Přeskočit na hlavní obsah

Středa ve Sněmovní, zpráva v zapomnění


Bylo to hezké středeční dopoledne 23. září 2020, kdy se na 38. schůzi zemědělského výboru Poslanecké sněmovny sešlo tucet poslanců mimo jiné i k projednání a posouzení výroční zprávy Vinařského fondu za rok 2019. Dozorčí rada Fondu na jednání scházela, chyběli její předseda i místopředseda, pasivně neboť mlčky se účastnil pouze její jeden jediný člen, poslanec Josef Kott. Ani on o zákonem požadovaném výsledku posouzení projednávané výroční zprávy Dozorčí radou Fondu nepromluvil.

Také předseda Rady Fondu, odcházející jihomoravský hejtman, na svou účast tradičně rezignoval, stejně tak místopředseda, dříve odešlý jihomoravský hejtman a nyní zaměstnanec Ministerstva zemědělství. Ani oni poslancům nepředložili výsledek o zákonem požadovaném schválení předkládané výroční zprávy Radou Fondu. Zastoupit se oba nechali ředitelem Fondu, který jako autor zprávy by měl být podle zákona Radou, Dozorčí radou a Poslaneckou sněmovnou kontrolován.

Kontemplace nad tímto bodem jednání přítomným trvala 27 minut, z nichž 20 minut patřilo projevu ředitele Fondu a jeho reakcím na v následující rozpravě vznesené dotazy a náměty. Šest lidí využilo zbylých sedm minut, nikdo z nich se však nezeptal na jedinou věc týkající se projednávané výroční zprávy.

Rozprava

Přítomný náměstek ministra zemědělství pochválil Fond za vyšší návštěvnost webu, za kladný výrok auditora a za organizaci soutěže vín. I zlínská poslankyně Fond pochválila, stabilní hodnota znalosti 66 % je podle ní úctyhodná a domnívá se, že když je taková stabilní podpora, tak samozřejmě znalostní úroveň lidí je a že se v podstatě obracíme od zahraničí k nám.

Také poslanec a exministr zemědělství poděkoval Fondu a ocenil rozšířený záběr v rámci sociálních sítí. Dal na zvážení, zda by nebylo dobré si "vytáhnout" data o prodeji vín s konkrétními značkami a zda nesrovnávat například spotřebu pesticidů v jiných státech, odkud se do Česka nejvíce dováží víno. Na to by podle něj mohl konzument v nějaké míře slyšet, protože "cenová válka je drsná."

Poslanec zvolený za Jihomoravský kraj se ředitele Fondu dotázal, jestli má Fond nějakou predikci toho, jak se bude vyvíjet spotřebitelské chování.

Schůzi a výboru předsedající se zeptal, jak hodnotí naši vinaři letošní rok a ještě probíhající letošní sklizeň z hlediska kvality.

Posledního tazatele zvoleného v Královéhradeckém kraji zajímal názor ředitele Fondu na povinné kvóty na pultech řetězců a zda by si to komodita vína také zasloužila.

Usnesení

Ředitelovy názory a odpovědi nevzbudily žádnou pozornost a dvanáct přítomných poslanců jednohlasně přijalo toto usnesení: Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slově Jaroslava Machovce, ředitele Vinařského fondu, a po rozpravě bere na vědomí Výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2019

A tím její jepičí pobyt na půdě Poslanecké sněmovny skončil, na plénum se na rozdíl od výročních zpráv České televize, Českého rozhlasu a mnoha dalších, nikdy a ani letos nedostala. Titul Zpráva, kterou poslanci nečtou jí tak patří zcela po právu. A to si její projednání a posouzení vlastním zákonem sami uložili.

Nejčtenější

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské vinařství v roce 2023

 © Austrian Wine / Robert Herbst Několik dní před začátkem letošní sklizně byla zveřejněná zpráva Rakouské vino 2023 nabízející komplexní pohled na rakouský vinařský průmysl i jeho zákazníky. Jaký je ve srovnání s českým? Vinice Současná plocha rakouských vinic je 44 tisic hektarů, z toho plocha plodných vinic je téměř 42 tisic hektarů, na nichž hospodařilo 10 012 producentů. 30 tisic hektarů, tedy 68,4 % osázené plochy je osázeno bílými jakostními odrůdami révy vinné. Rakousko proto říká, že je klasickou zemí bílých vín. Nejpěstovanější odrůdou je Veltlínské zelené s podílem 32,3 % osázených vinic. V Česku je 18 tisic hektarů vinic, z toho plodných je 17,7 tisic ha, o 60 % méně. Odrůdy moštové bílé tvoří 73 % a jejich plocha se zvyšuje, takže i Česko je klasickou zemí bílých vín. A Veltlínské zelené je s 1 487 hektary  jednička  i v Česku. Registrovaných pěstitelů je 13 263, absolutně i relativně mnohem víc, než rakouských. Sklizeň V Rakousku se sklidilo objemově 2 330 713 hektolitrů,