Přeskočit na hlavní obsah

Fond není kamarád do deště. Ani nebude

Jan Grolich

To, co se mohlo zdát jako dobrý nápad v červenci, už tak možná nevypadá na Mikuláše. Letní měsíce plné hezkého počasí a optimismu zaplašily myšlenky na existenci viru SARS-CoV-2 a jeho důsledků na všední život, ale nezaplašily virus samotný. Lze jen hádat, kolik z tehdejších šestnácti vinařských zájemců o členství v Radě Vinařského fondu si uvědomilo, že tato instituce bude po mnoho měsíců, možná i let odsouzená k pasivitě. Až na splácení jejích dluhů a vynucování plateb zákonných odvodů.

Příjmy v ohrožení

V listopadu a prosinci na úplný počet doplněná Rada musí zajistit i v příštím roce výběr odvodů z vinic a z vinařské domácí produkce v obvyklé výši 30 až 35 milionů korun. Vinařský zákon nic jiného neumožňuje. Plátcům odvodů může prominout penále a dovolit uhradit je nikoli v řádných termínech, ale postupně kdykoli do konce roku. Tak jako to Rada udělala letos v dubnu.

Fond přitom možná bude muset oželet 5 či více milionů korun, které mu každoročně poskytuje Jihomoravský kraj. O stejnou částku by se pak snížila i ministerstvem zemědělství vyplácená podpora státu. Podle Jana Grolicha, nového hejtmana a pravděpodobného předsedy Rady fondu, bude třeba v krajském rozpočtu na příští rok seškrtat zhruba půl miliardy. Pokud už je škrtnutá ikonická Motocyklová Grand Prix, může totéž potkat i Víno Jihomoravského kraje i jihomoravský krajský příspěvek fondu. "Musíme přehodnotit veškeré projekty a organizace, které kraj za minulých dvacet let zřídil, některé už tam jsou opravdu jen ze setrvačnosti a neplní svůj účel a předpokládám, že tyto budeme muset opustit," řekl Grolich

Rada také musí zajistit inkaso nejméně 17 milionů korun, aby je fond mohl v průběhu roku, a podstatnou část už v lednu, zaplatit státu jako splátku téměř čtvrt miliardového, výsadbu vinic podporujícího úvěru z počátku tisíciletí, z něhož zatím splatil jen méně významnou část. Odvody ani případnou krajskou a státní podporu a ani žádné jiné zákonné příjmy na tuto splátku použít nesmí.

Výdaje u ledu

Ano, podpory vychladnou. Naprostá většina akcí, na které jejich organizátoři mohou podle zákona žádat o podporu, bude nebo může být z epidemiologického hlediska neproveditelná. Kurzy, ochutnávky, otevřené sklepy, soutěže, košty, školení a semináře, vinobraní, to vše se možná bude konat, ale možná taky ne. Například z letošních podzimních dvě stě posuzovaných žádostí bylo nanejvýš dvacet virově netečných, úprava webu, vydání publikace nebo propagačních materiálů, vše podpory za přibližně dva miliony korun. Ze 75 milionů, které má fond na tyto účely k dispozici.

Může se proto stát, že napřesrok činnost fondu reálně zaznamenají pouze pěstitelé a vinaři. Dílem díky povinným platbám odvodů za vinice a víno a splátkám za rozvoj vinic a dílem díky možnému dalšímu průzkumu, jak je zasáhnou opatření proti pandemii. Vinařský zákon na nic lepšího připravený není, ministerstvo žádné změny nepřipravuje, a jakkoli omládlá rada Vinařského fondu jiný prostor v podstatě nemá.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.