Přeskočit na hlavní obsah

Šest plus jedna personálních hádanek. Odhalení se blíží


Jedenáctičlenná Rada Vinařského fondu se ve starém složení sešla naposledy 15. října. Týden na to šesti členům mandát skončil a za týden skončí mandát sedmého. Od třetí říjnové dekády, už měsíc, není Rada fondu usnášeníschopná.

Podle Vojtěcha Bílého, tiskového mluvčího ministerstva zemědělství, na uvolněná místa ministr jmenuje nové členy zřejmě na začátku prosince. Jediným, kdo má už dnes členství jisté, je nově zvolený jihomoravský hejtman Jan Grolich. Monika Brindzáková, krajská tisková mluvčí, potvrdila, že nově zvolené zastupitelstvo jako svého kandidáta na člena Rady fondu tradičně zvolilo hejtmana.

Šestnáct nominací

Na zbývajících šest uvolněných členských míst se od devíti vinařských spolků sešlo šestnáct nominací, většina z nich vícenásobně. K letošní jarní nominaci na pouhé jedno uvolněné místo v Radě se sešly návrhy čtyř osob od třinácti spolků, čtyři z nich nominují i nyní. Vinařských spolků, které by mohly navrhnout své kandidáty, je kolem stovky, o návrhy svých kandidátů do Rady fondu neusilují. O nominaci se znovu neucházely nebo žádnou nedostaly tři z osob, které v Radě skončily v říjnu.

Dvě věci bývají na nominacích a radě vidět na první pohled. Za prvé, že uspívají kandidáti s jedním nebo více akademickými tituly, začasté z oboru práva. A za druhé, že jmenování jsou blíž kandidáti s více nominacemi. I když úskalím vícenásobných nominací je kumulovaný konflikt zájmů, kolik nominací, tolik konfliktů.

Shoda na kandidátech

Osminásobnou nominaci, jako úspěšná jarní kandidátka, na podzim nikdo od navrhujících spolků nezískal. Dva mají čtyřnásobnou, devět trojnásobnou, zbylých pět po jedné. Dva kandidáti neuvádějí žádný akademický titul, čtyři více než jeden. Kandidáti uvádějící právnické vzdělání jsou tři a s novým hejtman i staronovým místopředsedou Rady by jich v případě úspěchu mohlo být v Radě znovu pět.

Ministr ani nominující svá rozhodnutí jmenovat a nominovat toho či onoho zdůvodňovat nemusí, není to výběrové řízení. Protože radní personální tajenka bude ministrem brzy vyluštěná, není důvod spekulovat o výsledku zákulisních tahanic. Pokud by však někdo spekulovat chtěl, povytáhněme králíka z klobouku a podívejme se, kdo jsou ti tří a čtyřnásobně nominovaní. 

Kdo bude radní

Mojmír Baroň, Lubomír Dvořáček, Jiří Maděřič, Barbora Kadlicová, Tibor Nyitray, Eduard Prát, Kamil Prokeš, Libor Průdek, Karel Smetana, Bořek Svoboda a Pavel Vajčner.

A kdo je nominoval? Spolky Mladí vinaři, Sdružení vinařů mikulovské podoblasti, Svaz vinařů, Unie enologů, Velká vína velkých vinic, Vinařská asociace, Vinařská unie, VOC Slovácko a VOC Znojmo.

Jména pěti lidí navržených jen jedním spolkem nechme zahalená tajemstvím. Kdo ví, třeba to bude pro někoho šťastným znamením.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Přehlížená výroční zpráva Vinařského fondu

Nelze asi předpokládat, že texty předložené zákonodárcům k přečtení a posouzení budou vždy poutavým čtením. Takovým dojmem působí i výroční zprávy Vinařského fondu . Desítky jejich stran sice obsahují ledasco, ale zásadní údaje k ověření, jestli Fond plní účel, ke kterému ho poslanci v roce 2004 založili, jsou v pouhých třech tabulkách. Jak se píše v letošní, loňské i předloňské zprávě: „ Přehled podaných žádostí o podporu dle vyhlášky č. 97/2006 Sb. je v níže uvedené tabulce .“ Co na tom, že citovanou vyhlášku parlament už v roce 2017 zrušil. I když je to snadné, poslanci se prostudování výročních zpráv a jejich následnému posouzení trvale vyhýbají . Naposledy sněmovna navrhla projednat a posoudit výroční zprávy Fondu z let 2019 a 2020 v závěru předchozího volebního období. Přestože jejich schválení doporučil zemědělský výbor sněmovny, nedošlo na ně. Možná proto, že způsob vedení účetnictví Fondu právě za tyto dva roky ostře zkritizovalo Ministerstvo financí a konstatovalo, že účetni