Přeskočit na hlavní obsah

Nominace do Vinařského fondu ovládl strach nebo nezájem


Michal Tetur v radě Vinařského fondu minulý měsíc skončil, rozpočet Fondu letos znatelně stoupl. Zájem nominovat nového člena rady Fondu jako svrchovaného správce jeho rozpočtu byl značný. To je první možný závěr dovozený z třinácti ministru zemědělství doručených nominačních dopisů. Druhý možný je, že personální složení rady Fondu a vliv na jeho rozpočet vinaře nezajímá. Nominující organizace ani jejich nominace totiž nejsou pestré.

Ex člena rady Michala Tetura, kterého minule navrhl Svaz vinařů spolu s Velkobílovickými vinaři, nominovali Velkobílovičtí vinaři opět. Ex členka Liana Hrabálková nominovala prostřednictvím spolku, kterému sama předsedá, Svazu vinařů a šesti dalších personálně propojených sdružení Lianu Hrabálkovou. Bořka Svobodu a Davida Šťastného nominovaly organizace, které vždy nominují se Svazem vinařů ve shodě. Karla Smetanu navrhla Vinařská asociace. Bez Michala Tetura dnes mají nominanti Svazu vinařů a Vinařské asociace v radě Fondu po čtyřech členech.

Ministrova Sofiina volba

Ministr zemědělství si může hodit korunou. Buď se rada Fondu rozšíří o explicitního nebo lehce zastřeného nominanta Svazu vinařů, nebo v ní zasedne další nominant Vinařské asociace.

Klíčová otázka proto zní. Proč schází další nominace od desítek nezávislých vinařských sdružení, které každoročně posílají Fondu žádosti o finanční podpory na své akce? Že by se strachovaly o jejich kladné nezávislé vyřízení?

Ať už ministr svou volbu vyřeší tak či onak, neměl by si podrobnou odpověď na uvedený dotaz pracovníky svého úřadu nechat dlužit. Stejné několikrát znásobené téma se totiž po letošní sklizni vrátí.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Češi mají o víno zájem stále stejný. Spíš malý

Údaje o tuzemské spotřebě alkoholu pravidelně vzbuzují vášně, neboť nás údajně posouvají na nelichotivá místa zemí s jeho největší konzumací. V roce 2019 hlásal titulek ČTK , že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví : „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“ Skutečnost Před několika málo dny zveřejnil  Český statistický úřad , který jediný tyto údaje zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2021 byla podle něj 9,7 litru na osobu a rok, stejná jako v předchozím roce a nejnižší za posledních deset let. To představuje 163,26 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 144 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř