Přeskočit na hlavní obsah

Svatomartinské 2017: prozíravá volba?

Tradice Heurige v sousedním Rakousku
© Österreich Werbung, Peter Burgstaller
Proměnu vody ve víno na svatbě v Káně zařídil Ježíš Kristus. Proměnu vína ve Svatomartinské zařizuje soukromá společnost Národní vinařské centrum - a proč právě ona ví jen bůh.
Proměnu pokládanou za zázračnou zařídil svatebčanům Ježíš na počkání. Dnešní proměna mladého vína ve Svatomartinské trvá déle a bez podepsání a dodržování písemných dohod je nemyslitelná.
Jak připomíná Pavel Krška, ředitel NVC, každý vinař usilující o ochrannou známku Svatomartinské musí předat "originál přihlášku, podepsanou podlicenční smlouvu, vyplněný a podepsaný formulář pro objednávku záklopek nebo šroubových uzávěrů, analytický rozbor vína, kopii dokladu o původu hroznů, zaplatit šest set korun za každý vzorek a k hodnocení doručit dvě láhve vína od každého vzorku."

Stokoruna ke stokoruně

Ochrannou známku Svatomartinské si NVC pronajímá už jedenáct let a platí za ni 100 korun ročně. Letos se o Svatomartinské za šest set korun poplatku ucházelo 431 vzorků  a rok před tím 418, takže za stokorunu vkladu získalo NVC čtvrt milionu, bez DPH 213.719 korun a vloni 206.281 korun.
NVC může navíc po vinaři požadovat 6 lahví zdarma od každého schváleného vzorku, což znamenalo vloni i letos opci na více než 2 tisíce lahví zdarma v tržní ceně přibližně 150 tisíc korun bez DPH. K tomu je každý vinař NVC zavázán prodat mu na jeho výzvu dalších 36 lahví od každého schváleného vzorku za nižší než tržní cenu.

Svatomartinský marketing

Za marketing své ochranné známky Svatomartinské, která mu vynese stokorunu ročně, fond předloni zaplatil 6,4 milionů korun a vloni 8,8 milionů. Miliony to budou i letos, rozpočet na něj spolu s dalšími projekty vyhradil 19,6 milionů korun.
Fond navíc pořadatelům akcí se Svatomartinským vínem přislíbil granty ve výši 0,4 milionu vloni a 0,3 milionu letos.
Fond je také pořadatelem brněnské největší ochutnávky Svatomartinských vín, kterou v roce 2016 návštívilo 10.000 návštěvníků, z toho 4.453 platících. I na ni má v rozpočtu schválené peníze, spolu s dalšími akcemi 2,5 milionu korun.
Díky novele vinařského zákona byli letos svatý Martin i s koněm vystrnaděni ze záklopek a šroubovacích úzávěrů a jsou nahrazení povinným jednotným logem v podobě symbolu skleničky v národních barvách, jak v tiskové zprávě fond připomněl. V minulých letech sice sám o Martina na uzávěrech a záklopkách stál, nyní ale této ztráty nijak neželí.

Tisíce hektolitrů vína

Podle odhadů bude letos na trh dodáno přibližně 2,2 milionů lahví těchto speciálně označených mladých vín, téměř stejně jako vloni, což představuje 16,5 tisíce hektolitrů. Pokud Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský správně odhadoval domácí výrobu na 800 tisíc hektolitrů vína, pak se mladé Svatomartinské na této produkci podílí 2%. Z 53 týdnů roku se tedy nic než Svatomartinské prodává přesně jeden týden. Což jako zázrak nevypadá.
Tento údaj se shoduje s komentáři vinotékařů, podle nichž je veřejnost se svatým Martinem, husou a víny široce obeznámená - ale její zájem o husy a Svatomartinské vzápětí po Martinovi zcela opadne.

Mladé nebo Svatomartinské

Totéž znají tuzemští producenti ryb. Tradiční kapr je ten vánoční a před svátky se na něj také stojí fronty - jenže během roku si ho už koupí málokdo. Je proto otázka, zda - krom toho, že je nelegální, jak jsme psali poprvé zde a dále zde - je kampaň a sázka vinařů na svatého Martina vůbec chytrá. 
Stejné pochyby má i mnoho tuzemských vinařů, kteří proto pracují s bezplatným legislativně chráněným tradičním výrazem Mladé víno, kterým je Svatomartinské zrovna tak. Obdobný obsah a stejnou ochranu využívají i jejich slovenští kolegové, ale i rakouští s termínem Heuriger, italští s Novello, rumunští s Vin tânăr a slovinští s Mlado vino. Komerční život těchto vín se totiž počítá ne ve dnech, ale v měsících.

Hlavně husa

Svatomartinské má přesto svého nečekaného vítěze: drůbežáře. Ti své Svatomartinské husy vyprodali už před Martinem. A příštími vítězi mohou spolu s nimi být i držitelé ochranných známek se slovy Svatomartinské, Husa a Pivo.
Možná bude jednou víno doporučované jako jedna z příloh Svatomartinské husy - a ne husa jako příloha Svatomartinského vína. Drůbežáři se v takovém případě na vinaře a jejich investované peníze jistě zlobit nebudou.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J