Přeskočit na hlavní obsah

Středa ve Sněmovní, zpráva v zapomnění


Bylo to hezké středeční dopoledne 23. září 2020, kdy se na 38. schůzi zemědělského výboru Poslanecké sněmovny sešlo tucet poslanců mimo jiné i k projednání a posouzení výroční zprávy Vinařského fondu za rok 2019. Dozorčí rada Fondu na jednání scházela, chyběli její předseda i místopředseda, pasivně neboť mlčky se účastnil pouze její jeden jediný člen, poslanec Josef Kott. Ani on o zákonem požadovaném výsledku posouzení projednávané výroční zprávy Dozorčí radou Fondu nepromluvil.

Také předseda Rady Fondu, odcházející jihomoravský hejtman, na svou účast tradičně rezignoval, stejně tak místopředseda, dříve odešlý jihomoravský hejtman a nyní zaměstnanec Ministerstva zemědělství. Ani oni poslancům nepředložili výsledek o zákonem požadovaném schválení předkládané výroční zprávy Radou Fondu. Zastoupit se oba nechali ředitelem Fondu, který jako autor zprávy by měl být podle zákona Radou, Dozorčí radou a Poslaneckou sněmovnou kontrolován.

Kontemplace nad tímto bodem jednání přítomným trvala 27 minut, z nichž 20 minut patřilo projevu ředitele Fondu a jeho reakcím na v následující rozpravě vznesené dotazy a náměty. Šest lidí využilo zbylých sedm minut, nikdo z nich se však nezeptal na jedinou věc týkající se projednávané výroční zprávy.

Rozprava

Přítomný náměstek ministra zemědělství pochválil Fond za vyšší návštěvnost webu, za kladný výrok auditora a za organizaci soutěže vín. I zlínská poslankyně Fond pochválila, stabilní hodnota znalosti 66 % je podle ní úctyhodná a domnívá se, že když je taková stabilní podpora, tak samozřejmě znalostní úroveň lidí je a že se v podstatě obracíme od zahraničí k nám.

Také poslanec a exministr zemědělství poděkoval Fondu a ocenil rozšířený záběr v rámci sociálních sítí. Dal na zvážení, zda by nebylo dobré si "vytáhnout" data o prodeji vín s konkrétními značkami a zda nesrovnávat například spotřebu pesticidů v jiných státech, odkud se do Česka nejvíce dováží víno. Na to by podle něj mohl konzument v nějaké míře slyšet, protože "cenová válka je drsná."

Poslanec zvolený za Jihomoravský kraj se ředitele Fondu dotázal, jestli má Fond nějakou predikci toho, jak se bude vyvíjet spotřebitelské chování.

Schůzi a výboru předsedající se zeptal, jak hodnotí naši vinaři letošní rok a ještě probíhající letošní sklizeň z hlediska kvality.

Posledního tazatele zvoleného v Královéhradeckém kraji zajímal názor ředitele Fondu na povinné kvóty na pultech řetězců a zda by si to komodita vína také zasloužila.

Usnesení

Ředitelovy názory a odpovědi nevzbudily žádnou pozornost a dvanáct přítomných poslanců jednohlasně přijalo toto usnesení: Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slově Jaroslava Machovce, ředitele Vinařského fondu, a po rozpravě bere na vědomí Výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2019. 

A tím její jepičí pobyt na půdě Poslanecké sněmovny skončil, na plénum se na rozdíl od výročních zpráv České televize, Českého rozhlasu a mnoha dalších, nikdy a ani letos nedostala. Titul Zpráva, kterou poslanci nečtou jí tak patří zcela po právu. A to si její projednání a posouzení vlastním zákonem sami uložili.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho...