Přeskočit na hlavní obsah

Nominace do Vinařského fondu ovládl strach nebo nezájem


Michal Tetur v radě Vinařského fondu minulý měsíc skončil, rozpočet Fondu letos znatelně stoupl. Zájem nominovat nového člena rady Fondu jako svrchovaného správce jeho rozpočtu byl značný. To je první možný závěr dovozený z třinácti ministru zemědělství doručených nominačních dopisů. Druhý možný je, že personální složení rady Fondu a vliv na jeho rozpočet vinaře nezajímá. Nominující organizace ani jejich nominace totiž nejsou pestré.

Ex člena rady Michala Tetura, kterého minule navrhl Svaz vinařů spolu s Velkobílovickými vinaři, nominovali Velkobílovičtí vinaři opět. Ex členka Liana Hrabálková nominovala prostřednictvím spolku, kterému sama předsedá, Svazu vinařů a šesti dalších personálně propojených sdružení Lianu Hrabálkovou. Bořka Svobodu a Davida Šťastného nominovaly organizace, které vždy nominují se Svazem vinařů ve shodě. Karla Smetanu navrhla Vinařská asociace. Bez Michala Tetura dnes mají nominanti Svazu vinařů a Vinařské asociace v radě Fondu po čtyřech členech.

Ministrova Sofiina volba

Ministr zemědělství si může hodit korunou. Buď se rada Fondu rozšíří o explicitního nebo lehce zastřeného nominanta Svazu vinařů, nebo v ní zasedne další nominant Vinařské asociace.

Klíčová otázka proto zní. Proč schází další nominace od desítek nezávislých vinařských sdružení, které každoročně posílají Fondu žádosti o finanční podpory na své akce? Že by se strachovaly o jejich kladné nezávislé vyřízení?

Ať už ministr svou volbu vyřeší tak či onak, neměl by si podrobnou odpověď na uvedený dotaz pracovníky svého úřadu nechat dlužit. Stejné několikrát znásobené téma se totiž po letošní sklizni vrátí.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic.
S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol:
Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.

S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol:
Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčís…

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.
Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.
Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrový…