Přeskočit na hlavní obsah

Fond není kamarád do deště. Ani nebude

Jan Grolich

To, co se mohlo zdát jako dobrý nápad v červenci, už tak možná nevypadá na Mikuláše. Letní měsíce plné hezkého počasí a optimismu zaplašily myšlenky na existenci viru SARS-CoV-2 a jeho důsledků na všední život, ale nezaplašily virus samotný. Lze jen hádat, kolik z tehdejších šestnácti vinařských zájemců o členství v Radě Vinařského fondu si uvědomilo, že tato instituce bude po mnoho měsíců, možná i let odsouzená k pasivitě. Až na splácení jejích dluhů a vynucování plateb zákonných odvodů.

Příjmy v ohrožení

V listopadu a prosinci na úplný počet doplněná Rada musí zajistit i v příštím roce výběr odvodů z vinic a z vinařské domácí produkce v obvyklé výši 30 až 35 milionů korun. Vinařský zákon nic jiného neumožňuje. Plátcům odvodů může prominout penále a dovolit uhradit je nikoli v řádných termínech, ale postupně kdykoli do konce roku. Tak jako to Rada udělala letos v dubnu.

Fond přitom možná bude muset oželet 5 či více milionů korun, které mu každoročně poskytuje Jihomoravský kraj. O stejnou částku by se pak snížila i ministerstvem zemědělství vyplácená podpora státu. Podle Jana Grolicha, nového hejtmana a pravděpodobného předsedy Rady fondu, bude třeba v krajském rozpočtu na příští rok seškrtat zhruba půl miliardy. Pokud už je škrtnutá ikonická Motocyklová Grand Prix, může totéž potkat i Víno Jihomoravského kraje i jihomoravský krajský příspěvek fondu. "Musíme přehodnotit veškeré projekty a organizace, které kraj za minulých dvacet let zřídil, některé už tam jsou opravdu jen ze setrvačnosti a neplní svůj účel a předpokládám, že tyto budeme muset opustit," řekl Grolich

Rada také musí zajistit inkaso nejméně 17 milionů korun, aby je fond mohl v průběhu roku, a podstatnou část už v lednu, zaplatit státu jako splátku téměř čtvrt miliardového, výsadbu vinic podporujícího úvěru z počátku tisíciletí, z něhož zatím splatil jen méně významnou část. Odvody ani případnou krajskou a státní podporu a ani žádné jiné zákonné příjmy na tuto splátku použít nesmí.

Výdaje u ledu

Ano, podpory vychladnou. Naprostá většina akcí, na které jejich organizátoři mohou podle zákona žádat o podporu, bude nebo může být z epidemiologického hlediska neproveditelná. Kurzy, ochutnávky, otevřené sklepy, soutěže, košty, školení a semináře, vinobraní, to vše se možná bude konat, ale možná taky ne. Například z letošních podzimních dvě stě posuzovaných žádostí bylo nanejvýš dvacet virově netečných, úprava webu, vydání publikace nebo propagačních materiálů, vše podpory za přibližně dva miliony korun. Ze 75 milionů, které má fond na tyto účely k dispozici.

Může se proto stát, že napřesrok činnost fondu reálně zaznamenají pouze pěstitelé a vinaři. Dílem díky povinným platbám odvodů za vinice a víno a splátkám za rozvoj vinic a dílem díky možnému dalšímu průzkumu, jak je zasáhnou opatření proti pandemii. Vinařský zákon na nic lepšího připravený není, ministerstvo žádné změny nepřipravuje, a jakkoli omládlá rada Vinařského fondu jiný prostor v podstatě nemá.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.