Přeskočit na hlavní obsah

Svatomartinské 2020. Ohlédnutí první


Už nějaký čas je svátek svatého Martina dobrým důvodem dát si husu či kachnu a víno. Vína za tím účelem nalahvovaná používají ochrannou známku Svatomartinské, husy ten den snědené nemají ochrannou známku žádnou, svatomartinské se jim ale říká také. Je už opět po Martinovi a jednoho může napadnou otázka, čeho se zkonzumovalo víc.

Víno

Najít úplnou odpověď nelze, přesné statistiky prodejů vína a hus nebo kachen s touto značku nejsou, řádovou odpověď ale můžeme najít. Majitel ochranné známky Svatomartinské uvádí, že se v předchozích letech každoročně vyrobily přes 2 miliony lahví Svatomartinského vína, letos odhadl, že se na trh dostane okolo 1,75 milionů lahví. Jejich prodejní cena se každoročně pohybuje mezi 60 až 100 korunami za lahev.

Husy

Pro obchod s drůbeží existují statistky zahrnující dovoz a vývoz, ne však domácí produkci. Pokud bychom pominuli reexport a přijali předpoklad, že co se doveze, to se zde sní, a co se zde vychovalo, to se jako dražší vyveze, můžeme potřebné údaje vypočítat ze Zpráv o trhu publikovaných SZIF. 

Vloni i předloni se do Česka dovezlo 10,5 tisíce tun kachen, hus a jejich dílů, z toho od září do listopadu, kdy je měsíční import oproti předchozímu období více než dvojnásobný, to bylo vloni 4,7 tisíce tun a předloni 4,9 tisíce tun s nákupní cenou od 60 do 75 korun za kilo. Pokud by stejný podíl dovozu připadl i na letošek, představovaly by podzimní před- a svatomartinské prodeje 4 tisíce tun kachen a hus. Kampaň k jejich konzumaci nikdo nedělá.

Srovnání

Sečteno a podtrženo: na svatého Martina byly letos nachystané asi 4 miliony kilogramů kachen a hus, jejichž velkoobchodní prodej vynesl 240 milionů korun, a přibližně 1,3 milionu kilogramů Svatomartinského vína, jehož velkoobchodní prodej vynesl 80 milionů korun. 

Značka Svatomartinské víno byla zaregistrovaná v roce 1995 a od roku 2005, kdy byla produkce těchto vín ve srovnání s dneškem zanedbatelná, je její propagace hrazená z peněz daňových poplatníků, vloni 4,5 milionu korun. Než se tak stalo, v roce 2004, se na podzim za přibližně 140 milionů dovezlo 3,2 milionu kilogramů kachen a hus. Dnes je podzimní podíl na jejich celoročním dovozu asi 45 %, tehdy byl dokonce přes 60 %. Svatomartinské víno se nyní na celkové roční domácí spotřebě 2 miliony hektolitrů podílí přibližně 0,7 %. 

Koho těší kampaň

Na podzim se zkrátka vypije pětatřicetkrát více vína nesvatomartinského nejen proto, že na jednu láhev Svatomartinského připadnou čtyři kilogramy svatomartinské husy nebo kachny, ale proto, že kdy jindy by se čtvrtletí odpovídající čtvrtinový podíl zkonzumoval. Bez reklamy. Vítěz vinařské kampaně Svatomartinské je zřejmý. A to ji ani nepotřebuje.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J