Přeskočit na hlavní obsah

Mýlka Českého rozhlasu


Český rozhlas se na Mikuláše v pořadu Zaostřeno s mottem "Pronikavé analýzy důležitých problémů" po čase znovu věnoval tuzemskému vinařství. Pokud uváděl fakta, čerpal prý z knihy Viléma Krause Réva a víno v Čechách a na Moravě, v závěru nechal promluvit lobby. Fakta nesedí a závěry z nich vyvozené tím méně. A začne to hned nadpisem.

"Proč je v Česku třikrát víc vinic než za první republiky? Strmě roste konzumace," míní Český rozhlas a doplňuje "Plocha osázená vinou révou se od vstupu do Evropské unie pohybuje na absolutních historických maximech."

Přestože je dnes vinic dokonce pětkrát víc, historická maxima to nejsou. A konzumace strmě neroste.

Vinice

Ve 30. letech minulého století, za první republiky, zůstalo na Moravě 3 780 hektarů vinic, když o sto let dříve kolem roku 1820 jich bylo 29 801 hektarů. Podle Registru vinic je nyní v celém Česku 18 716 hektarů. Dramatický pokles vinic způsobily krutá zima roku 1866 i následný příchod škůdců a nemocí jako byly mšička révokaz a peronospora révy vinné, které postupně vyplenily všechny evropské vinice. Tuzemské vinohradnictví ránu zasazenou několika vlnami pěstitelských pandemií ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století ještě dodnes nezacelilo.

"Až v roce 1980 bylo hlavně na Moravě asi 14 tisíc hektarů vinic," uvádí Český rozhlas.

Podle Ministerstva zemědělství bylo v Česku v roce 1980 necelých 12 tisíc hektarů a v roce 1985 necelých 13 tisíc hektarů. Rozlohy 14 tisíc hektarů dosáhly tuzemské vinohrady o čtvrt století později, až v roce 2005.

Obliba vína

"Podle údajů Svazu vinařů České republiky se spotřeba v zemi pohybovala ještě v 60. letech někde na úrovni 6 až 7 litrů na osobu za rok. Ještě v roce 1995 to bylo asi 11 litrů, ale od té doby se zdvojnásobila. V roce 2018 vypil každý průměrný občan České republiky necelých 22 litrů vína za rok," cituje Český rozhlas.

Odhaduje se, že v 19. století byla spotřeba vína víc než 56 litrů na osobu a rok. Podle údajů Ministerstva zemědělství byla spotřeba v roce 1960 a 1965 14,2, resp. 14,4 litrů. V roce 1995 činila konzumace vína 15,4 a v roce 2018 19,3 litrů na osobu. Hranici 20 litrů v tomto století tuzemští příznivci vína mírně pokořili pouze v roce 2010 a 2016. Podle pařížské Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) jsou zemí s nejvyšší spotřebou vína 33 litrů Spojené státy, které předstihly i tradiční Francii s dnes 27 litry na osobu.

"Jednotlivé ročníky se pohybují v průměru mezi 50 a 60 miliony litrů (vyprodukovaného) vína. To tvoří těch 30, někdy až skoro 40 procent celkové spotřeby," je si jistý Český rozhlas.

Desetiletý průměr domácí konzumace je 2 013 tisíc hektolitrů. Desetiletý průměr domácí výroby je 631 tisíc hektolitrů, tedy 63 milionů litrů s podílem 31 %. Ale jsou tu i ročník 2010 s 390 tisíci hektolitry domácí výroby a podílem jen 17 % a ročník 2014 s 382 tisíci hektolitry a 19 % podílem.

Produktivita vinic

"Územní potenciál a klima moravským vinařům kvalitní produkci zvýšit neumožní" a "rádi bychom pokryli spotřebu celou. Narážíme ale na omezení rozlohy vinic," tlumočí Český rozhlas názor vinařského funkcionáře.

Překážku limitovaná rozloha tuzemských vinic představuje, ale za povšimnutí stojí jejich nízká produktivita. Ministerstvem zemědělství prezentovaný tuzemský desetiletý průměr hektarových výnosů je 4,87 tun. V roce 1970 to bylo 6,13 tun, o pět let později 7,8 tun a v roce 1989 4,56 tuny na hektar.

Pěstitelé v sousedním územním potenciálem a klimatem srovnatelném Německu dosahují podle OIV výnosu 13,6 tun, ve srovnání s Českem více než dvojnásobného, v Austrálii 13 tun, v Argentině 12,4 tun a ve Francii 7,8 tuny, o 60 % vyšším, než českým. Celosvětový průměr je 10,4 tun na hektar. V něm se sice promítá pěstování i jiných odrůd, než pro výrobu vína, ale na produkci uvedených států a produktivitě vinic tyto představují méně než desetiprocentní podíl. Tuzemskou produkci limituje rozloha vinic, jejich podprůměrný výnos stejně tak. Pomoc tuzemskému pěstitelství není v marné snaze výrazně překročit stanovenou rozlohu vinic, ale v hledání cesty k jejich vyšší produktivitě.

Český rozhlas klade sugestivní otázku "Proč se ale stále snažit zvyšovat za každou cenu podíl domácího vína i ve velkoobchodu?," která jakoby implikuje odpověď, že za nějakou cenu podíl zvýšit lze.

Z uvedených údajů je patrné, že zvýšit podíl domácího vína ve velko- ani maloobchodu za jakoukoli cenu nejde prostě proto, že se ho zde nevyprodukuje tolik, aby uspokojilo celou domácí poptávku. Zvýšení podílu domácího vína by samozřejmě způsobil i pokles celkové spotřeby vína, nikoli však domácího. Předpokládáme však, že to posluchačům nikdo předestřít nechtěl.

Menšina

"V České republice je registrovaných asi 1100 producentů vína," opakuje Český rozhlas.

Podle Registru vinic je v České republice registrovaných 1 871 producentů vína, o 70 % víc, a také 17 788 pěstitelů révy vinné. Svaz vinařů České republiky, jehož hlas a údaje v pořadu zazněly, 142 členů pěstujících révu a produkujících víno. Pokud Český rozhlas cituje jeho údaje o víně, vinicích, jejich výnosu, rozvoji či klimatu, naslouchá hlasu 7,5 % vinařů nebo 0,8 % pěstitelů. Víc než nepřiléhavé, trapné a dehonestující označení všech vinařů za menšinu, jak je v pořadu použil představitel Svazu – samozřejmě že menšinu nedefinuje zaměstnání, povolání ani podnikání – je toto označení platné spíš pro jejich údajného mluvčího.

Zopakuje se "černý trh?"

Český rozhlas přinesl o tuzemském vinařství zkreslené informace. Nestalo se mu to poprvé a zpozornět proto měl už při volbě zpovídaného partnera. Ten před pár lety i jeho prostřednictvím intenzivně loboval za "eliminaci černého trhu s vínem, zejména sudovým," aniž by jeho existenci kdy prokázal, a úřadům a zákonodárcům současně tvrdil, že tato eliminace přinese na daních až 2,5 miliardy za rok. Nepřinesla. Ze svého webu následně všechny příspěvky o černém trhu odstranil. Články na webu Českého rozhlasu nebo ve Vinařském obzoru však tyto argumenty uchovávají dodnes. Je s podivem, že dvoumiliardový rozpor mezi tehdejším tvrzením a současnou realitou neodhalil Český rozhlas sám a dokonce že takový chybující zdroj bez ověření cituje znovu.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.