Přeskočit na hlavní obsah

Fond není kamarád do deště. Ani nebude

Jan Grolich

To, co se mohlo zdát jako dobrý nápad v červenci, už tak možná nevypadá na Mikuláše. Letní měsíce plné hezkého počasí a optimismu zaplašily myšlenky na existenci viru SARS-CoV-2 a jeho důsledků na všední život, ale nezaplašily virus samotný. Lze jen hádat, kolik z tehdejších šestnácti vinařských zájemců o členství v Radě Vinařského fondu si uvědomilo, že tato instituce bude po mnoho měsíců, možná i let odsouzená k pasivitě. Až na splácení jejích dluhů a vynucování plateb zákonných odvodů.

Příjmy v ohrožení

V listopadu a prosinci na úplný počet doplněná Rada musí zajistit i v příštím roce výběr odvodů z vinic a z vinařské domácí produkce v obvyklé výši 30 až 35 milionů korun. Vinařský zákon nic jiného neumožňuje. Plátcům odvodů může prominout penále a dovolit uhradit je nikoli v řádných termínech, ale postupně kdykoli do konce roku. Tak jako to Rada udělala letos v dubnu.

Fond přitom možná bude muset oželet 5 či více milionů korun, které mu každoročně poskytuje Jihomoravský kraj. O stejnou částku by se pak snížila i ministerstvem zemědělství vyplácená podpora státu. Podle Jana Grolicha, nového hejtmana a pravděpodobného předsedy Rady fondu, bude třeba v krajském rozpočtu na příští rok seškrtat zhruba půl miliardy. Pokud už je škrtnutá ikonická Motocyklová Grand Prix, může totéž potkat i Víno Jihomoravského kraje i jihomoravský krajský příspěvek fondu. "Musíme přehodnotit veškeré projekty a organizace, které kraj za minulých dvacet let zřídil, některé už tam jsou opravdu jen ze setrvačnosti a neplní svůj účel a předpokládám, že tyto budeme muset opustit," řekl Grolich

Rada také musí zajistit inkaso nejméně 17 milionů korun, aby je fond mohl v průběhu roku, a podstatnou část už v lednu, zaplatit státu jako splátku téměř čtvrt miliardového, výsadbu vinic podporujícího úvěru z počátku tisíciletí, z něhož zatím splatil jen méně významnou část. Odvody ani případnou krajskou a státní podporu a ani žádné jiné zákonné příjmy na tuto splátku použít nesmí.

Výdaje u ledu

Ano, podpory vychladnou. Naprostá většina akcí, na které jejich organizátoři mohou podle zákona žádat o podporu, bude nebo může být z epidemiologického hlediska neproveditelná. Kurzy, ochutnávky, otevřené sklepy, soutěže, košty, školení a semináře, vinobraní, to vše se možná bude konat, ale možná taky ne. Například z letošních podzimních dvě stě posuzovaných žádostí bylo nanejvýš dvacet virově netečných, úprava webu, vydání publikace nebo propagačních materiálů, vše podpory za přibližně dva miliony korun. Ze 75 milionů, které má fond na tyto účely k dispozici.

Může se proto stát, že napřesrok činnost fondu reálně zaznamenají pouze pěstitelé a vinaři. Dílem díky povinným platbám odvodů za vinice a víno a splátkám za rozvoj vinic a dílem díky možnému dalšímu průzkumu, jak je zasáhnou opatření proti pandemii. Vinařský zákon na nic lepšího připravený není, ministerstvo žádné změny nepřipravuje, a jakkoli omládlá rada Vinařského fondu jiný prostor v podstatě nemá.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř