Přeskočit na hlavní obsah

Fond není kamarád do deště. Ani nebude

Jan Grolich

To, co se mohlo zdát jako dobrý nápad v červenci, už tak možná nevypadá na Mikuláše. Letní měsíce plné hezkého počasí a optimismu zaplašily myšlenky na existenci viru SARS-CoV-2 a jeho důsledků na všední život, ale nezaplašily virus samotný. Lze jen hádat, kolik z tehdejších šestnácti vinařských zájemců o členství v Radě Vinařského fondu si uvědomilo, že tato instituce bude po mnoho měsíců, možná i let odsouzená k pasivitě. Až na splácení jejích dluhů a vynucování plateb zákonných odvodů.

Příjmy v ohrožení

V listopadu a prosinci na úplný počet doplněná Rada musí zajistit i v příštím roce výběr odvodů z vinic a z vinařské domácí produkce v obvyklé výši 30 až 35 milionů korun. Vinařský zákon nic jiného neumožňuje. Plátcům odvodů může prominout penále a dovolit uhradit je nikoli v řádných termínech, ale postupně kdykoli do konce roku. Tak jako to Rada udělala letos v dubnu.

Fond přitom možná bude muset oželet 5 či více milionů korun, které mu každoročně poskytuje Jihomoravský kraj. O stejnou částku by se pak snížila i ministerstvem zemědělství vyplácená podpora státu. Podle Jana Grolicha, nového hejtmana a pravděpodobného předsedy Rady fondu, bude třeba v krajském rozpočtu na příští rok seškrtat zhruba půl miliardy. Pokud už je škrtnutá ikonická Motocyklová Grand Prix, může totéž potkat i Víno Jihomoravského kraje i jihomoravský krajský příspěvek fondu. "Musíme přehodnotit veškeré projekty a organizace, které kraj za minulých dvacet let zřídil, některé už tam jsou opravdu jen ze setrvačnosti a neplní svůj účel a předpokládám, že tyto budeme muset opustit," řekl Grolich

Rada také musí zajistit inkaso nejméně 17 milionů korun, aby je fond mohl v průběhu roku, a podstatnou část už v lednu, zaplatit státu jako splátku téměř čtvrt miliardového, výsadbu vinic podporujícího úvěru z počátku tisíciletí, z něhož zatím splatil jen méně významnou část. Odvody ani případnou krajskou a státní podporu a ani žádné jiné zákonné příjmy na tuto splátku použít nesmí.

Výdaje u ledu

Ano, podpory vychladnou. Naprostá většina akcí, na které jejich organizátoři mohou podle zákona žádat o podporu, bude nebo může být z epidemiologického hlediska neproveditelná. Kurzy, ochutnávky, otevřené sklepy, soutěže, košty, školení a semináře, vinobraní, to vše se možná bude konat, ale možná taky ne. Například z letošních podzimních dvě stě posuzovaných žádostí bylo nanejvýš dvacet virově netečných, úprava webu, vydání publikace nebo propagačních materiálů, vše podpory za přibližně dva miliony korun. Ze 75 milionů, které má fond na tyto účely k dispozici.

Může se proto stát, že napřesrok činnost fondu reálně zaznamenají pouze pěstitelé a vinaři. Dílem díky povinným platbám odvodů za vinice a víno a splátkám za rozvoj vinic a dílem díky možnému dalšímu průzkumu, jak je zasáhnou opatření proti pandemii. Vinařský zákon na nic lepšího připravený není, ministerstvo žádné změny nepřipravuje, a jakkoli omládlá rada Vinařského fondu jiný prostor v podstatě nemá.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho