Přeskočit na hlavní obsah

Středa ve Sněmovní, zpráva v zapomnění


Bylo to hezké středeční dopoledne 23. září 2020, kdy se na 38. schůzi zemědělského výboru Poslanecké sněmovny sešlo tucet poslanců mimo jiné i k projednání a posouzení výroční zprávy Vinařského fondu za rok 2019. Dozorčí rada Fondu na jednání scházela, chyběli její předseda i místopředseda, pasivně neboť mlčky se účastnil pouze její jeden jediný člen, poslanec Josef Kott. Ani on o zákonem požadovaném výsledku posouzení projednávané výroční zprávy Dozorčí radou Fondu nepromluvil.

Také předseda Rady Fondu, odcházející jihomoravský hejtman, na svou účast tradičně rezignoval, stejně tak místopředseda, dříve odešlý jihomoravský hejtman a nyní zaměstnanec Ministerstva zemědělství. Ani oni poslancům nepředložili výsledek o zákonem požadovaném schválení předkládané výroční zprávy Radou Fondu. Zastoupit se oba nechali ředitelem Fondu, který jako autor zprávy by měl být podle zákona Radou, Dozorčí radou a Poslaneckou sněmovnou kontrolován.

Kontemplace nad tímto bodem jednání přítomným trvala 27 minut, z nichž 20 minut patřilo projevu ředitele Fondu a jeho reakcím na v následující rozpravě vznesené dotazy a náměty. Šest lidí využilo zbylých sedm minut, nikdo z nich se však nezeptal na jedinou věc týkající se projednávané výroční zprávy.

Rozprava

Přítomný náměstek ministra zemědělství pochválil Fond za vyšší návštěvnost webu, za kladný výrok auditora a za organizaci soutěže vín. I zlínská poslankyně Fond pochválila, stabilní hodnota znalosti 66 % je podle ní úctyhodná a domnívá se, že když je taková stabilní podpora, tak samozřejmě znalostní úroveň lidí je a že se v podstatě obracíme od zahraničí k nám.

Také poslanec a exministr zemědělství poděkoval Fondu a ocenil rozšířený záběr v rámci sociálních sítí. Dal na zvážení, zda by nebylo dobré si "vytáhnout" data o prodeji vín s konkrétními značkami a zda nesrovnávat například spotřebu pesticidů v jiných státech, odkud se do Česka nejvíce dováží víno. Na to by podle něj mohl konzument v nějaké míře slyšet, protože "cenová válka je drsná."

Poslanec zvolený za Jihomoravský kraj se ředitele Fondu dotázal, jestli má Fond nějakou predikci toho, jak se bude vyvíjet spotřebitelské chování.

Schůzi a výboru předsedající se zeptal, jak hodnotí naši vinaři letošní rok a ještě probíhající letošní sklizeň z hlediska kvality.

Posledního tazatele zvoleného v Královéhradeckém kraji zajímal názor ředitele Fondu na povinné kvóty na pultech řetězců a zda by si to komodita vína také zasloužila.

Usnesení

Ředitelovy názory a odpovědi nevzbudily žádnou pozornost a dvanáct přítomných poslanců jednohlasně přijalo toto usnesení: Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slově Jaroslava Machovce, ředitele Vinařského fondu, a po rozpravě bere na vědomí Výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2019

A tím její jepičí pobyt na půdě Poslanecké sněmovny skončil, na plénum se na rozdíl od výročních zpráv České televize, Českého rozhlasu a mnoha dalších, nikdy a ani letos nedostala. Titul Zpráva, kterou poslanci nečtou jí tak patří zcela po právu. A to si její projednání a posouzení vlastním zákonem sami uložili.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.