se spotřeba v zemi pohybovala ještě v 60. letech někde na úrovni 6 až 7 litrů na osobu za rok. Ještě v roce 1995 to bylo asi 11 litrů, ale od té doby se zdvojnásobila. V roce 2018 vypil každý průměrný občan České republiky necelých 22 litrů vína za rok," cituje Český rozhlas.

Odhaduje se, že v 19. století byla spotřeba vína víc než 56 litrů na osobu a rok. Podle údajů Ministerstva zemědělství byla spotřeba v roce 1960 a 1965 14,2, resp. 14,4 litrů. V roce 1995 činila konzumace vína 15,4 a v roce 2018 19,3 litrů na osobu. Hranici 20 litrů v tomto století tuzemští příznivci vína mírně pokořili pouze v roce 2010 a 2016. Podle pařížské Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) jsou zemí s nejvyšší spotřebou vína 33 litrů Spojené státy, které předstihly i tradiční Francii s dnes 27 litry na osobu.

"Jednotlivé ročníky se pohybují v průměru mezi 50 a 60 miliony litrů (vyprodukovaného) vína. To tvoří těch 30, někdy až skoro 40 procent celkové spotřeby," je si jistý Český rozhlas.

Desetiletý průměr domácí konzumace je 2 013 tisíc hektolitrů. Desetiletý průměr domácí výroby je 631 tisíc hektolitrů, tedy 63 milionů litrů s podílem 31 %. Ale jsou tu i ročník 2010 s 390 tisíci hektolitry domácí výroby a podílem jen 17 % a ročník 2014 s 382 tisíci hektolitry a 19 % podílem.

Produktivita vinic

"Územní potenciál a klima moravským vinařům kvalitní produkci zvýšit neumožní" a "rádi bychom pokryli spotřebu celou. Narážíme ale na omezení rozlohy vinic," tlumočí Český rozhlas názor vinařského funkcionáře.

Překážku limitovaná rozloha tuzemských vinic představuje, ale za povšimnutí stojí jejich nízká produktivita. Ministerstvem zemědělství prezentovaný tuzemský desetiletý průměr hektarových výnosů je 4,87 tun. V roce 1970 to bylo 6,13 tun, o pět let později 7,8 tun a v roce 1989 4,56 tuny na hektar.

Pěstitelé v sousedním územním potenciálem a klimatem srovnatelném Německu dosahují podle OIV výnosu 13,6 tun, ve srovnání s Českem více než dvojnásobného, v Austrálii 13 tun, v Argentině 12,4 tun a ve Francii 7,8 tuny, o 60 % vyšším, než českým. Celosvětový průměr je 10,4 tun na hektar. V něm se sice promítá pěstování i jiných odrůd, než pro výrobu vína, ale na produkci uvedených států a produktivitě vinic tyto představují méně než desetiprocentní podíl. Tuzemskou produkci limituje rozloha vinic, jejich podprůměrný výnos stejně tak. Pomoc tuzemskému pěstitelství není v marné snaze výrazně překročit stanovenou rozlohu vinic, ale v hledání cesty k jejich vyšší produktivitě.

Český rozhlas klade sugestivní otázku "Proč se ale stále snažit zvyšovat za každou cenu podíl domácího vína i ve velkoobchodu?," která jakoby implikuje odpověď, že za nějakou cenu podíl zvýšit lze.

Z uvedených údajů je patrné, že zvýšit podíl domácího vína ve velko- ani maloobchodu za jakoukoli cenu nejde prostě proto, že se ho zde nevyprodukuje tolik, aby uspokojilo celou domácí poptávku. Zvýšení podílu domácího vína by samozřejmě způsobil i pokles celkové spotřeby vína, nikoli však domácího. Předpokládáme však, že to posluchačům nikdo předestřít nechtěl.

Menšina

"V České republice je registrovaných asi 1100 producentů vína," opakuje Český rozhlas.

Podle Registru vinic je v České republice registrovaných 1 871 producentů vína, o 70 % víc, a také 17 788 pěstitelů révy vinné. Svaz vinařů České republiky, jehož hlas a údaje v pořadu zazněly, 142 členů pěstujících révu a produkujících víno. Pokud Český rozhlas cituje jeho údaje o víně, vinicích, jejich výnosu, rozvoji či klimatu, naslouchá hlasu 7,5 % vinařů nebo 0,8 % pěstitelů. Víc než nepřiléhavé, trapné a dehonestující označení všech vinařů za menšinu, jak je v pořadu použil představitel Svazu – samozřejmě že menšinu nedefinuje zaměstnání, povolání ani podnikání – je toto označení platné spíš pro jejich údajného mluvčího.

Zopakuje se "černý trh?"

Český rozhlas přinesl o tuzemském vinařství zkreslené informace. Nestalo se mu to poprvé a zpozornět proto měl už při volbě zpovídaného partnera. Ten před pár lety i jeho prostřednictvím intenzivně loboval za "eliminaci černého trhu s vínem, zejména sudovým," aniž by jeho existenci kdy prokázal, a úřadům a zákonodárcům současně tvrdil, že tato eliminace přinese na daních až 2,5 miliardy za rok. Nepřinesla. Ze svého webu následně všechny příspěvky o černém trhu odstranil. Články na webu Českého rozhlasu nebo ve Vinařském obzoru však tyto argumenty uchovávají dodnes. Je s podivem, že dvoumiliardový rozpor mezi tehdejším tvrzením a současnou realitou neodhalil Český rozhlas sám a dokonce že takový chybující zdroj bez ověření cituje znovu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...